CZE
Profesor Philippe Mario Aghion, držitel Nobelovy ceny za ekonomii, obdržel 28. května čestný doktorát Univerzity Karlovy. Tento významný francouzský ekonom je mimo jiné členem Řídícího a dozorčího výboru ekonomického institutu Univerzity Karlovy CERGE-EI již od jeho vzniku v roce 1991. Philippe Mario Aghion svůj čestný diplom a medaili obdržel z rukou svého dlouholetého kolegy a spoluzakladatele CERGE-EI, profesora Jana Švejnara.
Děkan Fakulty sociálních věd UK Tomáš Karásek ve svém laudatio uvedl, že profesor Aghion „patří k nejvýznamnějším ekonomům své generace a k předním badatelům v oblasti ekonomického růstu a inovací. Během své mimořádné kariéry zásadně přispěl k rozvoji ekonomického myšlení, zejména svou průkopnickou prací o inovacích, konkurenci, institucích a dlouhodobém růstu.“
Profesor Philippe Mario Aghion (uprostřed) a honorabilis promotor prof. Jan Švejnar (vpravo).
Profesor Philippe Mario Aghion obdržel doktorské vzdělání na Univerzitě Paříž 1 Panthéon-Sorbonne a Harvardově univerzitě. Sám pak vyučoval na řadě prestižních pracovišť, mimo jiné na University College v Londýně, Harvardově univerzitě, stockholmském Institutu mezinárodních ekonomických studií (IIES), pařížské Collège de France, londýnské School of Economics či na institutu INSEAD ve francouzském Fontainebleau. Loni obdržel, společně s Peterem Howittem, Nobelovu pamětní cenu za ekonomii za jejich za teorii setrvalého růstu prostřednictvím kreativní destrukce.
Děkan poté nastínil, jak schumpeterovská teorie růstu, jak ji Philippe Aghion s Peterem Howittem formulovali, klade inovace a tvůrčí destrukci do popředí ekonomického rozvoje. „Jeho výzkum dále osvětlil roli vzdělávání, kapacity státu a kvality institucí při udržování dlouhodobého růstu, stejně jako způsob, jakým může konkurence působit jako silný stimul inovací.“ Kreativní destrukce vyvolává napětí, které je třeba řešit konstruktivním způsobem, aby nebránilo dalším inovacím. Úspěšní inovátoři by pak neměli omezovat budoucí konkurenci. Právě to však dnes podle děkana pozorujeme u prakticky všemocných globálních korporací jako Google nebo Amazon. A práce profesora Aghiona „ukazuje k vyvážené politické agendě: podporovat inovace a zároveň chránit hospodářskou soutěž, propojovat ekonomickou dynamiku se sociální inkluzí“.
Ve své děkovné řeči profesor Aghion zavzpomínal na dlouhodobou spolupráci s Univerzitou Karlovou, která sahá již do roku 1991 – když jej oslovil Jan Švejnar se záměrem založit instituci, která by – jako první mezi bývalými zeměmi sféry sovětského vlivu – učila ekonomii na špičkové úrovni. Ocenil pak nejen to, jak CERGE-EI dostálo svému závazku být špičkovou akademickou institucí v oboru ekonomie, ale také jeho studenty, kteří vyučují na Harvardu, MIT nebo University College London, a také nesporný význam CERGE-EI na globálním pracovním trhu.
Profesor Aghion dlouhodobě zdůrazňuje, že ekonomická transformace musí být inkluzivní. I ve čtvrtek Karolinu tento přístup vysvětlil: „V každém procesu se nutně objeví vítězové i poražení a my bychom se měli postarat i o ty poražené. V podobných přechodových ekonomikách, které se o poražené nestaraly, se objevil populismus – nebo brexit. V jistém smyslu nás právě globalizace, která se o poražené nestarala, dovedla tam, kde jsme dnes. Můžete podporovat tržní ekonomiku, můžete podporovat podnikání, ale musíte zajistit, aby byla možná sociální mobilita a konkurence a aby bylo postaráno o poražené.“
Aghion tvrdí, že umělá inteligence, s níž přichází narušení trhu práce i vytváření nových pracovních míst, konkurenci a produktivitu nakonec skutečně podporuje. Přesto je i v tomto případě obezřetný: „Budeme potřebovat umělou inteligenci, abychom se chránili před zneužitím umělé inteligence. Musíme také zajistit, aby byl přechod mezi starými a novými pracovními místy bezpečný. Pokud se nám nepodaří učinit revoluci v oblasti umělé inteligence společensky přijatelnou a inkluzivní, dojde k nárůstu populismu – a jeho cenu známe. Evropa se musí probudit a znovu se stát motorem inovací, jakým bývala. Nezapomeňte, že první průmyslová revoluce proběhla v Evropě – a Evropa byla velkým inovátorem.
Evropa však podle něj v současné době uvízla v přístupu střednědobých inkrementálních inovací namísto potřebného zaměření na průlomové inovace – a proto také od osmdesátých let zaostává v oblasti inovací za Spojenými státy a Čínou. Současná Evropa, kterou popsal jako „regulačního obra a rozpočtového trpaslíka“, ve jménu politiky hospodářské soutěže zanedbává politiku průmyslovou; profesor Aghion poukázal na úspěšnou průmyslovou politiku agentury DARPA ve Spojených státech nebo na vzájemnou soutěž mezi jednotlivými regiony a firmami v Číně. „Musíme sladit inovace s inkluzí a zachováním a prosazováním našich hodnot, svobody a demokracie, právního státu a sociálních zájmů,“ uzavřel svůj projev s důrazem nejen na ekonomickou realitu, ale také hodnoty, které je též třeba uchovávat a kultivovat.
Text: Jan Borek
Foto: Hynek Glos