Bahňáci jako indikátor klimatické změny ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Aktuální číslo časopisu Science, jednoho z nejprestižnějších vědeckých časopisů světa, obs popisující vztahy mezi ptáky bahňáky a globální klimatickou změnou. Hlavním autorem článku dokonce na obálku vydání, je čerstvý absolvent doktorského studia na Přírodovědecké fakult Vojtěch Kubelka. Ke studii výraznou měrou přispěl i jeho školitel prof. Miroslav Šálek z Č univerzity. Studie v časopise Science analyzuje v první řadě míru predace hnízd, neboli to, do jaké mí v hnízdech stávají kořistí predátorů. Bahňáci nemají specifické predátory, kteří by byli v konkrétní druhy. Většina jejich predátorů jsou naopak oportunisté, kteří ve svém jídelníčk hlodavce a právě ptačí hnízda. V arktických oblastech jde zejména o lišky polární, lasice, a krkavce. V mírném pásu převažuje zpravidla predace v noci, jde většinou o lišky obecné, opět krkavcovité ptáky. Směrem k rovníku se přidávají např. šakalové a menší šelmy, na výz hlodavci (krysy a potkani), ještěři (např. varani), hadi, ale vejce bahňáků mohou predovat variabilita predátorů v tropických oblastech přispívá k vysoké míře predace hnízd. V tropi jsou však naše znalosti o predátorech i míře predace podstatně méně komplexní. “Pro náš výzkum se nám podařilo získat převážně již publikovaná data od 111 druhů bahňáků a to napříč 149 lokalitami na všech kontinentech včetně Antarktidy. Celkově jsme využili d 38 191 hnízd. Práce započala v roce 2015, od té doby jsem intenzivně studoval dostupnou li získával potřebná data. V této práci jsou zahrnuty i výsledky studií, na nichž jsem se pod terénu, např. o čejkách chocholatých z jižních Čech i údaje o lyskonozích úzkozobých z exp Výsledkem je článek v časopise Science, který vychází právě v těchto dnech,” popisuje Vojt katedry ekologie Přírodovědecké fakulty UK. Výsledky analýz dat ukazují, že opravdu existoval předpokládaný latitudinální gradient v m s nejintenzivnější predací v tropech a klesající mírou predace do mírného pásu a polárních trend byl však zřejmý jen na historickém souboru dat do roku 2000. V současné době zůstává stejná na jižní polokouli, na severu však došlo k zásadním změnám. Ty se týkají mírného pá zřejmé jsou však v Arktidě, kde došlo až ke ztrojnásobení denní míry predace hnízd. V souč predováno okolo 70 % všech hnízd bahňáků, což představuje zásadní změnu a pro bahňáky význ Jak si tento jev vysvětlit? Svou roli může hrát řada faktorů, zde následuje nejpravděpodob Vědělo se, že okolo roku 2000 došlo v Arktidě ke změnám početnosti lumíků. Tito hlodavci j potravní sítě v Arktidě. V důsledku častějších teplotních výkyvů, roztávání a opětovného z sněhové pokrývky nebyli lumíci schopní získávat potravu pod sněhem a na řadě míst proto do cykličnosti a snížení početnosti lumíků. Hnízda bahňáků představují pro arktické predátory kořist a míra jejich predace se proto zvýšila se snížením početností lumíků. Dříve měli ba za několik let, kdy byli lumíci nejpočetnější v rámci svého populačního cyklu, až stoproce líhnutí snůšek a téměř žádnou predaci. Průměrně nízká predace byla jednou z výhod dalekých do Arktidy a zajišťovala dostatek mladých jedinců udržujících početnost celosvětové popula výsledky studie ukazují, že současná Arktida naopak představuje rozsáhlou ekologickou past bahňáky z perspektivy predace hnízd. Ukázalo se také, že lokality s nejvýraznějším globáln vyšší mírou klimatické nestability vykazovaly také nejvyšší míru predace hnízd bahňáků. Studie jako jedna z prvních ukazuje, že klimatická změna může ovlivňovat mezidruhové vztah škále. To má i řadu ochranářských implikací. Vinou ničení vhodných tahových zastávek, zejm zón, klesá míra přežívání dospělých jedinců a při vysoké míře predace na hnízdištích jsou prakticky ve dvojích kleštích. To představuje zásadní problém zejména na východoasijské-au cestě, nejvíce v Číně a Koreji. “Ochrana těchto rychle mizejících stanovišť může podle méh současné době nejvíce podpořit celosvětové populace řady druhů bahňáků,” uzavírá Kubelka. O bahňácích: Bahňáci jsou skupinou ptáků, která je svým svým životem vázána nejčastěji na okolí vod. Na výhradně na zemi a mají většinou tři až čtyři vejce. Spolu s racky a alkovitými ptáky tvoř zahrnují bahňáci 245 uznávaných druhů. Na území ČR bylo v celé historii ornitologie zaznam jen protahuje. U nás hnízdí 8 - 12 druhů, část jen velmi vzácně. K nejpočetnějším a nejzná například čejka chocholatá, dále pak skrytě hnízdící lesní pták sluka lesní a třetím nejpo říční. Na našem území působí Skupina pro výzkum a ochranu bahňáků (http://svob.czweb.org), ornitologické. Kontakt: RNDr. Vojtěch Kubelka, Ph.D. Katedra ekologie Přírodovědecká fakulty UK Autor: Přírodovědecká fakulta UK Datum: 9. 11. 2018