CZE
Když Karel IV. vydal 7. dubna 1348 listinu, kterou zřídil v srdci své říše vysoké učení, zasloužil se o to, že se Praha stala jedním z center evropské vzdělanosti, kam patří dosud. Přesně o 678 let později členové a členky akademické obce tento významný den společně oslavili ve staroslavném Karolinu. Při té příležitosti rektor UK Jiří Zima vyznamenal osobnosti, které se zasloužily o šíření dobrého jména univerzity nebo za nimiž stojí mimořádný tvůrčí počin.
Vůbec poprvé s rektorským řetězem na krku výročnímu setkání v Karolinu předsedal 7. dubna profesor Jiří Zima, který se rektorského úřadu chopil na začátku února. I když se se svým projevem vrátil i ke slavným dnům Karlovy doby, kdy osvícený panovník po zkušenostech z Paříže nebo Bologni pochopil význam vzdělání pro společnost a založil v Praze vysoké učení, ústřední téma svého projevu věnoval ryzí současnosti. Aby si totiž univerzita uchovala slávu, kterou proslula už nedlouho po svém vzniku, musí tomu věnovat nemalé úsilí spojené i s velkými finančními výzvami.
„Studující UK byli aktivními účastníky a často i hybateli společenských změn na území dnešního Česka a historii univerzity není možné oddělit od našich dějin, kdy jsme zažívali dobré časy, ale i časy špatné a univerzitnímu vzdělávání nepřející. Vše se podařilo překonat a dnes jsme díky tomu silnější a odolnější. Každopádně před dílčími neúspěchy nesmíme schovávat hlavu a musíme se jim postavit. Tím nedávným dílčím neúspěchem byla neschopnost vyhovět požadavkům výzvy Národního plánu obnovy, kdy jsme se z různých důvodů dostali do řízení o odnětí dotace na výstavbu Biocentra v Kampusu Albertov. Pevně věřím, že tuto situaci překonáme, dosáhneme zastavení řízení o odnětí dotace a ve vzájemném semknutí fakult a součástí a ve spolupráci se státními orgány tuto největší investiční akci UK za posledních sto let dovedeme do úspěšného konce v roce 2028,“ podotkl rektor a zdůraznil, že letos spěje k dokončení druhá velká stavební výzva UK, a tou je výstavba výukového a výzkumného areálu Mephared 2 v Hradci Králové.
V publiku jeho slovům naslouchaly desítky diváků a divaček, mezi nimi i představitelé veřejného a kulturního života, velvyslanci, senátoři a poslanci.
Jako host na slavnosti s projevem vystoupil někdejší prorektor UK a dnes člen Vědecké rady UK a ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR profesor Jan Konvalinka. Během své řeči se pozastavil i nad tím, proč UK, potažmo celá Česká republika stále nepatří mezi elitní centra vědy a výzkumu Evropy.
Profesor Jan Konvalinka se zamýšlel nad výzvami, před kterými stojí celé české vysoké školství.
„Česká věda a školství jsou podfinancované, na podporu vysokých škol a vědeckého bádání jde menší podíl z hrubého národní produktu než ve vyspělých evropských zemích, a co je horší, ten odstup se bohužel začíná zvyšovat. Před lety bylo velmi sledovaným požadavkem české vědy dosáhnout tehdejší průměrné hodnoty tohoto podílu mezi vyspělými evropskými zeměmi, což tehdy bylo 0,7 % HDP. Dokonce na toto téma vznikla velmi rozšířená petice, na které jsem se podílel. Mám ještě schovaný dopis ministra školství, který mi laskavě vyčítá, že se vlamujeme do otevřených dveří, protože vláda už dávno rozhodla, že tohoto podílu dosáhneme v příštím, nejpozději přespříštím roce. To by byla dobrá zpráva. Ta špatná zpráva je, že ten ministr školství se jmenoval Ivan Pilip a ten dopis byl z roku 1995. Magické hranice 0,7 % HDP dosáhla naše věda o cca 15 let později, hlavně díky evropským fondům. A už jsme zase pod ní a výhled do budoucnosti nevypadá optimisticky. Je jasné, že státní rozpočet má v dnešní dramatické době jiné priority a že se dnes musíme uskrovňovat všichni. Přesto bych rád připomněl, že Stát Izrael založil a financoval Weizmannův ústav, dnes jedno z nejlepších vědeckých pracovišť na světě, v době, kdy ještě zápasil o holou existenci,“ podotkl profesor Jan Konvalinka.
U příležitosti výročí založení UK rektor Jiří Zima udělil vybraným osobnostem Cenu Miloslava Petruska za reprezentaci a propagaci. Ocenil tak počiny, které mají významný dopad na vytváření pozitivního obrazu univerzity ve společnosti a které plní tak zvanou třetí roli univerzity.
Cenu Miloslava Petruska za reprezentaci a propagaci získali:
Martin Rybář, Vojtěch Pleskot a Daniel Scheirich (Matematicko-fyzikální fakulta UK) za pravidelnou organizaci programu The Big Bang Stage popularizujícího fyziku a přírodní vědy na hudebním festivalu Colours of Ostrava (magazín UK Forum před časem publikoval rozhovor s Martinem Rybářem i s Danielem Scheirichem o jejich vědecké a popularizační práci).
Martin Rybář, Vojtěch Pleskot a Daniel Scheirich (zleva) se zasloužili o to, že diváci teď míří na festival Colours of Ostrava nejen za hudbou, ale i za fyzikou.
Hokejový tým Univerzity Karlovy (UK Kings) za sportovní reprezentaci UK (na návrh Fakulty tělesné výchovy a sportu UK, v týmu jsou studující ale i jiných fakult UK). Cenu převzala manažerka klubu Michaela Vošahlíková a zástupce kapitána týmu Samuel Neo Kucharčík (jak se daří nejen v poslední sezóně univerzitnímu hokejovému týmu, si můžete přečíst v pravidelných hokejových reportážích magazínu UK Forum).
Cenu za UK Kings převzali manažerka klubu Michaela Vošahlíková a zástupce kapitána týmu Samuel Neo Kucharčík.
Iva Holmerová (Fakulta humanitních studií UK) za implementaci vědeckých poznatků a pedagogické činnosti do praxe a za její působení ve veřejném prostoru, které má zásadní vliv na změnu paradigmatu a přístupu k seniorům (v roce 2021 magazín UK Forum připravil velký profilový článek o práci profesorky Ivy Holmerové).
Iva Holmerová se tématu zkvalitňování života seniorů věnuje dlouhodobě.
Čestné uznání získalo Oddělení propagace a vnějších vztahů Lékařské fakulty v Hradci Králové UK pod vedením Radky Tobolkové za realizaci akce Ve zdravém Hradci zdravý duch, která se pro širokou veřejnost konala v metropoli Královéhradeckého kraje loni v květnu a jejíž součástí byly interaktivní workshopy, preventivní vyšetření, diskuze a interaktivní přednášky.
Za realizaci akce Ve zdravém Hradci zdravý duch převzala ocenění Radka Tobolková.
Rektor UK Jiří Zima během slavnostního setkání udělil také Cenu Bedřicha Hrozného za tvůrčí počin. Na doporučení komise složené ze zástupců univerzity a dalších institucí ji uděluje vybraným osobnostem za významný a originální tvůrčí počin, například odbornou časopiseckou nebo knižní publikaci, umělecké dílo, pořádání výstavy či realizovaný patent.
Cenu Bedřicha Hrozného za tvůrčí počin letos získali:
Docent Tomáš Uher za monografii Mimics and Red Flags of Multiple Sclerosis (1. lékařská fakulta UK). Kniha přináší ucelený přehled neurologických poruch, které mohou napodobovat roztroušenou sklerózu (RS) nebo s ní být zaměňovány v různých fázích diagnostického procesu. Publikace nabízí detailní popisy širokého spektra onemocnění zaměnitelných s RS a zdůrazňuje jejich klinické projevy, biochemické charakteristiky a zobrazovací nálezy, které mohou být s RS podobné nebo naopak diagnosticky odlišné. Letos se plánuje vydání také českého překladu této knihy.
Tomáš Uher si přišel pro Cenu Bedřicha Hrozného za tvůrčí počin.
Docentka Hana Kubátová za publikaci Christian Nationalism, Nation-Building, and the Making of the Holocaust in Slovakia (Fakulta sociálních věd UK). Autorka v ní předkládá komplexní analýzu role křesťanského nacionalismu při budování slovenského státu během druhé světové války a jeho podílu na realizaci holokaustu. Práce Hany Kubátové výrazně přispívá k zviditelnění české vědy v globálním kontextu a zapojuje se do širší mezinárodní debaty o povaze fašismu, kolaborace a etnického násilí. Ačkoliv se práce věnuje historickému tématu, její závěry o mechanismech radikalizace společnosti a zneužití náboženské i národní identity pro politické cíle jsou zcela aktuální i pro současnost. Hana Kubátová v současné době pobývá na výzkumném pobytu ve Vídni, proto se nemohla slavnosti osobně zúčastnit.
Profesor Ivan Čepička a doktorand Marek Valt za mimořádný objev, který zásadně obohacuje současné poznání evoluce eukaryotických organismů (Přírodovědecká fakulta UK). Výzkumný tým, který vedl profesor Ivan Čepička spolu se svým doktorským studentem Markem Valtem, uskutečnil mimořádný objev, který zásadně obohacuje současné poznání evoluce eukaryotických organismů. Objev nového prvoka Solarion arienae, publikovaný v prestižním časopise Nature, představuje výsledek výjimečné vědecké invence, metodologické preciznosti a hlubokého porozumění mikrobiální diverzitě. Tento jednobuněčný organismus, dosud přehlížený pro svou extrémní vzácnost a miniaturní rozměry, se ukázal být klíčem k odhalení zcela nové eukaryotické superskupiny Disparia, čímž zásadně mění dosavadní podobu eukaryotického stromu života.
Profesor Ivan Čepička a doktorand Marek Valt (zprava) se s jejich objevem dostali až do prestižního časopisu Nature.
Docent Tomáš Petříček za monografii Cultures of Programming (Matematicko-fyzikální fakulta UK). Petříčkova monografie ukazuje, jak se utvářely a vyvíjely základní koncepty a metodologie programování od jejich vzniku ve 40. letech 20. století do dnešní doby. Klíčové momenty historie jsou v knize interpretovány jako interakce mezi pěti různými kulturami programování, které formují základní myšlenková východiska jejich protagonistů. Velký rozhovor o jeho výzkumné práci i o monografii, která se věnuje historii programování a kterou loni vydalo nakladatelství Cambridge University Press, si můžete přečíst na stránkách magazínu UK Forum.
Tomáš Petříček ocenění získal za monografii Cultures of Programming.
Čestné uznání získal docent Jakub Jirsa za monografii The Function Argument in Aristotle’s Ethics (Filozofická fakulta UK). Jedná se o první knižní zpracování argumentu o lidském díle (ergon), který patří k ústředním, a zároveň nejdiskutovanějším argumentům v Aristotelově etice. Autor s výjimečnou systematičností a interpretační přesností sleduje genezi tohoto argumentu od Platónovy Ústavy přes Aristotelův Protreptikos až k Eudémově a Nikomachově etice. Publikace se vyznačuje mimořádnou filologickou i filosofickou erudicí. Jakub Jirsa se z vážných důvodů nemohl slavnostního setkání v Karolinu zúčastnit.
Slavnostní setkání v Karolinu u příležitosti 678. výročí založení Univerzity Karlovy pak vyvrcholilo hudebním vystoupením Jers Dua.
Záznam z celého setkání ke zhlédnutí:
TEXT: Helena Zdráhalová
FOTO: Vladimír Šigut