Aktuality

I díky Nadačnímu fondu Univerzity Karlovy na to nejsme sami

Slova díků, projevy úcty a hluboká osobní vyznání prostoupila v jednadvacátý březnový podvečer prostory Karolina. Děkovalo se dárcům a podporovatelům Nadačního fondu Univerzity Karlovy (NF UK), kteří významnou měrou přispěli na speciální konto zřízené po tragické události 21. prosince 2023.

Díky za sounáležitost 

„Od 21. prosince jsem při řadě příležitostí těžko hledala slova. I dnes se předem omlouvám, že má promluva nebude akademicky košatá a diplomaticky uhlazená,“ přiznala Milena Králíčková na úvod setkání s podporovateli a dárci, jež se prostřednictvím Nadačního fondu UK zapojili do procesu uzdravování Filozofické fakulty UK.  

„Děkuji vám všem za lidskou sounáležitost a jasný důkaz, že pozůstalé rodiny nezůstaly v bolestech samy, a že i když se člověk v životě setká s velkým zlem, šance na příchod dobra je vždy přítomná. Přeji si a věřím, že dnešní večer bude pro vás alespoň částečnou odměnou a naším poděkováním,“ uvedla rektorka Králíčková.

Připomněla též, že na podporu zasažených nedávnou tragickou událostí na FF UK přispělo takřka šedesát tisíc dárců, avšak univerzita neoplývá tak rozsáhlými prostory, aby bylo možné osobně přizvat každého z nich. Proto bylo setkání spíše symbolické, slova díků však patří všem. A přidala ještě další osobní poděkování – jmenovitě Evě Lehečkové, děkance FF UK, za statečnost a tým, který od prvních minut prosincové události směřoval veškeré úsilí na pomoc druhým, a Lence Henebergové, člence svého kolegia a proděkance FTVS UK, která je univerzitě neúnavným spojovníkem s pozůstalými a zraněnými. „Děkuji i všem dalším kolegům za úctyhodné nasazení. Díky němu univerzita ke všem přistupovala lidsky a vstřícně a byla jim potřebnou oporou – i těm fyzicky nezraněným, ale psychicky zasaženým,“ zaznělo dále z úst rektorky.       

Smysluplné aktivity 

S poděkováním dárcům, kteří do NF UK přispěli, vystoupila i děkanka Eva Lehečková: „Finanční částka na účtu byla pro nás v prvé řadě symbolickým utvrzením, že v tom nejsme sami, že Filozofická fakulta i Univerzita Karlova mají přátele, kteří při ní v těžkých dobách stojí.“

A nešlo zdaleka o jedinou optimistickou zprávu toho večera: „Filozofická fakulta se uzdravuje! Procházíme sice složitým procesem, ale většinu budovy už máme zpět, a to je pro studenty i zaměstnance pro uzdravování klíčové. Rovněž se zaktivizovala řada studentských spolků – některé chytly druhý dech, jiné, nové vznikly. Studenti zkrátka potřebují dělat něco konkrétního a prostřednictvím zajímavých smysluplných aktivit vyjádřit poděkování za podporu, které se fakultě dostalo v těžkých chvílích.“   

Nebojme se ptát 

Čtvrt roku po tragické události si hosté v Karolinu uvědomili, že na světě není nic bolestivějšího než ztráta nejbližšího člověka. „Obrovská vlna solidarity mi pomáhá znovu uvěřit, že dobra je ve světě víc než zla,“ svěřil se jeden z rodičů a přítomným nastínil, jak se on a jeho rodina vyrovnávají s následky ztráty dítěte.

K děkovným slovům za pomoc přidal i osobní prosbu: „Kolem nás teď lidé chodí a bojí se nás, na ulici, v práci, známí neví, jak s námi mluvit, což je velice těžké unést. Prosím, nebojte se za námi přijít, oslovit nás a na cokoliv se zeptat. Když to bude možné, můžeme si o všem promluvit.“ 

Světlo na společné cestě 

„Děkujeme, že na cestě za budoucností nejsme sami. Jsme vám vděční, že nás podporujete. Díky vám na naší společné cestě vidíme světlo, které přináší naší výjimečné univerzitě přidanou hodnotu – poslání pro naši společnost,“ řekl Jan Škrha, předseda správní rady NF UK. Za dary a komunitu vytvořenou na základě společné hrůzostrašné události poděkoval i Andrej Farkaš, tajemník fondu: „Vyslali jste silný signál a tím jste všem, které prosincová tragédie zasáhla, pomohli posunout se dál a pokusit se vše zvládnout. Budeme moc rádi, když i nadále zůstane naše společná komunita živá.“ 

Nejsme na to sami

Na univerzitní půdě promluvila též zástupkyně Policie ČR, kapitánka Julie Gábrišová, která v rámci Integrovaného záchranného systému (IZS) pomáhala v prosinci s evakuací a spolu s kolegy oznamovala pozůstalým zprávy nejbolestivější. „Peníze nepomohou zapomenout, ale dovolí jim truchlení a pomohou jít dál,“ připomněla psycholožka význam finanční podpory.  

Děkovná slova přidala i Jana Mottlová z probační a mediační služby: „Nic jiného než poděkovat, není potřeba. Peníze, které jste prostřednictvím NF UK poskytli sice neodstraní bolest, ale pomohou prožít společné chvíle tam, kde bychom si to spolu s oběťmi přáli,“ poděkovala i za další pozůstalé rodiče.   

Členka kolegia rektorky Lenka Henebergová vyjádřila poděkování všem, kdo se k zasaženým rodinám choval s úctou. „Považuji za mediální zázrak, že se jim podařilo truchlení umožnit,“ přiznala proděkanka, jenž byla v téměř každodenním kontaktu s rodinami zraněných, pozůstalých i o ně pečujících: „Míra solidarity a dobra byla obrovská a dávala nám sílu jít znovu a znovu, každý den do krizového štábu a pomoc nabízet. Věděli jsme totiž, že na to nejsme sami. Je to něco velkého, co se v České republice povedlo!“      

Bach a světlo 

Poté se hosté přesunuli do Velké auly, kde Jan Kalfus, univerzitní varhaník, „svůj“ nástroj nejdříve krátce představil a záhy předvedl při hře. Na repertoáru byla tří díla, všechna od Johanna Sebastiana Bacha: Toccata d moll „Dórická“, BWV 538; Jesus bleibet meine Freude, BWV 147; Toccata a fuga d moll, BWV 565.  

Poslední slovo patřilo Mileně Králíčkové: „Budeme vděčni, když zůstaneme ve spojení. Protože nést světlo za ty, kteří už nemohou – pro mě a členy akademické rodiny – znamená mimo jiné vzdělávat, pečovat o talenty a pomáhat mladým lidem.“    

Text: Marcela Uhlíková

Foto: Jan Kolský

Datum: 21. 3. 2024