Přes evoluci ptačích genů k odolnosti vůči infekčním chorobám ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Volně žijící ptáci se stali modelem pro studium ptačí imunity. Dlouhodobě se výzkumu věnuj Vinklera z Přírodovědecké fakulty UK. Má za sebou dvě zajímavé studie publikované v presti časopisech. Vědci se shodují, že evoluční biologie je pro budoucí rozvoj lidské společnosti stejně nep třeba kvantová fyzika nebo informatika. Dokládá to tzv. evoluční medicína se svým současný si odborníci všímají například rychle stoupající rezistence bakterií k antibiotikům, epide nebo významu genetické varianty při obraně organismu proti infekčním chorobám. Skupina vědců z Univerzity Karlovy, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, Masarykovy Univerzity v Oslo, Univerzity v Edinburghu a Queenslandské univerzity se ve své studii zam žijící ptáky. „Náš výzkum pomáhá odhalit adaptace, které pomohly ptákům vypořádat se s širokou škálou sk z nichž mnohé sdílejí i s lidmi,“ přibližuje evoluční teorii Michal Vinkler [ URL "https:/ webapps/whois2/osoba/1333606068554948/?lang=cs"] z Přírodovědecké fakulty UK a dodává: „Ev jsme použili k objasnění možného významu konkrétních změn na imunitních receptorech. To ná provázání informace o sekvenční rozmanitosti s funkcí, tolik důležitou z hlediska možné ap totiž o evolučně osvědčené funkce vrozené imunity ptáků, které je chránily miliony let pro infekčním chorobám.“ Výzkumný tým se zaměřil na skupinu receptorů vrozené imunity, tzv. To (TLR), které tvoří molekulární rozhraní umožňující hostiteli rozpoznat přítomnost patogenů imunitní odpověď. Výsledky byly publikovány ve dvou článcích: První část práce publikovaná v časopise Molecu Evolution [ URL "https://academic.oup.com/mbe/advance-article/doi/10.1093/molbev/msy119/50 evoluci těchto molekul napříč celou skupinou ptáků. „Za použití celogenomových sekvenčních desítek ptačích druhů se nám podařilo nejen zrekonstruovat dosavadní historii kompletního ptačích imunitních genů, ale hlavně identifikovat klíčové pozice ve zkoumaných genech, kte přírodní výběr ze strany nejrůznějších patogenů. Těmi jsou například viry či bakterie,“ po první autorka práce Hana Velová z Přírodovědecké fakulty UK. Ve druhé práci publikované v časopise Molecular Ecology [ URL "https://onlinelibrary.wiley abs/10.1111/mec.14724"] na předchozí výsledky autoři částečně navázali a blíže prozkoumali rozmanitosti vazebného místa jen jednoho vybraného genu, Toll-like receptoru 4, u užšího v Vědci pracovali s genomovou informací celkem 55 druhů pěvců pocházejících z různých klimat Výzkum měl za použití přístupů strukturní bioinformatiky rozpoznat, k jakým konkrétním při tento imunitní receptor koevoluce s patogeny vedl. „Pozorované změny mohou přispívat k roz důležitých struktur patogenů, jakými jsou například bakteriální lipopolysacharidy, které n buněk nesou kupříkladu salmonela nebo helikobakter,“ vysvětluje první autorka práce Tereza biologie obratlovců AV ČR a Masarykovy univerzity. „Nové poznatky, které obě studie přinesly, nastiňují směr pro výzkum genetické variability zvířat, využitelný k cílenému zvyšování jejich odolnosti vůči infekčním chorobám. Mimo to také důležitý základ pro srovnání imunologických rozdílů mezi lidmi a jinými druhy živočic najít uplatnění například při charakterizaci rizik v souvislosti se šířením různých onemoc až po mor,“ shrnuje Michal Vinkler. Text: PřF, Marcela Uhlíková Foto: Tereza Králová, Hana Velová Datum: 7. 8. 2018