„Osmičková” výročí pohledem historiků












            ******************************************************************************************

            *
            ******************************************************************************************
            Zajímavé postřehy i příběhy související s tzv. osmičkovými výročími československé a české

            přinesla konference Univerzita a republika 1918–2018, kterou pořádala 23. října Univerzita



            Akce konaná pod záštitou předních českých odborníků představila na půdě Karolina důležitá 
            československých a českých dějin, která jsou aktuální i dnes. „Univerzita se tím ujala své
            společenské role, objasňovat ne zcela zřejmé, někdy i kontroverzní okamžiky dějin,“ řekl p

            konference prorektor pro vnější vztahy Martin Kovář.


            Po úvodní zdravici rektora Tomáše Zimy konferenci zahájil profesor Zdeněk Beneš z Filozofi
            UK. Ve svém zamyšlení nazvaném Československo / Česká republika 1918–2018: Nedokončený pří
            připomněl, že rok 1918 má stejně jako jiné významné milníky svou předhistorii. „To, že se 

            je výsledkem mnoha předpokladů,” uvedl s tím, že budoucnost není kauzálně určená. Upozorni
            že ačkoli jsme zvyklí mluvit o vlastním státu až po vzniku Československa, měli jsme jej j
            Bořivoje I.


            V odpoledních blocích se pak na třech místech – ve Vlasteneckém a Císařském sále a také v 
            přednášející a posluchači, aby společně probrali další tematické okruhy.


            První sekce se zabývala časovým obdobím mezi lety 1918 a 1938. Diskutovalo se například o 
            československého státu, přednostech a limitech meziválečné demokracie, změnách legislativy

            mladé republiky. „Vážným pochybením při jejím ustavování bylo, že mezinárodní politické uk
            provázáno ukotvením ekonomickým, což v následujících letech přineslo neblahé důsledky,“ př
            Ivan Šedivý z Filozofické fakulty UK.


            Druhá sekce se věnovala časovému období mezi lety 1948 a 1968. Řečníci se zaměřili na prom
            systému po únorovém převratu, mezi nimi i host z Ministerstva zahraničních věcí Jiří Ellin

            posluchačům přiblížil vývoj československé diplomacie.

            Od normalizace ke kolapsu, tak byla pojmenována třetí tematická sekce. Profesor Miroslav V

            pro soudobé dějiny AV ČR se ve svém příspěvku zabýval rokem 1988, nazývaným „rok zázraků“,
            Pullmann, děkan Filozofické fakulty UK mluvil například o hledání alternativ v pozdně komu
            Československu a zazněl i příspěvek o pozici vysokých škol v letech přestavby.


            Příspěvky z konference si bude možné přečíst v konferenčním sborníku.


            Autor: Olga Píšová
            Datum: 23. 10. 2018
            Foto: René Volfík