Přítomni: Mgr. Tomáš Konečný (FF), Mgr. Martin Boukal (KTF), Mgr. Kristýna Bubeníková (PřF), Prof. RNDr. Jan Černý, Ph.D. (PřF), Doc. RNDr. Jiří Dolejší, CSc. (MFF), Bc. Martina Pustková (FHS), Bc. Martin Jelínek (FF)
Hosté: doc. RNDr. Martin Vlach, Ph.D. (prorektor pro vnější vztahy), Mgr. Martin Maňášek (kvestor UK), PhDr. Ing. Marie Vymazalová, Ph.D. (členka KR pro sociální záležitosti a udržitelný rozvoj), Mgr. Ing. Nikola Rusová (UK Point), Mgr. Andrej Farkaš (MFF), Jakub Kos (koordinátor studentských aktivit, Kampus Hybernská)
Schválení zápisu z 12. 10.
Informace o udržitelném rozvoji na UK
Kampus Hybernská
Nominace do ediční rady UK
Různé
Mgr. Tomáš Konečný, předseda Ediční komise AS UK, všechny přítomné přivítal a informoval, že k zápisu nebyly doručeny žádné připomínky. Zápis byl následně schválen tichým souhlasem.
Prof. Černý dále poděkoval za detailnost zápisů.
PhDr. Vymazalová se ujala úvodního slova a představila Mgr. Rusovou, od 1.10. nově přijatou manažerku udržitelného rozvoje UK, která se ve svém profesním životě zaměřovala zejména na odpady a nakládání s nimi. Na základě spolupráce COŽP, PřF a FSV vznikl mezioborový kurz o udržitelnosti pro studenty UK, jehož kapacita 100 osob byla rychle vyčerpána. Seminář je za dva kredity, jednotlivé týdny se střídají přednášející. Mgr. Rusová na tyto semináře dochází a pro příští rok uvidíme, jak bude tento nultý ročník revidován či rozšířen pro další cílové skupiny. (CŽV, microcredentials či jiný formát). Všichni přednášející působí na UK
Prof. Černý – Zajímá jej název titulu, pod „manažerkou udržitelného rozvoje“ si mnoho lidí nepředstaví náplň práce. Jde mu o tu nejasnost tohoto sousloví, bohužel však konkrétní návrh na úpravu nemá.
PhDr. Vymazalová – Náplň a název pozice převzalo vedení historicky z předchozího období, ale označení pracuje v návaznosti na 17 cílů udržitelnosti OSN. Seminář je vypsaný v SIS pod PřF UK, v SIS je uveden seznam všech přednášek, aby si bylo možné představit obsah semináře. Dále byl spuštěn podcast Udržitelná Karlovka, účastní se jej jako hosté i absolventi a studenti, má být více popularizačně zaměřený, jedná se o pokračování dřívějšího plánu včetně grafické stránky, která zatím pokračuje, ale zvažuje se do budoucna změna.
Prof. Černý – Komise by měla také řešit označení značky UK jako „Karlovka“. Diskutoval toto již se studenty a přijde jim, že je to zbytečné a že kdyby to byla Udržitelná UK, tak to je více důstojné. Možná není dobře zavádět pojem „Karlovka“, zní to jako podbízení tam, kde nemusí být. To, čeho si studenti váží, je naše tradice a konzervativnost, možná bychom neměli tímto krokem jít. Mohli bychom si vystačit s oficiálním názvem.
Mgr. Konečný – Starší tradiční název je „Carolina“, ale držet se jenom zkratky UK by mu přišlo důstojnější.
Doc. Vlach – KaPR má v běhu průzkum významu a vnímání značky UK, máme za sebou první kolo fokusní skupiny (zaměřené na Prahu a Středočeský kraj, dále i na zbytek Čech a Moravu). Z toho zatím neplyne, že název Karlovka je pro ně dehonestující, ale že mají rádi i zkratku UK, ať si ten tradiční název zanecháme. Výsledky se však teprve zpracovávají. Za týden odejde dotazníkové šetření na prváky a jedna z otázek je právě na vnímání alternativních názvů. Doufá, že budou po novém roce nové výsledky, na jejichž základě předá komisi informace. Zaregistrujeme si ale i tak název Karlovka, aby jej nepoužil nikdo jiný.
Doc. Dolejší – Souhlasí, kdyby už neformální přezdívka, tak je pro „Karličku“. Jinak souzní s předřečníky.
Doc. Vlach – Potřebujeme data, jelikož se i v rámci univerzity setkáme s podporovateli názvu „Karlovka“.
PhDr. Vymazalová – Karlovka zde byla zajetá, spouštěli tento projekt v březnu a než aby dělali změnu, tak byl raději využit už zajetý název i grafické návrhy. Má k tomu své výhrady, ale podle ní je důležitý obsah, teprve až bude dobře znám, tak mohou být změny. Dále potřebujeme vědět, jak udržitelnost komunikovat. Musí to být promyšlené a opravdové.
Dalším důležitým krokem je centrální rozvojový projekt, který se jmenuje UniLead, ve kterém se letos spojili některé VŠ, jež řeší, jak udržitelný rozvoj implementovat do řízení a správy VŠ – zahrnuje to strategické rozhodování, nakládání s potravinami, odpady, přístup k dopravě atd. Je to prvně, co se v této agendě spojuje několik univerzit a jejich součástí napříč ČR. MŠMT připravilo pro rok 2023 předalokovanou výzvu, kterou chce věnovat čistě udržitelnému rozvoji. Pracovnímu týmu (za nás tam je COŽP) se povedlo, že k výzvě přistoupily všechny univerzity v ČR. Nyní si musíme říct, jak to bude komunikováno – dovnitř univerzity i ven z ní.
Další téma je „Univerzita za klima“, kteří nás oslovili již na jaře, byla schůzka, dnes proběhne další s paní rektorkou, bude v budoucnu znovu informovat.
Máme pracovní skupinu pro udržitelnost, vzniká strategie a soubor opatření, v příštím roce proběhne kulatý stůl, až budeme mít základní body strategie, aby mohlo být během roku 2023 téma diskutováno dovnitř UK.
Mgr. Rusová – Příští ročník má být o komunikaci a implementaci opatření. Budeme řešit strategii jako takovou, mnoho dobrých okruhů, kterými se můžeme inspirovat, stejně tak jednotlivým i akčními plány, které by to měly řešit v dvouletém rámci.
Doc. Dolejší – Plány jsou krásné, ale má zkušenost s MŠMT a dalšími organizacemi, které jsou perfektně schopné dělat plány co by se mělo, ale nejsou schopni cokoliv udělat. Když se o tomto mluvilo před lety, tak bylo zmíněno, že se fakulty chovají různě, a tak by bylo vhodné zmapovat, co a jak se na UK děje. Už máme nějaké výsledky tohoto mapování?
PhDr. Vymazalová – Jediné, co má, je to, co je nyní na webu UK v uzlu Udržitelný rozvoj. Je na tom hodně práce, ta proběhne příští rok. Se zmapováním se pro účely strategie počítá.
Doc. Dolejší – Máme i velký energetický impakt. Toto je třeba komunikovat s fakultami lépe.
PhDr. Vymazalová – Ne všechny fakulty mají proděkana, v jehož gesci je agenda udržitelnosti, jako komunikační skupina slouží schůze tajemníků. Dnes byla schůze s COŽP ohledně strategie, téma komunikace s fakultami bylo debatováno, stejně tak odbornost a co se kterou fakultou řešit. Je to složité téma, výsledkem je mít kontaktní osoby na fakultách, ale není to samospásné řešení, jediná osoba tomu nemůže rozumět v celosti, někdo řeší více provoz někdo správní chod.
Doc. Dolejší – Rozumí, ale je potřeba někde začít. Podle něj je vhodným začátkem návštěva budov fakult. Když se naplánuje schůzka s vytipovaným člověkem a projde se fakulta, tak se získá dobrá představa o areálu, jak se hospodaří s opady, lze se zeptat na cokoliv dalšího. Hlavně se dostane do správné komunikace, získá se přímější odpověď.
PhDr. Vymazalová – Rozumí, už nyní je komunikace přímější, předtím se komunikovalo e-maily. Osobní zkušenosti jsou důležité i pro navázání osobních vazeb, letos se snažili udělat co se zvládne, tyto kroky jistě přijdou další rok, ale letos na to nebyly kapacity.
Prof. Černý – Účastnil se při posledních protestech Univerzit za klima schůzek s kempujícími, vyprovokovali diskusi i o tématech, která se zde moc neřešila. Není z hlediska dopadu tak důležité bazírovat na zateplování, separaci odpadu a dalším. Můžeme přispět jako UK tím, že máme odborníky na toto téma, budeme vypisovat grantové výzvy na toto téma, budeme mít interní granty, podpoříme projekty, které budou přidávat konkrétní řešení. Na tom se shodli i s protestujícími, že máme nabízet expertní řešení. Přijde mu, že bychom měli napřít sílu sem. Myslí si, že když se optimalizuje využití know-how UK a profesní excelence, tak by to mohlo pomoci řádově. Neví, zda je toto propsáno do strategií. Mohly by vznikat i konference založené na těchto tématech, UK by tím mohla žít daleko více, ale hlavně ve vztahu ke hlavní činnosti univerzity – výuce a vědě.
PhDr. Vymazalová – Odborníci napínají své síly ve svých současných úvazcích, co jen to jde. Ví, že je potřeba jít touto cestou, ale strategie jak jejich možností využít teprve vzniká, teprve dostává konkrétní podobu, toto tam bude zohledněno.
Doc. Dolejší – vyjádřil opatrný souhlas, musíme se chovat konzistentně s tím, co hlásáme. UK měla v minulosti odborníky, co se vyjadřovali ke covidu, nyní k jaderným zbraním, přitom v této oblasti není ve veřejném prostoru příliš slyšet. Návrh řešení by měl být velmi konstruktivní a konkrétní, aby to nebylo vyslovování názorů na vše – hodnocení, bilance, finance atd., ale aby zde byl ppravdu racionální přístup.
Prof. Černý – Minule se ptal, zda máme energetický audit budov. Domnívá se, že bychom měli kreativně přemýšlet o úsporách vytápění pomocí cirkulace studentů, pomoci si navzájem s rozvrhováním a sdílením dobré praxe v oblasti ekologické šetrnosti mezi fakultami. Odpovědí bylo, že toto nemáme, nevíme, jak se chovat k portfoliu budov, které máme k dispozici. Protesty byly již 2,5 roku zpět, UK slíbila být proaktivní, ale nic se nestalo. Audit se dá udělat za 2 měsíce, když se nasmlouvá konkrétní technik.
PhDr. Vymazalová – To jde za jednotlivými fakultami, jim byl svěřen majetek, ony mohou samy nakládat s rozvrhem, to nejde řídit z centra, to mají fakulty na svých bedrech. Nastal velký zlom od února, za půl roku se to nedalo dohnat, byť se snažíme.
Mgr. Konečný – K příkladům dobré praxe jej napadá, že řada fakultních AS v tomto ohledu vyvíjí aktivitu, byť někde zůstane nakonec jen u rétorického cvičení. Nestálo by za to je oslovit, zda by dodaly konkrétní návrhy, s čím pracují či nad čím uvažují? Možná se z toho může v mezičase vypreparovat, co je použitelné pro širší strategii, i když řada nápadů bude totožných a místy problematických, mezi nimi se mohou objevit i zajímavé podněty zdola. Je to způsob, jak to komunikovat jinou cestou. Tím, že se do toho zapojí fakultní AS, tak to pro ně může být zajímavé a dá se touto formou vyvíjet tlak na fakultní management zkrátka tím, že se opatření projednávají a bude se věc komunikovat i jiným kanálem než skrze tajemníky fakult.
PhDr. Vymazalová – Počítá se s kulatým stolem, chtějí tam dát prostor, aby se mohl vyjádřit kdokoliv. Prosí však o trpělivost. Když vyhlásíme veřejně, že chceme sbírat náměty, tak jejich vypořádání zabere mnoho času. Přijde jí strategičtější napnout síly směrem k základní strategii, předpokládá, že pak přijde daleko větší množství kvalitnějších připomínek, než aby se to dělalo nadvakrát.
Mgr. Konečný – Možná by stálo za to při přípravě kulatého stolu oslovit senáty, bude o to větší zájem.
Doc. Vlach – Podpořil návrh, KaPR nyní pracuje, přes děkany a tajemníky se to tlačí těžko. Mají svých problémů dost, řešit to s AS je dobrý nápad.
PhDr. Vymazalová – Vše se musí komunikovat, ale nejde to dělat se všemi. Musíme hledat správný cíl, kam chceme informace dostat, což vzejde z přípravy strategie.
Doc. Dolejší – Podporuje myšlenku jednat se senáty, jelikož jsou jedním z fór, s nimiž se lidé baví. Oslovit je vnímá jako dobrý nápad. Nebylo by dobré udělat dedikované fórum přístupné celé akademické obci, aby se tam neozývali kverulanti, ale umí si představit platformu, kam široký okruh přispěje s návrhy či se bude moci připojit k těm, které již vzneseny byly. Nebude to nutné vypořádávat slovo od slova, avšak díky tomu se nemusí pak připomínky opakovat.
PhDr. Vymazalová – Děkuje, tuto myšlenku vnímá, je to diskutováno zatím čerstvě.
Mgr. Bubeníková – Můžeme oslovit i studenty dnes zmíněného nového předmětu po jeho ukončení. Mnoho věcí se na UK děje, ale studenti je nevidí, není to nikde sdíleno.
Bc. Pustková – U nich na fakultě se nejvíce řeší veganské jídlo v bufetech a menzách. Týká se to také udržitelnosti, byť to není téma na toto jednání. Přestaly se např. prodávat Alpro jogurty, což studenti vnímají negativně. Všechny diskuze vždy nakonec skončí u detailu, který se nemusí zdát důležitý, ale v praxi je vidět a ovlivňuje každodenní život.
PhDr. Vymazalová – Mgr. Hurdová, ředitelka KaM, o tomto ví a řeší to, děkuje za podnět.
Mgr. Konečný – Možná zřídit jednoduchý formulář pod záložkou udržitelnost ve formě dotazníku, kam se mohou zasílat dotazy a připomínky k udržitelnosti, který se dá rozeslat například senátům či širšímu okruhu. Nebude asi moc využitý, ale je to hezké gesto.
Mgr. Rusová – Už nyní je v kontaktech výzva, že je možné nás oslovit.
Doc. Dolejší – Jedna věc je napsat zničehonic, druhá věc je psát do existujícího fóra.
Prof Černý – Je zde důležité téma, dotýkající se nás všech, chce vrátit na stůl téma o stavu planety. Chceme do toho jít znovu a skutečně přemýšlet o řešeních, která se nyní politicky představují – elektromobilita, změna potravních návyků, náročnost na vodu a další. Témat je celá řada, můžeme je otevřít jedno po druhé. Cílem je, aby z každého monotematického setkání vzniklo usnesení, které se můžete přetavit v PR materiál do stanoviska UK. Může to mít velký přesah ukazovat, že některé věci jsou netriviální a mají jednoznačné poselství. Úplně jej šokovalo, kolik lidí na minulá setkání přišlo a pustilo si je zpětně. Nyní se snaží otevřít téma otužování a změny životního stylu, není to jen lifestyle, ale může přinést také další úspory, zvykneme-li si na nižší teploty. I to může dělat mnoho enviromentálního dobra.
PhDr. Vymazalová – Volá tedy komise po prostoru pro sdílení údajů o udržitelnějším životním stylu od odborníky v rámci plnění třetí role UK?
Prof. Černý – Ano, přesně tak, bylo by dobré mít produkt, který se může sdílet na sítích směrem k širší veřejnosti, pro kterou to mohou být nová zjištění podložená daty.
PhDr. Vymazalová – Děkuje za podnět, napíše si.
Doc. Vlach – Některé jiné instituce zvažují nyní možnost vyzkoušet nové typy větrných elektráren na některé ze střechách budov, mohla by to být příležitost i pro UK a fakulty.
Mgr. Konečný – Probíhá nyní několik investičních aktivit, ale přitom nemáme jak tlačit na nastavení enviromentálně šetrné přístupu – ať už jde o komunitní energetiku na střechách nebo úsporné osvětlení a čidla. Stávající technické limity nenutí investory a stavitele k tomu je nějak dodržovat, ale univerzita může jít příkladem a toto dedikovat. Mohli bychom se zavázat k tomu, že budeme využívat udržitelnější materiály a postupy a budovy budou energeticky efektivnější. V dlouhodobějším horizontu se tyto kroky vyplatí a kdo jiný může zvažovat delší horizont než tradiční veřejná instituce.
PhDr. Vymazalová – Prosila již pror. dr. Dolečka, který vytvořil pracovní komisi, aby si od nás manažer udržitelnosti k tomuto vyžádal konkrétní stanovisko, aby se na toto nezapomínalo.
Mgr. Rusová – Zelená výstavba bude také součástí nyní zpracovávané strategie.
Prof. Černý – Biocentrum Albertov v tomto už jede, není sice pasivní budovou, ale dělají, co mohou. Slýchá však, že nové budovy často nejsou stavěny tak, aby byly levné na provoz.
PhDr. Vymazalová – Návrh je, ještě bude do konce roku proběhne jedno setkání pracovní skupiny. V lednu či únoru se dále strategie dopracuje, ale samotná strategie není vše. Další kroky budou v jednotlivých akčních plánech. Důležité je si vytyčit si data, která chceme sledovat, a zjistit, zda je dokážeme sledovat. Nemáme ani základní údaje, jsme velmi rozlezlí po celé Praze i mimo ni, proto základní verze strategie bude až začátkem roku a na jaře proběhne kulatý stůl.
Mgr. Rusová – Důležité je najít dobrou organizační strukturu, aby se informace nenabalovaly od nerelevantních zdrojů, abychom měli dobrou strukturu osob, jež se budou na tvorbě podílet, ať je můžeme využít nejen pro plánování, ale i pro implementaci. Je důležité najít komunikační kanály, jak na strategii pracovat a implementovat ji, aby to neskončilo na papíře.
Doc. Dolejší – Když se udělají konkrétní kroky, jimiž se vejde ve známost, tak to bude dobře. Když se bude čekat na strategii, tak bude rozjezd pomalý. Dělat si plán je dobré tehdy, když víme, co konkrétně chceme udělat, toto si ale vyžaduje více tvůrčí přístup a vstřícnost.
PhDr. Vymazalová – Za poslední rok se udělalo to, co po nás chtěl SZ, splnili jsme požadavky, které jsme museli. Je to málo, ale děláme, co můžeme. Manažera pro udržitelnost máme měsíc, rozjíždíme mnoho akcí, rozjíždíme se, potáhneme to dál. Bude ráda za každý dobrý nápad, ale není v její moci slibovat, co vše stihneme, vidí, že to jde pomalu, proto další kroky podnikneme až v roce 2023.
Prof. Černý – Můžeme udělat společenskou smlouvu se studenty, že bude dražší menza, ale bude se nakupovat od českých zemědělců. Do půl roku by šel udělat energetický audit budov a meziročně můžeme snížit energetickou náročnost o 10 %.
PhDr. Vymazalová – Rozumí návrhu, prof. Černý je v tomto velmi uvědomělý, ale v rámci 17 cílů udržitelného rozvoje je i sociální rovnost – ozvou se nám studenti a zaměstnanci, kteří si již nyní nemohou dovolit doplácet za dražší jídlo. Vše je o komunikaci, musíme vysvětlit co a proč děláme. To je to, co celou akci protahuje.
Mgr. Konečný – Mnoho kroků se činí již nyní, snahy jsou, ale akademická obec se o tom často nedozví. Přimlouval se za to, aby strategie myslela také na komunikaci jednotlivých kroků.
Bc. Pustková – Studenti často nechtějí nic víc než informace, že se něco dělá, nechtějí detaily.
Mgr. Konečný – Uvedl bod s tím, že máme tři okruhy k výměně informací a názorů a případné diskuzi nad dalším směrováním. Prvním je seznámení s výsledky výběrového řízení na sídla pro studentské spolky, druhým personální nominace zástupců do rad, dále dostaneme informace od Jakuba Kose s čím se potýká studentský dům.
Mgr. Bubeníková – se ujala informování o průběhu výběrového řízení. Sešla se výběrová komise pro naplnění kanceláří v Kampusu Hybernská (KH) spolky, za AS UK tam byla ona a dr. Bičovský, dále Mgr. Hurný, MUDr. Fontana a další dvě osoby za Studentskou Hybernskou. Panovala shoda na výběru spolků, část stávajících se obměnila. Malá část byla odsunuta, že s nimi nelze začít žádná spolupráci. Další spolky jsou náhradníky či mohou spolupracovat na programu. Shodli se, že se komise sejde za půl roku a bude se evaluovat, jak to dopadlo, zda spolupráce funguje. Byla pověřena o tomto informovat komisi.
Mgr. Konečný – Položil dotaz, jaký byl celkový počet přihlášených, a jaká je míra úspěšnosti?
Mgr. Bubeníková – 42 spolků se přihlásilo, vybralo se jich 18, s 6 se nebude spolupracovat vůbec, protože se nejedná o studentské spolky a nesplňují podmínky výzvy.
Prof. Černý – Jedná se tedy o kancelářské prostory, je to open-space nebo oddělené místnosti?
Mgr. Bubeníková – V bloku vlevo je studentský dům, tam je otevřená místnost jako co-work, dále kancléře, v každé jsou 4 spolky, dříve tam nebyl konkrétní systém, to se výběrovým řízením mění.
Doc. Vlach – Mluvil s Mgr. Čihákem i dr. Vymazalovou, že je více zapojíme do PR UK. U vybraných spolků je velká pravděpodobnost, pokud jde o aktivní a fungující spolky, zde je možnost mít i propagace UK skrze ně.
Mgr. Bubeníková – Zmínila tři roky neaktuální seznam spolků na webu univerzity, který nekoresponduje ani se seznamy jednotlivých fakult. Jeho neaktuálnost se ukázala i nyní při přípravě kalendáře UK pro rok 2023, kdy informace šla na často už nepůsobící spolky. Např. u nich mají na webu záložku, kde jsou spolky/iniciativy, které fungují. Možná by bylo dobré seznam z webu UK radši smazat, než aby byl neaktuální.
Mgr. Konečný – Mnoho fakult má své seznamy, které jsou aktuální. Líbil by se mu nápad, že by byl fakultní seznam spolků a od UK Pointu by byl jen rozcestník na fakultní stránky a poté obsahoval záložku pro ty spolky, které působí na vícero fakultách. Na UK Pointu by pak byl seznam spolků, které jsou zasmluvněné – mají od nás kancelář nebo dostali od UK podporu. Rád by, aby se začátkem roku seznam změnil.
PhDr. Vymazalová – Nyní probíhají jednání s paní rektorkou ohledně OR na podporu spolků, diskutovalo se téma komplexně.
Mgr. Konečný – Problematika podpory spolků má několik rovin, které se v různé míře týkají různých iniciativ – některé se trápí ve všech rovinách, jiné třeba jen v jedné či žádné. Některé spolky trápí nedostatek prostor, ať už pro vlastní setkávání, akce nebo zázemí, což i toto řízení ukazuje, je rád, že se soutěž o kanceláře bude každý rok opakovat. Dále je tíží finance, k tomu je v běhu novela která bude předmětem jednání sociální komise. Dále je zde propagace spolkové činnosti a technická podpora, např. tisk plakátů, zapůjčení vybavení apod. V tom může mít např. UK Point úžasnou roli, dříve jim hodně pomáhalo IPSC. To pak přestalo, nyní je naděje, že se toto znovu obnoví. Zároveň je potřeba uvést, že UK Point je ke spolkové agendě vstřícný a dá se očekávat řada zlepšení.
PhDr. Vymazalová – Moc děkuje za doplnění. Nyní má UK Point od 1.8.2022 novou vedoucí, ta je velkou hybatelkou změn, má mnoho zkušeností lidských i institucionálních. Jasně jedná v konkrétních cílech a záměrech a plně ji v tom podporuje, věří, že tato spolupráce bude podpořena.
Mgr. Konečný – S obecnou podporou studentských aktivit souvisí specifický případ jejich směřování do KH, kde pro ně mají být vyhrazeny prostory, ale potýká se to s praktickými problémy, které nám přišel představit Jakub Kos coby zástupce Studentského domu v KH.
Kos – Potýkali jsme se jako Studentská Hybernská s omezenými financemi, nepočítalo se se studentskými aktivitami v takovém rozptylu, začínáme narážet na problémy, že bychom chtěli lepší řečníky či propagaci, což není možné. Akce se rozrůstají, více návštěvníků, ale panuje nedostatek financí na vše od drobností jako tisk a kancelářské vybavení po náklady na služby např. zvukaře. Víme, že si spolek může požádat o podporu na akci, ale je to navázáno na to, že je to zapsaný spolek působící při UK. To my nejsme, nejsme ani zaměstnanci UK. S námi se nepočítá v rozpočtu, proto hledáme jiný zdroj financování. Podpora od UK se nám zdá logická, mají zájem o to žádat, ale zároveň nemůžeme být zapsaným spolkem. Nyní řešíme, jak jinak se tedy financovat.
Mgr. Konečný – Je zde stále otázka, jak UK podporuje KH jako celek, což se zatím děje. Dále jak je nastaveno financování Studentského domu jako celku, je jasné že to nemůže být ve stejném režimu jako studentský spolek. Ani neví a nemůže se dopátrat, jak rozdělování rozpočtu KH probíhá.
Mgr. Farkaš – Z pohledu ekonomického a praktického: jako spolek se lze zapsat se souhlasem vlastníka, tedy se souhlasem ústavu, tedy UK a města. Když dají souhlas s umístěním sídla, tak je možné využívat prostory, co jsou nyní. Co se týče financování, zájmovou podporu to otevře, ale stran celoročních aktivit je lepší směrem z KR navýšit kapitolu KH v rámci projektu Hyb4City. Jako spolek pak bude možné fakturovat směrem k CPPT, dále pak budou moci uhradit všechny organizační náklady (mimo mezd) iniciativám, které nejsou zapsané. Jsou to dvě věci, které podle něj pomohou ke konání aktivit.
Kos – Stran možnosti založit si spolek rešerši nedělal, bylo mu řečeno na úrovni KH, že to není možné. Neřeší to ale otázku, proč by jen zapsaný spolek mohl žádat o finance na akci.
Prof. Černý – Pochopil, že spolky mají větší ambice pořádat věci finančně rozsáhlejší. Zajímalo by jej, co je to přesně za akce, zda mají představu o rozpočtech. Druhá věc je, že si představí nenalévat finance spolkům bianco, ale kontraktovat to vůči konkrétním aktivitám. Spolky jsou zde dodavateli určitých autentických aktivit vůči univerzita, můžeme je lépe zapojit do PR, můžeme na ně outsourcovat aktivity, kdy budou mít autenticitu, která se nedá jen tak koupit. Otázka je přesné ošetření na úrovni předpisů, ale pokud by univerzita proplácena spolkům fakturované náklady na akci, snížilo by to finanční nárok kladený na studentský dům v KH.
Kos – Nyní jsou v KH dva subjekty, zapsaný ústav a UK. Máme nepsanou dohodu, že studenti mohou využít velký sál 1x měsíčně, nemáme finance na jeho častější pronájem vůči ústavu. Chtěli bychom si zaplatit zvukaře, techniku, která nám chybí, což není specifické akce. Musíme zaplatit cestovní náklady některým dojíždějícím řečníkům. Pořád jsou schopni to držet tak, že k nám noho osob chodí zadarmo, ale lidé by měli být za práci placeni. Jedná se tedy o náklady na přednášející, na tisk plakátů či brigádníky. Na vedení SH jsou 2 lidi, nyní jsou tam akce každý den, chce to peníze na dalšího člověka. Mohou dát dohromady seznam s tím, co nám chybí a co je potřeba.
Prof. Černý – K penězům za řečníky: osobně mu přijde podivné platit za to, že někdo přijde. V rámci třetí role univerzity jde o různé benefitní akce. Dojde se tak ke spirále, že všichni budou chtít být placeni. Dovede si představit alternativní financování. Několikrát byl zmiňován fond rektora, kdy budou s dobrou vírou alokované prostředky, aby mohla paní rektorka konat dobro různými způsoby. Tento fond bude dost volný, aby se z něj daly financovat i další, nesystémové aktivity.
Doc. Vlach – Nesmíme si plést úlohy jednotlivých subjektů. Zavázali jsme se v partnerské smlouvě, že od roku 2026 se bude zapsaný ústav financovat sám. Nemyslí to zle, ale zapsaný ústav má svá konkrétní pravidla. Nájemné z pronájmu prostor či vstupné je například pro ústav možné, pochopitelně se musí lišit dle typu byť některým dané akce bude nájemné vybíráno nižší/vyšší. Kampus Hybernská však není zaměřen čistě na spolkovou činnost.
Mgr. Bubeníková – V rámci open-call na obsazení kanceláří byl i parametr toho, jak jsou spolky schopny se samy ufinancovat. Ve spolkových aktivitách vznikají skryté náklady, které nejdou financovat jinak, často nejsou grantově uznatelné, protože se týkají provozu spolku a nevejdou se do kategorií. Za malé světnice není potřeba platit za pronájem, ale velký sál ano. Pokud chce spolek dělat nějaké akce pravidelně a ne jednu, na níž má grantovou podporu, musí ten náklad někdo nést.
Doc. Vlach – Nyní je na Kampus Hybernská za UK v rámci projektu Hyb4City alokováno v rozpočtu cca 10 mil. Kč ročně, další část je většina padne na energie, to vše jsou finance, které si bude muset pak které si bude muset ústav za několik let uhradit sám.
Mgr. Farkaš – To není na ústavu, ale na Hyb4City, z něhož se platí energie jen naší části. Navrhuje zastřešit studentské aktivity, které tam jsou, ale dávat prostředky na konkrétní aktivity. To, co má dělat Studentský dům, je zastřešení celého kampusu, na to jde založit spolek.
Kos – Tuto debatu řeší už rok, ze strany CPPT bylo řečeno, že spolek být nemůžeme. Neví, zda je vůbec chtěné, aby se Studentský dům odstřihl od univerzity formou utvoření nezávislé právnické osoby.
Doc. Vlach – Termín odstřihnutí ústavu nechápejme jako odtržení, že od něj dá UK ruce pryč, máme v něm 50% podíl, zbytek má HMP, jsme společná entita. Nicméně od roku 2026 bude velká část zajištění financí na provoz právě na ústavu. Také mu nepřijde dobré, aby se to odstřihávalo, tedy na řadě aktivit vydělávat bude muset, ale vydělávat začít musíme.
Kos – Kampus není jednotný, fungujeme odděleně. Nepotřebujeme k provozu Studentského domu velké částky, stačí 15-20 tisíc Kč na měsíc. Jsou to v celkovém rozpočtu v KH marginální částky, na které nemáme, CPPT nám na ně nedá, jinde finance nejsou.
Vohradská – Zeptala se, zda je možné na akcích vystavit kasičku pro dobrovolné příspěvky.
Kos – Ne, nesmíme ji tam dát, nemůžeme vykonávat podnikatelskou činnost, vstupné za akce vybírat nemůže. Důvody jsou nejenom daňové, ale i z podmínek provozu KH.
Doc. Vlach – Jak je tato informace stará?
Kos – Toto je informace stará asi rok, nová jim nepřišla.
Doc. Dolejší – Je vděčný Mgr. Farkašovi za jeho návrhy. Modelů, jak KH financovat je málo – musí si obstarat prostředky na akce, ať to není charita pro ty, kteří se na nich podílejí. Případně jej můžeme využívat pro grantovou činnosti. Musíme prozkoumat možnosti a hledat sponzory, které přesvědčíme o tom, že to, co děláme, je potřebné a užitečné. Jiný model nejde. Osobně je pro smlouvu, kdy si UK objedná konkrétní akci, ale např. s placením řečníků má problém.
Mgr. Konečný – Jádro problému je, že se nemohou ucházet o grant či jinou formu externího financování, nejsou právnickou osobou. Zde vedeme diskuzi, jakou formou buď zpřístupnit existující financování, nebo najít takové nastavení, aby se aktivity mohly grantově financovat.
Mgr. Farkaš – Musí vzniknout jako zapsaný spolek, administrativa není tak těžká, otevře to mnoho možností. Pokud někdo z CPPT říká, že to nejde, tak prosí o seznam osob, které to tvrdí, rád se s nimi jako senátor sejde, protože tam žádný právní problém nevidí. Je špatné, že jim odmítají další růst. UK by měla podporovat vznik právní formu, která jim pomůže.
Mgr. Bubeníková – Vůbec nesouhlasí s Mgr. Farkašem. Nechceme, aby se od nás Studentský dům oddělil coby autonomní spolek se sídlem V KH, ale aby byl součástí UK. Stejně tak jako mluvíme o spolku, co pořádá 17. listopad, tak i tam je problém, že nejsou napojeni UK, což se na jednáních opakovaně připomíná. Dělat spolek, který pomáhá spolkům, není řešením problému.
Kos – Není problém, že bychom nemohli být spolkem, problém je, že jsme dohodoví zaměstnanci UK. Když si založíme spolek, tak se budeme muset sami zaplatit. Pokud se zapíšeme, tak se oddělíme a UK nás pak nebude moci dotovat. Mnohem větší smysl mu dává se integrovat než se osamostatňovat, nevidí k tomu důvod v situaci, kdy děláme akce prospěšné pro dobro UK.
Doc. Vlach – Taky neví, proč řešíme oddělení, měli bychom řešit strukturu financování a Hyb4City. Pokud UK Studentský dům chce, tak by je měla podpořit jinak, nemusíme řešit následek jiného problému.
Mgr. Konečný – Hledáme systémové řešení, nastavení systému financování z naší strany či Hybernské.
PhDr. Vymazalová – Mělo by se to řešit nejen tady, ale i s CPPT, např. na kulatém stolu.
Doc. Vlach – Ano, je to širší problém. V zapsaném ústavu probíhá navíc výběrové řízení na ředitele/ku, od nového roku bude buď staronová nebo nová osoba.
Mgr. Farkaš – Došlo tedy k zásadnímu nepochopení toho, co myslí. Zapsaný spolek se od UK nutně neodstřihne, ale naopak to podpoří financování od UK i od CPPT, budou se moci fakturovat akce objednané CPPT, právně je to nejčistší forma. Zda podat výpovědi či nikoliv ze zaměstnaneckého poměru je na diskuzi, dle něj to není nutně, spolek může být čistě na financování materiálních věcí – pronájem sálu, zvukaře apod.
Prof. Černý – Je smutné že je nutná formalizace, snaží se vžít do pozice lidí, kteří chtějí na půdě UK něco dělat, ale aby to mohli dělat pořádně, tak dostávají svěrací kazajku ve formě byrokracie. Nyní se jedná jen o 150 tisíc Kč ročně, které by mohly dramaticky zlepšit fungování takovéto činnosti, která si žádá výslovně nesystémové řešení. Byl by klidně pro to dát jim to bianco s tím, že si z toho zaplatí, co bude potřeba.
Mgr. Farkaš – Má rád pravidla a transparentnost. UK nemůže dát finance bianco, nejde platit stipendium s tím, že se použije na neurčité akce. Když se založí spolek, tak se naopak předejde tomu, že si ostatní budou muset zakládat spolky. Nový spolek pak bude pořadatelem akcí v KH. Když budeme mít faktury, tak bude snazší je proplatit. Někde musí být jedna zodpovědná osoba, je to nutné zlo.
Kos – To je nesmysl, nebudou přeci ostatním spolkům dělat „rodiče“.
Mgr. Konečný – Vnímá jako variantu spolek, který by tvořily spolky v KH, ale to přináší zbytečné dodatečné nároky na administrativu a účetnictví, které bude muset někdo plnit. Není smysluplné, aby spolek v podobě studentského domu prováděl krytí akcím, které pořádají reálně jiné osoby, a takové řešení zejména prakticky neumožňuje personální obměny a výměny.
Doc. Dolejší – Chápe, že je někdy vhodné míti střechu, která nám umožní za rozumné osobní investice dělat to, co chceme.
Mgr. Bubeníková – Má také ráda ve věcech pořádek, proto se KH začala věnovat. Apelovala na určitou metodickou podporu ze strany univerzity.
Mgr. Konečný – Chtěl by, aby UK Point pomohl zakládat spolky a poskytoval jim metodickou podporu, např. jednou za rok semináře k otázkám jako vedení účetnictví nebo psaní grantů.
Mgr. Konečný – Jedná se o jeden z poradních orgánů Nakladatelství Karolina, nejde to skrz AS UK, máme coby komise možnost nominovat dvě osoby, případně můžeme toto odložit na nové složení senátu.
Bc. Pustková přijala možnost být členkou tohoto orgánu a poděkovala za příležitost.
Komise závěrem krátce prodiskutovala bod nominací do Academic Council 4EU+. Doc. Dolejší poskytl své zkušenosti z fungování Academic Council 4EU+. Doc. Vlach jej vyzval k pokračující kandidatuře, doc. Dolejší odmítl.
Do bodu Různé se následně již nikdo nepřihlásil, a tak Mgr. Konečný ukončil jednání a popřál všem klidný večer.
Zapsala: Amáta Vohradská, tajemnice AS UK
Schválil: Mgr. Tomáš Konečný, předseda Ediční komise AS UK
Univerzita Karlova
Ovocný trh 560/5
Praha 1, 116 36
Česká republika
Identifikátor datové schránky: piyj9b4
IČO: 00216208
DIČ: CZ00216208
