Horbacze ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Bylo mu pouhých osmadvacet let, když dokázal uměle syntetizovat kyselinu močovou. Stal zak biochemie, napomohl rozvoji vodovodního potrubí v Česku a zkoumal, jak vyrábět cukr ze dře mu mimochodem podařilo. Jan Ivan Horbaczewski je ovšem také symbolem toho, že věda nezná h akademici mají často velmi blízko k politice. Málokdy se sejde tolik styčných bodů spojených s jedinou osobností. Dnes se to podařilo na fakultě Univerzity Karlovy, kde proběhl seminář o vůbec prvním ukrajinském ministru zdravo křest jeho knihy, přímo v místě, kde Jan Ivan Horbaczewski působil a přednášel. Zúčastnili ukrajinský velvyslanec Jevhen Perebyjnis, který se stejně jako Horbaczewski narodil v Tern Ukrajiny, tak rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima a děkan 1. lékařské fakulty Aleksi Šedo Horbaczewski byl totiž jejich předchůdcem, také coby rektor Univerzity Karlovy a dvojnásob fakulty. „Navíc se mu nedá upřít, že je vlastně zakladatelem české lékařské chemie a jeho tehdejší 1904 až 1908 byla vzorem pro další učebnice ještě mnohá léta poté. Letos se ji nakladatels podařilo vydat po více než sto letech v celém čtyřsvazkovém vydání podruhé,“ řekl vedoucí biochemie a laboratorní diagnostiky profesor Stanislav Štípek. Právě ten je ¬– spolu s Tomášem Zimou – strážcem odkazu profesora Horbaczewského v Česku. jejich vazba na biochemii bytostně známa. Co mě však upoutalo na této osobnosti a poutá do reprezentuje internacionalizaci ve vědě. Často o ní mluvíme, ale nejde o žádnou novinku sp unií. On se narodil na Ukrajině, studoval ve Vídni a pak pracoval od svých čtyřiadvaceti l dlouhá léta,“ upozornil děkan 1. LF UK Aleksi Šedo. „Jeho přesah do dalších oblastí života mimo vědu je velký, pohyboval se totiž zcela běžně kruzích a angažoval se v politice, a to se ctí. I tam, kde se mohl obávat budoucích násled osobu,“ dodal. Jde o narážku na to, že Horbaczewski byl zastáncem rakouského mocnářství. S také prvním ministrem zdravotnictví na Ukrajině. Učil Čechy vařit výživnou polévku z lišejníků O Horbaczewském poutavě promluvil ve své přednášce i rektor Tomáš Zima: „On zasáhl do celé biochemie. Začínal přitom na fyziologickém ústavu, ale později ho oslovila chemie a bioche mimo jiné výživě, třeba tím, jak štěpit jinak nestravitelný elastin na stravitelné části. nutriční hodnota potravin, například lišejníků. Musíme si uvědomit, že byla válka, a on př z lišejníků se dá udělat nutričně bohatá polévka.“ Horbaczewski se však pokusil i o výrobu cukru ze dřeva, a to ze stejných důvodů – přemýšle přispět k lepší výživě obyvatelstva vyhladovělého válkou. „Ukázalo se, že to lze udělat, a působení velmi silných kyselin, například kyseliny sírové, v koncentracích až sedmdesát pr to tudíž moc ekonomické. Nicméně zasáhl rovněž do toxikologie. Jedna z jeho prací je věnov vyloučit olovo z těla. Poukazoval na fakt, že olověné vodovodní trubky jsou zdraví škodliv zasloužil o vybudování vodovodní sítě v Česku a zaváděl u nás správná hygienická opatření potrubí,“ vyjmenovával chemikovy úspěchy Zima. K nejslavnější práci Horbaczewského ovšem p kyseliny močové a na popis této práce mu stačilo pouhých šestačtyřicet řádků. Jeho první vědecké práce vznikaly ještě ve Vídni, například zmíněná syntéza kyseliny močov už jsou v češtině. V roce 1885 už česky popsal, jak v lidském organismu vzniká kreatin. „N přitom tehdy dělali vědci sami na sobě. To by mě zajímalo, co by na to řekly etické komise podobného zkusili nyní my, po sto padesáti letech,“ pobavil publikum rektor Zima. V rodném domě zakladatele české lékařské chemie v městě Zarubynci na Ukrajině je nyní muze však v Praze na hřbitově Šárka – právě tam k jeho hrobu položil rektor Univerzity Karlovy vzpomínkové akce věnec. Autor: Lenka Petrášová Foto: Michal Novotný,