Zápis ze zasedání Studijní komise AS UK ze dne 14. září 2020

Přítomni:

JUDr. Michal Říha (PF), Doc. Mgr. Cyril Brom, Ph.D. (MFF), Mgr. Kateřina Pousková (KTF), Bc. Patrícia Schmidtová (MFF), Mgr. et Mgr. David Hurný (PřF), MUDr. Anna Malečková (LFP), Mgr. Eliška Černovská (FSV), Bc. Martin Čihák (FF), PaedDr. Eva Marádová, CSc. (PedF), Eliška Voříšková (FaF), Kamila Řehořová (PřF), Doc. JUDr. Radim Boháč, Ph.D. (PF), Doc. PaedDr. Vanda Hájková, Ph.D. (PedF), Doc. Ing. Stanislav Smrček (PřF), Prof. MUDr. David Kachlík, Ph.D. (2.LF), Kristián Lux (LFHK), Mgr. Michael Glogr (PF), Prof. RNDr. Jan Černý, Ph.D. (PřF), Mgr. Jan Pačes (PřF), Mgr. Tomáš Konečný (FF), MUDr. Josef Fontana (3. LF),

Hosté:

Prof. MUDr. Milena Králíčková, Ph.D. (prorektorka pro studijní záležitosti), Mgr. Tereza Svobodová (kancelář rektora), Mgr. Lukáš Nachtigal (OSZS), Mgr. Diana Sýkorová (OSZS), Mgr. Lenka Kozlíková (OSZS), Mgr. Vratislav Kozák (OZV), PhDr. Ivana Herglová, Ph.D. (OZV),

Program

  1. Zahájení

  2. Informace o “Hybridním podzimu”

  3. Informace ohledně mobilit a Erasmů

  4. Různé


1. – Zahájení

JUDr. Michal Říha, předseda Studijní komise AS UK, všechny přivítal a seznámil je s návrhem programu. Zeptal se, zda má někdo návrh na změnu programu, ale nikdo námitky nevznesl.

Program byl schválen tichým souhlasem.


2. – Informace o “Hybridním podzimu”

Prezentovala paní prorektorka Králíčková. Začala informacemi, které připravují pro studenty. Vychází z toho, že pro studenty je klíčové zajistit informovanost. Všichni doufají, že většina výuky pod 50 osob bude prezenčně, ale zároveň je nutné se připravit na to, že některé části výuky budou hybridní či distanční. Dále se zaměřili v materiálu na férovost, a i v této oblasti aktivně komunikují se studijními proděkany. Studenti by také měli mít maximální podporu v krizových situacích při problémech nejrůznějšího charakteru. Tyto informace jsou dostupné na stránkách UK a v SIS. Žádají studenty, aby si aktualizovali své kontaktní údaje, zjistili si, kdo je jejich studijní referent, a zjistili si podmínky ukončení svých předmětů (resp. zda je vypsána varianta pro distanční zakončení). Dále pak připravili desatero pro studenty s doporučeními pro průběh semestru. Zejména jde o doporučení, aby měli studenti dostatečné vybavení pro případnou hybridní/distanční výuku (je možné kontaktovat Centrum Carolina s žádostí o zapůjčení techniky), aktuální kontakty na své vyučující a studijní referenty/ky, přístup na všechny všechny platformy, na kterých vyučující organizují nebo budou organizovat svoje přednášky či semináře. Dále pak by si měli studenti během semestru kontrolovat, zda se nezměnil způsob zakončení jimi zapsaných předmětů. Studentům se doporučuje pravidelně sledovat stránky jejich fakulty i stránky UK a aby se v případě dotazů neváhali obracet na své vyučující a na studijní oddělení. Je na ně zároveň kladen požadavek, aby jakékoliv problémy (ať již zdravotní, či technické) řešili s příslušnými osobami co nejdříve, a v případě potřeby jsou vyzýváni k využití služeb univerzitní či fakultní poradny. Při onemocnění nemocí COVID-19 je zavedena povinnost tuto informaci nahlásit na své fakultě a na koleji, pokud je tam student ubytovaný. Paní prorektorka zároveň poděkovala aktivním zástupcům AS UK, kteří se spolu s Centrem Carolina snaží o to, aby byla nabídka preventivních programů zaměřených na duševní zdraví větší.


Dále má připravené podklady, z nichž vycházeli pokyny, které byly rozeslány na fakulty – konkrétně se jedná o metodický pokyn od NAÚ. Vedení UK rozeslalo své podklady již 21.8., avšak pokyny od NAÚ přišly až 27.8. Z toho důvodu v dne 15.9. došlo k rozeslání nových, přesnějších pokynů.


JUDr. Říha se dotázal, zda bude možné na podzim realizovat výuku distanční formou.


Prof. Králíčková – Metodický pokyn NAÚ omezuje možnost přechodu na hybridní výuku na určité specifické situace, kdy objektivní vnější okolnosti neumožňují uskutečňovat studijní program v souladu s udělenou akreditací. V souladu s tím je jak v dokumentu „Hybridní podzim“, tak v informacích, jež šly dnes na fakultu, informace, aby se prezenční výuka držela všude tam, kde jsou malé skupiny, praktická cvičení, laboratorní výuka, klinické semináře apod. Pokud je zde ale důvod, např. přednášková činnost nad 100 osob, tak je to pádný důvod pro přechod na distanční výuku. Výslovně je v materiálu, který šel dnes na fakulty, doporučováno realizovat přednášky nad 100 osob distančně. Další zásady NAÚ stanovují podmínky pro SZZZ, monitorování apod.


Doc. Brom – Přijde mu, že informace od NAÚ a MŠMT jsou ve smyslu „buďte připraveni na vše a improvizujte“ a myslí si, že distanční, resp. hybridní výuka čistě u přednášek nebude udržitelná. Čekal by, že vedení UK vydá doporučení ve smyslu „prioritou je udržet prezenční výuku u přístrojů, na pitevnách“ a vše ostatní se převede do online výuky. Když bude situace dobrá, tak se mohou udělat fixní semináře pro první a druhé ročníky, aby se studenti mezi sebou nemíchali. Toto by bylo ale vhodné udělat již tento týden, protože hybridní výuka by znamenala změnu rozvrhů (aby na sebe nenavazovala prezenční a distanční výuka). Měli bychom ale hlavně myslet na studenty a praktičnost výuky v této situaci. Výuka bude v rouškách, studentům by pak bylo nutné zakázat jíst a pít v budovách, protože jinak by roušky neměli cenu, všude budou fronty na dezinfekci, roušky bude nutné měnit několikrát denně atd. Diskomfort prezenční výuky bude pak obrovský i kdyby se otevřelo jen 70 % výuky prezenčně. Situace se navíc bude dynamicky měnit a mnoho přednášek se jistě bude zavírat po pár týdnech. Další studenti budou chtít z různých důvodů zůstat doma a prezenční výuka pro ně nebude možná. Má za to, že než vydávat obecná doporučení a desatera, tak by bylo vhodné vydat stanovisko ve smyslu „buďte připraveni na toto“.


Prof. Králíčková – Souhlasí s tím, že kdybychom se chystali na distanční výuku již od začátku, tak by to bylo pro všechny daleko snazší. Nicméně jednala s NAÚ již od června, který naprosto nesouhlasí s plošným zavedením distanční výuky, a jedná dosti ostře s univerzitami, které ji chtějí zavést. Jako UK však musíme dodržovat pokyny NAÚ, a tak se musíme držet prezenční výuky jak jen to jde. I proto šel na fakulty dokument „Hybridní podzim“ již 21.8., aby měli děkani čas probrat s proděkany, s garanty a vedoucími všechny možné varianty výuky a mohli se dostatečně připravit na všechny možné formy výuky (zejména na hybridní) již dopředu. Dokument obsahoval doporučení, na co se připravit před začátkem semestru, co probrat s garanty, co udělat v prvním týdnu semestru či co dělat v průběhu semestru. Dnes odešly další doporučení pro vedení fakult, kde se jedna celá část věnovala doporučením pro garanty studijních programů, dále pak jsou jim prezentována doporučení pro vyučující. Ano, studentům rozhodně bude studium komplikovat to, pokud jim na sebe bude bezprostředně navazovat prezenční a distanční výuky. Ovšem rozhodnutí, zda lze realizovat nějaký studijní program zcela či částečně distančně, musí udělat zejména garant daného předmětu a musí tam být komunikace vedení fakulty s těmito garanty.


Doc. Brom – Myslel to tak, že by RUK mělo vypracovat nějaké intenzivní doporučení, které by pak samozřejmě realizovali garanti. Zároveň chápe, že je nutné zachovat prezenční výuku tam, kde je to nutné. Rád by však zdůraznil, že situace byla 21.8. naprosto odlišná od situace dnes, a doporučení NAÚ jsou vzhledem k současné situaci naprosto scestná a nedají se realizovat. Studenti se fyzicky k distanční výuce během 10 minut nedostanou. Rozvrhy se tak budou muset změnit, protože jinak bude výuka nerealizovatelná. Jestliže NAÚ vydává nesmyslné pokyny, tak by od vedení UK očekával, že se sejde s NAÚ a vysvětlí jim, že takto to vážně nelze realizovat.


Prof. Králíček – Na jednáním s NAÚ byla, stejně tak paní prorektorka Wildová, a může říci, že jak oni, tak další přítomní (např. pan prorektor z MU, pan rektor z UP) vysvětlovali NAÚ, že podzim potřebují zorganizovat jinak, že potřebují mít volnější ruce, ale nepodařilo se jim NAÚ přesvědčit, ani když k nim promlouvali zástupci mnoha univerzit.


Doc. Brom – V tom případě by to udělal tak, jak my chceme, a ignoroval by NAÚ, protože si lze jen těžko představit, že by nám NAÚ odebíralo akreditace v této situaci jen proto, že se snaží zajistit smysluplným způsobem provoz a výuku.


Prof. Králíčková – Chápe postoj doc. Broma, ale zároveň ví o tom, že Právnická fakulta UP v Olomouci již nyní čelí tomu, že jim NAÚ odebráním akreditace hrozí. Doopravdy si přeje, aby mohla s doc. Bromem souhlasit, ale bohužel rozhodnutí nebylo čistě na ní, ale je to rozhodnutí celého kolegia rektora, které je jako celek přesvědčené o tom, že bychom měli jít dle doporučení NAÚ.


Doc. Boháč – Dovolí si nesouhlasit s doc. Bromem, jelikož je dle něj důležitá jistota v tom, jak to na podzimu bude. Jak říkala paní prorektorka, tak v srpnu dostali pokyny od vedení UK, kterým se intenzivně tři týdny věnovali, a na jejich základě zveřejnili na PF pravidla, jež reflektují doporučení NAÚ a pokyny UK. Pokud bychom za týden studentům řekli, že to bude jinak, tak bychom vypadali naprosto nesmyslně. Něco jsme zveřejnili, respektujeme doporučení, a nyní jsou na vnější vlivy připraveni a mají nastavena pravidla. Orodoval by za to, aby nešel žádný další protichůdný pokyn. Na PF tomu věnovali velké množství času a nemohou rozvrhy a již zveřejněná pravidla jen tak z ničeho nic zase měnit.


Mgr. Hurný – Dovolí si ještě pohled optikou chemiků na PřF, kde si většina studentů i pedagogů přála, aby nebylo plošně nic nařízeno, aby nebylo nařízeno plošné převedení do distanční výuky, a to zejména proto, že mají mnoho předmětů, které distančně vyučovat nepůjdou. Proto již od začátku pracovali s pokyny, že mají pracovat s modelem „něco prezenčně, něco dálkově“, a při sestavování rozvrhů na to velmi dbali.


Prof. Králíčková – Děkuje za pochopení situace a byť si uvědomuje, že toto nastavení je náročnější, tak pro studenty bude jistě přínosnější, jelikož prezenční výuka v mnoha ohledech může probíhat a je viděna jako optimální.


Doc. Brom – Má jen krátkou reakci na Mgr. Hurného: zde souhlasí, jelikož chápe, že na mnoha pracovištích je prezenční výuka nutná. Zároveň říká, že je nutné včas myslet na to, kdy přepneme výuku, která nemusí být v laboratořích, do online světa, a v tomto režimu musíme rozvrhy nastavit. Pro studenty totiž není fyzicky možné během 10 minut přejet z prezenční výuky v laboratoři na koleje, kde se připojí k dálkově vedené přednášce.


JUDr. Říha – Dovolí si také přispět, a to sice že mu bylo svěřeno vedení e-learningu na jeho katedře, kde by tím pádem uvítal čistě distanční výuku, protože by nemusel vypracovávat materiály jak pro prezenční, tak pro distanční model výuky. Zároveň však začal také studovat na FSV, kde byl zápis předmětů již dnes, a cca 2 hodiny po zápise přišel e-mail s informací, že se možná výuka změní a bude v jinou dobu, což popírá celý smysl zápisu. To, co říká doc. Brom, dává smysl, pokud by se to udělalo alespoň týden před zápisy, protože jinak by se nyní museli zápisy zrušit, rozvrhy předělat a udělat nový zápis v jiný čas, což by se nedalo logisticky zvládnout.


Voříšková – Má otázku na paní prorektorku: u nich na fakultě (FaF) je cca polovina studentů ze Slovenska. Dle současné epidemiologické situace se předpokládá, že mnoho z nich nepřijede, protože když se budou chtít poté dostat domů, tak by museli pravděpodobně nastoupit do karantény. Tím pádem se možná stane, že u nich na seminářích a praktických cvičeních bude chybět až polovina skupiny. Je nějaký plán nebo nějaké doporučení, od jakého počtu nebo od jakého procenta chybějících žáků ve skupině se má přejít na hybridní výuku?


Prof. Králíčková – V doporučeních, které šli na fakulty, není žádná ostrá hranice. Věří, že garanti studijních programů sami uváží, zda mohou udělat např. distanční paralelní skupinu. Dovede si představit, že studenti ze Slovenska přijedou a po dobu 1-2 týdne jim poběží distanční výuku kvůli nařízené karanténě. Osobně se domnívá, že pro studenty lékařských škol je důležité osobně přijet, a to i za situace, že by museli karanténu podstoupit, protože u těchto oborů je velké procento klinické výuky, která je velmi podstatná. Ano, donutí je to vystoupit ze zóny komfortu, kdy se např. studenti nebudou moci vrátit na půl roku domů, ale doufá, že studenti zváží situaci a skutečně přijedou, aby mohli praktickou část svého studia absolvovat. Doufá, že fakulta udělá prostudentská opatření, a vyjde jim vstříc např. zorganizováním paralelní distanční výuky.


Voříšková – Děkuje za odpověď, ale myslela to spíše tak, že to vypadá, že Slovensko zavře Českou republiku a tím pádem, pokud se budou chtít slovenští studenti vrátit domů, nebudou moci. Půjde studentům nějaký email s touto informací? Má zkušenosti z jara s tím, že slovenští studenti odjeli, byli celou dobu na Slovensku a fakulta se musela přizpůsobit studentům. Nebylo to tak, že by se Slováci snažili přizpůsobit pravidlům nastaveným fakultou, a to i přesto, že si vybrali fakultu v ČR.


Prof. Králíčková – V doporučením, jež šly na fakulty v srpnu i dnes, je jednoznačně doporučeno, aby fakulty měli jednoznačný kanál, kde komunikují se studenty, a zároveň aby dali doporučení studentům, aby tato doporučení sledovali. Slovenští studenti by si měli uvědomit, že pokud zde nebudou, tak nakonec možná nesplní podmínky pro kontrolu studia. Fakulta je povinna jim umožnit studium, např. po dobu, kdy bude student v karanténě, ale na druhou stranu by pochopila fakultu, která by svým zahraničním studentům napsala, že musí přijet a účastnit se praktické výuky, jinak nesplní podmínky kontroly předmětu. Musí být zkrátka snaha a dobrá vůle na obou stranách a opatření musí být vyvážená. Ani jedna ze stran nezůstane ve své komfortní zóně – student se nejspíše nebude moci půl roku vrátit na Slovensko, ale fakulta zase bude muset vyjít vstříc studentům v karanténě. Doporučení tímto směrem je v materiálech pro fakulty.


Voříšková – Děkuje za odpověď, sdílí názor paní prorektorky a je ráda, že jej může tlumočit i dál z vyšších pozic.


Prof. Černý – Rád by paní prorektorku požádal o to, abychom dali garantům důvěru v tom, že se s nastalou situací poperou dle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Tito garanti a akreditace prošli řízením, jsou schválení, dejme jim zodpovědnost. Ví, že jedno z řešení je udělat pravidla pro všechno, ale myslí si, že nyní zde může být skvělá iniciativa vedení UK, aby využili svého unikátního know-how, aby mohli operativně reagovat na podmínky, které budou řešit. Mají individuální personální sestavu, různé věkové skupiny, mají české i zahraniční studenty, jsou více lokální či globálnější obory – rád by garantům dal svobodu, aby ji využili v maximální míře. Zde bylo doc. Bromem zmíněno, že pro nás mají prioritu nařízení, jež jdou z hygienických stanic takřka každý den, a máme zde oproti tomu obstarožní názor NAÚ, jež mu přijde fundamentalistický, a myslí si, že pokud by byli další situace, kdy bychom se vůči němu mohli vymezit, tak bychom tak měli udělat. V řadě argumentů souhlasí s doc. Bromem, tzn. by rád autonomii, důvěru a více zodpovědnosti pro všechny, kteří přednášejí a vedou programy.


Prof. Králíčková – Děkuje za tento názor a naprosto jej sdílí, jak již říkala na začátku zasedání. Ten doporučený systém bude fungovat, pokud budou fungovat veškeré jeho součásti – proděkani budou přenášet informace ke garantům studijních programů. Garanti studijních programů mají svoji zodpovědnost, ba dokonce mají tu největší zodpovědnost za kvalitu výuky. Pokud oni budou správně komunikovat s garanty svých předmětů, tak ten systém bude fungovat. Moc se jí líbí myšlenka svobody a zodpovědnosti garantů a k tomu by moc ráda kladla důraz na férovost – ze stran vyučujících ke studentům, ale i naopak, protože u zkoušek, které probíhají distančně, je důležitá férovost z obou směrů. Za RUK by ráda slíbila podporu, jelikož je ob týden ve spojení se studijními proděkany. Snaží se jim říct, že mají svoji zodpovědnost a vedení UK je zde jako jejich podpora – ÚKUK, Studijní odbor či Centrum CŽV organizují centrální podporu, co se týče platforem, centrum pro dotazy, které odpovídá většinou do 24 hodin. Garanti tedy nesou zodpovědnost za kvalitu a vedení UK jim dává jen rámec a podporu. Ten systém může na podzim fungovat, pokud se podaří udržet rovnováhu, a to nejen v důvěře, ale i ve férovosti. Děkuje prof. Černému za jeho komentář a doufá, že se jí podařilo jej potvrdit a doplnit.


Lux – Co by se stalo, kdyby byl student z určité skupiny diagnostikován jako pozitivní či by musel jít do karantény? Máme počítat s tím, že se uzavře celá jedna skupina a v rámci jednoho ročníku bude probíhat jak hybridní, tak distanční výuka? Dále má pak otázku ke státnicím – na lékařských fakultách jsou v průběhu celého roku, tak jak budou studenti postupovat, když bude někdo pozitivní a bude muset být po dobu předstátnicové praxe v karanténě – bude si to pak nějak nahrazovat, nebo mají počítat s tím, že studenti budou opakovat semestr, nebo bude nějaká distanční forma náhrady?


Prof. Králíčková – U studenta pozitivního na nákazu COVID-19 bude záležet zejména na dvou věcech – jednak na tom, kde se student pohyboval a s kým vším přišel do styku, a také na tom, jaké bude aktuální nastavení od hygieny. Prosila, aby se fakulty v Hradci Králové spojili s místní hygienickou stanicí, abychom se mohli ptát na aktuální hygienická doporučení. Ty možnosti jsou samozřejmě různé – kdyby se dostala celá skupina do karantény, tak by měla být pro ně distanční paralelní výuka. Na druhou stranu bude třeba řešení hledat dle aktuální situace – např. dnes bylo rozhodnuto, že lidé chránění FFP2 nebudou muset do karantény. Obecně pokud půjde větší množství studentů do karantény, tak by měla vzniknout distanční paralelní výuka, a musíme se v této věci přizpůsobovat aktuálnímu vývoji situace. Ano, na lékařských fakultách jsou státnice celý rok, ale primární řešení jsou samozřejmě prezenční státnice. Pokud by se stalo, že by se k nám student v cizojazyčném programu nedostal třeba půl roku, tak je otázka, zda by fakulta nabídla tu distanční formu státnice. Ale primárně se snažme o státnice prezenční. Distanční jsme si ozkoušeli na jaře i na lékařských fakultách, na některých s nimi byla výborná zkušenost, tedy není to tak, že bychom to neuměli, ale držme se maximálně toho, aby se státnice s praktickou částí konaly primárně prezenčně.


Lux – Děkuje, ale ještě by rád věděl, jak by se postupovalo ohledně předstátnicových praxí – bude tam nějaká náhrada? Pokud by měl student negativní test, tak by samozřejmě mohl k prezenčním státnicím, ale bude mít nahrazeny i praxe?


Prof. Králíčková – Bavíme se nyní o regulovaném povolání a tam to bohužel je tak, že množství praxe je určující pro to, jak student své studium dokončí. V současné době je to tak, že klinická pracoviště ve velké většině umožňují našim LF výuku studentů, ale problémem budou pomůcky – ne všechny LF budou svým studentům ochranné pomůcky FFP2 moci poskytnout. Určitě je to tak, že předstátnicové bloky bude nutné absolvovat prezenčně s dostatečnými pomůckami, a pokud by došlo k nějakému výpadku, tak je na garantovi předmětu, aby se dohodl na tom, zda několikadenní výpadek musí být nějak kompenzován.


JUDr. Říha – Toto je, i s ohledem na to, co říkali doc. Brom a prof. Černý, asi otázka spíše na studijního proděkana konkrétní fakulty.




JUDr. Říha poděkoval paní prorektorce i jejímu týmu za zpracování a přednesení informací, slíbil přeposlání prezentace do konference Studijní komise a navrhl text usnesení.


Návrh usnesení:

Studijní komise AS UK bere na vědomí informace od paní prorektorky Králíčkové o „Hybridním podzimu“.

Schváleno tichým souhlasem



Prof. Králíčková ještě doplnila, že moc děkuje za veškeré podněty a velmi vítá vše, co bylo dnes řečeno. Pokud by měl nějaký člen Studijní komise AS UK k prezentaci nějaké dotazy či nějaké další podněty, tak jsou určitě vítány. Snaží se vidět život na fakultách, ale život je to velmi pestrý, takže pokud by se kdokoliv chtěl na ni obrátit s dotazem, tak ať neváhá psát na její email, bude za to jedině ráda.


3. – Informace ohledně mobilit a Erasmů

JUDr. Říha přivítal Mgr. Kozáka z Odboru zahraničních vztahů na RUK, kterého poprosil o prezentaci opatření, která jsou na Uk plánována v souvislosti s mobilitou, zejména se studenty vyjíždějícími či přijíždějícími na či z Erasmu.


Mgr. Kozák – Děkuje za pozvání. Rád by mluvil o nových opatřením Ministerstva zdravotnictví a s tím související mobilitou přes meziuniverzitní dohody a situace vízových studentů. Dále by pak hovořil o financování mobilit fakult, o Fondech mobility, a jaká bude situace na podzim. Dále přizval dr. Herglovou, aby pohovořila o Erasmu. Řešila se zejména situace vízových studentů, kdy toto řešili s Ministerstvem zahraničních věcí i s paní prorektorkou Králíčkovou. UK byla nucena do toho, aby podepsala dokument, v němž by se zavazovala ke třem věcem: zajistit těmto studentům ubytování v případě karantény, zajistit, aby měli tito studenti správné pojištění, které zahrnuje i pojištění proti COVID-19, a abychom se postarali o repatriaci, pokud by po nás byla požadována jejich domácím státem (stalo se tak již v březnu a dubnu v případě Francie). Bylo spočítáno, že pokud by to byla situace pouze vízových studentů, tak je to problém, nicméně si nechali udělat rozklad celého dokumentu a bylo zjištěno, že by tyto požadavky mohly dopadnout na veškeré zahraniční studenty, včetně těch slovenských. Když se to takto nasčítá dohromady, tak by pro UK bylo likvidační, kdyby se k něčemu takovému zavázala. Z toho důvodu se on a paní prorektorka Králíčková osobně sešli minulý týden s náměstkem Ministerstva zdravotnictví pro legislativu, a nastínili důvody, proč je toto problematické. Podporu v tomto měla UK od MU, AMU a dalších VŠ. Nyní to vypadá tak, že během dalších dvou dnů budou zpracovávat připomínky k těmto základním dokumentacím, protože Ministerstvo zdravotnictví bude od středy připravovat nové opatření, které vzejde v platnost v pondělí 21.9. Do té doby mají čas toto připomínkovat, aby se případná finanční zodpovědnost UK přenesla spíše do administrativní roviny. Rozhodně se však UK ani její jednotlivé fakulty nebudou zavazovat k tomu, aby např. nakupovali letenky pro repatriační lety apod. S tím souvisí mobilita zahraničních studentů celkově – některé zahraniční univerzity se zavírají až do konce roku a nepočítají s výjezdy či příjezdy studentů. Nyní je ČR vnímána jako „červená“ země na semaforu, takže k nám naši partneři nechtějí posílat své studenty, ale zároveň mnozí z nich ruší či přesouvají výjezdy našich studentů. Je zde ale otázka, zda má cenu v dalším období vyhlašovat nová výběrová řízení, pokud většina studentů, kteří měli nyní vyjet, má zájem o posunutí výjezdu.


Dovolil by si pokračovat k bodu č. 2, což jsou interní soutěže – např. fond mobility nebo podpora internacionalizace. Jarní výběrové řízení bylo v obou těchto případech zrušeno, ale v rámci fondu mobility bylo alespoň otevřeno „letní zrychlené kolo“, kdy byly nominace posuzovány průběžně. Realizace tohoto kola je však stále otázkou. Na podzim však bude výběrové řízení otevřeno, a to jak pro fond mobility, tak pro podporu internacionalizace. Na fakulty již byla zaslána metodika, jak se vypořádat se storny či jak vytvářet přehledové tabulky ohledně realizace. MŠMT má přísná pravidla pro čerpání těchto příspěvků, ale část těchto příspěvků se nyní dá přesouvat a lhůta pro jejich čerpání byla posunuta do konce dubna 2021.


JUDr. Říha – Chápe správně, že zdroje zde jsou?


Mgr. Kozák – Ano, zdroje máme, protože jarní kola byla zrušena a tím pádem jsme nečerpali.


JUDr. Říha – Zaznamenal možnost využít tyto prostředky pro podporu e-learningu apod. Je to tak?


Mgr. Kozák – To byly primárně prostředky z ukazatele D, protože ani fond mobility ani podpora internacionalizace nemají takto volná pravidla, aby se dali relokovat na takto odlišné aktivity. Od příštího roku však prostředky z ukazatele D budou přesunuty do nového fondu internacionalizace, z něhož pak prostředky na e-learning půjdou čerpat.


Doc. Brom – Moc nepochopil u čeho hrozí, že nebude vypsané další kolo, protože se budou peníze čerpat na odložené výjezdy?


Mgr. Kozák – Jarní kolo bylo zrušeno v rámci roku 2020, ale jarní kolo 2021 bude normálně.


Doc. Brom – To se omlouvá, pochopil totiž, že jarní kolo 2021 bude zrušeno, protože se budou prostředky z letoška přesouvat.


Mgr. Kozák – Ne, to nám jen MŠMT umožnilo, že můžeme nevyčerpané prostředky za letošek vyčerpat na jaře příštího roku.


PhDr. Herglová – Letos klasicky přijali nominace studentů v rámci programu Erasmus, takže čekají jejich příjezdy i odjezdy. Dochází zde však k velkému posunu na letní semestr. Hodně britských, skandinávských a holandských škol se vyjádřilo tak, že v zimním semestru nechtějí mobility vůbec organizovat. Ty, které je budou organizovat, však nebudou vysílat své studenty, ale budou přijímat naše studenty za podmínky, že bude pouze online výuka (děje se tak např. ve Skotsku). V ČR přijíždějícím studentům přislíbili primárně prezenční výuku, ale již v průběhu července upozornili fakulty, aby se připravili na eventualitu např. online zápisu, popř. zápis rozdělili do více místností. Letos zde máme již okolo 100 zahraničních studentů, avšak bohužel jsou mezi nimi již dva nakažení studenti. Již však probíhala distanční výuka, takže pozitivní studenti byli okamžitě přeřazeni do této formy výuky. Momentálně organizují testování studentů, kteří přijedou začátkem AR ze zemí označených červeně či hvězdičkou – z těchto zemí je povinné dvojí testování studentů (do 3 dnů po příjezdu a poté po 14 dnech znovu). Toto mají domluvené na 1. LF a bude to hrazeno z Erasmus grantu. U výjezdů nehradí testování, ale některé přijímající univerzity nabízejí testování za zvýhodněnou cenu či zdarma. Žádali fakulty, aby se na eventualitu distanční výuky připravily. Osobně se bojí, že do online výuky budou muset stejně přejít, ale doufá v ten lepší scénář.


JUDr. Říha – Moc děkuje za velmi zajímavé informace.


PhDr. Herglová – Ještě doplní čísla: studentů přijíždějících na ZS je obvykle 1350, ale letos přijede pouze 835.


Mgr. Černovská – Děkuje moc za flexibilitu online zápisů, což na FSV velmi vítají zejména kvůli vízovým studentům. Velmi to ulehčuje práci koordinátorům i studentům. Ráda by se zeptala, zda mají otvírat přijímací řízení pro nově přijíždějící studenty. Chápe, že kvóty na další semestry jsou již plné, ale obecně by ji zajímalo, jak se k tomu staví UK a jak se k tomu staví zahraniční studenti. Protože pokud jsou již kapacity plné, tak bude vlastně nově nastupujícím studentům znemožněno někam vyjet a další rok pak bude daleko vyšší konkurence při snaze vyjet.


Mgr. Kozák – Dovolí si upřesnit, že nemluvit přímo o Erasmu, kde jsou jiná čísla než u zámořských výjezdů, kde jsou často pouhá čtyři volná místa.


PhDr. Herglová – UK má velkou výhodu, že má uzavřený velký počet smluv a obvyklý počet 1300 studentů vyslaných do zahraničí zdaleka nenaplňuje kapacity. Teoreticky můžeme vyslat až 3000 studentů. I kdyby bylo potřeba přesouvat ve velkém na příští rok, tak studenti pořád budou moci vyjet, i kdyby museli dělat trochu kompromisy a volit jinou univerzitu, než jaká byla jejich první volba.



JUDr. Říha poděkoval Mgr. Kozákovi i PhDr. Herglové za veškeré informace a vyjádřil přání, aby se špatné scénáře nerealizovali.


Návrh usnesení:

Studijní komise AS UK bere na vědomí informace od zástupců Oddělení pro zahraniční vztahy.

Schváleno tichým souhlasem


4. – Různé

Do tohoto bodu se nikdo s podnětem nepřihlásil, a proto se JUDr. Říha se všemi připojenými rozloučil a popřál jim krásný zbytek večera.



Zapsala: Amáta Vohradská, tajemnice AS UK

Za správnost: JUDr. Michal Říha, předseda Studijní komise AS UK



Poslední změna: 14. prosinec 2020 12:38 
Sdílet na:  
Máte dotaz ?
Kontakty

Univerzita Karlova

Ovocný trh 560/5

Praha 1, 116 36

Česká republika


Identifikátor datové schránky: piyj9b4

IČO: 00216208 

DIČ: CZ00216208






Jak k nám