Humboldt Universität zu Berlin
březen 2001 - září 2001
Luděk Březina, Ivana Koubková
kedul@hotmail.com, koubkova@gmx.net
V rámci programu ERASMUS/SOCRATES, o který se na nejstarší univerzitě za Alpami stará s neobvyklou pečlivostí Mgr. Jana Klepetářová se svými spolupracovníky, nám byl od konce března do poloviny září roku 2001 umožněn studijní pobyt na berlínské Humboldtově univerzitě. Protože předpokládáme, že naše kroky bude následovat pěkná řádka studentů Karlova vysokého učení, rozhodli jsme se některé své postřehy shrnout do následujících bodů, které si ovšem nekladou žádné nároky na úplnost. Už jen proto ne, že neopakujeme poznatky, které jsou již na univerzitních stránkách publikované našimi předchůdci.
Před odjezdem je nutné do posledního bodu splnit vše, co vám bude paní Klepetářová klást na srdce. Jedině tak se vyhnete zbytečným komplikacím. Zde máme na mysli především formality kolem víza a pojištění. Doporučujeme, a na tuhle skutečnost nás upozornila už Eliška Boková, které děkujeme za mnoho užitečných informací o Berlíně, abyste si na internetu zajistili nějaký sportovní kurz. Tak se budete moci snáze seznámit s německými rodilými mluvčími. Nabídka sportovních kurzů se na stránkách Humboldtovy univerzity v Berlíně (www.hu-berlin.de) objevuje asi měsíc před začátkem semestru. Je třeba dát velký pozor a zamluvit a zaplatit kurzy včas, protože o sporty je mimořádný zájem.
Do Berlína se lze dostat poměrně jednoduše. Prakticky každý den do hlavního města Spolkové republiky Německo něco jede, většinou dokonce několik spojů. Záleží proto jen na částce, kterou do své dopravy hodláte investovat.
Nejlevnější je spolujízda. Problém je ale v tom, že do Berlína lidé jezdí nejčastěji na víkend, tedy v pátek odpoledne, a proto si nelze zajistit ubytování na koleji. Negativem tohoto způsobu cestování je také poměrně pozdní zveřejňování. Informace o spolujízdě lze zjistit na internetové adrese www.spolujizda.cz.
Dalším způsobem, jak se do Berlína dostat, je autobus. Dopravu zajišťuje Bohemia Euroexpress International, jejíž pobočku lze nalézt na Florenci. Do 26 let platí desetiprocentní sleva; je možné si i předplatit zpáteční cestu s open-termínem do čtyř měsíců (v tomto případě se ale za rezervaci místa musí později ještě připlatit 10 DM). Informovat se lze na adrese www.bei.cz. Autobus jsme volili ke své dopravě i my. Za jedinou nevýhodu jsme považovali, že autobus má dojezd ve dvě hodiny v noci na ZOB (Zentraler Omnibusbahnhof), takže se moc nevyspíte. Noc lze strávit buď přímo v čekárně, anebo v nějakém blízkém podniku. Výhodou ZOBu je však i úschovna zavazadel. Otevírá se v 5,30 a platí se 3 DM za jeden kus. Asi pět minut pomalé chůze od ZOBu je stanice metra U2 Kaiserdamm a rychlodráhy S4 Witzleben; S-Bahn začíná jezdit přibližně od čtvrté hodiny ranní.
Do Berlína se lze dopravit i vlakem, který je ale poněkud dražší, nebo nejlépe osobním automobilem.
Pokud jste v Berlíně ještě nebyli, pak vás jistě překvapí, že v berlínské dopravě se nelze setkat s takovými návaly, na které jsme zvyklí z Prahy. Někdy působí až neekologicky, že jezdí jeden vlak metra za druhým, autobus míjí autobus, a přitom v nich sedí tři čtyři lidé. Na druhou stranu je nutné konstatovat, že pražské metro je mnohem čistší a lépe architektonicky zvládnuté. Lepší jsou v Praze také výstupy; rozhodně se vám u nás nemůže stát, abyste spadli do mezery mezi nástupištěm a vlakem, když si nedáte pozor.
Vyznat se v berlínském systému dopravy není zpočátku úplně jednoduché. Pro zorientování dobře poslouží plánek metra (U-Bahn) a rychlodráhy (S-Bahn), který lze dostat na každém kroku. Informace o nejrychlejším spojení na vám neznámé místo si můžete vyhledat na internetových stránkách Berlínského dopravního podniku (BVG) www.bvg.de. Aby člověk nasedl na vlak jedoucí správným směrem, musí znát i konečnou stanici. Tramvaje (ve východní části) a autobusy zastavují doslova v každé ulici, a tak se celkem rychle a spolehlivě vždycky dostanete tam, kam potřebujete, i když je Berlín co do počtu obyvatel třikrát a se svou rozlohou 880 čtverečních kilometrů přibližně dvakrát větší než Praha.
Protože kontroly jsou v Berlíně mnohem častější než v Praze, rozhodně se nevyplatí jezdit bez jízdenky. Než si vyřídíte Ausbildungsticket (obdoba naší tramvajenky, ale méně praktická), je možné si koupit buď celodenní jízdenku pro AB (Berliner Bereich) za 12 DM, případně běžnou jízdenku pro AB za 4,20 DM, která platí dvě hodiny. 7-Tage-Karte pro Berliner Bereich stojí 44 DM. Monatskarte si budete moci koupit, až když si necháte vystavit Ausbildungticket v kanceláři S-Bahnu na nádraží Friedrichstraße nebo Alexanderplatz (nebo někde jinde). K tomu potřebujete pouze Immatrikulationsbescheinigung nebo Studentenausweis a jednu fotku. Monatskarte si můžete kupovat za 81 DM pro Berliner Bereich (AB), popř. pro Berlín a Braniborsko (ABC) za 102 DM. Monatskarte pro ABC ale podle našeho názoru není nutná, protože do Postupimi snad nebudete jezdit každý den. Když už totiž do Postupimi pojedete, stačí si pořídit Anschlussfahrausweis, který stojí 2,60 DM a platí jednu hodinu. Úplnou novinkou je tzv. Gleitende Monatskarte, kterou si můžete pořídit v Kundenzentru (a snad i u jednotlivých automatů), která platí třicet dní od zakoupení, což by mohlo být výhodné, pokud byste prijeli do Berlína například v polovině měsíce.
Ubytovací kancelář pro Storkower Straße, kde jsme měli být ubytováni, sídlí na Franz-Mehring-Platz. Pokud přijedete na ZOB, tak nejdříve nastupte na U2 ve stanici Kaiserdamm, která je asi pět minut pomalé chůze od autobusového nádraží (šipky vás navedou), a jeďte až na Alexanderplatz. Tam přestupte na U8. Hned v další stanici na Jannowitzbrücke vystupte a jděte na autobus číslo 240, který vás doveze na místo. Ubytovací kancelář je přes ulici v prvním patře budovy kolejí Franz-Mehring-Platz 2. Zazvoňte na velmi příjemnou Frau Uther, která vám určitě vyjde vstříc ve vašich přáních. U ní vyřídíte všechny formality týkající se bydlení. Oficiální úřední hodiny má v pondělí od 9,00 do 11,00, v úterý od 10,00 do 12,00 a od 15,00 do 18,00 a ve čtvrtek od 9,00 do 11,00 a od 13,00 do 15,00.
Pokud jste platili nějakou kauci na koleje, pak vězte, že kauce na koleje nebyla určena kolejím, nýbrž univerzitě. Proto mějte připravenou větší částku, abyste mohli uhradit nejen kolejné, ale i další kauci, která byla v našem případě přibližně stejně vysoká jako samotné kolejné. Kauce zaplacená v Praze vám bude později vrácena, o což se postará usměvavá Frau Schnetzinger.
V Německu se kolejné platí paušálně na celý měsíc, tedy ne jako u nás za každý den zvlášť. Proto si dejte pozor na to, od kdy vám kolej rezervují. Možná totiž budete muset zaplatit celý měsíc, i když budete bydlet jen několik dní. My jsme se nastěhovali až 27. března, a proto nám Frau Uther kolejné na měsíc březen odpustila. I na tuhle eventualitu mají v ubytovací kanceláři připravené formuláře, musíte se ale ozvat.
Koleje ve Storkower Straße nemají příliš dobrou pověst. Někdy se o nich říká, že jsou to vůbec nejhorší koleje v Berlíně. Kdo ale poznal Větrník, bude toto hodnocení jen těžko chápat. Navíc je tato kolej neobvykle levná; měsíčně nezaplatíte více než 200 DM.
Ve Storkower Straße se bydlí po třech až čtyřech v jednom bytě: bývá tam jeden dvojlůžkový a dva jednolůžkové pokoje. V každé bytové jednotce je jedna sprcha, jeden záchod a kuchyňský kout. Ten ale, upřímně řečeno, není úplně dořešen. Chybí tam například dřez, takže nádobí se musí mýt v umyvadlech. Lednička a dvouplotýnkový vařič (bohužel bez trouby) patří ovšem k samozřejmé výbavě. Na pokoji je zpravidla postel, nějaká ta stříň, stůl a židle. Postel má někdy tak měkkou drátěnku, že se na ní nedá vůbec spát. V takovém případě e nutné požádat o pomoc domovníka Ziebelleho, který problém ještě téhož dne vyřeší. Na něj se je třeba obracet i s jinými komplikacemi, například s ucpaným odpadem. Nutné je si s sebou přivézt také vlastní deku a povlečení. Pozor, že na kolejích nejsou ani lampičky. Pokud patříte k náruživým čtenářům nebo k těm, kteří rádi ponocují, buď si nějakou přivezte z domova, anebo si ji budete muset koupit.
Ještě je asi třeba upozornit na jednu věc: na kolejích ve Storkower Straße bydlí hodně zahraničních studentů. Nebuďte proto smutní, když nebudete bydlet s rodilými německými mluvčími. A nebuďte také překvapení, že budete třeba bydlet s Afričanem. Těch je totiž ve Strokower Straße velký počet.
Ze Storkower Straße se do centra nejlépe dostanete tak, ze půjdete na S-Bahn Storkower Straße, odtud pojede na Ostkreuz, kde pouze seběhnete po schodech dolů, nastoupíte do dalšího S-Bahnu a pojedete až na Friedrichstraße. Pokud budete studovat germanistiku a budete se chtít dostat co nejpohodlněji do Schützenstraße 21, můžete jet i autobusem číslo 257, který jezdí každých dvacet minut ze zastávky Storkower Straße.
Hned po svém nastěhování si budete muset vyzvednout formulář o přihlášení k přechodnému pobytu, bez kterého v Berlíně nevyřídíte nic. Dostanete ho v Bürgeramtu blízko radnice Lichtenberg. Tam se dostanete jednoduše tak, když pojedete tramvají 17 nebo 23 ze zastávky Storkower Straße-Möllendorffstraße na zastávku Rathaus Lichtenberg. Dejte si pozor, že na Bürgeramtu nepracují každý den, abyste tam nemuseli vážit cestu jako my dvakrát, protože jsme si poprvé zapomněli opsat úřední hodiny, které jsou: pondělí a úterý: 8,00 - 16,00, čtvrtek: 10,00 - 18,00, pátek: 7,30 - 13,30. S formulářem pro Meldebehörde se vypravíte za domovníkem Ziebellem, který vám na něj dá razítko a podpis. S takto vylepšeným formulářem se budete moci vrátit na radnici a vystát si frontu, na jejímž konci bude ještě jedno razítko. Až budete mít potvrzení o přihlášení k přechodnému pobytu v kapse, budete moci pokračovat dále. Věřte, že ho po vás budou chtít opravdu všude: v bance, v knihovnách, u zápisu atd.
Potraviny nejlevněji nakoupíte v Ring-Center, které se nachází u zastávky S-Bahnu a U-Bahnu Frankfurter Allee. Tam zavítejte především do obchodu Aldi nebo do Realu, který je ovšem trošku dražší. Pokud budete shánět cokoliv jiného, pak se vyplatí navštívit Kaufhof na Alexanderplatzu.
Při imatrikulaci budete potřebovat všechny materiály, které po vás žádá AAA (Akademisches Auslandsamt) ve svém dopise. K zápisu se dostavte nejlépe v době k tomu určené. Mohli byste mít potíže, kdybyste se dostavili dříve či později. Nejdůležitějším bodem imatrikulace je vyplnění potvrzení o jejím vykonání. S ním si budete moci vyřídit všechno potřebné, především kartu do menzy a Ausbildungsticket. Abyste se poprvé na hlavní budově Humboldtovy univerzity neztratili, zastavte se u plánku, jenž je ve vstupní hale vpravo u informací.
Wegweiser für ausländische Studierende a Rettungsring jsou dvě příručky, které byste si měli určitě přečíst. Je v nich většina důležitých informací, které vám do začátku pomohou. Wegweiser dostanete nejpozději při imatrikulaci; nějaký ten exemplář ale zpravidla leží i v Orbisu Humboldtianu, klubu pro zahraniční studenty ve druhém patře východního křídla univerzity. Na Rettungsring, který je určen pro všechny studenty prvních semestrů a který je jako Wegweiser zadarmo, se musíte doptat.
Aufenthaltsgenehmingung si je u Ausländerbehörde záhodno vyřídit co nejdříve po příjezdu. My jsme se původně domnívali, že vízum, které nám udělilo německé velvyslanectví v Praze, je vlastně plnohodnotné povolení k pobytu, ale není tomu tak. Při podávání potřebných dokumentů, které pečlivě vypočítává Frau Mücke již ve “zvacím” dopise, rozhodně nezapomeňte na kopii potvrzení o imatrikulaci, bez nejž vám Aufenthaltsgenehmigung nevydají na celé požadované období a v plné síle. V žádném případě za Aufenthaltsgenehmigung neplaťte! Pokud po vás budou úředníci Ausländerbehörde chtít 80 DM, stačí je upozornit, že jste Programstudent/in ERASMUS/SOCRATES, a oni si jistě vzpomenou, že pro vás je celá záležitost zadarmo.
K Ausländerbehörde se dostanete tak, že pojedete z Friedrichstraße metrem U6 až do stanice Leopoldplatz (směr Alt-Tegel). Tam přestoupíte na U9 a pojedete pouze do další stanice Amrumer Straße (směr Rathaus Steglitz). Vystoupíte a půjdete ve směru jízdy vlaku ven z podzemí. Venku zahnete doprava, vydáte se okolo irské hospody až k mostu, který přejdete. Potom odbočíte doleva a šipky už vás dovedou. Cesta od metra až na místo trvá minimálně 10 minut. Na Ausländerbehörde si musíte nejdříve vyzvednout formulář, který je až na malý detail identický s tím, který jste ve trojím vydání vyplňovali už v Praze pro německou ambasádu (pokud budete mít štěstí, mohli by vám jej dát už při imatrikulaci; musíte si o něj ale říci). Ráno (už se všemi doklady) buďte na místě nejlépe před sedmou hodinou, abyste potom nemuseli tak dlouho čekat. (V 7,30 se totiž začínají rozdávat pořadová čísla.) Zařaďte se do druhé, delší fronty. Vyřízení netrvá většinou dramaticky dlouho.
Pokud budete mít zájem v Berlíně co nejdříve navázat nové známosti a přátelství s německými nebo zahraničními studenty, zavítejte do mezinárodního klubu Humboldtovy univerzity ve východním křídle hlavní budovy, který se honosně nazývá Orbis Humboldtianus. V každém semestru mívá zpravidla pevně stanoveny otevírací hodiny. Podstatnou částí jeho činnosti je příprava a uskutečňování všemožných akcí (výlety a exkurze v Berlíně i mimo něj, návštěvy divadel, koncertů, setkání studentů spojená s grilováním apod.). Všechny akce jsou obsaženy v tzv. Kulturplaneru, který dostanete před začátkem semestru na setkání se zástupci AAA. Na většinu akcí je třeba se dopředu příhlásit v Orbisu a zaplatit finanční příspěvek. Orbis také sjednává tzv. Sprachpartnerschaften, případně vám vyřídí Aufenthaltsgenehmigung (tak ale přijdete na tři týdny o pas). Z vlastní zkušenosti nejvíce doporučujeme pravidelná setkání studentů první čtvrtek v měsíci, tzv. Stammtisch, a příjemná posezení u kávy a čaje každý pátek od 15,00 do 17,00, kde snadno poznáte nové kamarády nejen z řad zahraničních studentů.
Nejen podle našich zkušeností je menza Nord v mnoha ohledech lepší než menza na hlavní budově univerzity. Dostanete se do ní tak, že půjdete od nádraží Friedrichstraße ulicí Albertstraße až do Reinhardtstraße, kterou přejdete a jste v podstatě na místě. Menza Nord je naproti Deutsches Theater, nad kterým je vidět nápis Charité, patřící slavné nemocnici. Můžete ale jít i podél Friedrichstraße a zahnout rovnou do Reinhardtstraße. Pokud budete spoléhat na hromadnou dopravu, pak od nádraží Friedrichstraße jsou to dvě zastávky autobusem číslo 147, méně výhodně pak jedna stanice metrem U6, popřípadě jedna zastávka tramvají číslo 1 a 50 (Oranienburgerstraße). Touto tramvají se mimochodem dostanete velice jednoduše k hlavní budově univerzity, když ale pojedete opačným směrem a vystoupíte na zastávce v Universitätsstraße, která je mezi PC-Poolem a Universitätsbibliothek. K menze Nord (i k ostatním berlínským menzám) ještě budiž řečeno, že kartu, kterou budete platit své obědy, si koupíte u pokladen v prvním patře za 3 DM, a že menza je otevřena od pondělí do pátku od 11,15 do 14,30.
Když budete v Berlíně chtít nakupovat potraviny, tak choďte do supermarketů Aldi, Lidl nebo Penny Market. Kultura nakupování v těchto obchodech sice není příliš vysoká (zboží si totiž vybíráte přímo z krabic na paletách, většinou je všude hodně lidí, zboží je jen ve velkých baleních), avšak ceny mohou být oproti tradičním malým obchodům až o polovinu nižší. Cenově nejvýhodnější drogistické zboží pak nabízí zcela určitě síť drogerií Schlecker, boty Deichmann, oblečení (moderní, módní, ale často ne příliš kvalitní) Hennes & Mauritz, C & A, Orsey nebo Dům oblečení poblíž Wittenberger Platz.
Opravdovým milovníkům nákupů doporučujeme navštívit nádherná obchodní centra na Friedrichstraße, např. Galerii Lafayette a Quartier 205-207, a dále Arkaden na Potsdamer Platz. Za shlédnutí stojí největší obchodní dům Evropy KaDeWe (Kaufhaus des Westens) na Wittenberger Platz a Wertheim na prestižní třídě Kurfürstendamm (Ku’damm), která je vůbec celá lemována nejluxusnějšími obchody, jež lze v Berlíně najít. Nejen zde se vyplatí počkat na sezónní výprodeje, které probíhají v únoru a v srpnu; slevy většinou 50-70%.
Překvapením pro vás asi bude fakt (stejně jako pro nás), že prakticky všechny obchody mají v neděli zavřeno.
Pokud budete shánět nějakou “veteš”, můžete zajít na pravý bleší trh. Jeden z nejnavštěvovanějších je u Treptower Park. Dostanete se tam tak, že pojedete S-Bahnem do stanice Schlesisches Tor a odtud půjdete asi 15 minut pěšky. Velmi levně zde například seženete SIM karty do mobilu.
Jednoznačně doporučujeme podniky ve čtvrtích Mitte a Prenzlauer Berg. Když vystoupíte na stanici S-Bahnu Hackescher Markt, vejdete do opravdového ráje nejrozmanitějších kaváren, hospůdek, klubů...
Rychlé občerstvení najdete v Berlíně opravdu na každém rohu (tzv. Imbiss). Pokud patříte mezi milovníky hamburgerů a ostatního jídla typu McDonald či KFC, navštivte jeho o něco levnější obdobu Burger King. Na pizzu za poloviční cenu pro studenty můžete zajít do Georgenstraße 2 (poblíž nádraží Friedrichstraße).
Berlín nabízí i neuvěřitelné vyžití, co se všemožných kulturních akcí a nočního života týká. Přehled o nich podávají čtrnáctideníky Zitty a Tip.
Když zatoužíte speciálně po knihách, a v Německu se dá po knihách vášnivě toužit, lze doporučit kulturní dům Dussmann na Friedrichstraße (roh Dorotheenstraße), kde mají například krásné oddělení historické a pedagogicko-psychologické literatury, nebo knihkupectví Kiepert, jehož největší pobočka v Berlíně se nachází v Hardenberger Strasse poblíž stanice metra U2 Ernst-Reuter-Platz. Tam lze zase navšívit druhé patro s nepřebernými jazykovými příručkami i pro vysokoškolský obor Deutsch als Fremdsprache. Když se požadovaný titul nenachází v regálech, jsou vám jej v každém knihkupectví ochotni objednat, takže si ho můžete druhý den pohodlně vyzvednout, pokud jej tedy vůbec mají v centrálním skladě. Pravdou ale je, že knihy jsou v Německu dost drahé i pro Němce.
Na tomto místě je proto nutné zmínit instituci, která nese honosné jméno Bundeszentrale für politische Bildung. Ta se nachází poblíž stanice S-Bahnu Anhalter Bahnhof. Když vyjdete z podzemí, tak se budete nacházet na křižovatce, v jejímž jednom rohu jsou trosky původního Anhalter Bahnhofu, který byl zničen za druhé světové války. V protilehlém rohu je nenápadná budova, na níž je ještě nenápadnější nápis Bundeszetrale für politische Bildung. Tam si budete moci vybrat dvanáct kvalitních knih především historicko-politologického žánru. Za jeden titul zaplatíte jen 3 DM. Navíc si budete moci odnést zadarmo nástěnnou mapu Německa či celého světa, malou mapku Evropy a další materiály, například Grundgesetz či přehlednou příručku sešitového formátu k dějinám česko-německých vztahů.
Co se týká knihoven, určitě využívejte bezplatných služeb jednotlivých poboček Univerzitní knihovny (www.ub.hu-berlin.de) (Ubi), které se nacházejí zpravidla poblíž vedení kateder a ústavů. Germanistická a skandinavistická knihovna sídlí v druhém patře Mosse-Zentra v Schützenstraße 21. Obrovská historická knihovna je v prvním patře levého křídla hlavní budovy Humboldtovy univerzity. Zaregistrují vás bez větších problémů, jen musíte mít pas, potvrzení o imatrikulaci a potvrzení o přihlášení k přechodnému pobytu. Na místě je i zavítat do sbírky učebnic, která se v současné době nachází v Dorotheenstraße 27. Tam sídlí i Zentrale Universitätsbibliothek, kde se můžete v klidu věnovat studiu a kde si můžete vyzvedávat knihy, které jste si objednali přes internet. K registraci vám zde stačí Studentenausweis, který slouží současně i jako průkazka do této knihovny, a pas.
Pokud si budete chtít půjčovat absenčně třeba beletrii, pak se zaregistrujte ve Staatsbibliothek (www.staatsbibliothek-berlin.de) (Stabi), jejíž Haus 1 se nachází hned vedle hlavní budovy Humboldtovy univerzity (Unter den Linden 8) a prostornější a snad i příjemnější Haus 2 na Potsdamer Platz 33. Registrace stojí na celý rok 30 DM, ale podle našeho názoru se vyplatí. K registraci potřebujete kromě peněz ještě potvrzení o přihlášení k přechodnému pobytu a pas s Aufenthaltsgenehmigung z Ausländerbehörde.
Ze záčatku budete asi z budovy na Unter den Linden 8 zmateni, možná se tam dokonce stejně jako my poprvé ztratíte. Abychom toto riziko omezili na minimum, trošku vám Haus 1 popíšeme. Když vstoupíte dovnitř, jděte rovně a zahněte doprava do šatny, kde si odložíte oblečení a batohy. Úplně vzadu jsou dveře do místnosti, kde si později budete vyzvedávat knihy určené k absenčnímu studiu a četbě - Selbstabholbereich. Z šatny se vraťte k vrátnici, kolem které jste už procházeli, a kupte si u automatu “vstupenku” za 1 DM. Pak projděte kolem vrátného, vyjděte po hlavním schodišti do prvního patra, odbočte nejdříve doleva, potom ještě jednou doleva a pokračujte dál až k postrannímu schodišti, po kterém vystupte do druhého patra. Jděte rovně až na konec chodby, odbočte doleva a pak znova doleva. Tam uvidíte jak pokladnu, kde si vyřídíte svou průkazku, tak i Abholbereich, kde budete dostávat literaturu určenou k prezenčnímu studiu. Úplně vzadu jsou kopírky.
Až budete držiteli průkazky, budete se moci vydat ke katalogům. Vraťte se proto po schodech do prvního patra a jděte rovně až na konec chodby. Tam zahněte doleva a projděte třemi dveřmi (půjdete jednou místností s knihami a jednou úzkou chodbou), až se dostanenete k systematickému katalogu (i kdybyste ho nikdy nepotřebovali, protože budete převážně používat on-line katalogů, určitě si ho prohlédněte). Tam zahněte naposledy doleva a jednou menší místností projděte k abecednímu katalogu. Materiály publikované po roce 1909 si můžete vyhledávat a objednávat on-line nejen z počítačů, které se nacházejí právě tam, ale i z jakéhokoliv počítače připojeného na internet, nejlépe a nejjednodušeji však z jednotlivých poboček Ubi, protože její internetové stránky nabízejí i katalogy Stabi; publikace vydané po roce 1955 se půjčují většinou domů, což se týká i časopisů a sborníků. Když budete hledat nějakou publikaci vydanou před rokem 1909, pak začněte se svým pátráním taktéž v on-line katalozích. Jestliže nic neobjevíte, budete odkázáni na abecední katalog, který s nachází v zadní části místnosti na mikrofilmech. Nenajdete-li publikaci, kterou potřebujete, ani v něm, Stabi ji jednoduše nevlastní. V případě, že její lístek naleznete, není jestě vyhráno. Opište si signaturu, která je v pravém horním rohu lístku, přejděte do přední časti místnosti a hledejte v katalogu budovy Unter den Linden 8, který je také na mikrofilmech. Najděte si opět váš lístek a ověřte, zda je na něm signatura viditelně odfajfkovaná. Když ano, nachází se vaše publikace v Unter den Linden 8 a můžete si ji objednat, když ne, musíte ještě nahlédnout do katalogu Potsdamer Platz, který stojí na druhém stole. V tomto katalogu buď lístek najdete a publikaci si objednáte, nebo jej neobjevíte a máte smůlu, protože se jedná o válečnou ztrátu. Stejně budete muset postupovat i u publikací, které sice on-line katalog eviduje, ale u nichž je napsáno: “Bestand überprüfen/Kriegsverlust möglich”.
Studovny v Unter den Linden 8 nejsou tak přeplněné, jako je tomu v Praze v Národní knihovně. Studovna zaměřená na společensko-humanitní vědy se nachází v prvním patře; když vyjdete po hlavním schodišti, zahněte dvakrát doprava. Studovna přírodních věd je ve druhém patře hned vedle výdejny knih k prezenčnímu studiu. Příjemně je ve studovně filozofie, která je naproti všeobecné studovně společensko-humanitních věd. Ve Státní knihovně neopomeňte navštívit některá specializovaná oddělení; doporučujeme především hudební oddělení a oddělení map, kde uvidíte, co jste ještě zaručeně neviděli...
Pro úplnost musí být ještě připomenuta mediotéka a knihovna jazykového centa v Dorotheenstraße 65. Do mediotéky vám bude stačit pouze Studentenausweis. Tam se pak budete moci dívat na filmy v nejrůznějších jazycích či si jen zdokonalovat výslovnost pomocí nahrávek, kterých má mediotéka nepočítaně.
Důležité, ale trochu nepříjemné upozornění: V Berlíně nemusíte mít takový strach před pouličními zloději jako v Praze (jeho ulice nejsou přeplněné turisty s lákavě naplněnými peněženkami), zato si ale musíte dát obrovský pozor na krádeže na univerzitě a bohužel právě i v knihovnách. Jednomu z nás bylo z peněženky během asi minutového odběhnutí pro knihu ukradeno na 300 DM; naštěstí zloděj neměl zájem o doklady, byl to “slušný” zloděj. Takové štěstí ovšem neměla jiná kolegyně z České republiky, které kdosi odcizil batoh se vším všudy. Za žádných okolností si proto nenechávejte tašky a batohy v seminárních místnostech, přednáškových sálech a kdekoliv jinde, když jdete třeba jen na záchod. Zloděj může využít také vaší drobné nepozornosti a vezme vám klíček od skříňky, kam se před vstupem do knihovny musí odkládat všechny věci. Po vašem zjištění této skutečnosti bývá skříňka už prázdná. Aby bylo vidět, že nepřeháníme, citujeme na tomto místě z informačního letáku, který rozdávají ve studovnách Státní knihovny:
“Aus gegebenem Anlass möchten wir Sie bitten, Geldbörsen, Laptop-Zubehör, Schlüssel u. ä. nicht auf den Arbeitsplätzen liegenzulassen. Es ist in der lezten Zeit häufiger zu Diebstählen in unseren Lesesälen gekommen. Bitte achten Sie daher in Ihrem eigenen Interesse auf Ihre Sachen.”
Kopírky jsou v podstatě všude dostupné a fungují jak na peníze, tak na kartu; jejich nevýhodou ovšem je, že nemají zoom. Jedna kopie stojí většinou deset feniků. Kopírovací kartu si můžete koupit buď v knihkupectví ve východním křídle hlavní budovy v přízemí, anebo v automatu v Universitätsbibliothek v Dorotheenstraße 27 vlevo dole (karta na sto kopií stojí 10,50 DM). Do kopírek nikdy nevhazujte pětimarkové mince; neudělali byste totiž padesát, nýbrž jen čtyřicet kopií. Když do kasičky hodíte peníze, ale přístroj i přesto odmítne spolupracovat, vyplňte formulář, který si můžete vyzvednout u pracovníka, jenž je za kopírku odpovědný, a celý obnos, např. 1 DM, si vyzvedněte na vrátnici Právnické fakulty Humboldtovy univerzity (Unter den Linden 9).
Pokud budete kopírovat třeba nějakou knihu, pak se vyplatí vyrazit do obchodu Copy-Planet, který se nachází v Kastanienallee 32 (skoro na rohu ulic Kastanienallee a Schwedter Straße). Tam se dostanete tak, že pojedete metrem U2 do stanice Eberswalder Straße, kde vystoupíte a půjdete asi pět minut pěšky Kastanienallee; můžete jet také jednu zastávku tramvají. Přímo z Friedrichstaße jede na zastávku Schwedter Straße také tramvaj číslo 50. Jedna černobílá kopie A4 stojí v Copy-Planet pět feniků, A3 pak deset feniků. V obchodě mají otevřeno od pondělí do pátku od 9,00 do 18,00 a v neděli od 15,00 do 20,00. Další Copy-Planet je v Kopernikusstraße 20. Bližší informace najdete na internetové adrese www.copyplanet-berlin.de.
Na internet se většinou vyplatí chodit do menších PC-poolů, nikoliv do ústředního pro celou univerzitu, který se nachází ve třetím patře budovy v Dorotheenstraße 26 a kde se musí většinou dost dlouho čekat. Na druhou stranu si tam můžete surfovat, jak dlouho chcete, aniž by se na vás někdo díval s výčitkami, a můžete si i úplně zadarmo vytiskout, cokoliv potřebujete, což jinde většinou není možné, takže registrace se tam nakonec určitě vyplatí. Při první návštěvě jednoduše zajděte k pultíku, kde vás buď přivítá milá a usměvavá dívka s dlouhými rezavými vlasy, anebo nějaký úlysný, nepříjemný mladý muž. U nich vyplníte formulář a oni vám po předložení pasu a potvrzení o imatrikulaci bezplatně vyhotoví průkazku s čárovým kódem, kterou budete při každé další návštěvě předkládat. Tuhle kartičku budete potřebovat i v některých jiných PC-poolech, například v Dorotheenstraße 65 ve druhém patře (o tomto PC-poolu se moc neví, a proto není ani moc navštěvovaný). Registrovat se ovšem nebudete muset v malém PC-poolu v místnosti E03 v Schützenstraße 21, na osmi počítačích napojených na internet v germanistické knihovně, na dvou v historické knihovně, v téměř vždy prázdném PC-poolu u Katedry anglistiky ve třetím patře na hlavní budově atd.
Jednou někdo podotknul, že Berlín není na první pohled krásným městem, ale že je městem nesporně zajímavým. V této jeho zajímavosti se asi právě skrývá určité kouzlo, alespoň podle našeho názoru. Zde bychom vám rádi v prostém výčtu doporučili několik míst, které byste za svého pobytu v hlavním městě Německa určitě neměli opomenout. Jedná se samozřejmě o výběr subjektivní.
Zámky (a parky): Charlottenburg (Neuer Flügel, Neuer Pavillon, Mausoleum), Tegel (Alexander Humboldt).
Muzea: Pergamonmuseum (Pergamonský oltář, Mílétská brána, Ištařina brána, sbírka antických soch, předoasijské památky), Altes Museum (řecké vázy), Ägyptisches Museum (památky z doby 18. dynastie - Echnaton, Nefertiti, mumie, sarkofágy), Sammlung Berggruen - Picasso und seine Zeit, Jüdisches Museum.
Die Mauer - Antifaschistischer Schutzwall: East Side Gallery u Ostbahnhofu, Checkpoint Charlie, Leipziger Platz, Zimmerstraße, Bornholmer Straße.
Postupim: Sanssousi, Orangerie, Neues Palais (sídlo posledních dvou německých císařů), Cecilienhof (Postupimská dohoda, poslední zámek Hohenzollernů), parky.
Ostatní: Karl-Marx-Allee, Marx-Engels-Denkmal, Rotes Rathaus, Fernsehturm, Berliner Dom (od roku 1999 zpřístupněná hrobka Hohenzollernů), Museumsinsel, Palast der Republik, Neue Wache, Zeughaus, Nikolaiviertel, Gerdanmenmarkt, Bebelplatz, Unter den Linden, Braniborská brána, Reichstag, Kanzleramt, Siegessäule, Anhalter Bahnhof, Bundesfinanzministerium, Sowjetisches Ehrenmal, Potsdamer Platz, Nordische Botschaften, Kaiser-Wilhelm-Gedächtniskirsche, Kurfürstendamm, Sowjetisches Ehrenmal in Treptow, Böhmisches Dorf, okolí Wannsee, Grunewald
K poučení o zmíněných místech asi nejlépe ze všech průvodců poslouží publikace od Ingrid Nowelové Berlin: Die neue Hauptstadt. Architektur und Kunst, Geschichte und Literatur. - Köln: DuMont, 2001 (DuMont Kunst-Reiseführer), kterou velmi často prodávají se slevou 50% ve stáncích s knihami před hlavní budovou univerzity.
A jestě jedno doporučení: Pokud budete chtít navštívit co nejvíce zámků, pak není od věci koupit si za 18 DM vstupenku, která platí dva dny a která vám kromě postupimského zámku Sanssousi otevře brány všech objektů náležejících k Stiftung Preussische Schlösser und Gärten Berlin-Brandenburg, jichž je v Berlíně a okolí naprostá většina.
Pokud budete chtít volat do České republiky, pak si budete muset pořídit pochopitelně telefonní kartu, pokud tedy nebudete volat z mobilního telefonu. Karty se prodávají v hodnotě 50 DM a 12 DM. Karty za 50 DM jsou výhodnější.
Při volání z České republiky do Německa využívejte služby X-Call, která je výrazně levnější. Stačí vytočit předvolbu 052, a pak už můžete volit číslo; předvolba Berlína je 30. Mezinárodní předvolba Německa je 0049 a České republiky 00420.
Velvyslanectví České republiky se nachází v nevkusné budově na rohu Wilhelmstraße a Mohrenstraße. Nejvýhodnější spojení je metrem U2, stanice Mohrenstraße. Budete ho potřebovat, když někde ztratíte svoje doklady (nebo vám je někdo ukradne), aby vám mohly být vystaveny prozatimní. Občas také české velvyslanectví pořádá nějaké zajímavé akce. O nich se můžete nejčastěji dozvědět v Českém centru na Friedrichstraße.
13. července 2001 byla uzavřena pobočka Českého centra v Leipziger Spraße. Od 16. července 2001 je proto jediné Tschechisches Zentrum v Berlíně ve Friedrichstraße 206 poblíž Checkpoint Charlie (U6 - Kochstraße). Tato nová pobočka bude po přestěhování z Leipziger Straße od září 2001 poskytovat všechny dosavadní služby v plném rozsahu. Přístupná bude opět i knihovna. V Českém centru lze zadarmo dostat řadu propagačních materiálů o České republice. E-mail: ccberlin@czech.cz; internetová adresa: www.czech-berlin.de.
Každý čtvrtek od 20,00 se v kavárně “Entweder-Oder” koná Tschechischer Stammtisch. Tam se setkává asi dvacítka Čechů a Němců, kteří se česky učí, nebo češtinu dokonce studují. Němci zpravidla mluví velice dobře, a proto se při těchto setkáních hovoří česky.
Kavárna “Entweder-Oder” se nachází v Oderberger Straße 15. Tam se dostanete tak, že půjdete od stanice metra Eberswalder Straße podél Kastanienallee až do příčné Oderberger Straße. Na křižovatce Kastanienallee - Oderberger Straße zahněte doprava. Po ujití asi dvaceti metrů jste na místě. Můžete jet také tramvají číslo 13, 20, 50 a 53 nebo autobusem 120 a 157.
Pokud budete mít ještě nějaké životně důležité dotazy, na které budete potřebovat rychle
odpovědět - a na které budeme znát odpověď i my, můžete nám napsat na naše e-mailové adresy.