Výstava mapující egyptologické století zahájena ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Český egyptologický ústav Filozofické fakulty Univerzity Karlovy má minimálně dvě stovky o věku dětí i úctyhodných kmetů. Zhruba takovou účast měla vernisáž výstavy Mezi Prahou a Ká české egyptologie [ URL "https://cuni.cz/UK-6311.html?news=8174&locale=cz"] , která proběh pražském Karolinu. Expozice mapuje počátky i cestu k současnému výzkumu v pouštních lokali významnými úspěchy. Výstavu, na niž je vstup zdarma, je možné navštívit do 8. září, denně hodinou. Na úvod se Michal Pullmann, děkan Filozofické fakulty UK vrátil o sto let nazpět, tedy do František Lexa, soukromý docent na Univerzitě Karlově, uspořádal první egyptologické předn rovněž zmínil události, které vedly k založení Československého egyptologického ústavu v ř Praze a v květnu 1959 v Káhiře. U jejich zrodu spolu s Lexou stál Zbyněk Žába, další význa egyptologie. „Snem Františka Lexy bylo vytvořit odborné pracoviště v Praze a Káhiře a získ na archeologický výzkum. Věřím, že by vývoj i současný stav předčily všechna jeho očekáván Pullmann postavení české egyptologie a připomněl, že za její pověstí ve světě stojí úctyho publikační činnost i spolupráce s odborníky z různých vědeckých oborů. Historické mezníky ve svém proslovu zmapoval i Miroslav Verner, nestor české egyptologie, omluvil nepřítomnost onemocněného Miroslava Bárty, ředitele Českého egyptologického ústavu koncese pro výzkum v Egyptě. „Dnes máme příležitost nejen k slavnostnímu připomenutí, ale Stoletá cesta, to byla cesta s etapami světlejšími i velmi skličujícími,“ řekl archeolog V Ani on nezastíral obdiv k Lexovi, původně profesoru matematiky a fyziky, jehož egyptské hi nadchly natolik, že se jim začal věnovat a studovat je na zahraničních univerzitách. Vzpom talentovaného Lexova žáka Jaroslava Černého, kterého tehdejší Francouzský archeologický ús například k výzkumu Údolí králů. Do temného období oboru Verner zařadil válečné roky, kdy scházeli při soukromých přednáškách v Lexově bytě, nebo čas po únoru 1948, kdy došlo k nás československé egyptologie od mezinárodního výzkumu. „Je historickým paradoxem, že právě v padesátých letech – poměrně temné době moderních čes nastala hvězdná hodina české egyptologie,“ poukázal Verner na shodu několika šťastných oko k založení Československého egyptologického ústavu. Tento archeologický tým byl totiž přiz památek, kterou si vyžádala stavba Asuánské přehrady na Nilu. „Ovšem již v září 1971 byl e ústav zrušen, jako zcela zbytečné a neužitečné pracoviště. A trvalo nějaký čas, než se pod představitele univerzity a fakulty, že není možné jednostranně porušit mezinárodní závazky v cizí zemi,“ upozorňoval dále Verner. Byla to i důvěra egyptských kolegů, která nakonec podle něho dopomohla k tomu, že Českoslo egyptologický ústav získal novou koncesi umožňující archeologům soustředit se na výzkum po Abúsíru. Právě tam se podařilo objevit významné památky, královské hroby, velkolepé šachto rozsáhlá pohřebiště s pozůstatky egyptských velmožů a králů. A v podobném duchu pokračují nejvýznamnějších lokalitách v zemi Nilu i v současnosti. „Samozřejmost existence české egyptologie je jednou velkou nesamozřejmostí, říkával jsem s už jsem optimističtější. Vím, že se egyptologie rozvíjí nejen v našem ústavu, ale třeba i muzeu v Praze. Českou egyptologii dnes navíc reprezentují mladí, velmi talentovaní odborní mezinárodní renomé a k tomu jsou velmi dobrými pedagogy,“ svěřil se v závěru svého vystoup pocity Miroslav Verner. Zahájení výstavy podpořit i chargé d'affaire, pan Rani Qenawi z velvyslanectví Egyptské ar který poděkoval za skvělou spolupráci s českými odborníky na poli kulturním i vědeckém. A českých slovíček, jimiž poblahopřál egyptologům k dosaženým úspěchům ve stoleté historii. Čtvrteční vernisáž si nenechal ujít ani Jiří Lexa, vnuk zakladatele Československého egypt UK, který spolu s ostatními řečníky popřál výstavě řadu spokojených návštěvníků. Jejich po nemělo ujít, že výstava Mezi Prahou a Káhirou. 100 let české egyptologie má i svou haptick jsou nejen k vidění, ale především k dotýkání určeny sádrové odlitky a 3D tisky kopií v Eg exponátů pocházejících ze sbírek Náprstkova muzea. Marcela Uhlíková, iForum [ URL "https://iforum.cuni.cz/IFORUM-435.html"] Foto: René Volfík Datum: 1. 8. 2019