Aktuality

„Jsem přesvědčený o tom, že běloruská společnost je připravená na demokratické změny a že to již ukázala,“ řekl běloruský disident a laureát Nobelovy ceny za mír za rok 2022 Ales Bjaljacki při veřejné debatě na půdě Univerzity Karlovy. V zaplněné posluchárně v Celetné ulici hovořil o aktuální situaci v Bělorusku i o podmínkách, kterým musel čelit jako politický vězeň v trestanecké kolonii.

Nositel Nobelovy ceny za mír Ales Bjaljacki na Univerzitě Karlově.

Bjaljacki, zakladatel lidskoprávní organizace Vjasna, patří k nejvýraznějším osobnostem běloruské občanské společnosti. V prosinci 2025 byl díky mezinárodnímu diplomatickému úsilí propuštěn z vězení, v němž byl od svého zatčení v roce 2021. „Do Prahy jezdím skoro jako domů, ale úplně domů se teď podívat nemůžu,“ zahájil své vystoupení Bjaljacki, kterého Bělorusko ihned po propuštění vyhostilo do Litvy a nyní tak pokračuje ve svých aktivitách z exilu.

Ve svém osobním svědectví popisoval podmínky, v nichž žijí političtí vězni v Bělorusku, fyzické tresty i psychické týrání, které proti nim režim Alexandra Lukašenka používá, i svoje zkušenosti ze soužití s ostatními, „nepolitickými“ vězni.

O tom, že byl oceněn Nobelovou cenou za mír, nedostal Ales Bjaljacki do vězení žádné oficiální vyrozumění, musel se to dozvědět náhodou od jiného vězně. Po čase mu však přišel dopis z úřadu, že by měl z ceny odvést daně.

Nabídl také hlubší pohled na situaci v Bělorusku v posledních letech. „To, co se stalo v roce 2020, bych nazval poklidnou revolucí, která ale nevedla ke změně režimu. Nicméně ukázala, že se běloruská společnost změnila, že je orientovaná na Evropu, zajímají ji lidská práva a přeje si změnu,“ popisoval Bjaljacki s odkazem na protesty proti výsledkům zmanipulovaných voleb, které přivedly do ulic Minsku více než sto tisíc demonstrujících. Na příkladu diskusí s dalšími vězni z trestanecké kolonii dokládal, že Lukašenkova vláda již nemá podporu ani mezi nejchudšími vrstvami obyvatelstva.

Hovořil také o vlivu, který má v současném Bělorusku Moskva. „Kdyby nebylo podpory ze strany Putina, tak bychom o Lukašenkovi jako vůdci Běloruska mluvili dnes v minulém čase. Cena za tuto podporu je ale pro běloruský národ velmi vysoká. V podstatě probíhá něco jako kolonizace Běloruska Ruskem, jeho postupná rusifikace. V posledních měsících se tlak na potlačování běloruské kultury navíc ještě stupňuje,“ vysvětloval Bjaljacki.

Mezi diskutujícími byli například běloruští studující, ale také Aljaksandr Lukašuk, bývalý dlouholetý reportér a ředitel běloruské redakce Rádia Svobodná Evropa (RFE/RL) v Praze.

Připomněl přitom, že o pouhý den dříve v Bělorusku zadrželi Marynu Adamovič, manželku jiného významného běloruského disidenta Mikalaje Statkeviče, a to krátce po návratu z Prahy, kde na festivalu Jeden svět převzala pro svého muže ocenění Homo Homini.

V závěru Bjaljacki poděkoval všem, kteří na situaci v Bělorusku stále upozorňují i přes řadu dalších konfliktů a krizí, které nyní ve světě probíhají, a slíbil dále podporovat lidská práva v Bělorusku a usilovat o demokratizaci tamního režimu. „Pořád máme ještě nějaké úkoly, které musíme dokončit,“ dodal.

Akci společně uspořádaly Prague Civil Society Centre, Univerzita Karlova a Kancelář demokratických sil Běloruska v České republice.

Text: Tereza Vrublová

Foto: Hynek Glos