CZE
O veřejné službě, úkolech médií a univerzit ve společnosti či o budování důvěry. O tom všem se diskutovalo v Kampusu Hybernská ve středu 6. května večer. Na diskuzi vystoupili prorektor UK pro třetí roli Martin Vlach, generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a Ester Valtrová z iniciativy Díky, že můžem.
Diskuze se zúčastnili prerektor UK Martin Vlach, Ester Valtrová z iniciativy Díky, že můžem a generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral (zleva). Akci moderovali studující UK Magdaléna Suchá a Jakub Knott.
Před necelým měsícem ministr kultury Oto Klempíř představil vládní návrh zákona, který by po svém přijetí mimo jiné změnil způsob financování veřejnoprávních médií. Podle návrhu by Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) namísto stávajících koncesionářských poplatků měly být napojeny přímo na státní rozpočet.
Ve světle diskuzí, které se nad touto snahou rozhořely v odborné i laické rovině, studující UK z iniciativy Studentská Hybernská uspořádali v Kampusu Hybernská setkání, na kterém se hovořilo o důvěře, nezávislosti i odpovědnosti vůči veřejnosti, a to nejenom z pohledu médií veřejné služby, ale i univerzity.
„První dva pilíře, na kterých univerzita stojí, jsou výuka a věda, jejíž výstupy by měly být spojené s praxí. Třetím pilířem je pak její veřejná služba, její spolupráce s městy i kraji nebo celoživotní vzdělávání,“ zdůraznil prorektor Martin Vlach. Právě odpovědnost univerzity vůči veřejnosti ji podle něj také spojuje s veřejnoprávními médii. ČT a ČRo jsou totiž jednou z platforem, kde univerzita může poznání a vědecké výsledky, kterými přispívá k rozvoji společnosti, také srozumitelnou formou veřejnosti vysvětlovat.
Jaké jsou úkoly ČRo, potažmo ČT, pak připomněl René Zavoral. „Veřejnou službu opíráme o tři pilíře, tedy poskytovat objektivní, nestranné a rozmanité informace, vzdělávat a bavit. A když mluvíme o zábavě, tak té kultivované,“ uvedl René Zavoral a zdůraznil, že veřejnoprávní média se ze zákona musejí obracet se svým obsahem ke všem skupinám obyvatelstva napříč generacemi, regiony i zájmy. Připomněl také nezastupitelnou roli médií veřejné služby v krizových situacích, jako jsou živelné katastrofy či jiné mimořádné události.
Ester Valtrová jako zástupkyně studentského hlasu v diskuzi poukázala na to, že veřejnoprávní média, která jsou nezávislá na vládnoucí moci či ekonomických zájmech svých majitelů, kterými se řídí komerční média, jsou jedním ze základních kamenů pevně stojící demokracie. „Média veřejné služby jsou jedním z demokratických pilířů. Když tohle odseknete, demokracie vám začne postupně padat. Stačí se podívat na to, co se děje pár kilometrů za našimi hranicemi. První, čeho se začnete zbavovat, jsou média veřejné služby kvůli jejich síle a nezávislosti. Pak jsou to kultura a nevládní organizace. My máme naštěstí pevný justiční systém a dvoukomorový parlament, ale zapomínáme zmiňovat, že naší další pojistkou jsou právě média veřejné služby,“ připomněla.
Napojení veřejnoprávních médií na státní rozpočet může v důsledku ohrozit jejich současnou nezávislost na vládnoucí moci. Proto se řečníci shodli na tom, že zachovat důvěryhodnost i nezávislost ČRo i ČT a také veřejných univerzit je jedním z jejich hlavních současných úkolů.
TEXT: Helena Zdráhalová
FOTO: Veronika Vachule Nehasilová