CZE
Kariérní den na UK znovu ukázal, že hledání první práce dnes neznamená jen vyladit životopis a obstát u pohovoru. Studujícím i absolventkám a absolventům nabídl pestrý program přednášek, workshopů a konzultací, které se věnovaly nejen CV, LinkedInu, pracovnímu právu, dobrovolnictví nebo kariéře v evropských institucích, ale také tématům, jako jsou resilience, vnitřní motivace, podnikavost či green jobs. „Při přípravě letošního programu jsme se nejprve podívali na to, co fungovalo v minulém roce a o co byl největší zájem. To jsme se snažili zachovat a zároveň program trochu rozšířit, aby byl co nejpřínosnější i pro ty, kteří se vracejí opakovaně,“ popisuje Miloš Ulrich, vedoucí Oddělení informačních služeb UK Pointu, jehož součástí je také Kariérní centrum UK.
Vedle osvědčených formátů letos přibyly i novinky. Aktualizovaná přednáška o green jobs reagovala na proměny trhu práce, nový workshop se zaměřil na efektivní spolupráci v týmu a na to, jak různé typy lidí přijímají a předávají informace. „V dnešní době je schopnost fungovat v týmu klíčová. Každý zpracovává podněty jinak a učí se komunikovat odlišným způsobem, což může vést k nedorozuměním. I proto považujeme za důležité, aby se studující naučili tyto rozdíly vnímat a pracovat s nimi,“ říká Miloš Ulrich.
Program zároveň připomněl, že kariérní rozvoj nestojí jen na formální kvalifikaci. Důležitá je i schopnost pojmenovat vlastní silné stránky, budovat profesní směřování a zvládat tlak, který se začátkem kariéry často přichází. „Trh práce je dnes velmi konkurenční, a proto nestačí mít jen formální kvalifikaci. Důležité je umět pracovat se svou značkou – ne ve smyslu loga, ale toho, co jako osobnost přináším, v čem jsem specifický a čím se odlišuji od ostatních,“ doplňuje Ulrich. Podle něj je stejně podstatné mluvit i o psychické stránce věci. „Hledání práce nebo opakované neúspěchy u pohovorů mohou být psychicky velmi náročné. Proto jsme ve spolupráci s Centrem resilience chtěli nabídnout konkrétní nástroje, jak se stresem pracovat a jak ho přesměrovat z negativní podoby do motivující.“
Jak se mění přístup studujících ke kariéře
Velký zájem byl tradičně o pracovní pohovory na nečisto a konzultace životopisů. Právě tady se ukazují trendy v přístupu mladých lidí ke kariéře: „Mám pocit, že dnes už víc myslí na well-being. Při hledání prvního zaměstnání si častěji hlídají podmínky a nejsou ochotni vzít automaticky všechno jen proto, že dostali nabídku,“ říká kariérní poradkyně z FSV UK Sylvie Fišerová. Zároveň ale dodává, že začátek kariéry je vždy o hledání rovnováhy. „Je dobré vědět, co chci, ale zároveň mít realistická očekávání. Některé věci se na začátku prostě skloubit nedají.“
Do konzultací se promítají i nová témata, která studující řeší, například vliv umělé inteligence na výběrová řízení. „Ptají se, jestli životopisy kontroluje AI a jak důležitá jsou klíčová slova. Já jim ale říkám, že nejdůležitější je pořád napsat životopis dobře a srozumitelně a vycházet z konkrétního inzerátu,“ popisuje Fišerová. Podle ní se přitom nemění jeden zásadní problém: Uchazeči a uchazečky mají tendenci vytvářet jeden univerzální životopis a posílat ho všude, místo aby ho přizpůsobili konkrétní pozici.
Kariérní poradenství tak často míří ještě hlouběji – k hledání vlastního směru. „Studující z oborů, jako je politologie nebo žurnalistika, často zjistí, že je to táhne jinam, než kam míří většina jejich spolužáků a spolužaček. Spíš, než že by nevěděli, co dělat, řeší, že nechtějí jít tou očekávanou cestou,“ říká Fišerová. V takových chvílích podle ní pomáhá začít od toho, co člověka baví a v čem už má zkušenost. Často se ukáže, že i zdánlivě nesouvisející věci se dají propojit a vytvořit z nich smysluplný příběh.
Vedle obsahu životopisu je podle poradkyně klíčová i příprava na samotný pohovor a realistické nastavení očekávání. „Říkám uchazečkám a uchazečům, že i oni si vybírají firmu a nemusí se za každou cenu snažit zavděčit,“ popisuje a uklidňuje i ty, jež mají z pohovorů obavy: „Je úplně v pořádku být nervózní nebo si vzít chvíli na odpověď. Důležitější než dokonalý výkon, je snažit se naplnit svůj potenciál a nepodcenit přípravu, nejen znalostní, ale třeba i logistickou. Protože přijít pozdě na pohovor, to už problém je.“
Roste zájem o granty i online konzultace
Podle koordinátorky kariérních služeb, Soni Vítkové, která Kariérní den na UK organizuje, roste i zájem o specializovanější témata: „Letos se například hodně hlásí doktorandky a doktorandi na konzultace zaměřené na grantové příležitosti – tedy jak podat žádost a získat finanční podporu na výzkum.“ Významnou roli hraje také dostupnost programu –stejně jako loni běží Kariérní den fakticky dva dny – 19. března navazuje program online. „Tato forma prostřednictvím individuálních online konzultací či webinářů je pro studující výrazně komfortní, mohou se připojit odkudkoli, a zapojují se tak i lidé z Hradce Králové nebo Plzně,“ upozorňuje Soňa Vítková (na fotografii dáma v pruhované košili, vedle ní kolegyně Eva Schillerová).
Kariérní den zároveň ukázal i širší perspektivu, že důležitou součástí profesního růstu jsou nejen studijní znalosti, ale také zahraniční stáže, výjezdy, aktivity ve spolcích nebo dobrovolnictví. „Snažíme se ukazovat, že kariérní rozvoj není jen o práci, ale i o zkušenostech během studia,“ shrnuje Miloš Ulrich.
Text: Jitka Jiřičková
Foto: Vladimír Šigut