Řasy mají geny umožňující rostlinám kolonizovat souš












            ******************************************************************************************

            *
            ******************************************************************************************
            Výstup rostlin z vody na souš byl pro vývoj planety a života na ní zcela zásadní. Rostliny

            následně během milionů let proměnily do stovek tisíc druhů a nejrůznějších ekologických ty
            stále ovlivňují děje v biosféře. Proto se kolonizací souše vědci velice intenzivně zabývaj
            genomu sladkovodní řasy teď přispěli i vědci z Přírodovědecké fakulty UK [ URL "http://Pří

            fakulty UK"] . Parožnatka má podle nich řadu podobností se suchozemskými rostlinami.

            Spoluautory publikace nedávno otištěné v prestižním biologickém časopise Cell je tým odbor

            Přírodovědecké fakulty UK, katedry experimentální biologie rostlin. Přečtení genomu sladko
            řasy parožnatky (Chara braunii) Janem Petráškem, Romanem Skokanem a Stanislavem Vosolsobě 

            k identifikaci genetických změn, k nimž došlo, když rostliny kolonizovaly souš. Ukázalo se
            parožnatka je nejsložitější řasou skupiny Charophyta, kterou botanici považují za sestersk
            suchozemských rostlin.


            „Náš tým se zabývá geny, které v rostlině zajišťují tok auxinu, klíčového hormonu, jenž ří
            či listů. Nejdůležitější z nich, gen PIN, je u řas jediný. U rostlin existuje v několika v

            odlišné role, což souvisí se složitostí rostlin. My nalezli podobné rozrůznění genů PIN i 
            Ale došlo k němu nezávisle na rostlinách. Parožnatky totiž nejsou přímými předchůdci rostl
            Stanislav Vosolsobě.


            Obě linie se podle vědců samostatně vyčlenily ze širší skupiny jednodušších řas. „Ovšem na
            ukazují pozoruhodnou věc, že u obou je auxin důležitý pro formování těla, ačkoliv se jeho 

            rozvíjelo dvěma svébytnými způsoby. To ilustruje velmi zajímavý a dříve neuvažovaný trend 
            vývoj nešel jednou nejpřímější cestou, ale spíše bezpočtem různých, často však souběžných 
            Vědci doufají, že na tuto publikaci navážou s dalšími zajímavými výsledky, zejména studiem

            spájivek, které jsou nejbližšími žijícími sestrami suchozemských rostlin.

            Text: PřF UK, Marcela Uhlíková

            Foto: PřF UK
            Datum: 17. 7. 2018