Na letošním prvním zasedání Vědecké rady Univerzity Karlovy dne 30. ledna byly uděleny pamětní medaile čtyřem významným osobnostem, které se vědeckou i pedagogickou prací zapsaly do dějin naší univerzity. Tentokrát šlo o mezinárodní událost, mezi oceněnými byl i slovenský pedagog a spisovatel.

Členové Vědecké rady UK rozhodli a z rukou Tomáše Zimy, rektora UK, ocenění u příležitosti významného životního jubilea převzali:

• Dr. Ing. Zdeněk Drábek, PhD. – zlatá medaile

S celoživotním působením ekonoma pocházejícího z Uherského Hradiště, možná více známého v zahraničí než v tuzemsku, seznámil zúčastněné Lubomír Mlčoch, emeritní děkan FSV UK. Vzpomenul jak Drábkovo účinkování v rámci vyjednávání při vstupu České republiky do Evropské unie, tak jeho roli při zakládání řady dalších světových obchodních institucí a uzavírání mezinárodních smluv na mnoha kontinentech. Dnes je činnost zlatou medailí oceněného vědce spjata nejen s Fakultou sociálních věd, ale i s Grantovou agenturou ČR, kde se stal řešitelem mezinárodního grantu.

„Velmi si vážím vašeho rozhodnutí. Tím, že jsem působil dlouhá léta v zahraničí, a přesto se o mé práci vědělo, je to úspěch o to větší,“ řekl na úvod při převzetí medaile Zdeněk Drábek, který prozradil, že návrat do České republiky byl pro něj významnou injekcí: „Svým příchodem jsem chtěl prospět vývoji ekonomické společnosti a personální hospodářské politice.“ Že byla jeho kariéra obdivuhodná, o tom svědčí i skutečnost, že oceněný ekonom dokázal skloubit akademický život s životem ve službách mezinárodních společností, koordinujících globální pravidla investic a obchodu.

• Prof. PhDr. Jozef Leikert, PhD., Litt. D. – historická medaile

Za renesančního autora, který má dvě tváře, označil významného literárního badatele v moderních dějinách Jan Royt, který profesora z Univerzity Komenského v Bratislavě přítomným představil: „Jedna tvář je umělce – básníka, jehož tvorba je tak kvalitní, že si vysloužil návrh na nominaci na Nobelovu cenu za literaturu. Druhá tvář je blízká našemu prostředí, pan profesor se zabývá historií našich současných dějin, zejména bych vzpomenul velice cennou studii o Janu Opletalovi,“ uvedl mimo jiné Jan Royt, prorektor pro tvůrčí a ediční činnost UK.

„Vážím si, že ste si všimli moju prácu, predovšetkým úsilie, ktoré som venoval tricat ročnému bádaniu a potom napísaniu šiestich knih o událostiach 17. novembra 1989,“ uvedl svou děkovnou řeč historickou medailí oceněný profesor Leikert. Ve svém vystoupení připomenul zásluhy českých učitelů, kteří na Slovensku pomáhali po vzniku Československé republiky v roce 1919 pomáhat budovat školství. Zároveň se jim dodatečně omluvil za to, že po rozpadu státu v roce 1939 byli vyhnáni zpět. „Som veľmi rád, že súčasné česko-slovenské vztahy sú mimoriadne korektné, žičlivé a priaťelské. Verím, že aj v budúcnosti sa budeme môcť jeden o druhého oprieť, poradiť si, pomôcť,“ řekl na závěr Jozef Leikert.

• Prof. RNDr. Josef Loub, CSc. – zlatá medaile

Klíčového pracovníka katedry anorganické chemie, kterého na cestě za vědeckou a pedagogickou prací pro Univerzitu Karlovu provázely životní peripetie, uvedl Jiří Zima, děkan Přírodovědecké fakulty UK. Ten o zlatou medailí oceněném profesoru Loubovi mimo jiné prozradil: „Stál u rozvoje chemických aplikací práškových a monokrystalových difrakčních metod, které pro naši fakultu prakticky objevil a zavedl. Tyto metody jsou dnes naprosto nepostradatelnými nástroji strukturní analýzy. Vychoval řadu budoucích významných odborníků, uznávaných v oblasti rentgenové difrakce, kteří dnes působí na řadě pracovištích u nás i v zahraničí.“

„Když jsem se dozvěděl, že mám obdržet zlatou medaili, snažil jsem se to děkanovi nejdříve rozmluvit. Nakonec jsem vše odklepl a souhlasil,“ glosoval s úsměvem slavnostní událost oceněný profesor. „Vždy jsem se snažil neudělat univerzitě žádnou ostudu. Snad ještě vše do konce života přežijeme,“ řekl v rámci poděkování Josef Loub, který v prosinci oslavil devadesátiny. Na akademiky zapůsobilo jeho osobité vystoupení jako osvěžení, za což oceněný profesor sklidil déle trvající potlesk.

• Doc. PhDr. Barbora Osvaldová – zlatá medaile

Jedinou oceněnou ženou toho dne se stala vedoucí katedry žurnalistiky na Fakultě sociálních věd UK, autorka řady odborných publikací a významná postava dějin fakulty, kterou představila Alice Němcová Tejkalová, děkanka FSV. Připomněla taktéž klíčovou úlohu paní docentky Osvaldové během revolučního dění v roce 1989, kdy se stala jednou z vůdčích postav podporujících studentské aktivity. Děkanka Němcová Tejkalová dále vzpomenula dlouholeté působení významné pedagožky na pozici předsedkyně etické komise Syndikátu novinářů ČR. „V neposlední řadě zaslouží úctu i jako celoživotní propagátorka rovnosti mužů a žen a rovnosti lidí bez ohledu na jejich věk a zásluhy,“ uzavřela děkanka výčet zásluh zlatou medailí oceněné žurnalistky.

„Musím říct, že vyučovat studenty má jednu nevýhodu, vůbec si neuvědomíte, jak čas běží. Já si to uvědomila nedávno, když mě v metru pustil sednout mladý hoch. Lekla jsem se,“ zaznělo též z úst oceněné žurnalistky v rámci děkovné řeči. „Když se na studenty ve škole díváte a oni se dívají na vás, nevnímáte, že už vám není tolik, jako jim. Bohužel. Už je mi tolik, kolik mi je,“ povzdechla si Barbora Osvaldová. Kromě poděkování vědecké radě za medaili docentka poděkovala i svému předřečníkovi z přírodovědy za to, že ve svém vystoupení nasadil humornější laťku a aktu předávání lehounce ubral na vážnosti.

Všem oceněným popřál za sebe i Vědeckou radu UK rektor Zima především pevné zdraví a řadu tvůrčích podnětů pro jejich další práci, která je hodna následování.

Foto: Vladimír Šigut

Datum: 30. 1. 2020