Dění na UK v době pražského jara ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Na konci února 1968 založili studenti na Filozofické fakultě UK samosprávnou organizaci na rada studentů, která převzala funkce fakultního výboru Československého svazu mládeže a by vedením fakulty. Po vzoru filozofické fakulty vznikaly nezávislé fakultní správy také na d Bylo to poprvé po únoru 1948, kdy v ČSSR vznikla nezávislá studentská reprezentace stojící Národní fronty. Na jaře 1968 mohl až trojnásobně větší počet pedagogů a studentů vycestovat do západní Evr mezinárodní konference a delší studijní pobyty. Studenti sledovali cestu humanitární stude expedice Lambaréné do Gabonu prostřednictvím časopisu Universita Karlova, jenž se tehdy ší neuvěřitelných 135 000 výtisků. 7. března uspořádali studenti pochod k Masarykovu hrobu do V červnu 1968 vznikl na UK materiál nazvaný „Poslání a úkoly University Karlovy“, jehož hl byla otázka, jak má vypadat moderní univerzita a jaký je vlastně její smysl. Dokument dokl bylo tehdejší akademické dění spjato s aktuální politickou situací. V reakci na 21. srpen 1968 a na týdenní okupaci Karolina sovětskými vojáky (budova se tehd a byla slavnostně otevřena až v listopadu) se vedení Univerzity Karlovy v čele s rektorem obrátilo na všechny univerzity v zahraničí s prohlášením, v němž odsoudilo okupaci Českosl zahraniční univerzity o pomoc. Současně vyzvalo všechny fakulty UK, aby protestovaly stejn Univerzita se také ohradila proti vyhroceným politickým útokům na své učitele, prof. Eduar Václava Černého, kteří byli východoněmeckými a sovětskými politiky označováni za kontrarev 28. října a 7. listopadu se v Praze konaly studentské manifestace, které byly policií roze jednotlivých fakultách UK vstoupili studenti 17. listopadu 1968 do generální stávky vyhláš jim úřady znemožnily uspořádat předem ohlášený průvod Prahou. Studenti totiž chtěli, aby v závazného termínu pro stažení cizích vojsk z našeho území (v říjnu byla podepsána smlouva sovětských vojsk). Z prohlášení Akčního výboru pražských vysokoškoláků a Svazu vysokoškolského studentstva (S vstoupit do okupační stávky na podporu deseti požadavků SVS, listopad 1968: „Prohlašujeme krédem našich činů je výhradně humánní myšlenka socialismu v Československé socialistické Legální i nelegální nátlak vyvíjený na Československou socialistickou republiku považujeme dočasný. Nesmíříme se nikdy s tolerováním velmocenské politiky vedoucí k rozdělení národů. spojovat myšlenka vzájemného respektování, nikoliv psychóza strachu. Budeme-li přesvědčeni vlády a vedení Komunistické strany Československa nesměřují výrazně k uvedeným cílům, vyst Dramatickou situaci umocnil v lednu 1969 čin studenta FF UK Jana Palacha, jenž se na prote společenské situaci upálil. Rektor UK Oldřich Starý osobně jeho pohřeb spoluorganizoval a jeho čin označil za akt „čistého srdce a neobyčejné lásky k pravdě, svobodě a demokracii.“ Ve dnech dubnového pléna ÚV KSČ v roce 1969 zorganizovali pražští studenti (např. Zdeněk B Suk, Lubomír Holeček, Jaroslav Bašta, Petruška Šustrová, Michal Staša, Alexander Langer, J okupační stávku (21.- 23. dubna). Na protest proti závěrům jednání vrcholných představitel vypracovali Manifest pražských vysokoškoláků, v němž žádali, aby byla zachována základní l svobody a obnovena státní suverenita. S nástupen Gustáva Husáka k moci na jaře 1969 započaly čistky i na akademické půdě. Na pod všechny vysoké školy od ministerstva školství přípis, že se členy vědeckých rad mohou stát KSČ. Další novotou bylo rozhodnutí o udílení docentských a profesorských titulů bez habili Na přelomu let 1969 a 1970 byli zatčeni členové Hnutí revoluční mládeže (Petr Uhl, Jan Fro Čierný, Sibylle Plogstedt, Petruška Šustrová, Jaroslav Suk, Vavřinec Koršič, Jaroslav Bašt politickém procesu odsouzeni k několika letům odnětí svobody. Celkem bylo v rámci politických prověrek na UK v letech 1970 – 1971 propuštěno 282 pracovn 77 nuceně odešlo do důchodu a 291 zaměstnanců univerzity emigrovalo (190 z lékařských faku ztratila Univerzita Karlova celkem 650 zaměstnanců, z nichž 470 bylo učitelů. Z těch nejvý nepřipomenout Jana Patočku, Ivo Treteru, Václava Černého, Karla Kosíka, Jiří Boguszaka, Pe Oldřicha Starého či Bohumila Seklu. Politický a ekonomický vývoj v 70. letech vyvolal ostrou reakci zbytků demoktatické opozic Charty 77. Z akademických pracovníků a studentů UK Chartu 77 podepsali Milan Balabán, Vili Jiří Brabec, Bohumil Janát, Zdeněk Jičínský, Vladimír Kašík, Jan Křen, Milan Machovec, Zde Šiklová, Libuše Šilhánová, Pavel Šremer a Jakub Schwarz Trojan. Ruská anexe Krymu, válka na Ukrajině a politické snahy o vměšování do akademické sféry uka moc jsou i po padesáti letech československé srpnové události vysoce aktuální a že je třeb akademickou svobodu a demokracii neustále bránit, kultivovat a rozvíjet. Autor: Luděk Svoboda Datum: 21. srpna 2018 Použité informační zdroje: Petráň, J.: Filozofové dělají revoluci. Karolinum, Praha, 2015; Jareš - text věnovaný dějinám UK v letech 1945 - 1989 (dosud nepublikováno)