1. Zahájení, schválení programu a zápisu z minulého zasedání

Pavel Linzer, předseda Studijní komise AS UK, přivítal všechny přítomné a zahájil zasedání Studijní komise AS UK. Představil návrh programu zasedání, který byl schválen tichým souhlasem.

Předseda Linzer se dále dotázal, zda má někdo z členů komise připomínky k zápisu ze zasedání Studijní komise AS UK ze dne 17. června 2024. Připomínky nikdo nevznesl, zápis byl schválen tichým souhlasem.

2. Zpráva o průběhu hodnocení vzdělávání činnosti studujícími, absolventy a absolventkami na fakultách Univerzity Karlovy v akademickém roce 2022/2023

Pavel Linzer, předseda Studijní komise AS UK, uvedl tento bod a předal slovo prorektoru doc. Polákovi.

Prorektor Polák zmínil, že byl dokument již projednán, týká se toho, jestli fakulty dělají to, co dělat mají a jaké závěry činí a jaký je výhled do budoucna. Prorektor konstatoval, že ačkoliv návratnost dotazníků od studentů stále není na uspokojivé úrovni, je zaznamenán pozitivní trend zlepšování. Zároveň byl zmíněn současný stav využívání technických nástrojů pro hodnocení výuky. Aktuálně je využívána anketa v SIS a FF UK disponuje vlastní aplikací. Prorektor vyjádřil očekávání, že v budoucnu dojde k jejich sloučení do jednoho jednotného nástroje.

Prorektor Polák zároveň pozval přítomné na pravidelný kulatý stůl k hodnocení výuky, který se koná 7. listopadu od 15:00 hodin. Na tomto setkání bude mimo jiné představena nová aplikace pro hodnocení výuky.

Rozprava

Prof. Rovná kritizovala nemožnost strojového čtení v případě analogické evaluace výuky formou „tužka a papír“. Prorektor Polák k tomu uvedl, že této praxi se chce univerzita do budoucna vyhnout a přejít na zcela digitální systém hodnocení. Tento krok bude potřeba komunikovat s fakultami. Dále zdůraznil, že forma „tužka a papír“ nenaplňuje principy udržitelnosti moderní univerzity v 21. století.

Předseda Komise Linzer vznesl dotaz ohledně způsobu zpracování těchto analogických dat. Prorektor Polák odpověděl, že tento postup považuje za problematický, zejména pokud data nebyla ani následně digitalizována. Taková praxe je nevhodná a je nutné ji uvést do souladu s vnitřními předpisy univerzity.

Bc. Benda poukázal na zkušenost, kdy během studia absolvoval mnoho předmětů na jiných fakultách, ale nebylo mu umožněno tyto předměty evaluovat. Prorektor Polák ujistil, že tento nedostatek byl již napraven a systém nyní umožňuje hodnocení předmětů napříč fakultami.

Prof. Černý ocenil možnost evaluace předmětů studujícími, avšak upozornil, že pro zajištění respektu vyučujících k výsledkům je nutné dosáhnout vyšší účasti respondentů, ideálně kolem 70-80 %. Současně vyjádřil obavy ohledně elektronické formy dotazníků, které podle něj někteří studenti považují za nedostatečně anonymní. Dále se dotázal, zda nižší účast není způsobena tím, že spokojeni studenti nemají potřebu se vyjadřovat. Prorektor Polák uvedl, že analýza tohoto jevu zatím chybí, ale zdůraznil potřebu zlepšit propagaci dotazníků na fakultách.

Senátor Vala, jako člen Evaluační komise na 3. LF UK, upozornil na důležitost analýzy výsledků hodnocení na jednotlivých fakultách. Doporučil marketingově zdůraznit smysl evaluací a zlepšit informovanost studentů. Prorektor Polák souhlasil a dodal, že je nezbytné ukazovat, že se výsledky evaluací skutečně využívají.

Předseda Komise Linzer podpořil Valův názor a sdělil, že na PF UK, která dosahuje nejvyšší návratnosti dotazníků, je stále třeba zlepšit využití získaných dat. Zmínil také anketu o nejlepší vyučující, která představuje pozitivní zpětnou vazbu.

Prorektor Polák informoval o zadání od Národního akreditačního úřadu, které klade důraz na zkvalitnění organizace a obsahu studentských stáží. Uvedl, že metodický pokyn k organizaci stáží bude dokončen do zimy 2025. Požádal o podněty týkající se problémů v současné praxi, jako je například geografická nevyváženost. Senátor Gogela upozornil na rozdíly v organizaci stáží mezi fakultami, kdy PF UK nabízí široké spektrum stáží, zatímco na FF UK nejsou stáže dostatečně propagovány ani rozšířeny o nabídky ve veřejné správě. Prorektor Polák ocenil tyto podněty a přislíbil je zapracovat do plánovaného metodického pokynu.

Návrh usnesení:

Studijní komise AS UK bere na vědomí Zpráva o průběhu hodnocení vzdělávací činnosti studujícími, absolventy a absolventkami na fakultách Univerzity Karlovy v akademickém roce 2022/2023.

Schváleno tichým souhlasem

3. 4EU+ Strategy 2025-35 a aktuality z 4EU+

Pavel Linzer, předseda Studijní komise AS UK, uvedl tento bod a předal slovo prof. Rovné.

Prof. Rovná informovala informovala o dvou materiálech předkládaných v rámci 4EU+ Aliance. První materiál je souhrnem hlavních projektů, které 4EU+ získala, a druhý představuje Strategii na roky 2025-35. Důležitost tohoto období spočívá v tom, že v roce 2024 končí platnost dosavadního „mission statementu“, který od roku 2019 poskytoval základní rámec fungování evropské univerzitní aliance. Tento dokument zahrnoval oblasti eGovernance, vzdělávání, vědy, třetí role univerzity a inovací.¨

Nová strategie 2025-35 bude vysoce integrační a bude podporovat spolupráci akademiků, administrativních pracovníků i vedení napříč evropskými univerzitami. Dokument obsahuje strategické ambice a prostředky k jejich dosažení. Strategie byla diskutována na různých úrovních a její konkrétní realizace bude rozpracována v akčním plánu, jehož koordinaci převezme Varšavská univerzita. Profesorka Rovná vyzvala přítomné k případným podnětům.

Předseda Komise Linzer poděkoval za prezentaci a doplnil, že Varšavská univerzita bude koordinovat akční plán z důvodu nadcházejícího předsednictví 4EU+. V souvislosti s tím zmínil, že se v září ústavního setkání ve Varšavě osobně zúčastnil. Informoval o záměru zlepšit přípravu na další kolo minigrantů, které představují jednu z nejúspěšnější iniciativ 4EU+.

Dále uvedl, že se pracuje na lepší koordinaci studentů napříč zúčastněnými univerzitami a na možnostech financování setkání studentských zástupců, která by usnadnila propojení a síťování mezi obory.

Dr. Grygarová zmínila úspěšné navázání sítě doktorandů na alianční úrovni, která by mohla být aktivní i na platformě pro propojení univerzitních týmů.

Současně informovala o vzniku studentské sítě při UK v rámci aliance 4EU+, která je otevřená k zapojení nových členů a jejímž cílem je podpora povědomí o alianci napříč fakultami.

Předseda Komise Linzer zdůraznil význam členských příležitostí v rámci aliance, jako jsou letní školy, zahraniční pobyty či kurzy. Zároveň upozornil, že proces tvorby univerzitní sítě je stále ve fázi vývoje, což komplikuje cílené informování fakult. Vyzval účastníky ke spolupráci při šíření těchto informací.

Rozprava

Prof. Černý sdílel zkušenosti z průzkumu, který provedl mezi nastupujícími studenty a kolegy na fakultě. Uvedl, že pouze deset procent dotazovaných studentů mělo povědomí o alianci 4EU+, přičemž mezi kolegy bylo povědomí ještě nižší. Zdůraznil, že vnímá problematiku jako částečně politický a částečně ideový záměr, jehož cílem je propojit univerzitu na evropské úrovni. Vyjádřil však skepsi, zda je možné efektivně propojit centrální iniciativy („top-down“) s každodenní praxí („bottom-up“), zejména s ohledem na vědeckou komunitu. Ačkoliv ocenil obsah a příležitosti předkládané Strategie, vyjádřil pochybnosti, zda tyto myšlenky dokáží oslovit studenty, učitele a vedoucí kateder v jejich praktické činnosti.

Prof. Rovná připomněla, že již od roku 2018 byly činěny kroky ke zmapování spolupráce napříč univerzitami aliance, což zahrnovalo přehled funkcí, společných publikací a více než 100 konkrétních aktivit. Předpokládala, že vědci přijdou sami s návrhy projektů, což se ukázalo jako nerealistické. Proto nyní aliance cíleně podporuje studenty a začínající vědce, aby si mohli vybudovat vlastní kontakty a zapojit se do spolupráce, která posune univerzitu dále.

Prof. Černý dodal, že v některých oblastech, například v oborových radách se zahraničními členy z 4EU+, se spolupráce daří. Nicméně v jiných segmentech to dle jeho názoru připomíná sociální inženýrství, kdy je obtížné dosáhnout autentického propojení.

Předseda Komise Linzer souhlasil, že proces budování povědomí o 4EU+ je stále v plenkách a že klíčová část problému spočívá na úrovni fakult. Jako příklad uvedl potřebu dedikovaných fakultních koordinátorů, kteří mohou přispět k šíření dobré praxe a postupnému budování podpory aliance.

Dr. Hubeňáková uvedla, že univerzity v rámci aliance vzdělávají přes 350 tisíc studentů, a přiznala, že není realistické očekávat, že všichni budou o 4EU+ informováni. Zdůraznila, že cílem není nahrazovat existující spolupráce vědců, ale spíše usnadnit doktorandům a mladým výzkumníkům navázání mezinárodních kontaktů a přístup k evropskému financování. Důležitá je rovněž podpora seniorních vědců, kteří mohou přispět k rozvoji aliance.

Senátor Vala navrhl, aby byly příležitosti nabízené aliancí 4EU+, jako workshopy a další aktivity, více integrovány do studijních plánů a uznávány například jako volitelné předměty. Podle něj by to zvýšilo účast a povědomí o iniciativách aliance.

Prorektorka Martínková odpověděla, že začlenění těchto aktivit do studijních programů závisí na garantech. V některých programech, například v její biochemii, již tato praxe funguje.

Prof. Rovná doplnila, že informace o 4EU+ jsou pravidelně sdělovány na kolegiích děkanů a že každá fakulta má svého koordinátora. Uvedla také, že v systému SIS jsou dostupné kurzy 4EU+, které mohou studenti volit jako součást volitelných předmětů.

Předseda Komise Linzer upozornil na rozdíl mezi kredity za volitelné a povinně volitelné předměty, přičemž zdůraznil, že povinně volitelné předměty jsou pro studenty často motivačnější.

Návrh usnesení:

Studijní komise bere na vědomí 4EU+ Strategy 2025-35 a aktuality z 4EU+.

Schváleno tichým souhlasem

4. Memorandum o spolupráci s nadacemi The Bakala Foundation a The Kellner Family Foundation

Pavel Linzer, předseda Studijní komise AS UK, uvedl tento bod a předal slovo Bc. Čechovi.

Bc. Čech informoval, že na začátku září prezentovala Univerzita Karlova Memorandum, v němž je uvedeno, že žádosti o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání studentů sponzorovaných nadacemi The Bakala Foundation a The Kellner Family Foundation budou vyřízeny ve zkrácené lhůtě 20 dnů namísto zákonem stanovených 30 dnů. Vyjádřil obavy, že takový postup je nezákonný, nespravedlivý a může vyvolávat pochybnosti o objektivitě univerzity. Dodal, že v této souvislosti čelí univerzita kritice, včetně MŠM). Zdůraznil, že pokud bude dosaženo sebereflexe a řešení, není potřeba záležitost projednávat na plenárním zasedání AS UK.

Kancléřka Štanclová zdůraznila, že Memorandum pouze kodifikuje stávající praxi nostrifikací. Uvedla, že pokud je žádost bez vad a pochází z prestižních zahraničních škol, které mají dobře zpracované dodatky k diplomům, může být vyřízena ve lhůtě 20 dnů, což odpovídá správnímu řádu, jenž ukládá vyřizovat žádosti bezodkladně. Memorandum podle ní neupřednostňuje žádné žadatele a je pouze formalizací stávající praxe. Dodala, že se jedná o podporu poslání těchto nadací, které dle jejích slov pomáhají české společnosti v tom smyslu, že podporují studenty, aby studovali na zahraničních školách a následně se vrátili do ČR. Vyjádřila, že UK chce být součástí tohoto procesu.

Ing. Pavia doplnila, že proces nostrifikací je standardizovaný a žádosti jsou rychleji vyřízeny zejména díky kvalitní dokumentaci ze škol, odkud studenti pocházejí, a zkušenostem univerzity s těmito institucemi.

Dr. Jelínek upozornil, že původní znění informace na webových stránkách univerzity mohlo vyvolat dojem, že dochází k nerovnosti mezi žadateli, což je v rozporu se zásadami správního řízení. Vyzval k tomu, aby univerzita postupovala obezřetně při komunikaci těchto záležitostí. Zmínil, že s každým účastníkem správního řízení je třeba zacházet rovně, aby nedocházelo k těm situacím, které tady popisoval Bc. Čech, protože to by bylo porušení základních zásad správního řízení ze strany univerzity jako správního orgánu. To, že to je takto definováno v Memorandu, tak tím se v zásadě univerzita zavazuje vůči všem.

Prof. Černý podpořil stanovisko kancléřky Štanclové a vyzdvihl přínos nadací, které podporují návrat studentů do České republiky.

Předseda Komise Linzer poukázal na to, že způsob komunikace Memoranda může vyvolávat právně relevantní pochybnosti, přesto ocenil snahu univerzity zrychlit proces nostrifikací.

Bc. Čech vyjádřil otázky ohledně smyslu Memoranda, pokud pouze potvrzuje stávající praxi. Dodal, že si myslí, že ona i tisková zpráva univerzity nějakým způsobem působí na účastníky řízení, na že se k tomuto nevyjadřoval negativně jen pan náměstek Ministra, ale i pan prof. Trka, pan prof. Stehlík a celá řada dalších osobností ve veřejném prostoru. Dále vznesl otázku, zda v případě, že dvacetidenní lhůta je běžná, tak jestli se jí dá dostát i v případě mimořádných krizových situací. Kritizuje RUK, že si na sebe upletl bič ohledně zkrácené lhůty, která ne vždy může být reálná. Nechápal, proč Memorandum bylo v tomto případě uzavřeno a proč spojujeme jméno Univerzity Karlovy s panem Kellnerem a s panem Bakalou, protože to není zřejmé, když ve výsledu pro nikoho nevyplývají žádná práva a povinnosti a nikomu samotné Memorandum dle jeho slov nepomůže.

Kancléřka Štanclová uvedla, že Memorandum má zejména charakter prohlášení o záměru a bylo zaměřeno na popularizaci nostrifikačního systému a spolupráci s nadacemi. Závěrem uvedla, že univerzita je otevřena spolupráci s dalšími organizacemi, které podporují zahraniční vzdělávání a návrat studentů do ČR.

Dr. Jelínek poukázal, že se jedná o Memorandum, které bylo silně medializováno. Pokud se to takto dá do kontext správního řízení, tak to nepůsobí dobrým dojmem, když je tam naznačováno, že dochází k nerovnosti účastníků takového řízení, což je proti základním požadavkům demokratického právního státu.

Mgr. Šimůnek se dotázal, zda existuje vůbec nějaká garance, že tyto nadace budou vysílat a vracet studující pouze z těchto kvalitních vysokých škol. Co když se objeví nějaká problémová škola a univerzita najednou nebude schopna tu dvacetidenní lhůtu dodržovat?

Kancléřka Štanclová vysvětlila, že celý odstavec Memoranda, který se věnuje dvacetidenní lhůtě, je poměrně obsáhlý a jsou tam vyjmenovány podmínky, které musí ta žádost splnit, aby mohla být v této lhůtě vyřízena. Pokud to bude žádost, je třeba si dovyžádat další podklady, tak to pod toto ustanovení nebude moci být podřazeno.

Prof. Černý lamentoval, že oblast nostrifikací je sama o sobě bizarní. V tomto kontextu se země rozlišují na dvě kategorie a v té druhé kategorii, která vyžaduje nostrifikaci, tak jsou paradoxně ty země, kde je mnohem lepší vysokoškolské vzdělání. A to je dle jeho názoru smutné a bizarní.

Kancléřka Štanclová doplnila, že spolupráce s těmito nadacemi není exklusivní a univerzita je ochotna tímto způsobem jednat s kýmkoliv dalším, kdo podporuje ty studenty v tom, aby studovali v zahraničí a pak je láká zpátky do Česka. Ten aktivní prvek, že se vrací zpátky, je pro Univerzitu Karlovu důležitý.

Bc. Čech odpověděl, že v tom případě, pokud nebylo účelem nijak nově upravit práva a povinnosti při vyřizování nostrifikací, ale jen jako PR věc, tak to se povedlo, protože se o tom psalo a mluvilo, v tomto ohledu to byl úspěšný projekt.

Bez usnesení.

5. Přijímací řízení na fakultách UK

Pavel Linzer, předseda Studijní komise AS UK, uvedl tento bod a předal slovo Bc. Čechovi.

Bc. Čech informoval, že se Petiční komise AS UK v minulosti intenzivně zabývala problematikou přijímacího řízení na 3. LF UK, přičemž komise přijala usnesení konstatující nesoulad tohoto řízení s právními předpisy. Bc. Čech požádal o aktuální informace ohledně vyřizování odvolání a připomněl, že na jaře byl medializován incident na 3. LF UK, který vzbudil značnou pozornost. Zajímal se o aktuální vývoj a dále vznesl dotaz, zda existuje koncepční materiál k SCIO testům, který by analyzoval situaci na jednotlivých fakultách.

Prorektorka Martínková uvedla, že informace k problematice SCIO testů měla připravit kancléřka Štanclová, která však již nebyla přítomna. K ostatním záležitostem sdělila, že J. M. paní rektorka požaduje týdenní souhrnnou tabulku porovnávající počet odvolání a jejich vyřízení. Tento rok se jedná o historické minimum, přičemž počet odvolání klesl z loňských 655 na méně než 500.

Prorektorka Martínková dále informovala, že žádné rozhodnutí děkanů nebo děkanek nebylo J. M. paní rektorkou změněno. Připravuje se materiál s grafy a souhrny k této problematice.

Co se týče 3. LF UK, prorektorka Martínková uvedla, že incident zmiňovaný Petiční komisí AS UK byl projednán. Dne, kdy došlo k mediálně diskutovanému podvodu při přijímacím řízení, vykonávalo zkoušky 1943 uchazečů. Děkan fakulty následně vyzval všechny účastníky k vyjádření a na děkana se obrátilo přibližně 20 osob. Bylo podáno 16 odvolání a rovněž podnět k zahájení trestního řízení. Policie však případ odložila, neboť neshledala porušení právních norem. Nebyly zjištěny konkrétní podněty, pouze stížnosti na sociálních sítích. Fakulta incident reflektovala a plánuje novou logistiku přijímacího řízení.

Bc. Čech vyjádřil nespokojenost s přístupem 3. LF UK, která podle něj ve svých vyjádřeních postupuje často arogantně. Zdůraznil, že nepřijatí uchazeči by měli obdržet jasné zdůvodnění, proč nebyli přijati. Apeloval také na zavedení metodiky RUK, která by nastavila kvalitnější postupy přijímacího řízení.

Prof. Černý vyjádřil podporu 3. LF UK a označil postupy Petiční Komise AS UK za šikanu 3. LF. Uvedl, že fakulta čelí složitému úkolu zajistit kvalitní přijímací řízení a vyhnout se problémům. Ty však dle jeho názoru byly na 3. LF UK minimální. Dodal, že neví o žádném lhaní ze strany fakulty a dodal, že lze na tomto příkladě vidět, jak těžké je provést kvalitní přijímací řízení, a to i třeba v návaznosti na ústní část, a že se přesně jedná o důvod proč čím dál tím víc fakult přechází ve svém přijímacím řízení na využití SCIO testů.

Bc. Čech odpověděl, že s prof. Černým ohledně SCIO testů souhlasí, avšak dodal, že to, o co mu v kontextu přijímacího řízení jde, je, aby se uchazeč, který nebyl přijat přesně mohl vědět, proč nebyl přijat. Uchazeč na 3. LF totiž dostane rozhodnutí, které má nějaká čísla bodů, a to je všechno. Dodal, že uchazeči jsou za přijímací řízení zpoplatněni a za tyto peníze by uchazeči měli mít nárok na nějaký procesní servis související s tímto přijímacím řízením. Zároveň dodal, že kdysi bylo diskutováno to, že vznikne něco jako metodika RUK ohledně toho, jak dělat přijímací řízení lépe.

Prorektorka Martínková potvrdila, že závěry Petiční komise AS UK bere vážně a postupně je vypořádává. Rovněž uvedla, že metodické vedení fakult je předmětem diskuse a že se pracuje na zlepšování formulací podmínek přijímacích řízení.

Senátor Vala, jako akademický senátor 3. LF UK, informoval, že změny navržené Petiční komisí byly na fakultě zapracovány a podmínky přijímacího řízení jsou zveřejněny na webových stránkách fakulty.

Bez usnesení.

6. Různé

Pavel Linzer, předseda Studijní komise AS UK, v bodu různé otevřel téma výběru kandidátů členů do RVH, a dal prostor přítomným uchazečům, Bc. et Bc. Matouši Bendovi a Adamu Karasovi, prostor ke svému představení. Přítomní kandidáti dále byli dotazováni ze stran přítomných ke svému zamýšlenému působení v RVH.

V bodu Různé dále vystoupil Bc. Čech s podnětem na prorektora Poláka ve věci reformy doktorského studia, zejména pak s otázkou se zaváděním „standardu“ školitele“. Zajímalo ho, jakou právní formu bude tento standard mít (zda půjde o opatření rektora, vnitřní předpis univerzity nebo pouze nezávaznou metodiku), zda jsou plánovány úpravy maximálního počtu doktorandů na jednoho školitele a zda budou zavedena omezení pro vedoucí kateder, děkany a další osoby s řídícími funkcemi.

Prorektor Polák odpověděl, že problematikou standardů školitele se primárně zabývá prorektor Krištoufek. Nicméně uvedl, že podle jeho informací byl již stanoven limit pěti doktorandů na jednoho školitele. Dále prorektor Polák nezaznamenal žádné plány na snižování počtu doktorandů u osob, které zastávají vedoucí funkce. Závěrem zdůraznil, že vzhledem k rozsáhlosti dané problematiky by bylo vhodné směrovat další dotazy přímo na prorektora Krištoufka. Dodal, že standard školitele by měl mít formu vnitřního předpisu univerzity.

Zapsal: Jan Jirmus, tajemník Legislativní komise AS UK

Za správnost: Pavel Linzer, předseda Studijní komise AS UK

Zápis ke stažení zde.