CZE
Na Matematicko-fyzikální fakultě UK proběhl další ročník Dnů firem, které propojují studující s potenciálními zaměstnavateli. Do dvoudenní akce se zapojilo 46 vystavovatelů, z nichž část spolupracuje s fakultou dlouhodobě v rámci Partnerského programu.
V atriu budovy Impakt i sousedním Objektu poslucháren na MFF UK v Troji je rušno. Studenti a studentky postávají u stánků, dávají se do řeči se zástupci firem, někde se diskutuje, jinde se už rovnou počítá nad papírem. Někdo přichází s jasným cílem, jiný se zatím jen rozhlíží. Dny firem na Matfyzu se i letos vracejí jako místo, kde se studium začíná nenápadně potkávat s praxí. Celkem dorazilo 46 vystavovatelů, z nichž 17 se vrací pravidelně už od prvního ročníku. Pro některé z nich je účast samozřejmostí, pro jiné příležitostí, jak se studujícím vůbec poprvé představit.
Právě osobní setkání je přitom to, co dává celé akci smysl. „Osobní kontakt se nedá ničím nahradit. Ani e-mailem, ani konverzací online,“ říká děkan Matematicko-fyzikální fakulty UK Mirko Rokyta (na obrázku vlevo dole). Už samotná účast studujících podle něj něco vypovídá. „Tím, že na akci přijdou, ukazují, že mají zájem. Nejsou jen pasivními příjemci informací.“
Jedno setkání, dlouhodobý vztah
Na to, že nejde o jednorázovou akci, ale o začátek dlouhodobější spolupráce, upozorňují i lidé z Matfyzu, kteří ji organizují. „Dny firem jsou vlastně taková ukázka toho, že se firmám vyplatí s naší fakultou spolupracovat. Nejde ani tak o to přímo ovlivňovat výuku, ale spíš o navázání kontaktů a hledání cest, jak se zapojit,“ vysvětluje vedoucí Oddělení firemní spolupráce MFF UK Barbora Joudalová. „Z pohledu fakulty je pro nás zásadní partnerský vztah – tedy propojení konkrétního člověka z fakulty s odborníkem z firmy. Ti spolu pak dlouhodobě komunikují a hledají smysluplné aktivity,“ popisuje. Právě tato spolupráce se pak může promítat do celé řady dalších projektů – od zadávání témat diplomových prací až po přednášky nebo soutěže pro studující.
Zájem ze strany firem přitom podle ní většinou nechybí. „Pokud se partnerství neuzavře, bývá to spíš tím, že nemáme kapacity na naší straně – chybí kontaktní osoba z řad akademiček a akademiků. Firmy jsou většinou připravené,“ dodává Barbora Joudalová (na obrázku vlevo dole). Spolupráce se neomezuje jen na ty nejaktivnější partnery. „Když firma zrovna nemá prostor zapojit se naplno, hledá jiné cesty, jak o sobě dát vědět – třeba podporou soutěží nebo jednorázových aktivit,“ doplňuje. Fakulta se proto snaží vytvářet i další příležitosti, jak firmy studentům a studentkám připomínat i během roku, nejen během samotných Dnů firem.
Když se rozhlížení mění v konkrétní plán
Na podobný posun upozorňuje i proděkan pro propagaci MFF UK Michal Žák (na obrázku vlevo nahoře). „Díky spolupráci s firmami máme lepší přehled o tom, co se právě řeší v praxi, což se pak přirozeně promítá i do výuky,“ říká. Nejde přitom o přímé ovlivňování jednotlivých předmětů, ale spíš o celkové naladění. „Můžeme být konkrétnější, ukazovat studujícím reálné problémy a kontext, ve kterém se jejich znalosti uplatňují.“
Studentka třetího ročníku informatiky Káťa přišla na Dny firem s jasným cílem: najít letní stáž. „Hledám nějaký internship na léto, tak jsem si řekla, že to zkusím tady. Zatím mi to přijde dobrý,“ říká. Zaujalo ji hned několik firem. „Je tu spousta možností, ale otázka je, jestli ty firmy budou stát o mě.“ I proto zatím spíš sbírá informace a kontakty a zvažuje, kam se nakonec přihlásí. O něco jistěji působí studentka prvního ročníku navazujícího magisterského programu softwarové a datové inženýrství Shadi Bordáčová. Zatímco dřív se podle svých slov chodila na podobné akce spíš rozhlédnout, letos už má konkrétnější plán. „Teď sem jdu s tím, že si chci najít práci nebo aspoň zmapovat možnosti,“ popisuje. Oceňuje přitom i pestrost nabídky. „Každý rok jsou tu jiné firmy, takže když člověk něco nenajde hned, může to vyjít příště.“
Detaily, které rozhodují
Právě tahle proměna od nejistého rozhlížení k cílenému hledání je podle kariérních poradkyň přirozená. „Matfyz je pro zaměstnavatele silná značka. Už jen to, že ho člověk zvládne, vypovídá o jeho schopnostech, přístupu i disciplíně,“ říká kariérní poradkyně Helena Horálková. Ve chvíli, kdy se ale potká víc stejně kvalitních kandidátek a kandidátů, rozhoduje něco jiného než samotné znalosti. „Pak už hraje roli osobnost – jak si člověk sedne s prostředím firmy a s lidmi v týmu,“ vysvětluje. Podle ní přitom neexistuje jeden ideální typ. „Některá firma hledá průbojnějšího člověka, jiná naopak klidnějšího. Nedá se říct, co je obecně dobře nebo špatně.“ Studující podle ní zároveň často podceňují zdánlivé detaily. „Tím, jak přemýšlejí velmi racionálně, mají tendenci vynechávat věci jako koníčky nebo brigády. Přitom právě z nich se dá vyčíst spousta důležitých informací jako vytrvalost, schopnost spolupráce nebo time management,“ dodává.
To, že osobní kontakt i drobné nuance hrají roli, potvrzují i samotné firmy. Zástupci společnosti E.ON vnímají letošní ročník jako výrazně živější než ty předchozí. „Máme pocit, že tu je víc lidí než v minulých letech. A hlavně vidíme, že to funguje – studující, se kterými se tady potkáme, se nám pak skutečně hlásí do našich programů,“ říkají. Zájem studentů a studentek je znatelný i v tom, jakým způsobem se ptají. „Jsou zvídaví, mají dobré otázky a chtějí vědět, co konkrétně děláme a co jim můžeme nabídnout,“ popisují. Velkým tématem jsou podle nich i zkrácené úvazky a práce při studiu. „Chtějí kombinovat školu s praxí, což je dnes čím dál důležitější.“
Dlouhodobá strategie
Podobnou zkušenost má i personalistka společnosti DCIT Monika Zabadalová. „Velká část kandidátek a kandidátů, kteří k nám přijdou na pohovor, jsou lidé, které jsme potkali právě tady,“ popisuje. První kontakt podle ní hraje zásadní roli. „Je vždy lepší potkat se s firmou víckrát než jen jednou. My si toho člověka zapamatujeme ze stánku, pak se vidíme znovu u pohovoru – a čím víc o sobě víme, tím větší je šance, že to bude fungovat.“ Zároveň se podle ní ukazuje i motivace uchazeček a uchazečů. „Je rozdíl, jestli někdo rozešle padesát anonymních životopisů, nebo jestli má skutečný zájem zrovna o nás.“ Firma přitom počítá s tím, že rozvoj studujících je postupný proces. „Často se stává, že to na první pokus nevyjde. Ale zůstaneme v kontaktu a za rok se potkáme znovu – a ten posun bývá znatelný.“
Pro některé firmy je účast na Dnech firem spíš dlouhodobou investicí než okamžitou potřebou. „V tuhle chvíli aktivně nenabíráme, ale pro správného kandidáta či kandidátku jsme schopni pozici vytvořit,“ říká personalistka Evelýna z firmy Aisle. „Sbíráme kontakty a dáváme o sobě vědět. Je to strategie do budoucna.“ Podobně uvažuje i firma Oddin.gg, která se akce účastní poprvé. „Zjistili jsme, že o nás spousta studentů a studentek vůbec neví, tak jsme se rozhodli jít za nimi napřímo,“ vysvětluje personalistka Karolína Kaňková. Překvapila ji přitom aktivita zájemců a zájemkyň. „Říkali jsme si, jestli si jen vezmou propisku a půjdou dál. A oni si tady sednou a počítají naše úlohy,“ směje se. Právě možnost vyzkoušet si konkrétní úkoly podle ní Matfyzáky a Matfyzačky vtahuje. „Najednou vidí, k čemu jim ta matematika je,“ dodává.
Ještě o krok dál jde příběh společnosti Dateio, kde se propojení studia a praxe promítlo i na osobní rovině. „O firmě jsem se poprvé dozvěděla právě na Dnech firem. Pak jsem nastoupila a dnes tu stojím na druhé straně,“ říká Alexandra Hučková (uprostřed na horním obrázku), jejíž firma nabízí studujícím stáže i zkrácené úvazky a počítá s tím, že se budou dál učit. „Důležité jsou základy a chuť se rozvíjet. Zbytek se dá doplnit v praxi.“
Fyzika – jiná cesta k praxi
Ne všechny obory ale mají na podobných akcích stejnou pozici. Zatímco informatika nebo finanční matematika dominují, fyzika zůstává na Dnech firem spíš v menšině. Podle proděkana pro fyziku Jiřího Pavlů (na obrázku dole v kostkované košili) to ale má své důvody. „Většina studentů a studentek fyziky jde na Matfyz s tím, že chce zůstat ve vědě – na Univerzitě nebo v Akademii věd, popřípadě na obdobných institucích v zahraničí. Do soukromého sektoru proto často primárně nesměřují,“ vysvětluje.To ale neznamená, že by fyzika neměla praktické uplatnění. „Polovina našich fyziků a fyziček jsou epxerimentátoři pracující na věcech, které mají velmi konkrétní využití – od kvantových technologií přes lasery až po materiálový výzkum,“ říká. Menší zastoupení firem podle něj souvisí i s tím, že poptávka po fyzicích bývá v soukromém sektoru užší a koncentrovaná do menších výzkumných týmů. Roli hraje i vnímání oboru. „Obraz fyzika jako čistého teoretika pořád přetrvává, i když realita je mnohem pestřejší,“ dodává Pavlů. Právě změna tohoto pohledu je podle něj jednou z výzev do budoucna.
Přesto se i tady ukazuje, že propojení studia a praxe má své místo – jen v jiných podobách a s jinou dynamikou než u oborů, které jsou s firemním prostředím propojené přirozeněji. Na konci dne se tak Dny firem neukazují jen jako přehlídka pracovních příležitostí, ale spíš jako prostor, kde si studenti a studentky postupně ujasňují, kam chtějí směřovat, a firmy zároveň zjišťují, koho oslovují. „My studující učíme hlavně přemýšlet – rozumět problémům a hledat jejich řešení,“ shrnuje děkan Mirko Rokyta. A právě v tom se podle všeho potkávají očekávání obou stran – ne v hotových odpovědích, ale v tom, jak je hledat.
Text: Jitka Jiřičková
Foto: Vladimír Šigut