1. Zahájení a schválení programu

Pavel Linzer, předseda Studijní komise AS UK, přivítal všechny přítomné a zahájil zasedání Studijní komise AS UK. Předseda dále zdůraznil, že z důvodu organizačních a personálních změn chybí zápis ze zasedání Studijní komise ze dne 7. října 2024 a že se tudíž bude schvalovat až později.

Pavel Linzer, předseda Sociální komise AS UK dále představil navržený program zasedání a dotázal se, zda někdo má k němu připomínky. Připomínky nikdo nevznesl, navržený program byl schválen tichým souhlasem.

2. Rozvoj a podpora studia psychologie na UK

Pavel Linzer, předseda Studijní komise, uvedl tento bod a přivítal přítomné děkany FF, FHS a PedF. Uvedl, že tento bod byl opakovaně diskutován na základě podnětů Bc. Čecha. Hlavními tématy byly efektivita studijních programů psychologie a jejich společenská potřeba, včetně dopadů na wellbeing studentů. Pavel Linzer zmínil, že dlouhodobým řešením by mohlo být navýšení kapacit těchto programů. Následně předal slovo paní rektorce.

J. M. paní rektorka vyjádřila radost nad tím, že se debata o psychologii odehrává, a zdůraznila důležitost tohoto tématu. Uvedla, že klíčovým faktorem rozvoje studijních programů psychologie je financování. Financování na národní úrovni je nedostatečné, avšak Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) by mělo v roce 2025 vyčlenit částku 4 miliardy korun na podporu těchto programů. Univerzita Karlova by měla své studijní programy podpořit prostřednictvím vnitřního financování, avšak k realizaci by došlo nejdříve v roce 2026, a to v návaznosti na kroky MŠMT. Rektorka poděkovala děkanům za jejich úsilí při otevírání programů a hledání nových cest, například prostřednictvím multioborového studia.

Bc. Čech poděkoval J. M. paní rektorce za slovo a dále upozornil na článek v deníku N, který zmiňuje psychologii na FF jako nejvíce výběrový program. Klade si otázku, proč tomu tak je, a připomíná, že fakulty samy navrhují a určují počty přijatých studentů. Zajímá ho, jaké faktory brání rozvoji psychologie na fakultách, včetně otázky ekonomické náročnosti programu a vlivu soukromých škol, které již akreditují vlastní programy (např. Ambis pro bakalářský stupeň).

Děkanka FHS uvedla, že programy na jejich fakultě jsou zaměřeny na výzkum a soukromou praxi, avšak chybí doložka na poradenskou psychologii. Fakulta usiluje o to, aby se psychologie na UK nedělila do příliš mnoha směrů, a diskutuje o možnostech rozšíření profilace i reakreditaci.

Děkan PedF upozornil na problémy s financováním studentů. Fakulta přijímá více studentů, než na kolik dostává financování, což je pro ně značně limitující. Uvedl, že poměr mezi bakalářským a navazujícím magisterským studiem je za současné situace optimální (40 Bc., 30 NMgr.), ale fakulta by byla schopna kapacitu navýšit za předpokladu dodatečného financování.

Děkanka FF zmínila, že katedra psychologie prošla personálními změnami, což vedlo k dočasnému poklesu počtu přijatých studentů. Nyní plánují zvýšení kapacity (60 Bc., 65 NMgr.), aby pokryli propad a přispěli k rozvoji psychologie v rámci ČR. Upozornila na nutnost efektivního využívání prostor napříč fakultami a řešení problémů s přerozdělením výukových místností, například v Celetné. Plánovaná rekonstrukce Opletalovy ulice by mohla od roku 2027 situaci zlepšit.

Pavel Linzer vznesl dotaz na personální propojení výuky mezi fakultami. Zajímalo ho, zda personální kapacity nejsou limitující faktor, nebo zda je hlavní problém v tom, že stávající odborníky fakulty nemohou finančně pokrýt.

Děkanka FHS potvrdila, že problém nespočívá v počtu odborníků, ale spíše v úvazkových a finančních možnostech. Dodala, že mobilita studentů mezi fakultami je možná, ale sdílení personálních kapacit je omezené.

Děkan PedF upozornil, že psychologie je zahrnuta i ve studijním programu Výchova ke zdraví. Zmínil také programy Cooperatio a zapojení dalších fakult, například 1. lékařské fakulty. Podotkl, že obor psychologie není jednotný a překryvy mezi jednotlivými programy jsou poměrně malé.

Pavel Linzer vyjádřil přání, aby odborníci mohli být více zapojeni do výuky napříč různými obory a programy. Děkanka FHS reagovala, že teoreticky by takové zapojení bylo možné, ale problém spočívá v nedostatku financí. Soukromý sektor nabízí vyšší platy, což vede k nízkému zájmu o akademické pozice, zejména v psychologii, na rozdíl například od historie.

Děkan PedF otevřel otázku plánovaného navyšování kapacit a uvedl, že fakulta by zvládla zvýšení o 15–20 % se stávajícími počty profesorů. Pokud by se však jednalo o dvojnásobek, bylo by nutné navýšit nejen počty odborníků, ale také zajistit prostory, na což nejsou v rámci UK dostatečné finanční prostředky. V případě potřeby troj- až čtyřnásobného navýšení kapacit, což odpovídá současné poptávce po školních psycholozích, by bylo nezbytné výrazné zvýšení financování. Dále zdůraznil, že bez docentů a profesorů nelze akreditovat navazující magisterské programy, což činí zajištění habilitací klíčovou službu, kterou UK poskytuje, aby umožnila vznik nových pracovišť a navyšování kapacit.

Děkanka FF ocenila slova děkana PedF a dodala, že fakulty budou muset zohlednit dopady reformy doktorského studia, která vede ke snižování počtu přijímaných doktorandů. To se může negativně projevit v dostupnosti personálních kapacit v budoucnu.

Pavel Linzer, předseda Studijní komise AS UK otevřel rozpravu k tomuto bodu.

Doc. Brom poděkoval za názory a poukázal na obecný problém podfinancování, který se týká nejen psychologie, ale i dalších oborů, jako je IT nebo medicína. Navrhl zvážit, zda by pro prioritní obory, jako je psychologie, neměly být zavedeny výjimky z finančního zastropování, které aktuálně ovlivňuje financování fakult.

Bc. Čech zdůraznil, že pokud se fakulty snaží rozvíjet své kapacity, neměly by za to být penalizovány. Připomněl, že Pedagogická fakulta navýšila kapacity svých programů i bez dodatečných finančních prostředků.

Pan kvestor reagoval s tím, že navýšení kapacit PedF bylo realizováno na úkor ostatních fakult a označil tento růst za dočasnou anomálii. Uvedl, že současný systém finančního zastropování by mohl být v budoucnu přehodnocen. Zmínil také, že demografický vývoj naznačuje budoucí růst počtu studentů, což bude mít dopad na potřebu kapacit. J. M. paní rektorka navázala s tím, že financování na národní úrovni zůstává stagnující, což vede k obdobné stagnaci rozpočtů fakult. Zdůraznila potřebu jasné strategie na úrovni UK a vyjádřila naději, že národní financování psychologie se začne rozvíjet. Pan kvestor doplnil, že UK by měla uvolnit pravidla směrem k růstu prioritních programů a současně zpřísnit financování tam, kde je růst méně nutný.

Děkan PedF označil současnou situaci za obtížnou. Upozornil, že navýšení kapacit psychologie na PedF proběhlo bez navýšení rozpočtu UK, což vedlo ke snížení financí ostatním fakultám. Pokud by UK získala větší rozpočet, mohla by lépe podpořit rozvoj bez negativních dopadů na jiné fakulty.

Pavel Linzer se zeptal, jak si UK vede ve srovnání s ostatními univerzitami, zejména pokud jde o kapacitu a kvalitu studijních programů.

Děkanka FF uvedla, že Masarykova univerzita v Brně má díky dvěma fakultám (FSS a FF) větší kapacity psychologie. Zdůraznila, že na UK nyní díky sdružení kateder psychologie vzniká spolupráce a společný tlak na MŠMT, což považuje za významný krok kupředu.

Děkanka FHS vyzdvihla kooperativní prostředí sdružení kateder psychologie na UK, které umožňuje lepší spolupráci v oblasti vědy a výzkumu. Upozornila však na obecnou nevraživost mezi soukromými a veřejnými vysokými školami v ČR, a zdůraznila, že by bylo žádoucí, aby psychologie zůstala primárně na veřejných školách.

Děkan PedF zdůraznil, že zatímco Masarykova univerzita disponuje větší kvantitou, UK vyniká kvalitou. Připomněl, že psychologie na UK má vysoké hodnocení, naposledy získala známku A-, což ji řadí na evropskou a světovou úroveň. Zmínil také, že fakulta pořádala prestižní psychologický kongres, který podtrhl její postavení v oboru.

Děkanka FHS doplnila, že fakulty UK se vzájemně doplňují. Vyzdvihla zahraniční pedagogy působící na fakultě, mezinárodní projekty a velmi dobré hodnocení programů.

Proděkanka FF připomněla další významné kongresy, které přispívají k pozitivnímu obrazu psychologie na UK.

Bc. Čech vznesl otázku týkající se uplatnění bakalářů v psychologii. Upozornil, že otevírání nových bakalářských programů je na vzestupu, ale navýšení kapacit navazujících magisterských programů není dostatečné, což může vést k nedostatku kvalifikovaných psychologů. Také se ptal, zda fakulty vychovávají dostatečný počet akademiků, aby byla zajištěna budoucí výuka. Zdůraznil, že zapojení akademiků do praxe je zásadní, protože psychologie je praktický obor.

Děkanka FHS souhlasila s analýzou Bc. Čecha a podotkla, že bez navýšení financování ze strany státu nebude možné zvyšovat počty studentů, a to včetně doktorandů. Upozornila, že neefektivní státní financování může vést k problémům v oblasti duševního zdraví na národní úrovni.

Děkan PedF poukázal na vysoké nároky oboru psychologie, například požadovaných 400 hodin praxe. Problémem je také zajištění dostatečného počtu školitelů a pracovníků pro tyto praxe. Navrhl diskusi o možnosti oddělení školských psychologů, ale dodal, že tento krok by mohl snížit flexibilitu absolventů. Také upozornil na riziko, že kapacity trhu budou překročeny. Proděkanka FF doplnila, že PhD studium v psychologii nabízí i 1. lékařská fakulta.

Karel Mikulčák vznesl návrh na zavedení pětiletého magisterského programu v psychologii.

Děkan PedF uvedl, že strukturovaný model Bc. a Mgr. odpovídá boloňskému procesu, který poskytuje absolventům více možností uplatnění a je atraktivnější pro uchazeče.

Pavel Linzer zdůraznil, že cílem studijní komise je posoudit efektivitu současného systému, nikoli rozhodovat o odklonu od boloňského procesu.

Bc. Čech upozornil, že na Právnické fakultě a v některých učitelských programech již pětileté magisterské studium existuje.

Děkan PedF vyjádřil obavy, že fakulta není schopná financovat větší počet doktorandů, a že kvůli poklesu počtu doktorandů může dojít i ke snížení počtu učitelů, což by mělo dlouhodobé dopady na výuku. Proděkanka FF doplnila, že i přes dostatek školitelů fakulta není schopná přijímat větší množství studentů.

Doc. Brom navrhl, aby fakulty zvýšily úspěšnost dokončení PhD studia (graduation rate), i když se přijme méně doktorandů.

Děkan PedF uvedl, že aktuální úspěšnost absolventů PhD na fakultě odhaduje na třetinu.

Děkanka FHS upozornila, že doktorandi jsou financováni pouze čtyři roky, což vytváří problém pro ty, kteří nestihnou studium dokončit v tomto časovém rámci.

Doc. Brom poznamenal, že je nereálné očekávat 100% úspěšnost u PhD, ale zároveň by se nemělo stát, že studium bude trvat neúměrně dlouho. Dodal, že financování doktorandů nad rámec čtyř let nemá opodstatnění, protože akreditace jsou nastaveny právě na tuto dobu.

Děkanka FHS podotkla, že úspěšnost PhD absolventů nehraje roli ve financování ze strany státu, ačkoli fakulty mají zájem na jejím zvýšení.

Děkan PedF uzavřel, že fakulta aktuálně přijímá méně doktorandů, než kolik jich ukončuje studium, což se výrazně projeví právě u psychologie.

Pavel Linzer otevřel otázku kvantifikace náročnosti bakalářského a navazujícího magisterského studia.

Děkan PedF uvedl, že bakalářské studium je mírně méně náročné než navazující magisterské, ale jeho větší délka a povinné praxe znamenají, že z hlediska nákladů může být dokonce dražší.

Mgr. Altová upozornila na podobnost s diskusí o graduation rates, kterou zmínil doc. Brom. Na Přírodovědecké fakultě se otevírá téma industriálních PhD programů a možností spolupráce s firmami prostřednictvím memorand o spolufinancování. Děkanka FHS však poznamenala, že takový model není relevantní pro školní psychology.

J. M. paní rektorka zdůraznila, že klíčovou otázkou zůstává financování pregraduálního studia, zejména s ohledem na reformu PhD programů. Tíha problému leží právě na pregraduálech.

Pavel Linzer sdílel poznatek z kulatého stolu o zaměstnatelnosti mladých, kde bylo uvedeno, že na veletrhu Gaudeamus má polovina zájemců zájem o studium psychologie. Navrhl, aby se UK zaměřila na tlak na MŠMT, hledání vnitřních rezerv, synergie mezi fakultami a efektivnější formy spolupráce.

J. M. paní rektorka zmínila možnost zavedení jednoletého navazujícího magisterského studia, které by se zaměřilo na absolventy výzkumných a speciálně pedagogických oborů. Upozornila však, že jde o složitý proces, který je legislativně i organizačně náročný.

Bc. Čech poděkoval za diskusi a zdůraznil, že UK musí hledat řešení i v případě, že od MŠMT nepřijde dodatečné financování. Podotkl, že je třeba zaměřit se na navýšení kapacit praxí a efektivní využití prostor pro výuku.

J. M. paní rektorka souhlasila s tím, že konkrétní kroky bude možné podniknout až po zveřejnění materiálů o financování na příští rok. Pan kvestor dodal, že univerzita již zvažuje různé varianty řešení, které budou předloženy na jaře.

Bc. Čech zdůraznil nutnost spravedlivého rozdělení financí na univerzitní úrovni a podporu prioritních oborů.

Pavel Linzer poděkoval za účast a závazek hledání synergií mezi fakultami. Uvedl, že diskuse byla obohacující a pomohla senátorům lépe porozumět problému. Rozpravu uzavřel s tím, že se ponechá bez konkrétního usnesení.

3. Různé

Pavel Linzer, předseda Studijní komise, uvedl tento bod a oznámil, že jako součást tohoto bodu si přeje projednat jednak otázku Vyjádření k návrhům na jmenování členů 4EU+ Academic Council a jednak pohovořit o informacích k procesu návrhu reformy Studijního a zkušebního řádu UK.