Přítomni: Mgr. Anna Altová (PřF), doc. Mgr. Cyril Brom, Ph.D. (MFF), doc. ThDr. Pavla Damohorská, Th.D. (HTF), RNDr. Andrej Farkaš (MFF), PhDr. David Greger, Ph.D. (PedF), Ing. Jan Hrabovský (MFF), PharmDr. Eduard Jirkovský, Ph.D. (FaF), prof. MUDr. Zuzana Moťovská, Ph.D. (3.LF), doc. Jiří Mrázek, Th.D. (ETF), JUDr. Michal Říha, Ph.D. (PF), Mgr. Karel Šima, Ph.D. (FF), prof. MUDr. Jan Trka, Ph.D. (2.LF) | Karel Maryško (FSV), Jiří Pop (PF)
Hosté: doc. RNDr. Jiří Dolejší, CSc. (MFF), prof. PhDr. Ladislav Krištoufek, Ph.D. (KR), prof. JUDr. Jan Kuklík, DrSc. (KR), prof. MUDr. Martin Oliverius, Ph.D. (3.LF)
Program:
Zahájení
Zprávy z oblasti vědy
Nový nápočet modelu výkonových indikátorů 2021-2023
Úprava kritérií habilitačních a jmenovacích řízení
Různé
Dr. Greger, předseda Komise pro vědu AS UK, přivítal všechny přítomné a zahájil zasedání Komise pro vědu AS UK. Dotázal se, zda má někdo připomínky k navrženému programu, který stručně představil. Připomínky nikdo nevznesl.
Členové Komise dále diskutovali o pevném termínu zasedání Komise. Dr. Greger uvedl, že možné jsou dopolední termíny ve čtvrtek před zasedáním AS UK nebo v pátek v předsenátním týdnu. Na základě proběhlého hlasování dr. Greger uzavřel, že Předsednictvu AS UK bude předložen návrh na konání zasedání Komise pro vědu v termínu 9:30 až 12:00 každý čtvrtek před zasedáním AS UK.
Dr. Greger, předseda Komise pro vědu AS UK, uvedl tento bod s tím, že padl konkrétní dotaz na zákon č. 130/2002 Sb., a předal slovo prof. Krištoufkovi.
Prof. Krištoufek uvedl, že zákon č. 130/2002 Sb. je ve stavu hibernace a čeká se na rozuzlení. Pro kontext uvedl, že původní zákon z července 2002 byl dvaadvacetkrát novelizován a bylo mnoho pokusů o další novelizace, proto se nyní projednává možnost přijetí nového zákona, který má několik cílů. Jednak by se v něm měly nově vymezit pojmy a vyjasnit nejasnosti, které vznikaly novelizacemi a prováděcími předpisy, zákon tedy bude obecně obsahově širší, včetně jeho názvu. Dále se zákon více soustředí na inovace a transfer, o kterých se ve stávajícím zákoně příliš nemluví. Zákon zároveň musí pokrýt vše od Akademie věd přes vysoké školy a výzkumné instituce při ministerstvech, což může narážet na nějaké problémy a administrativní zátěž, která má být zamýšlena právě pro resortní výzkumné instituce, ale dopadnou i na vysoké školy např. na úrovni strategických záměrů. V zákoně je dbáno na rovné příležitosti, rozvoj kariéry, etiku ve výzkumu či bezpečnost. Co se z jeho pohledu nepodařilo je větší specifikace role a působnosti GA ČR a TA ČR, například sjednocení přístupu ke studentům. V současné chvíli se stále čeká na vyjádření Legislativní rady vlády. Přestože je prof. Krištoufek pro tento zákon zpravodajem v rámci RVVI, nemá žádné nové informace. Pro UK je z praktického hlediska důležité, že se v novém zákoně nepočítá s SVV, takže velmi pravděpodobně tento koncept skončí. Prostředky, které na VŠ putují na SVV budou rozpuštěny do ukazatelů nebo rozdělení jiným způsobem. Záměrem J. M. paní rektorky je zachovat GA UK, peníze navíc z SVV budou putovat do doktorského studia. Hodně změn cílí na někoho jiného než na vysoké školy, je velký důraz na transfer a výzkumné vědecké instituce.
Dr. Říha uvedl, že paní ministryně chtěla zákon v březnu předložit vládě, ale k LRV zatím ani nedoputoval. Je možné, že se LRV návrhem nebude vůbec zabývat. Co se týče transferů, dotázal se, zda vedení UK reflektovalo v připomínkách, že toto téma jinak dopadá na společenskovědní fakulty. Prof. Krištoufek uvedl, že zákon směřuje spíše k definování pojmů a nastavení systému, než že by z něj v této chvíli plynuly důsledky ve finanční oblasti. Jak se to přemele zatím jasné není, tato bitva teprve přijde. Co se týče první poznámky, prof. Krištoufek nevnímá, že by paní ministryně chtěla LRV obejít.
Dr. Říha se dále dotázal, zda se zákon stihne projednat do konce volebního období. Prof. Krištoufek uvedl, že je taková ambice, paní ministryně to má jako prioritu.
Dr. Říha dále uvedl, že má obavu z toho, jak se nové vymezení pojmů propíše do rozdělování peněz. Předělání pojmů je impulzem pro přerozdělení prostředků na vědu, což by mohlo vést i k jejich seškrtání. Prof. Krištoufek uvedl, že UK dostává peníze jako celek a dopad na jednotlivé fakulty je otázkou vnitřního rozdělování. Dr. Říha uvedl, že to je sice pravda, ale je rozdíl, když se řekne, že primárně se podporuje excelence nebo vysoké školy mimo významná univerzitní centra. Prof. Krištoufek uvedl, že vnímá tendenci směřovat prostředky k technickým vysokým školám.
Prof. Krištoufek dále uvedl, že moc dalších nových informací z oblasti vědy nemá. Do finální fáze vstupuje projednávání pětiletého hodnocení vědy, co se týče doktorského studia, vedení UK si stále srovnává informace, které předá fakultám s ohledem na blížící se přijímací řízení. Vedle toho běží rozdělování prostředků na doktorská stipendia pro rok 2024.
Dr. Greger uvedl, že otázka peněz na doktorská stipendia je pro fakulty zásadní a požádal, zda by k tomu Komise pro vědu AS UK mohla obdržet materiál na březnové zasedání. Dr. Fontana uvedl, že toto bude tématem výjezdního zasedání děkanů, které bude druhý týden v dubnu. Poté bude možné takový materiál předložit i Komisi pro vědu AS UK. Dr. Greger požádal o předložení tohoto materiálu na dubnové zasedání Komise.
Dr. Greger dále uvedl, že k pětiletému hodnocení vědy proběhla diskuse pouze mezi částí členů Komise a vedení UK byly předány obavy týkající se jeho použití pro přepis prostředků, když známky budou udělovány pouze za vědní oblasti jako celky. Zaznívaly i hlasy, že by to chtělo známky po fakultách v rámci oborů a podobně. Prof. Krištoufek uvedl, že pětileté hodnocení bude probíhat na úrovni vědních oblastí, tak jak je avizováno od začátku. Známky jako takové budou tedy za vědní oblasti s tím, že koeficient se bude tvořit na základě váženého průměru na fakultu. Váha bude dána zčásti množstvím lidí, kteří jsou na dané vědní oblasti z dané fakulty, dále prostředky z programu Cooperatio na danou vědní oblast, prostředky ze standartních projektů a prostředky z velkých strukturálních fondů. Známka fakulty bude opravdu poskládána ze známek vědních oblastí. Vychází se z datového podkladu, kde se toto napočítalo a opravdu se ukázalo, že fakulty, včetně lékařských, mají většinou dvě, maximálně tři vědní oblasti, které tvoří až 70% obsahu. Hodnocení fakulty bude primárně dáno tou vědní oblasti, která tvoří největší část pro danou fakultu. Pokud je fakulta v daní vědní oblasti velká, velmi pravděpodobně bude mít předsedu rady v této vědní oblasti. Hodnotitelé takto budou mít možnost ohodnotit jednotlivé obory, což je reprezentativnější a více důvěryhodné než hodnocení fakulty celku. Prof. Krištoufek dále uvel, že to, jak hodnocení vstupuje do financování, je jeho vedlejší efekt, nikoliv primární důvodem jeho provádění. Diskuze bude vedena zejména na Ekonomické komisi AS UK o tom, nakolik by se to mělo propisovat. A vedle toho poběží tříleté posuvné okno výkonových indikátorů.
Dr. Greger uvedl, že diskuse vznikla i proto, že má být poměrně brzy představeno opatření rektorky pro to tříleté hodnocení. Jak řekl prof. Krištoufek, hodnocení je odděleno od financování a AS UK může říct, že to takto propisovat nechce.
Prof. Krištoufek uvedl, že tento princip hodnocení po vědních oblastech je komunikován od začátku, fakulty, děkani i koordinátoři jednotlivých vědních oblastí o tom vědí a systematicky to nebyl problém, a to ani ve finální fázi při projednávání na RKR.
Dr. Greger uvedl, že během diskuse padl nápad, zda by nebylo možné vzít předchozí známky z pětiletého hodnocení a model rozpadnutí oblastí a jejich významu dle počtu lidí, grantů a podobně a zkusit počítat, jak by fakulty dopadly. Dotázal se, zda je tento nápad realizovatelný.
Dr. Šima uvedl, že negativní reakci vůči tomu, jak se to bude převádět, vnímal. Ne směrem k samotnému hodnocení, ale v tom, jakým způsobem se bude propisovat na fakulty. Bylo by dobré, kdyby vedení UK navnímalo, že tento krok není neproblematický. Dále se dotázal, jaký je důvod, proč neudělat známky ve vědních oblastech, jako to bylo v minulém hodnocení. Mezinárodní panel po udělení známek vědním oblastem přistoupil k tomu, že udělal tabulku, ve které známkoval fakulty ve vědních oblastech. Dotázal se, zda tomu nyní brání nějaké technické nebo finanční otázky. Dále se dotázal, proč se nebude pracovat s FTE. Prof. Krištoufek uvedl, že FTE bude součástí těch čtyřech vah (20% FTE, 40% prostředky na Cooperatio, 35% externí prostředky, 5% prostředky ze strukturálních fondů). S FTE se tedy pracovat bude, ale nejen s nimi. Vědní oblasti na fakulty se nebudou dělat proto, že to dle jeho názoru nejsme schopni udělat dobře. Je třeba zhodnotit nedostatky minulého hodnocení a snažit se ho udělat lepší. Toto je dle jeho názoru jeden z kroků. Například FF UK působí v 9 nebo 10 vědních oblastech. Je třeba si položit otázku, zda věříme tomu, že jsou hodnotitelé schopni ohodnotit těchto 10 vědních oblastí samostatně a následně je nějakým způsobem přepočítat na jednu známku, nebo si myslíme, že hodnotitelé jsou schopni lépe ohodnotit fakultu tvořenou 10 vědními oblasti jednou známkou. Prof. Krištoufek se domnívá, že je lepší jít cestou detailu a ohodnocovat vědní oblasti samostatně. V prvním kole se stalo, že byla fakulta hodnocena hůře než její nejhůře hodnocená vědní oblast, což je nesmysl. Můžeme se ptát, proč tedy nehodnotíme pro každou fakultu každou jednotlivou vědní oblast, ale musíme balancovat mezi proveditelností a ideálním stavem. Už takto pracujeme na 43 vědních oblastech, což je z hlediska proveditelnosti výzva, a představa, že budeme hodnotit 90-110 vědních oblastí není reálná. Vedení UK vychází ze závazku UK v rámci research assessment a nechce, aby se někdo podíval na všeobjímající hodnotící zprávu za fakultu, která ale ve své podstatě nepůjde do detailu.
Doc. Dolejší se dotázal na otázku velikosti vědních oblastí. Vnímá, že fyzika je bohužel velmi velká a strukturovaná (17 oborů s malými překryvy) a platí v ní argumenty prof. Krištoufka, že se to nedá udělat. Škálování s velikostí a bohatostí oboru je do jisté míry v počtu uplatnitelných jmen, jak klíčových vědců, tak výsledků, ale neškáluje počet hodnotitelů. To znamená, že vědní oblast budou hodnotit 2+2 hodnotitelé, což pokrytí ve své podstatě negarantuje. Druhá otázka je, co je hlavním podkladem. Z hodnotící zprávy vědního oboru se v opatření rektorky vytratilo slovo „sebe“(hodnotící). Mělo by to být zachováno, protože záleží i na tom, jak je vědní kolektiv schopen se vychválit, ale nemůže si úplně vymýšlet. Pouze v anglické verzi zůstal pojem „self-evaluation“. Prof. Krištoufek uvedl, že se čeká variace pojmu „sebehodnotící zpráva“ se jim zdála nepřirozená a přežitá, ale nebrání se změně. Co se týče počtu hodnotitelů, 2+2 na fyziku je pořád více, než bylo v prvním kole hodnocení.
Doc. Brom uvedl, že chce akcentovat, co říkal dr. Šima. Panuje obava, že hodnocení sice bude dobré ve smyslu formativním, ale zjistíme, že trojčlenka, kterou ho budeme přepočítávat na fakulty, nemusí fungovat. Tím, že debaty na komisích probíhají postupně, se může stát, že za půl roku dospějeme k závěru, že na to, abychom to mohli přepočítávat na peníze, bychom potřebovali další informace, které již do hodnocení nepůjde vetknout. Tato obava byla zmiňována už v listopadu. Když se takové hodnocení bude přepočítávat na peníze a vezme se Cooperatio, které je rozprostřené po pěti fakultách, může se stát, že několik hvězd bude vytahovat fakulty, které jsou podprůměrné. To nemusí z formativního hlediska vadit, ale nevidí, jak se toto může promítat do financování. Vnímá reálnou možnost, že Ekonomická komise AS UK toto neschválí.
Prof. Trka uvedl, že vedení UK opakovaně tvrdí, že už to bylo mnohokrát projednáno a nikdo neměl námitky. Námitky ale měli všichni včetně proděkanů pro vědu a členů AS UK a šlo o námitky zásadní. Dále uvedl, že ideálním cílem hodnocení takového rozsahu by mělo být vytipování špiček a nezabývat se průměrem. Fakulty ale věří, že ve finále půjde pouze o peníze, proto se průměrem zabývat musíme. Pět fakult, které se účastní jednoho Cooperatia, bude mít zájem na tom, aby byly jmenovaní jejich vědci, protože věří, že to bude mít vliv na financování. Ve vztahu k navázání hodnocení na Cooperatia se dotázal, zda je tedy pro hodnocení fakulty lepší dělat vědu za málo peněz nebo mít velké Cooperatio. Prof. Krištoufek uvedl, že pro výsledek fakulty v hodnocení bude nejlepší, když bude dominantní ve vědních oblastech, které jsou hodnoceny co nejlépe. Prof. Trka se dotázal, zda když tedy půjde o jednu velkou vědní oblast, ve které bude pět lékařských fakult, je dobré, aby fakulta s nejlepšími výsledky měla největší rozpočet na Cooperatio či nejmenší. Prof. Krištoufek uvedl, že největší. Prof. Trka se dotázal, zda tedy když fakulta dělá za málo peněz a efektivně, tak je to špatně. Prof. Krištoufek uvedl, že efektivně a za málo peněz znamená, že to dělá málo lidí. Poznamenal, že by se diskuse měla vést o skutečných problémech, toto je hypotetický problém. Dr. Greger poznamenal, že kdyby se udělal nápočet, všichni bychom to viděli. Prof. Krištoufek uvedl, že nápočet po vědních oblastech byl předložen na pracovní skupině pro hodnocení vědy. Nechce znít cynicky, ale těší se na to, až všechny vědní oblasti budou mít ve svých pěti lidech ty nejlepší výsledky. Například pro 2. LF je onkologie jedna z dvou dominantních vědních oblastí a pokud bude skvělá, což pravděpodobně bude, tak se to k ní propíše. Pak jsou fakulty, jako je například FSV, kde je to rozprostřeno přes více vědních oblastí. Prof. Trka uvedl, že mu to z personálního hlediska nevychází. Prof. Krištoufek uvedl, že je to přesně otázka toho, kde najít balanc mezi tím, že je hodně lidí, kteří nic nedělají, oproti málo lidem, kteří toho dělají hrozně moc. Proto FTE nejsou jediným ukazatelem, se kterým se počítá, mix více ukazatelů by toto měl vybalancovat. Systém by měl hlavně zaručit, aby ti dobří dostali to co mají, nikoliv aby ti špatní náhodou nedostali více. Na začátku byla myšlenka, že by nominace opravdu probíhaly na základě rozdělení toho, jak tam jsou jednotlivé fakulty zastoupeny, ale výsledkem by bylo to, že by se fakulty mezi sebou masakrovaly a taktizovaly. Proto vedení UK přistoupilo k pozitivnější variantě hodnocení vědních oblastí, aby nominované výsledky byly skutečně ty nejlepší. Nepovažuje za pravděpodobné, že by na základě toho, kdo je uveden v hodnotící zprávě, rozdělovaly projekty. Nevylučuje, že bychom se v diskusi o budoucích programech na podporu vědy mohli zaměřit na vědní oblasti, které dopadly excelentně, ale ne v takové míře detailu, považuje za téměř vyloučené, že by někdo zkoumal 43 hodnotících zpráv. Je třeba motivovat fakulty, aby v rámci dané vědní oblasti skutečně nominovaly to nejlepší. Varianta, že existuje dokonalý tým o třech lidech, který pro danou vědní oblast vytvoří všechny výsledky, ale všech ostatních 150 lidí tam je z jiných fakult, je hypotetická. Neví o tom, že by takový případ reálně existoval. Jedním z problematických případů je HTF, ale otázka, jak ji pojmout, je problém při každém hodnocení. Jedna až dvě výjimky ale nemůžou zničit jinak fungující systém.
Doc. Brom uvedl, že z jeho zkušenosti takové případy jsou. Pokud jich je víc, měly by potenciál celý systém rozkopat. Pro další debaty by to chtělo mít představu, do jaké míry to je skutečně problém. Prof. Krištoufek uvedl, že vnímá, že tato diskuse bude muset proběhnout a přípravě nápočtu se nevyhýbá. Je ale otázka, co by mělo být jeho součástí. Úsudek o tom, kdo je skvělý, mají udělat hodnotitelé.
Prof. Trka se dotázal, jak se budou vykazovat výsledky lidí, kteří jsou zapojeni do více Cooperatií. Prof. Krištoufek uvedl, že lidé mají přiřazené vědní oblasti, jejich FPE budou vstupovat do konkrétních oblastí. Výsledky jsou nominovány do vědních oblasti a hodnotitelé budou posuzovat, zda nominovaný člověk a jeho výsledky do oblasti spadá a splňuje profil. Nic ale nebrání tomu, aby jedna osoba hvězdou ve 2 oblastech.
Dr. Fontana uvedl, že pro výpočet na finance jsou důležité zmíněné čtyři indikátory velikosti a jejich vzájemná váha. To bude pro další diskuse hlavní téma. Dotázal se, zda na určených indikátorech panuje souhlas. Dr. Greger uvedl, že by bylo vhodné to komplexně představit a až následně o tom vést diskusi. Bylo by možné také doplnit, že každá fakulta by měla sloty pro počty výstupů a bylo by možné každé fakultě dát známku. Druhý extrém ale je, že fakulta nenominuje vůbec žádný výsledek a dostane známku. Je otázka, zda by mezi těmito extrémy nebylo vhodnější provést nějaké parametrické úpravy. Prof. Krištoufek uvedl, že je třeba myslet na to, že to někdo bude hodnotit a příslušné materiály se budou schvalovat na fakultách, což může být někdy složité a systém by měl být co nejvíce přímočarý. Stojí to hodně na tom, že bude UK schopna sehnat kvalitní hodnotitele, kteří budou případným výkyvům věnovat pozornost. Nemyslí si, že lze najít jednoduché pravidlo, které zamezí extrémům ve všech vědních oblastech. Už nyní je systém relativně technický a čím více to bude pro hodnotitele a koordinátory vědních oblastí složité, tím více komplikací z toho vyplyne.
Dr. Greger, předseda Komise pro vědu AS UK, uvedl tento bod a předal slovo prof. Krištoufkovi, aby okomentoval, jak vedení UK vnímá nastalé změny.
Prof. Krištoufek uvedl, že oproti modelaci postavené na letech 2019-21 materiál obsahuje přepočet na reálná čísla pro roky 20-22. Podklad ukazuje hlavní rozdíly, které se objevují, ale ne v podobě skokových změn. Připomněl, že je to porovnání, není to přepočítáno na prostředky, které UK dostane, protože ještě nejsou známá skutečná čísla v rámci DK RVO. Pokud se propíšou očekávaná čísla, žádná fakulta si v celkových prostředcích na RVO nepohorší. Vidíme, že některé poklesy tam jsou, nejvýraznější je u KTF, MFF, 3.LF a PedF, ale nezpůsobují žádný strukturální šok.
Dr. Fontana doplnil, že v materiálu je dohledatelné, jak se posun v rámci roku propsal. Je vidět, že některé parametry jsou robustnější, například publikace. Oproti tomu například zahraniční granty mohou více fluktuovat. U některých položek může mít vliv konec grantu. Ukazuje se však, že indikátory plní, co mají, tedy udávají pohled na tříleté okno.
Dr. Greger uvedl, že ho zaujalo, že se výkyvy vyskytují i u citací. Na druhou stranu to jde většinou stejným směrem jako publikace. U grantů je fluktuace poměrně velká. Změny jsou také u monografií, ty však nemá smysl nyní sledovat, protože od příštího roku se celý systém Cristin upraví. Publikace se nyní jeví být stabilní, ale jsou tam jiná procenta u Hindawi a NDPI, než jaké budou v dalších letech. Prof. Krištoufek připomněl, že na jednom z předchozích zasedání Komise pro vědu AS UK se již diskutovalo o nových datech na open access, a že pro rok 2022 již došlo k saturaci open access prostředků.
Dr. Greger, předseda Komise pro vědu AS UK, uvedl tento bod a předal slovo prof. Kuklíkovi.
Prof. Kuklík uvedl, že zhruba před rokem proběhla diskuse, v jejímž rámci bylo definováno, co je třeba zlepšit. Dvě dílčí otázky z toho byly řešeny ihned tak, aby byly do praxe uvedeny co nejrychleji. Habilitační řízení trvá obvykle 1 rok od zahájení, než se jakýmkoliv způsobem ukončí. Úvahy, co v řízeních změnit, souvisely i s debatami o změnách v kariérních řádech fakult. Zároveň se nacházíme uprostřed procesu reakreditace oborů pro habilitační a jmenovací řízení a rozhodnutí NAÚ obsahuje závazné podmínky. Nyní je v procesu změny poslední část, která se týká doporučených kritérií na úrovni celé UK. Na úvod proběhly dvě kola konzultací s fakultami a radami Cooperatio, aby předložily náměty, co by si přály změnit. Všechny rozumné a proveditelné návrhy jsou v materiálu reflektovány. Samotný materiál představuje návrh na úpravu příslušného opatření rektora z roku 2019 s tím, že příslušná změna není jen kosmetická. Materiál má 2 části. Jednak jsou to obecná pravidla pro pedagogickou činnost, vědecko-publikační činnost, zahraniční zkušenosti, třetí roli a další otázky, které by bylo vhodné brát při posuzování v úvahu. Dále obsahuje pravidla pro jednotlivé skupiny oborů, které je prozatím s některými změnami navrženo zachovat tak, jak byly. Prof. Kuklík dále uvedl, že návrh je k diskusi a bude dále projednáván v rámci Vědecké rady i s fakultami. Je tedy stále prostor pro to, aby se dospělo ke konsensu. Dále upozornil, že materiál obsahuje novinku, a to možnost fakult, aby si pro své obory kromě obecných doporučených kritérií mohly přijmout vlastní opatření děkana, které by bylo projednáno s fakultní vědeckou radou a rektorkou. Dotázal se, jaký termín pro předložení připomínek by byl pro Komisi pro vědu AS UK přijatelný. Konečný materiál bude znovu představen.
Dr. Farkaš uvedl, že ho zaujalo, že se v rámci pedagogické činnosti chceme dívat na výsledky anket. Ankety a jejich návratnost se liší napříč fakultami a obory, vyplňují je převážně lidé, kteří jsou z daného předmětu nadšeni nebo naopak znechuceni. V momentě, kdy ankety neděláme správně a nemáme tak velkou návratnost, aby to bylo skutečně reprezentativní kritérium, mu přijde špatné je uvádět jako jedno z kritérií. Měli bychom vést diskusi o tom, jak ankety pořádat, ale současný stav nepodporuje, aby to bylo objektivní kritérium. Prof. Kuklík uvedl, že je to jedno z kritérií, komise se k němu může vyjádřit i s ohledem na reprezentativnost a tento nástroj nejde úplně ignorovat. Máme ho zakotven v celé řadě souvislostí ve všech možných předpisech a nelze o něm neuvažovat jako o kritériu. Uvědomuje si, že je to v řadě ohledů problematické, ale je to jeden z nástrojů. Bude se snažit pracovat na tom, aby se tento nástroj vylepšoval. Podstatnější je návaznost na hodnocení podle Kariérního řádu. Není to tak, že by se někdo neměl stát docentem, protože bude mít špatné hodnocení mezi studenty, komisi chtěl pro rozhodování nabídnout určitou škálu nástrojů. Na základě řízení, která na UK probíhala v posledních letech, soudí, že je zcela nezbytné, aby komise hodnotili osobnosti v celé šíři otázek, které jim chceme položit. Je třeba se vrátit k racionálnímu hodnocení, které bude střízlivější a bude skutečně reflektovat situaci. Dr. Farkaš uvedl, že plně souhlasí se zařazením ankety, ale chtěl poukázat na to, že nyní není vypovídajícím kritériem a bude rád, když se bude pracovat na jejím zlepšení. Pokud z této strany vznikne tlak na fakulty, aby se lépe snažily zajistit vyšší návratnost anket, o to lépe. K hodnocení dle Kariérního řádu uvedl, že na MFF bude naopak možné nahradit pravidelné hodnocení hodnotící komise jednáním habilitační komise. Dr. Greger tlumočil připomínku prof. Kubáta, který uvedl, že by řízení s Kariérním řádem nespojoval, protože pracovněprávní nástroj a akademické a vědecké tituly jsou dvě různé věci.
Doc. Brom uvedl, že nemá konkrétní připomínku k materiálu, ale byl by rád, kdyby byl nasdílen k okomentování. Dr. Greger uvedl, že se sdílením se počítá.
Dr. Říha uvedl, že hodnocení dle kariérního řádu je číslo, které se bude nějak interpretovat. Spíše by se díval na řadu těchto čísel a případné výkyvy a postup. Pokud žádný postup není, je to podnět pro habilitační komisi. Té se může např. předložit výukové portfolio, což je lepší ukázka pedagogických dovedností než jedna prezentace. Důležité je také například to, jestli daný pracovník studentům na komentáře reaguje.
Dr. Šima uvedl, že když se podíváme na výsledky ankety mezi radami Cooperatio, tak vidíme, že jsou ve vědních oblastech obory jinak členěné. Zatímco v přírodních vědách je přibližně členěno po vědních oblastech, tak v společenských a humanitních vědách je členění na humanitně-společenské, právnické a umělecko-tvůrčí, což je tak dlouhodobě. Při poslední diskusi o tomto tématu vyvstala otázka, zda by to nemělo být členěno jiným způsobem. Dotázal se, zda Cooperatia spadající do stejných oblastí shodla v požadavcích. Pokud se lišila, vypovídalo by to o tom, že je třeba je lépe rozčlenit. Prof. Kuklík uvedl, že u ekonomie byl námět to projednat zvlášť, ale u ostatních oborů ne. Zajímavé bylo, že žádný z návrhů nesměřoval ke zvýšení počtů publikací, to je návrh vedení UK odpovídající tomu, aby byl dán nižší počet kvalitních publikací. Naopak byly návrhy na zvýšení citací, kde již nějaké „rozrůznění“ bylo, přičemž tento návrh dostal od vědeckých rad přírodovědců, kteří si přáli zpřísnit kritéria pro společenskovědní obory. Návrh je vázán na možnost, že si to fakulty upraví na základě fakultních specifik a nastaví bodovou škálu tak, aby třeba kvalitní publikace vydaly za dvě. Nemalé množství fakult uvedlo, že nechce nic měnit. Dr. Greger shrnul, že komentovat by se nyní měla část materiálů bez oborových požadavků.
Mgr. Altová uvedla, že v jedné části se hovoří o zahraniční zkušenosti, která má být významná, ale vyznívá to tak, že jí všem odpustíme. Zajímalo by jí, zda se nastaví komplexnější sada doporučení pro lidi, kteří k nám ze zahraničí přichází. Často jde o lidi, kteří publikují, ale nemají třeba tolik pedagogických zkušeností, a u kterých by zároveň pro univerzitu bylo dobré, aby se habilitovali. Prof. Kuklík uvedl, že původně se předpokládalo, že něco takového bude, má to vytvořeno vlastní metodické pokyny, ale přijala se jen verze opatření rektora. První metodický materiál by měl být pro komise a druhý pro uchazeče. Dále uvedl, že Kariérní řád není možné úplně ignorovat, protože má být nástrojem, který v habilitaci vyústí. Nebudeme měnit strategii proto, že víme, že něco funguje s nějakým problémem. Trval by na tom, že provázanost s kariérními řády v tomto předpise musí být a kritéria se primárně stanoví pro „naše lidi“. Souhlasí ale s tím, že by měl existovat materiál i pro ty, co přicházejí ze zahraničí.
Prof. Trka se dotázal, zda má UK statistiku o tom, kolik lidí bylo odmítnuto habilitační nebo jmenovací komisí. Prof. Kuklík uvedl, že má statistiku neúspěšných řízení, problém je v tom, že hodně řízení bylo zastaveno proto, že uchazeč vzal návrh zpět poté, co obdržel negativní posudky. Prof. Trka uvedl, že se domnívá, že navržená opatření včetně číselných kritérií samy o sobě nepovedou k tomu, aby práce komisí a vědecké rady byly přísnější. V medicíně je to do značné míry formální událost, komise se jmenuje tak, aby vyhovovala uchazeči, kdo v ní nechce být, tak do ní radši odmítne vstoupit. Dotázal se, jak by mohla mít univerzita na toto vliv. Prof. Kuklík uvedl, že jednak musíme říct, že nám o to jde a chceme v této oblasti nějakého zlepšení dosáhnout. Doufá, že tento signál současné vedení vysílá, dvě docentury byly předány Vědecké radě k posouzení, protože si nebyli jisti, že byla kritéria splněna. Minimálně 2 z 8 návrhů se vrací fakultám k doplnění. Tlak na zlepšení práce se vyvíjí, zda je dostatečný, to neumí říct. Zasáhlo se i do způsobu skládání komisí. Doufá, že k nějaké úpravě tyto kroky povedou. Je otázka, zda by v této oblasti nestálo za to usilovat i o úpravu zákona o vysokých školách.
Dr. Greger uvedl, že ideový záměr diskutovaný před ¾ rokem byl, že člověk, který má pět špičkových publikací si v tabulce nemá přečíst, že potřebuje celkem 20 výstupů. Z upravené tabulky v dnes předloženém materiálu vyplývá, že jich potřebuje ne 20, ale 25. Nerozumí tomu, kde se stala chyba. Prof. Kuklík uvedl, že se domnívá, že je tam dost jasně napsané, že si to fakulta může upravit. Dr. Greger uvedl, že toto má být řešeno na úrovni univerzity. Prof. Kuklík uvedl, že univerzita řekne, jakým způsobem k tomu dojít, a že se může brát v úvahu kvalitativní výsledek.
Dr. Šima uvedl, že sladění s fakultními předpisy bude velmi důležité. FF čeká na to, až se celouniverzitní pravidla vyvinou, aby to bylo harmonizované. Debata probíhá dlouho i v rámci hodnocení akademických pracovníků. Začalo se rozlišovat dle skupin oborů, ve kterých je rozlišná publikační praxe, úplně jiná rychlost citací. Vidí obrovské rozdíly a klade si otázku, jak to v tomto zohlednit. Prof. Kuklík uvedl, že jeho návrh je toto odehrát na fakultní úrovni a sladit to s univerzitními doporučeními. Dr. Šima poznamenal, že u přírodovědných oborů je to daleko více rozčleněné. Dr. Greger uvedl, že už ¾ roku se říká, aby se oslovila Cooperatia, aby navrhly rozčlenění na obory, ale nyní zaznívá, že se to má udělat na fakultní úrovni. FSV si to tedy udělala na fakultní úrovni, ale oproti MFF a PřF to nemá stanovené v univerzitním předpisu. Prof. Kuklík uvedl, že chápe, ale je to výchozí stav, není proti tomu to ještě více škálovat, ale očekává se to trochu i od té Vědecké rady. Diskuse může probíhat dál, ale byl by rád, kdyby se do června materiál dotáhl do konce.
Dr. Říha uvedl, že není jen otázka, kde jsou Cooperatia, ale i jaké jsou vzdělávací oblasti. Řada historií je například schovaná pod jinými Cooperatii. Navrhl, abychom se dívali spíše na formu před obsahem. Ve chvíli, kdy je poptávka to sjednotit a mít nad tím kontrolu, varianta je upravit v tom smyslu fakultní vnitřní předpisy. Prof. Kuklík uvedl, že forma opatření děkana po projednání s vědeckou radou v tomto případě více odpovídá tomu, co je na univerzitní úrovni. Dr. Greger uzavřel, že smyslem této diskuse je, aby si žádná fakulta nepřiměřeně nesnižovala kritéria. V mnoha mediálně známých případech se stalo, že byla řízení z různých důvodů podporována fakultou. Prof. Kuklík uvedl, že to je pravda, ale rektorka začala více využívat svých možností v průběhu řízení.
Dr. Greger uzavřel tento bod s tím, že členům komise bude materiál nasdílen k připomínkám, které budou prodiskutovány na březnovém zasedání.
V tomto bodě nikdo nevystoupil.
Dr. Greger, předseda Komise pro vědu AS UK, poděkoval všem za účast a zasedání ukončil.
Zapsala: Mgr.Anna Matoušková, tajemnice Legislativní komise AS UK
Vidi: PhDr. David Greger, Ph.D., předseda Komise pro vědu AS UK
Univerzita Karlova
Ovocný trh 560/5
Praha 1, 116 36
Česká republika
Identifikátor datové schránky: piyj9b4
IČO: 00216208
DIČ: CZ00216208
