Přítomní: Mgr. Jan Bičovský, Ph.D. (FF), doc. Mgr. Cyril Brom, Ph.D. (MFF), Mgr. Kristýna Bubeníková (PřF), Bc. Jakub Čech (PF), prof. RNDr. Jan Černý, Ph.D. (PřF), Tereza Entlerová (3.LF), RNDr. Andrej Farkaš (MFF), PhDr. David Greger, Ph.D. (PedF), ThDr. Jaroslav Hrdlička (HTF), prof. MUDr. Robert Jech, Ph.D. (1.LF), doc. MUDr. Karel Ježek, Ph.D. (LFP), PharmDr. Eduard Jirkovský, Ph.D. (FaF), PhDr. Petr Jüptner, Ph.D. (FSV), Adam Karas (1.LF), Mgr. Richard Keračík (FF), Mgr. Jan Kranát, Ph.D. (ETF), Mgr. Veronika Krause (FTVS), prof. RNDr. Jan Krejsek, CSc. (LFHK), PhDr. Zdeňka Kudláčková, Ph.D. (FaF), MUDr. Anna Malečková, Ph.D. (LFP), Mgr. Eliška Mašková (FaF), Karel Mikulčák (LFP), Ing. Petr Pavlík, Ph.D. (FHS), PhDr. Mgr. Pavel Pečený, Ph.D. (ÚJOP), Bc. Martina Pustková (FHS), Andrea Rashovska (1.LF), JUDr. Michal Říha, Ph.D. (PF), doc. Ing. Stanislav Smrček, CSc. (PřF), doc. PhDr. RNDr. Josef Stráský, Ph.D. (MFF), Mgr. Karel Šima, Ph.D. (FF), PhDr. Josef Voráček, Ph.D. (FTVS), prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc. dr.h.c., MBA (1.LF), doc. RNDr. Karel Fišer, Ph.D. (2.LF), Arnošt Polák (PřF), JUDr. Miroslav Sedláček, LL.M., Ph.D. (PF), Ing. Milan Skrbek (FTVS), prof. Ing. František Zahálka, Ph.D. (FTVS)

Omluveni: Bc. Dominika Erbeková (PedF), Bc. Martina Pustková (FHS)

Hosté: prof. MUDr. Milena Králíčková, Ph.D. (rektorka UK), Mgr. Martin Maňásek (kvestor UK), MUDr. Josef Fontana, Ph.D. (KR), prof. PhDr. Ladislav Krištoufek, Ph.D. (KR), prof. JUDr. Jan Kuklík, DrSc. (KR), prof. RNDr. Jiří Zima, CSc. (děkan PřF), doc. PharmDr. Jaroslav Roh, Ph.D. (děkan FaF), prof. MUDr. Martin Vokurka, CSc. (děkan 1.LF), doc. RNDr. Mirko Rokyta, CSc. (děkan MFF), prof. MUDr. Jiří Manďák, Ph.D. (děkan LFHK), RNDr. Aleš Soukup, Ph.D. (proděkan PřF), doc. RNDr. Ing. Vladimír Krylov, Ph.D. (proděkan PřF), Ing. Marie Klečková (tajemnice LFP), doc. RNDr. Jiří Dolejší, CSc. (MFF), Mgr. Jitka Baťková, MBA /OPP RUK), Mgr. Jiří Chvátal (OAS RUK), Ing. Michal Částek, Ph.D. (FaF), prof. PharmDr. Petr Zimčík, Ph.D. (proděkan FaF), prof. PharmDr. Tomáš Šimůnek, Ph.D. (proděkan FaF), Ing. Veronika Mikešová (FaF), Bc. Veronika Vohlídková (PedF)

Program:

1) Úvod

2) Informace vedení

3) Dílčí změna Pravidel hospodaření

4) Návrh Opatření rektora „Příspěvky ze sociálního fondu a z dalších zdrojů na benefity pro zaměstnance Univerzity Karlovy”

5) Ideový návrh finančního zajištění velkých investičních akcí

6) Právní jednání

a) Rozpínací stanice – Kampus Albertov, Biocentrum

b) Dodatek č. 1 k nájemní smlouvě s Montessori Plzeň, spolek

c) Koupě pozemku v k. ú. Vinohrady pro potřeby 3.LF

d) Návrh smlouvy o dílo na zateplení a modernizaci fasády v objektu Veleslavín, FTVS

7) Návrh rozpisu prostředků poskytnutých UK z ukazatele C – příspěvek na stipendia pro studující doktorských studijních programů na rok 2024 a výhled pro rok 2025

8) Ideový záměr novelizace Vnitřního mzdového předpisu

9) Volba členů „Pracovní komise pro úpravu rozdělování fixní části příspěvku v rámci Principů pro rozdělování příspěvků a dotací“

10) Schválení zápisů z minulých jednání Ekonomické komise AS UK

11) Různé

1) Úvod

Doc. Brom, předseda Ekonomické komise přivítal přítomné a poděkoval jim za jejich účast.

2) Informace vedení

Prof. Králíčková – Sešla se pracovní skupina z MŠMT se zástupci RVŠ a ČKR. Na tomto jednání byl představen materiál, který navrhuje, na co alokovat navýšení ve výši 800 mil. Kč. Skupina se má věnovat rozmražení A, práci s finanční podporou profesních studijních programů a novým nastavením ukazatele K. Bude o vývoji situace pravidelně informovat.

Střednědobé finanční výhledy od MF nejsou příliš uspokojivé, ale snažíme se být velmi aktivní. Na MF představovala kroky, které VŠ udělaly ve směru jejich efektivizace.

3) Dílčí změna Pravidel hospodaření

Mgr. Maňásek, kvestor UK, se ujal představení – Materiál reaguje na vládní konsolidační balíček. Nyní předložený návrh říká, že se tvorba sociálního fondu napříč fakultami sjednotí na 1 % hrubé mzdy. Nově je tam zakotven dlouhodobý investiční produkt i soukromé životní pojištění. Nově budou podmínky stanoveny opatřením rektora, doposud to bylo ponecháno na opatření děkanů, ale přejí si tuto agendu sjednotit napříč UK. Další podrobnosti však mohou i tak být upraveny v opatření děkanů. Doplňují také stravenkový paušál a přidávají příspěvek na vzdělávání v dětské skupině. Je zakotvena možnost vyplácet část benefitů z jiných zdrojů než jen ze sociálního fondu. Z FaF přišla připomínka k písařské chybě. Z FHS dorazily dvě věcné připomínky, nebudou však v návaznosti na ně návrh modifikovat. Chtěli po nás, abychom zakázali čerpat příspěvky na stravování ze sociálního fondu, ale nechceme to plošně zakazovat – na většině fakult se tak stejně neděje. Druhým podnětem bylo, zda bychom doplnili možnost příspěvku na pojištění dlouhodobé péče – toto možná v budoucnu zohledníme, ale ne v současnou chvíli, jedná se o poměrně nový produkt.

Návrh usnesení:

Ekonomická komise AS UK vyjadřuje kladné stanovisko k předloženému návrhu změny Pravidel hospodaření Univerzity Karlovy a doporučuje materiál plénu AS UK ke schválení.

Hlasování 32-0-0

Schváleno

4) Návrh Opatření rektora „Příspěvky ze sociálního fondu a z dalších zdrojů na benefity pro zaměstnance Univerzity Karlovy”

Mgr. Maňásek, kvestor UK, se ujal představení – Materiál navazuje na předchozí bod. Chtějí vydat pro tuto oblast nové OR, zároveň se mění i celý název opatření. Další navrhované změny zčásti vychází ze změn okomentovaných v předchozím bodě. Doplňuje se stravenkový paušál a jinak se vymezuje koridor pro výši příspěvků na stravování, a to na cca 60-110 Kč. Ruší se ustanovení týkající se neuplatněných nároků na příspěvek na stravování.

Dr. Farkaš – Proč je podmínka 3 let uvedena v předpisu dvakrát? Je jak v bodě a), tak v bodě b). Po doplnění slova „zároveň“ mu přijde tato textace nadbytečná. A jak je to s čl. 7, resp. 8 – když zaměstnanec využije stravování, tak již nedostane stravovací příspěvek?

Mgr. Maňásek – Pokud zaměstnanec využije v daný den slevu, tak již nedostane na tentýž den příspěvek. Ale fakulty fungují různě, každá to má nastavené jinak.

Ing. Pavlík – Proč nevyloučit stravné ze sociálního fondu? Je to povinnost zaměstnavatele jej poskytovat, nevidí proto důvod, proč takovéto využívání sociálního fondu povolovat. Zároveň je některé benefity možno čerpat jen při úvazku 1,0. Je to nepodkročitelné ustanovení, nebo si to fakulty mohou upravit?

Mgr. Maňásek – Příspěvek na stravné si fakulty typicky uplatňují tak, že většinu příspěvku platí z jiných zdrojů, ale ze sociálního fondu jej dofinancovávají na vyšší částku. Je pravděpodobné, že se snížením sociálního fondu tento způsob financování vymizí, ale nechtěli to fakultám zakázat. Nejspíše ale dojde v budoucnu k revizi opatření v návaznosti na využívanou praxi.

S úvazkem je to schválně nastaveno nyní takto vysoko, aby na to měly všechny fakulty. Pokud má fakulta prostředky na benefity i pro osoby s nižším úvazkem, tak si to může upravit v opatření děkana. Zakázáno to není.

Dr. Jüptner – Do toho 1 % se penzijní pojištění počítá nebo ne? Jsme k tomu nuceni legislativou, nebo je zde manévrovací prostor? Proběhl screening benefitů na fakultách, aby se případné dopady na jejich rozpočty vykomunikovaly? Např. když si na FSV někdo přispívá na penzijní připojištění 1500 Kč, tak má nárok na příspěvek 2500 Kč, ale v návaznosti na toto OR mu poklesne příspěvek jen na 20 %. Zaměstnanci budou dle něj dosti nespokojení, protože se jim nemusí vyplatit platit si tyto produkty. Některé součásti na těch benefitech staví i svou politiku, když nemají příliš vysoké mzdy. Neměli bychom být více liberální?

Mgr. Maňásek – Tři roky nevyplývají z legislativy, ale pokud na to fakulta má, tak tuto podmínku může zmírnit, klidně dát vyšší benefity hned po nástupu. Z legislativy vyplývá minimální částka, kterou můžeme dávat na produkty na spoření stáří, ale můžeme dát zaměstnancům i více. Problém však je, že jak vláda snížila sociální fond z 2 % na 1 %, tak to někde může vést k tomu, že na některých fakultách na to nebudou mít dost financí.

Dr. Jüptner – Nemělo by být z hlediska legislativní struktury více zdůrazněno, že OR stanovuje základní podmínky, ale fakulty/součásti si mohou benefity navýšit? Např. u lhůt je to zanořeno v jednotlivých článcích, ale má obavu, aby to nezpůsobilo nějakou paniku. Chceme spokojené zaměstnance a bylo by dobré, aby to bylo dobře vykomunikované i jasně napsané.

Mgr. Maňásek – Za podnět děkuje, přidání preambule zváží.

Doc. Brom – Nedáme k tomu výkladový dopis, který řekne, jak to interpretovat?

Mgr. Maňásek – Mohou poslat návod, jak to vykládat, děkanům, vedoucím personálních oddělení a tajemníkům.

Návrh usnesení:

Ekonomická komise AS UK projednala návrh opatření rektora „Příspěvky ze sociálního fondu a z dalších zdrojů na benefity pro zaměstnance Univerzity Karlovy“ a vyjadřuje k němu kladné stanovisko.

Hlasování 32-0-0

Schváleno

5) Ideový návrh finančního zajištění velkých investičních akcí

Prof. Králíčková se ujala představení a úvodem představila historické pozadí investičních akcí – Před UK stojí celá řada rozsáhlých investičních akcí, v prvé řadě Mephared 2 (společný projekt FaF a LFHK). Spolu s ním je v NPO zařazen i Kampus Albertov – Biocentrum (společný projekt PřF, 1.LF, MFF). Zároveň nás čeká stavba multifunkční budovy pro 2.LF v Motole, rekonstrukce v Opletalově pro FF či rekonstrukce objektu v ulici M. Rettigové pro PedF. Vše z tohoto je třeba reflektovat v Mikuláši a jeho čerpání. První dvě akce jsou obě strategicky významné pro UK a musejí být realizovány včas.

Mgr. Maňásek popsal vývoj alokace na oba hlavní projekty zařazené do NPO. Následně vyčíslil celkové náklady, které jsou současné chvíli odhadovány. Když budeme uvažovat, že si externě půjčíme 2 mld Kč při 5 % úroku na dobu 20 let, tak zaplatíme celkem 3,5 mld Kč. Další nevýhodou tohoto postupu je, že ve chvíli, kdy bude třeba půjčku splácet, tak budeme zároveň muset tvořit dostatek fondů, abychom pokryli odpisy. Peníze od banky se totiž chovají jinak než peníze z dotace. Ve výsledku nás to zatěžuje více, jelikož se univerzita může snadno dostat do ztráty, což nechceme.

Situace na bankovním trhu se mění, těžko se predikuje, jak to bude v roce 2025. Je třeba se ale připravit, snažíme se nyní vytěžit z fondů maximum. U Mephared 2 potřebujeme kofinancování z naší strany ve výši 2 mld Kč. Část na to dají fakulty z fondů, ale moc v nich již nezbývá. Dotace od MŠMT je přislíbena, ale nemůžeme s ní napevno počítat, proto se připravujeme na všechny varianty. Nevratná částka z Mikuláše převýší to, co je nyní v Mikuláši naspořeno, proto je třeba se shodnout na tom, že je to naší prioritou, a Mikuláš dále plnit. Můžeme si navíc pomoci vnitrouniverzitními půjčkami, tzv. „univerzitní bankou“, kdy by se finance centralizovaly na RUK, aby si fakulty nepůjčovaly křížem mezi sebou. RUK pak bude garantem toho, že jakmile bude fakulta své prostředky potřebovat, tak jí je vrátíme v předem dohodnuté době. Nyní jsou prostředky na běžných účtech UK zapojeny do projektu Virtuální cashpooling, na němž nyní máme výnos asi 3,5 % ročně. KB umí to, že do toho cashpoolingu zapojí účty s kladným i záporným zůstatkem a vytvořit nám kontokorent. Pokud budeme mít celkově kladné saldo na těchto účtech, tak UK nebude za tento způsob využívání prostředků nic platit, ale poníží se jen úrokový výnos z cashpoolingu. Takto můžeme spojit fondy z více fakult, a následně jim částečně ušlý zisk z onoho cashpoolingu vynahradit.

Následně představil několik variant financování projektu Mephared 2.

Doc. Brom – Vypadá to, že nyní chybí zhruba 4 mld Kč. Ve skutečnosti se jedná o částku 1-2 mld Kč na Mephared2 a 2 mld Kč na Albertov. O těch prvních cca 1-2 mld. nyní jednáme. Půjde ta zbylá částka, 2 mld., z Mikuláše nebo si to fakulty seženou jinde?

Mgr. Maňásek – Částku, kterou je zcela nezbytné zaplatit do 30.6.2026, mají nyní fakulty ve fondech. Zbytek si částečně naspoří a částečně seženou jinde, ale přes žádost do Mikuláše to nepůjde.

Prof. Jiří Zima – Půjde to kterým kanálem, vytkne se to před závorku? To by totiž šlo z 50 % za albertovskými fakultami.

Doc. Brom – Nyní přitéká do Mikuláše asi 215 mil. Kč ročně, což do něj bude dáváno i nadále. Je zde silný odpor k tomu tuto částku jakkoliv navyšovat.

Dr. Farkaš – Děkuje za vytvoření materiálu s výhledem financování, to zde dlouhodobě chybělo. Je třeba se na to ale dívat i prizmatem jiných staveb, každá fakulta má nějakou stavbu ve strategickém záměru, kterou bude potřebovat postavit či opravit. Ručení fondy fakult na to, abychom si mohli vzít kontokorent, znamená, že fakulty nebudou moci čerpat tyto prostředky, protože se jimi ručí do doby splacení tohoto dluhu. Jak do toho budou fakulty postupně přistupovat? První možností je, že to projde přes AS fakult a ty řeknou, jakou částku jsou ochotny si rezervovat. Je však velmi skeptický k tomu, jaká částka to bude. Jaký tedy bude schvalovací mechanismus? Zajímal by jej také stav fondů RUK, protože by měl jít RUK příkladem a část svých fondů si taky zmrazit. Každopádně oceňuje, že se nebude měnit přerozdělení financí z NPO. Hradecké fakulty nyní předpokládají, jak jsou schopné splácet vnitrouniverzitní půjčky, ale byl by rád, kdyby to nebyla jen ona minimální suma. Zároveň by chtěl, aby u půjčky z Mikuláše bylo „po dobu 20 let splácet minimálně uvedenou sumu a zbytek se bude odvíjet od nárůstu fakult“. Když narostou více, tak by měly splácet víc, a teprve to, co zbude na konci oněch 20 let, bude dáno nevratně.

Doc. Roh – nesouhlasil se slovy dr. Farkaše, že Mephared2 je v rámci obou staveb v NPO drahým projektem, a pro srovnání uvedl, že vysoutěžená cena na metr čtvereční je u Mepharedu 67 tisíc Kč/m2 a u Albertova 89 tisíc Kč/m2.

Prof. Králíčková – V současné době předkládají ideový záměr, který pracuje s různými variantami. K dalšímu zpřesňování dojde a poté odpoví i na otázku, jaký stupeň volnosti můžeme fakultám ve fondech dát. Minimálně varianta 2 by mohla nastat a umožní nám, aby se fondy nemusely zapojovat masivně. Musíme to dopočítávat, abychom věděli, do jaké míry můžeme fondy zapojovat. Jak budou fakulty postupně přistupovat zjistíme ve chvíli, jakmile varianty dopočítáme a zjistíme, které objemy financí reálně potřebujeme. O násilné přebírání fondů nepůjde. Pokud se na UK neshodneme a budeme si muset i tak půjčovat u bank, tak se pak všichni budeme na splácení úvěrů skládat. Úvěr zatíží univerzitu jako celek. K stavu vlastních fondů RUK: výška FPP a FRIM je nyní 1,1 mld Kč, z toho Mikuláš činí 400 mil. Kč. Rádi by byli pro HK předvídatelní a nevázali splácení na nárůst. Myslí si, že je správné, aby měly fakulty možnost růst a splácení bylo předvídatelné, proto pracují v materiálu s konkrétními částkami.

Doc. Brom – Splátky jsou navrženy v objemu cca 10 % erárních prostředků fakult.

Prof. Jiří Zima – Velmi rád jeho fakultu do kontokorentu zapojí. Když budou úspěšní, tak se jistě připojí i ostatní fakulty.

Dr. Farkaš – Deklarovat minimální sumu splácení a navázat další částku na nárůst mu přijde dostatečně předvídatelné.

Prof. Králíčková – Rozumí, děkuje a doplnění, dovede si to představit.

Doc. Stráský – Podporuje představený princip, přijde mu totiž absurdní, aby si některé fakulty spořily a jiné si půjčovaly. Vidí v tomto návrhu pozitivní signál, protože kdyby si UK komerčně půjčila, tak to nebude vypadat mediálně dobře. Kdyby byla v systému možnost kontokorentu, tak v tom zmrazení fondů nevidí. Pak by si fakulty mohly na svůj kladný zůstatek kdykoliv sáhnout, ale podle toho také musí být kontokorent nastaven. Nyní je napsáno, že se ušlý zisk hradí z Mikuláše. Tedy ti, kteří nyní dluží, to mají zapůjčené bezúročně. V případě jakékoliv jiné půjčky než těchto dvou by se o tom ale mělo jednat, zda to bude či nebude poskytnuto bezúročně. Dle něj by se měly úroky hradit primárně z negativních zůstatků, které někomu odpouštíme, ale nerad by, aby to platilo plošně pro všechny, byť je zde shoda na to, že HK to odpustíme. RUK by každopádně měl jít příkladem, dát do kontokorentu své fondy a ani si neúročit kladný úrok z Mikuláše.

Ing. Pavlík – Podporuje princip sdílení, vzájemné podpory a využívání fondů. Je z fakulty, která má s investicemi zkušenost a dodnes svůj dluh z velké investiční akce splácí. Nemá však dojem, že obě hradecké fakulty jsou stejně velké, a poměr dluhu by se měl odvíjet od velikosti fakulty. Do budoucna by držel princip, že se od velikosti fakult odvíjí i délka splácení. Za něj to ale není problém, pokud se to bude držet v rozumných rozměrech.

Dr. Fontana – Tyto dvě fakulty mají roční rozpočet 235 (FaF) a 230 (LFHK) mil Kč, jsou tedy obdobně velké, proto je navržené plnění stejné.

Prof. Tomáš Zima – Je optimista a věří, že se povede na vládu zatlačit. Každý rok „spálíme“ na UK asi 40 mil. Kč, protože se fondy neúročí. Pokud do představeného projektu naše fondy zapojíme, tak to bude krok dobrým směrem. Zároveň by bylo dobré pro příště již vědět, jak se k tomuto návrhu fakulty staví, zda nechtějí něco teď realizovat, ať máme informaci, co všechno do toho zapojit ne/můžeme. Zvažovali jednat s velkými bankovními domy o nadstandardní úrokové sazbě nebo příspěvku výměnou za to, že budeme deklarovat, že byl projekt vystavěn s pomocí podpory z jejich strany? Např. tam budou moci mít cedulku „Banka XY podpořila stavbu“. Pro rok 2025 a 2026 mají úrokové sazby klesat. My budeme finance reálně potřebovat od poloviny roku 2025 či později, kdy úroky budou cca o 1 % níže než dnes.

Prof. Králíčková – Děkuje za podněty. Co se týče jednání s bankami, tak jednali i s EIB, ERB. Sledujeme vývoj trpělivě, a to i evropských nástrojů, a doufáme, že nabídka v roce 2026 bude příznivá. Počítáme však raději s tou nejhorší možnou vizí. O nižších úrokových sazbách jednají, ale zatím nejednali o nevratném příspěvku výměnou za cedulku na projektu, děkuje tedy za podnět.

Prof. Jiří Zima – V rámci Albertova výstavbu jedné budovy kompletně zrušili, protože by na ni neměli prostředky. Mají ale samozřejmě také další projekty, které plánují realizovat, jsou tam další stamilionové investice.

Doc. Ježek – Má dotaz na postoj fakult, které mají splácet. Sumu cca 450 mil. Kč si střádali v LFP během šesti let. Splácení 20 mil. Kč ročně po dobu 20 let na celkovou sumu 400 mil. Kč mu tedy přijde velmi velkorysé.

Doc. Brom – V Mikuláši je vepsané splácení 10 % coby nějaká orientační částka.

Doc. Roh – Připomíná, že když byla předkládána SoD, tak existovala schválená komponenta 3.4, která slibovala přispět na projekt 1 mld Kč. Předalo se staveniště a 3 týdny na to vláda tuto komponentu zrušila. Stavbu tedy začali s předpokladem zdrojů, které se zrušením komponenty 3.4 značně ztenčily, a od té doby apelují na MŠMT a v důsledku na celou vládu ČR , aby stát dorovnal tuto slíbenou částku. Doposud si udrželi cenu na co nejnižší hranici a uhlídali si to. Potenciální dluh nám ale teprve vznikne, protože UK si bude žádat do NPO o dotaci, kterou si pak my rozdělíme až vnitřně. UK se sama rozhodne, jaká bude spoluúčast na projektech Mephared 2 a Kampus Albertov. Ta 1 mld Kč, která zmizela, by měla být považována za dluh od NPO vůči univerzitě. Když tam bude napsáno „dluh vůči Mephared 2“, tak to bude v budoucnu špatně interpretováno. K splácení: budou opouštět všechny stávající budovy, které mají, a prodají je. Nikdo nyní nedokáže dohlédnout, jak víc budou schopni splácet, to se projeví i v návaznosti na prodej budov. Počítali s 1 mld Kč a byli připraveni náklady projektu nést.

Doc. Ježek – A je splácení 10 % adekvátní velikosti fakult? V podkladech je zmíněno, že do roku 2027 jsou plánovány i jiné akce, než Mephared 2 a Kampus Albertov, tedy další schválené projekty z Mikuláše nebudou moci čerpat. V Plzni mají zažádáno o dotaci na rekonstrukci kolejí, stavební povolení je vydáno do roku 2027, a pokud to neproběhne, tak se bude jednat o vyhozené finance na přípravu tohoto projektu.

Dr. Fontana – Dle pravidel Mikuláše je zakotveno 10 %, ale je tam slovo „zpravidla“. Bavíme se zde o tom, co ta suma udělá z dlouhodobějšího pohledu.

Prof. Králíčková – Fakulty mají různé příběhy. Dovede si představit, že fakulty zvládnou splácet i více, ale musí se sejít více pozitivních faktorů. Dotaz na ne/čerpání Mikuláše do roku 2027: zatím je to napsáno takto, když půjdeme cestou vnitrouniverzitní banky a kontokorentu, tak to budeme moci přepočítávat. Zároveň chtějí umožnit maximální možnou práci s prostředky, kdy v materiálu je zakotven nejhůře vypadající scénář, který budou dopočítáváním a získáváním dalších prostředků posouvat dál. Nic z toho, co je plánováno, však není třeba zastavovat. S fakultami průběžně jednáme.

Doc. Brom – Zpřesnění je třeba vypracovat rychle.

Dr. Fontana – Loni došlo ke změně pravidel Mikuláše, kdy si již nemůže o podporu žádat každá investiční akce. Nemyslí si proto, že se takovýchto akcí objeví mnoho. Do konce března však probíhá druhé kolo sběru avíz do Mikuláše. Fakulty nám dopředu nahlašují, zda vůbec plánují do Mikuláše žádat.

Dr. Greger – Dle doc. Roha je na nás, jak si vnitřně rozdělíme částku z NPO mezi Mephared 2 a Kampus Albertov. Rád by k tomu slyšel více, jak to funguje?

Prof. Králíčková – Původ tohoto systému je od roku 2021, od čehož se odvíjí. Docházelo postupně k navyšování alokace a držíme se toho, jak jsme měli historicky tyto akce rozdělené. Byla zde očekávaná alokace pro obě akce a toto byly předpokládané sumy, s nimiž v interních projektech oba dokumenty pracovaly.

Doc. Rokyta – Potvrzuje řečené, finance měli přislíbené. S informací o tom, kolik dostanou, do projektu šli a udělali realistický odhad ceny a následně strategické rozhodnutí stavět pouze jednu z budov kampusu, a sice Biocentrum. Nyní je zde dluh 2 mld Kč, který všem třem fakultám  chybí na vybavení laboratoří na Albertově, bez kterého nelze laboratoře využívat. To se bude muset sehnat jiným způsobem, než který je zde předkládán.

Dr. Greger – Upřesňování je zcela jistě nutné a potřebujeme jej mít co nejrychleji. V prezentaci mu to chybělo. Na PedF např. zjistili, že s ohledem na finanční náročnost si nemohou dovolit novou stavbu, proto proběhne jen rekonstrukce stávajícího objektu. Dotaz na fakulty by měl být formulován „Kolik si mohou dovolit půjčit jiným“, protože u nich je to reálně nula, jelikož všechno ve fondech nejspíše padne na vícepráce. Když bude ale možné si sáhnout na své vlastní prostředky se 100% jistotou, že budou k dispozici, až budou potřeba, tak samozřejmě není problém je dočasně půjčit. Ale je třeba si to říct dopředu. Zároveň mu ale v prezentaci chyběla rozpracovaná úroková část. I tam by rád viděl stručný výhled.

K Mikuláši: když se zvedala předzávorka, tak by byl proti. Nyní jej zajímá předpoklad vývoje zůstatku v Mikuláši a rád by to viděl vyčíslené. Protože toto půjde i za menšími fakultami. Do dvou let nejspíše vyčerpáme celý fond, ale co když budou vícepráce větší, než čekáme? I úroky by bylo vhodné vyčíslit.

Dr. Fontana – K výši úvěrů nám nechtějí banky říct konkrétní číslo.

Prof. Manďák – Rád by okomentoval návrh rozdělení dotace NPO a z ní plynoucí spoluúčasti. Tabulku s rozdělením alokace z NPO dostali od vedení UK bez možnosti ji tvořit, návrh jim byl zkrátka předložen. Několikrát se jej pokusili změnit, nesouhlasili s ním, ale nyní jej již přebrali za vlastní. Považují jej za strategické rozhodnutí UK. Primární rozdělení prostředků jim bylo jednoduše nadiktováno .

Karas – Dle něj by to byl skvělý nápad, kdyby chtěly investovat v blízké době jen 1-2 fakulty. Z dlouhodobého výhledu je ale vidět, že plánují investovat skoro všechny fakulty. Jedním z materiálů, které by bylo vhodné předložit, je i to, kolik nyní mají fakulty volných prostředků. Pokud si konkrétní fakulta bude chtít vybrat své fondy, ale RUK v mezičase peníze proinvestuje, z čeho to bude RUK splácet? Vezme se to od jiných fakult či se to jinak zacyklí? Fondy na některých fakultách v tuto chvíli stojí, ale důvodem je, že si fakulta na něco šetří, kdy jí to najednou vezmeme do kontokorentu. Trochu se toho bojí.

Prof. Králíčková – Chápe, že se všichni budou bát, je to legitimní obava. Když si řekneme, že kontokorent a vnitrouniverzitní banka jsou cestou, kterou chceme jít, tak příště předloží návrh dopočtený. V odhadech s tím již pracují a jsou přesvědčeni, že kontokorent nám umožní si významnou částku z fondů brát takřka kdykoliv. Je možné, že budeme i přesto v budoucnu potřebovat provozní či investiční úvěr, ale to jsou varianty, které bude třeba řešit až do budoucna. Většina fakult nepotřebuje celé částky z fondů v jednu chvíli, ale stačí jim uvolňovat to postupně.

Mgr. Maňásek – Můžeme si díky cashpoolingu do jedné skupiny sdružit účty s kladnými i zápornými zůstatky, což nám umožní sahat si na prostředky průběžně.

Prof. Jiří Zima – Přijde mu to obdobné jako princip kreditní karty, děkuje za dovysvětlení.

Dr. Fontana – Jsou zde fakulty, které si spoří na akci, jež bude v dalších dvou letech realizována, ale většina z fakult má investiční akce plánované více v budoucnu. Počítají však s tím, že se fond Mikuláš bude tvořit i po roce 2026.

Doc. Brom – Ekonomická komise zde říká „důvěřuj, ale prověřuj“, kdy panuje obava, abychom nezačali všichni stavět v roce 2026.

Dr. Greger – Námi sepsané údaje budou ale jen údaji ideálními, musíme mít na účtech výrazný přebytek, ne že to vyjde na nulu.

Doc. Krylov – Podporuje myšlenku kontokorentu a půjčování si navzájem. V rámci Kampusu Albertov zrušili jeden celý barák, v rámci Biocentra si fakulta ani nebude moci sáhnout do Mikuláše. Proč mají být biti za to, že jsou úspěšní? Mepharedu 2 bude poskytnuto 700 mil. Kč na vybavení, jim ale nikdo nic na vybavení nedá.

Doc. Roh – Jsou v tomto vláčeni, jen jim bylo oznámeno, kolik peněz jim z alokace bude přiděleno. V původním návrhu byla dotace na Kampus Albertov navržena dvakrát tak velká v přepočtu na m2, než na Mephared 2. Do obou budov Mepharedu2 půjde 800 mil. Kč na vybavení, které je nutným a naprostým minimem pro kolaudaci. Nicméně tyto peníze půjdou při současném návrhu komplet ze spolufinancování, o žádných poskytnutých 700 mil. Kč nic neví.

Prof. Zahálka – Vítá zmiňování univerzitní banky. Je rád, že se posunulo vnímání práce se společnými penězi i dluhy. Máme zde poradní orgán pro ekonomiku, do jaké míry se propsaly zde diskutované věci s názory expertů mimo UK, kteří tam sedí? Pokud dnes hovoříme o možnostech vnitrouniverzitní banky, bylo již řešeno, kdo bude dělat bankéře a kdo to bude administrovat?

Prof. Králíčková – Děkuje za podporu, řízení projektu by znamenalo vytvoření nové pozice přímo pod panem kvestorem.

Mgr. Maňásek – Začínají již hledat osobu, která to bude mít na starosti. Na pracovní skupině pro ekonomiku to bylo projednáváno, zatím se ale moc dál nedostali. Experti nás již upozorňovali na možná omezení, zjišťují, jaké jsou zde případné komplikace. Ve chvíli, kdy si komerčně půjčíme, tak limitujeme všem našim fakultám tvorbu fondů. Nemůžeme jít nikdy do řízené ztráty.

Prof. Jiří Zima – Společný dluh mu zní poněkud podezřele.

Prof. Králíčková – Bude to ekonomicky řízeno univerzitou.

Doc. Stráský – Přijde mu, že se zde zatemnil fakt, že kontokorent je cashflow, není to financování. Mikuláš je ale rozdílný nástroj. V materiálu je již nyní napsáno, že kladný zůstatek se může čerpat vždy. Bude to zasmluvněno a nebude se o tom jednat. Tím pádem nechápe, proč by tam fakulty své fondy nedaly – jediným důvodem je to, že by tomu fakulty nevěřily. Potřebujeme ale vědět, jak dopadne vnitrouniverzitní banka, potřebujeme to vidět vyčíslené. Jsou zde pak i technické otázky, např. jak se budou prostředky převádět. Něco jiného pak samozřejmě bude, kdyby chtěl někdo být v záporných číslech. Máme zde systém a pravidla na vyjednávání Mikuláše, a tato mají platit i na negativní zůstatek. Není si jistý, jaký je rozdíl mezi půjčkou z Mikuláše a kontokorentu, moc jich tam nevidí. Problém, na který se zde opětovně naráží, je, že se u Mepharedu 2 myslelo, že bude výrazně levnější. Kde byla chyba, je nám však ve výsledku jedno.

Ing. Klečková – Je ráda za představení kontokorentu. Za ni je to podobné Mikuláši, ráda by však viděla model kapacity tvorby. Je to typické vytýkání před závorku a na tom je zájem nás všech. Když si na něj do nějakého roku nebudeme moci sáhnout, tak odpadá schopnost vyhovět požadavkům více fakult a Mikuláš se nám tak zavírá. Projekt LFP na rekonstrukci Šafránkova pavilonu je za 150 mil. Kč a nemá připsanou dotaci, doufali v Mikuláše, ale ten se jim teď uzavřel. Je otázka, zda dosáhnou na jiné půjčky. Od ostatních tajemníků vnímá, že i za nimi jsou konkrétní příběhy a projekty. Věří však, že model může zafungovat, vícekrát zde zazněl dotaz, zda to bude fungovat. Fakulty používají cashpooling u KB a znamená to, že tam leží depozita fakult. Můžeme to tak lépe vytěžit, když proti tomu postavíme kontokorent. Dnes je tam úrok 3,12 %, proti tomu nám stojí komerční úvěr cca 6 % či více. Pokud zde bude nový finanční instrument, tam bude radost, že to bude fungovat, jak je předkládáno. Chybí jí k tomu však ujištění, zda nám umožní převést i peníze používané na provoz.

Návrh usnesení:

Ekonomická komise AS UK bere na vědomí ideový návrh finančního zajištění velkých investičních akcí.

Schváleno tichým souhlasem

6) Právní jednání

7) Návrh rozpisu prostředků poskytnutých UK z ukazatele C – příspěvek na stipendia pro studující doktorských studijních programů na rok 2024 a výhled pro rok 2025

Prof. Krištoufek – Navrhují využít pro rozdělování prostředků z ukazatele C nejnovější data. Pětileté časové okno se tím zúží na 3 roky. Chtějí také zahrnout novější data, aby se tam promítly změny v chování od fakult, které v posledních letech začaly nabírat méně studentů. Data, na kterých stavíme, jsou často historická. Rok 2021 je rokem, kde se ještě o novele ZVŠ příliš nemluvilo, ale od roku 2022 je jasné, že se novela plánuje a směřuje k poklesu počtu studentů, byť budou lépe zaplaceni. Chceme tedy zohlednit dynamiku posledních let a změny v chování fakult a nepracovat s příliš dlouhým oknem, aby byla dynamika co největší. Na UK přijde na základě rozpisu více než v roce 2023. Kromě tří fakult si všichni více či méně polepší, nejvíce navrhované změny dopadnou na MFF a 2.LF.

Dr. Farkaš – V materiálu mu chybí fakt, že není pro fakulty motivační v tom ohledu, aby tlačily na zvyšování graduation rate. MŠMT se rozhodlo graduation rate do toho nezahrnout, ale my bychom měli. Jsou dvě možnosti, jak k tomu přistoupit: postupovat obdobně, jako ministerstvo, ale mít jiný posun roků, což mu přijde správnější, než to počítat ze starých dat. Není to ale dostatečný signál pro fakulty, že mají cílit na kvalitu. Fakulta sice může nabrat méně osob, ale když studium dokončí pouze 19 % z nich, tak to není úspěch. Zvyšování studijní úspěšnosti se sice nepropíše ihned, ale část příspěvků by měla být navázána na úspěšnost a v dalších letech pomalu tento poměr zvyšovat. V Principech graduation rate je, dát to i sem povede k zlepšení života těch doktorandů, kteří jsou na dobré cestě k dokončení.

Prof. Krištoufek – Pro rok 2024 s tím neuvažovali, ale kvalita je cílem všech. Graduation rate tam není výslovně zakotven, ale proč by fakulta nabírala někoho, kdo se jim nevyplatí? Když budou prostředky fixní, tak s nimi fakulty musí nakládat jako dobří hospodáři.

Dr. Greger – Rád by slyšel deklaratorní sdělení, že počty doktorandů nebudou již nikdy ukazatelem. Graduation rate tam má být zakotvena. Můžeme si volit různé cesty, můžeme jít po oborových radách, ale tam jsou často výrazné rozdíly. Ať fakulty hledají externí financování doktorandů, pomocí nějž jim dorovnají stipendia.

Prof. Krištoufek – Materiál o roku 2025 mluví, jak to bude pro rok 2024 je jasné. Ukazatele by do toho měly v dalších letech vstupovat, otázka „jak“ je ale otázkou analýz a další diskuze. Fakulty ví, že je pro ně vhodné platit doktorandy lépe a mít jich méně, aby si je vůbec mohly dovolit. Určitě není plánem mít tříleté posuvné okno, to by ztratilo jakoukoliv logiku. Navrhují nyní okno 2021-2023, je to blíže současnosti a odráží to stávající stav.

Doc. Stráský – Jelikož se v roce 2023 snížil počet doktorandů všem, tak by se neměl rok 2023 vůbec započítávat. Případně se k tomu má dopočíst záporný rozdíl, aby to odpovídalo. Základnou musí být data před tím, než na tuto změnu fakulty zareagovaly.

Prof. Krištoufek – Rozumí, šel zde obecný pokyn, ať nabíráme méně studentů.

Dr. Greger – Když vezmeme za základ roky 2020-2022, tak bude MFF klesat víc, než při 2021-2023. Má to být stavěno na datech před tím, než lidé začali na změny reagovat.

Dr. Fontana – Dodatečných parametrů, které můžeme zakotvit a o kterých můžeme diskutovat, není nekonečně. Diskuse může být např. o graduation rate či o výsledcích hodnocení, ale pak nám začnou docházet nápady. Kdyby došlo k navýšení prostředků, tak to smysl dává, ale když máme stále stejný koláč financí, tak tolik ne.

Prof. Černý – Souhlasí s dr. Farkašem, ale to,  ale to, co řekl prof. Krištoufek je „velký špatný“. Navrhovaná změna není podložena analýzou reálného stavu jednotlivých studijních programů, do stejného soudku padají ti, kteří aktivně snížili počty přijímaných studentů s těmi, o které není ze strany uchazečů zájem. Zdůraznil nutnost analýzy stavu jednotlivých doktorských studijních programů před aplikací jakéhokoliv algoritmu – současný návrh na takovou aktivitu evidentně rezignuje! Odmítá „malus“ za nesnížení počtu studentů u kvalitních studijních programů, o které je zájem a dostatek mj. grantových prostředků pro jejich financování. Za sebe si ve své oborové radě  nedovolí účelově snižovat počet doktorandů, když je mezi nimi velké množství kvalitních osob, z nichž je možné vybírat – a ty nekvalitní nepřijmout. Reforma evidentně přemaluje naše hřiště, ale proč direktivně ex ante tlačit plošně na snížení počtu přijímaných studentů, když si některé obory obor dovedou zajistit jiné financování, proč by za svou praxi měly být penalizovány? Je třeba oddělovat obory, o které není zájem, snižuje se počet hlásících se a přijatých (třeba všech přihlášených) od těch, které mají převis přihlášených s tradicí nenulového procenta nepřijatých - evidentně selektujících kvalitu. Přijde mu to jako algoritmizace, která jen povede ke vzniku další tabulky. Na druhou stranu tomu nerozumí a za jeho fakultu v minulosti nepocítil, že by bylo třeba účelově snižovat počet studentů ve stávajícím fiskálním nastavení a přizpůsobovat se do budoucna, když pro své studenty prostředky mají.

Prof. Králíčková – Nemyslí si, že to je v protikladu k řečenému. Ukazatel C je jen jeden dílek puzzle, strategie rozdělení financí je celá skládačka. Na setkáních k bilancování rozpočtu je průběžně sdělováno, že přijde změna v parametru C, nebude to již po hlavičkách, ale bude to balík peněz, který přiteče bez ohledu na počty. Že přijde novela ZVŠ víme, ale není rolí RUK říct oborovým radám, jaké mají přijmout strategie. Tato rozhodnutí jsou na fakultách a vedeních jejich sekcí. Byla by ráda, kdybychom brali všechny talentované studenty, pokud je máme jak zaplatit.

Prof. Černý – Rozumí, ale zároveň se to rozděluje mezi fakulty a bonifikujeme je za pokles, což mu přijde nespravedlivé.

Prof. Krištoufek – Nemyslí si, že je někdo znevýhodňován. Když se mluví o potenciálním snižování, tak je to jen za předpokladu, že fakulta dává minimální stipendia. Ty fakulty, které dávají studentům jako jejich příjem stipendium plus něco navíc, tak těch se to z logiky věci nedotýká. Tlak na snižování je spíše u těch, kde jsou studenti na spodní hranici příjmů.

Prof. Tomáš Zima – Rok 2024 odmávněme. Nerezignujme ale na graduation rate, doktorand je stále tou nejlevnější pracovní silou.

Prof. Králíčková – Na graduation rate nikdo nerezignoval, minule se hovořilo o propisování graduation rate do významné části fixu. Dokud ale nebyl graduation rate vázán na prostředky, tak jej nikdo nebral vážně. Fakulty se postupně ke zdravému chování začínají propracovávat. Podporujeme zdravou práci s doktorandy, aby byl správně postavený a čitelný ISP a kontrolovalo se jeho reálně plnění, které bude provázáno i s ekonomickým plněním. Na graduation rate a na kvalitu doktorských studijních programů zde tlak je, i když v rámci jiných ukazatelů.

Doc. Dolejší – Klade si otázku, zda je předložený návrh pro nějakou fakultu zcela tragický, nemyslí si to totiž. Je zde tendence vychovávat fakulty, a to pokud možno algoritmicky. Starat se o doktorandy zvládne leckdo, protože z vedlejších zdrojů si doktorandy platíme. Pokud se o ně staráme správně, tak jsou velmi cennou pracovní silou. Pozitivum vidí i v tom, že nemáme kritéria příliš komplikovaná.

Dr. Jüptner – To, co je zde předloženo, nikoho nebonifikuje ani nepenalizuje, vnímá to tedy pozitivně. U graduation rate si nemyslí, že je zde spor, ale pokud nebudeme s našimi balíčky fungovat efektivně, tak jsme vystaveni problémům. Samotná transformace na balíčky by měla přispět ke graduation rate. Je třeba vyslat signál, že graduation rate řešíme, ale musíme být zároveň adresní a přesní, abychom se neutopili ve zmatku. Samotné balíčky vytvoří větší tlak na oborové rady, které nebyly (z jeho osobních zkušeností) ve starém systém financování tolik motivované. Zároveň do toho ale vstupují i další věci, zejména specifika oborů, a diskuse tedy nebude jednoduchá. Je však k tomu přistupovat citlivě. Spor mezi námi není, přijal by to tak, jak to je představené, čímž vyšleme signál, že v tom chceme pokračovat a dostat do toho i graduation rate. Fakulty tak budou ve stabilním prostředí a budou mít guidelines.

Doc. Stráský – Kdyby bylo okno čtyřleté, tak je to také jedno z možných řešení.  Pro řešitele projektu, který využívá doktorandy jako levnou pracovní sílu, je nejhorší situace, kdy doktorand píše půl roku dizertaci, své studium dokončí a odejde, ale je slušnost ho to nechat dodělat. Pro ukazatel C je jedno, zda dostuduje za 5 nebo 9 let, protože pak už mu stejně stipendium neplatím. Když dostuduje za 5 let, tak je to bonifikováno víc, ale pak je třeba myslet i na to, jak ocenit, že to vůbec někdy dostuduje. Nejhorší je, když někomu platíme stipendium i 3. a 4. rok a on to pak nedostuduje, to jsme pak blbci. Maximálně po dvou letech to má školitel a oborová rada poznat. Když nedostuduje ani poté, tak by to měl vrátit. Do ISP píšeme mnoho věcí, student vykazuje, jak jej plní, můžeme tedy reálně znát jeho potenciál.

Prof. Krištoufek – Souhlasí se vším mimo posledního. Myslí si, že diskuse nad ISP bude složitější a je otázka, zda tuto debatu vůbec chceme, je to složitější téma než jiné.

Dr. Šima – Indikátory určitě chceme, graduation rate určitě zakotvěme, byť uznává, že je jeho vlastní fakulta v tomto zoufalá. Potřebujeme to ale k nakopnutí změn, které budou trvat a přetrvají. U nich na fakultě není problém v tom, že by byli doktorandi levnou pracovní silou, v humanitních oborech na to je jiný náhled. Možnost získat vedlejší prostředky je dosti omezený. Humanitní obory dělají primárně individuální výzkum a ne týmový, i proto je tato možnost financování omezená. I proto vedení jejich fakulty zvažuje, jak to bude s prostředky do budoucna, a začalo počty studentů snižovat. Není to proto, že bychom měli špatné uchazeče, ale nemají kde pro ně získat prostředky.

Dr. Farkaš – Myslí si, že diskuse není zbytečná, i když to bude přepnuto do nového režimu, tak i tak se množství financí musí nějak rozdělit a rozdělit to na základě relevantních parametrů má smysl. Graduation rate by zároveň neměl být jediným ukazatelem. Do IS Věda reportuje každou jednotlivou věc, kterou jako doktorand dělá. Po doktorandech chceme, aby prezentovali svůj výzkum. Výstupy v IS věda by měly stačit pro zjištění, že doktorand dělá něco, co ho posouvá směrem k dokončení studia.

Dr. Greger – Je to velmi problematické v tom, že se u doktorandů na některých oborech bavíme o velmi nízkých číslech. Na humanitách oborech je to řádově složitější než u velkých přírodovědných fakult.

Doc. Fišer – Částečně podporuje prof. Černého, bavíme se zde o snižování počtu studentů, ale když jsou fakulty schopny sehnat si na ně finance odjinud, tak je vlastně jedno odkud, a neměly by být penalizovány.

Prof. Krištoufek – My se posouváme s čísly do roku 2023, protože tato data MŠMT nemá. My je máme, a proto s nimi pracujeme. Při představování na RKR to bylo přijato všemi fakultami dobře.

Prof. Králíčková – Když je fakulta nastavena tak, že si vybírá dobré studenty, tak by neměla být penalizovaná. Když ale posuneme okno ještě víc, tak ničemu neprospějeme.

Návrh usnesení:

Ekonomická komise AS UK vyzývá vedení UK k otevření debaty o vtažení dalších parametrů (například graduation rate) do způsobu rozpisu prostředků z ukazatele C (stipendia pro studující doktorských studijních programů) již pro „Principy 2025“.

Hlasování 20-0-4

Schváleno

Návrh usnesení:

Ekonomická komise AS UK vyjadřuje kladné stanovisko k návrhu rozpisu prostředků z ukazatele C – stipendia pro studující doktorských studijních programů na rok 2024.

Hlasování 21-0-5

Schváleno

Návrh usnesení:

Ekonomická komise AS UK navrhuje posunout rozhodné období na rozpis prostředků ukazatele C mezi fakulty na roky 2020–2022, a tak to zafixovat i do budoucna.

Hlasování 6-0-19

Neschváleno

8) Ideový záměr novelizace Vnitřního mzdového předpisu

Prof. Králíčková – Chtějí novelizovat vnitřní mzdový předpis UK tak, abychom na univerzitě zavedli jednotné tarify. Nový vnitřní předpis musí být odeslaný k registraci nejpozději v září tohoto roku, jinak přijdeme o 150 mil. Kč. Druhou částí debaty pak je, jakým způsobem pak tuto částku vnitřně rozdělit. Některé fakulty budou chtít snížit navrhované částky. Tabulka bude v návaznosti na proběhlé debaty modifikována, ale chceme se na jejím znění domluvit. MŠMT poslalo ČKR návrh toho, jak by ukazatel F měl vypadat. Návrh ji překvapil, jelikož jde významně dál než k jednotným tarifům, ale detaily představí až bude mít v ruce detailnější materiál. MŠMT nechalo dva CRP projekty a vyhlásilo i post-CRP projekt. Debatu, jak si vnitřně rozdělit 150 mil. Kč tedy povedeme až budeme přesněji vědět, jaké jsou podmínky ze strany MŠMT. V prvním i druhém návrhu chtějí dát jistou váhu „velikosti“ a „chudosti“ fakulty. Jedna věc je přítok dle A+K, druhá jsou průměry na fakultách, ať již podle čísel MŠMT či dle našich vlastních propočtů.

Mgr. Maňásek – U návrhu tabulky vyšli z toho, co bylo v prosinci navnímáno z proběhlých jednání. Zvolili tedy variantu A- a některé třídy ponížili. Zrušili ideu, že by výše tarifu byly navázány přímo na růst zaručené mzdy. Směřují k tomu, že návrh bude na dobu 3 let zafixovaný s výjimkou toho, kdy by byl růst v některé kategorii příliš rychlý – pak se posune hranice na zaručenou mzdu.

Bod B, dělení peněz z fondu F od MŠMT: vycházeli z prosincové informace od MŠMT předané na repre komisi. MŠMT chce, ať do Vnitřního mzdového předpisu promítneme více změn než jen jednotné tarify. MŠMT má bohužel jasnou představu, na co budou prostředky využity, a navýšení mezd to není. Velikost fakulty je zároveň třeba měřit jinak, než dle počtu studentů či dle A+K. Bylo by dobré si spočítat kolik potřebujeme na dorovnání u konkrétních lidí.

Prof. Tomáš Zima – Máme k tomu k dispozici nějaký právní výklad? U řady lidí se budou tarify snižovat, a tak si na nás může někdo stěžovat, a to i u soudu. Máme jasný právní názor na to, co se stane, když někomu jeho tarif snížíme? Dá nám k tomu MŠMT nějaké doplňující informace?

Prof. Králíčková – Zatím nic nemáme, oporu od MŠMT nečekejme. Pro řadu děkanů je celé toto vyjednávání frustrující, ale když si to neodpracujeme, tak přijdeme o těch 150 mil. Kč. Řada děkanů má proto již v současné chvíli připravené jasné kroky, kterými půjde.

Dr. Farkaš – S naším právním odborem bychom případný spor prohráli.

Prof. Tomáš Zima – Je však otázka, kolika lidem se reálně sníží tarifní mzda, protože značnou část jejich mezd tvoří osobní ohodnocení.

Ing. Klečková – Na LFP by se snižování týkalo 186 osob, tedy 26 % zaměstnanců, a byl by to potenciálně velký problém. O metodiku, jak v této situaci postupovat, by LFP rozhodně stála.

Dr. Šima – Na druhou stranu na fakultách, kde to povede k nutnému zvýšení tarifů, již dnes děkani přemýšlejí, kde na to mají vzít. Je proto třeba nad tím přemýšlet propojeně. Chápe, že je situace stále velmi nejistá, ale dle něj byla komunikace směrem k AS UK velmi zmatečná. Řekli jsme si zde koncem roku názor na parametry, ty se nyní změnily a nyní jsou zde narychlo připraveny další parametry, do nichž nevidíme a u nichž podkladová data vysvětlena nebyla. Co se týče bodu rozdělení mzdových tarifů: někde jsou sníženy o 5 %, jinde o 10 %. Už nyní je úvaha o tom, jak mají být vysoké, resp. nízké, ale některé fakulty budou navrhovat úrovně ještě nižší z obav, aby si mohly dovolit to zafinancovat.

Mgr. Maňásek – Nebylo to připraveno za účelem, zda se nám čísla v tabulce líbí či nelíbí, ale jedná se o návrh, kudy se to může ubírat.

Prof. Tomáš Zima – Chceme mít jednotné tarify, pracujme na tom, ale bojí se reputačního rizika.

Dr. Greger – Zklamává jej, že šly tarify níže, protože je na PedF skoro naplňují. První návrh zde byl, že když to půjde ještě níž, tak to bude rozkrokované. Zde to sice fixujeme, ale jdeme i tak níž. Co jsme si v prosinci dlouze vysvětlovali, to jsme dnes nedostali, ale dostali jsme něco zcela jiného s argumentem, že je to výsledek jednání na RKR, kde nikdo z nás nesedí. Už je z toho ale unaven. Čeká nás také od roku 2026, resp. ideálně již od 2025 diskuze KEN/neKEN, který také pomůže některým fakultám to financovat. Pojďme se tam o datech bavit detailněji, ale tomuto návrhu nerozumí, neví, jak bylo k datům dospěno.

Prof. Králíčková – U tohoto materiálu je návaznost velmi kostrbatá, v prosinci jsme vzali zpětnou vazbu a v mezidobí zapracovali milion věcí. Materiál zároveň jistou odezvu i od RKR, kterou chtěli také tlumočit. Diskontinuita materiálu rozhodně není cílená. Zpětné vazby byly takové, že fakulty do mezd reportují i jiné položky, které ve výsledku způsobují vyšší mzdy. Očištěné to je v materiálu č. 2, který byl určen pro RKR.

Dr. Greger – Druhá nekontinuita je i v A+K.

Prof. Králíčková – Dle děkanů ale velikost fakulty reflektuje A+K, což je reflexe z RKR. Počet studentů nereflektuje velikost fakulty. Pro ně je nyní důležitá zpětná vazba k části A. Dle MŠMT se původně mělo jednat o 150 mil. Kč na kohezi, ale je těžké o tom dnes mluvit, když nevíme, jak budou ty podmínky vypadat. Každopádně kdo nebude mít příští rok jednotné tarify, bude penalizován, což pan ministr řekl opakovaně.

Doc. Brom – Není možné bod B přesunout na příště s tím, že si řekneme, jaká data po vedení požadujeme předložit a napočítat? Dává ke zvážení.

Prof. Tomáš Zima – Zde je mnoho neznámých, nevíme ani, zda ty finance budou. Řekněme si, že jednotné tarify chceme, a přesnější rozdělení řešme příště. Ale jestli se to týká čtvrtiny LFP, tak se to bude týkat asi 20 % všech UK zaměstnanců. Má proto obavy z obrovského reputačního rizika, kdy to může vést ke snížení mezd.

Prof. Králíčková – Rozhodně nechceme snižovat mzdy. U někoho bude nutné snížit tarif, ale budeme to trpělivě vysvětlovat a vyvažovat na jiných složkách mzdy. Tarify ale nemůžeme dát výše, jinak by na to fakulty neměly.

Dr. Pavlík – Nebere možnou penalizaci v příštím roce jako riziko, ale jako jistotu. Velké části VŠ jednotné tarify nevadí. Není si ale jist, zda je možné se bavit o zde prezentované tabulce, když děkani neví, zda vyjdou s financemi. Nemůžeme si schválil tuto tabulku bez toho, že víme, že dotečou peníze na dorovnání. Jinak je to další neznámá v rovnici. Celá diskuse by se měla odložit, ať nedostaneme děkany do situace, kdy by museli vyhazovat lidi, aby měli na tarify. V mezičase by ale rád získal další informace, např. THP vs. akademický pracovník. Zároveň mu chybí v tabulce peníze na odměny. Zároveň byla v nově zaslaném materiálu i čtvrtá varianta, které nerozumí. Přijde mu, že to opět odnesou fakulty, které byly bity již historicky. Jedná se opět o sociální a humanitní fakulty (vyjma FSV), ostatní na tom vydělají.

Prof. Králíčková – Čtvrtá varianta vznikla na základě zpětných vazeb děkanů a tajemníků. Skutečně by ráda oddělila debaty, protože se obává, že škola, která nebude mít nejpozději v září předpis poslaný k registraci, nedostane nic. Chce se na té tabulce domluvit. Strategii, jak to zvládnout, musí stejně děkani založit na něčem jiném, než na těch 150 mil. Kč nehledě na to, jak si je rozdělíme. Řešení situace tkví v nastartování jiných mechanismů uvnitř fakulty.

Mgr. Maňásek – V tomto materiálu se s odměnami pracuje jinak než v prosincové verzi materiálu. Nyní je počítáno jen s těmi odměnami, které šly těm lidem, kteří mají tarif + osobní ohodnocení pod úrovní navrženého tarifu.

Dr. Pavlík – Rád by viděl objem odměn na jednotlivých fakultách. Ne těch z grantů, ale z 333. Potřebujeme vidět, se kterými prostředky lze pracovat při dorovnání a se kterými ne.

Mgr. Maňásek – Můžeme to udělat, ale dopadne to stejně špatně jako tabulka, která je v materiálu s prostředky z 333. Z toho vyjde, že chudé jsou lékařské fakulty.

Prof. Tomáš Zima – Rozdíl mezi nemocnicí a fakultou je trojnásobný. Je rád, že má lidi na 0,2 úvazku, kdy je to ve vyšší části tarifního pásma. V nemocnici je plat bez služeb 100 tisíc Kč a více, když se jedná o kvalifikovaného odborného asistenta. Na UK neexistuje, že by měl asistent tolik, to nemá často ani profesor, vždyť zde mu navrhujeme tarif 55 tisíc Kč. Úvazky na LF jsou proto velmi nízké.

Dr. Jüptner – Na minulé Ekonomické komisi jsme se shodli, že je to celé na pytel, nic to nepřináší a jdeme si za tím jen proto, že by to byl morální hazard. Pozitivní hodnota, kterou od toho očekáváme, je to, že zvedneme mzdy, ale zároveň budeme propouštět některé lidi. Žádná další přidaná hodnota v tom není. Dávají nám malou částku, kdy některá pracoviště vycházejí dobře, ale další se budou muset dorovnávat. Máme ministra, který to nezvládá a měl by okamžitě letět. Pojďme dostat MŠMT pod tlak. Doporučil by pravidla omezit na rok/dva, abychom takto neživořili věčně. Takto rigidní tarify nám totiž způsobí řadu problémů. Nastavit to malinko flexibilněji by bylo výhodné, toto není nic jiného než blázinec,

Dr. Říha – Víme, že nic nevíme. Peníze, které měly přijít, nepřijdou, a ještě dostaneme pokutu. Doplní, že na schválení tohoto předpisu na AS UK je třeba kvalifikovaná většina, jelikož se jedná o vnitřní předpis UK.

Bc. Čech – Prosí, aby členové Ekonomické komise, a to i z řad bývalých rektorů, neskákali do řeči ostatním členům komise, předsedajícímu ani paní rektorce. Pokud mají technickou poznámku, tak by bylo vhodné počkat, až budou vyzváni ke slovu předsedajícím.

Dr. Farkaš – Pohádali jsme se tu bez toho, abychom se soustředili na větší obrázek. MŠMT obrátilo problém podfinancování veřejných vysokých škol na interní problém jednotlivých VŠ. Měli bychom se posunout k tomu, že si řekneme rozhodné „ne“, 150 mil. Kč nám nestačí a nejsme ochotni za 150 mil. Kč dělat něco, co nás bude reálně stát 1 mld Kč. Chtějí po nás, abychom si odněkud vyčarovali 850 mil. Kč. Musíme na MŠMT zatlačit a vytvořit vnější tlak mimo univerzitu, nekoncentrovat ho vnitřně, nehádat se o tom zde. Je třeba zaktivizovat vysokoškolské odbory. Chce to extrémní reakci, tlaku musí být více.

Prof. Králíčková – S vysokoškolskými odbory ve spojení jsou. Nevylučuje, že nás letos protesty čekají, jelikož podfinancování je obrovský problém. Když nedohodneme kontraktové financování, tak nenavýšíme. To se ale nepřipraví tak rychle, jak bychom si přáli, musíme se o něm tedy bavit i bez toho.

Dr. Farkaš – Do stávky je nyní možné jít ze dvou stran. Půjdou tam nejen ti, kteří mají málo, ale i ti, kteří mají hodně a hrozí jim, že jim peníze sebereme.

Ing. Pavlík – Je rád, že se konečně došlo do stádia, kdy chceme stávkovat. Bek je jenom loutka, problém je jinde, u Fialy. Kontraktové financování není možné udělat bez změny zákona o státním rozpočtu, a to se nestane. To je práce na roky, a to jen za předpokladu, kdy by byl naprostý konsensus napříč celou politickou scénou.

Doc. Krylov – Na minulé Ekonomické komisi bylo řečeno, že pro nás tarify budou benefitující, ale najednou hrozí, že i tak budeme zbytečně penalizováni. Nevíme totiž, zda i pro další roky tady těch 150 mil. Kč bude. MŠMT si z nás dělá legraci, my jsme v pasti a nemáme jinou cestu.

Doc. Dolejší – Hnutí odporu podporuje. Nešlo by přijmout jednotný mzdový předpis s prováděcí doložkou, která říká, že to musí fakulty provést do 3 let?

Mgr. Maňásek – To bohužel nemůžeme, jsou předepsána pravidla nikoliv pro přijetí, ale pro účinnost předpisu. Zároveň musíme mít mimo tarifů přijata i jednotná pravidla pro osobní hodnocení a jednotná pravidla pro odměny.

Prof. Králíčková – O navýšení rozpočtu se hovoří těžko, realita neodpovídá informacím prezentovaným v médiích.

Dr. Šima – Rád by vysvětlil frustraci, která plyne z jejich strany. Šli do ulic, organizovali protesty a pak získali dojem, že Bek vyčlenil tyto peníze na zvýšení mezd. V prosinci jsme si zde řekli, že peníze mají sloužit k zvýšení mzdové koheze, ale jejich cílem je vlastně snížit rozdíly ve mzdách mezifakultě. Jestli má sledovat tento cíl, tak bychom měli zohlednit i průměrné mzdy na fakultách.

Prof. Králíčková – Původně šla informace, že mají být prostředky určeny na mzdovou kohezi, ale následně to rozdělili mezi instituce dle A+K. Jsou to navzájem si odporující kroky, s nimiž se musí instituce vyrovnat uvnitř. My říkáme, že parametru velikosti fakulty dáme menší váhu než parametru koheznímu. Ale budeme muset oba parametry nějak kombinovat.

Dr. Šima – Parametr kohezní vidí ideově jako parametr, který bude zohledňovat celkové průměrné mzdy.

Doc. Brom – Minule jsme zde chtěli mít data o mzdách očištěná o externí příjmy. To byl návrh, který vzešel od komise.

Dr. Šima – V tabulce jsou jednotlivé mzdy, pokud to pochopil správně, to nejsou průměrné mzdy.

Mgr. Maňásek – Rozumí, ale každá fakulta má trochu jiný přístup. Oni sami chtějí od fakult vidět průměrné mzdy včetně odměn. Chápe to tak, že byste tam chtěl vidět průměrné mzdy dle kapitoly 333?

Dr. Šima – Původně tam byl parametr průměrné mzdy na UK vůči průměrné mzdě na fakultě. Pokud ideově, tak tento parametr je pro ně přijatelný jako mzdová koheze, a o jeho výši se pak můžeme bavit.

Doc. Brom – Je zároveň možné to oddělit, mít jeden sloupeček THP a jeden neTHP a až následně řešit, který bude mít jakou váhu. Dá se debatovat o obou vahách.

Dr. Šima – Pokud ale nevíme, co k tomu MŠMT řekne a nebudeme mít jeho vyjádření na papíře, tak je naše debata skutečně jen ideová.

Doc. Ježek – Opakujeme si, že chudé fakulty, a to zejména ty velké, špatně hospodaří, což je důvodem, proč se jim daří špatně. Ať si do parametrů zahrneme externí zdroje nebo ne, tak to pro ně stejně vyjde špatně. Souhlasí s dr. Jüptnerem, bez tlaku na MŠMT to nepůjde, ale je třeba jej nějak strukturovat. Chceme se dostat alespoň nad úroveň středoškolských mezd, od tabulek se mzdami pro mzdy na SŠ bychom se mohli odrazit i my při komunikaci s MŠMT.

Návrh usnesení:

Ekonomická komise AS UK bere na vědomí ideový záměr novelizace Vnitřního mzdového předpisu

Hlasování 18-0-0

Schváleno

9) Volba členů „Pracovní komise pro úpravu rozdělování fixní části příspěvku v rámci Principů pro rozdělování příspěvků a dotací“

Doc. Brom stručně představil popis náplně práce pracovní skupiny i jednotlivé nominované. K návrhu zástupců za Ekonomickou komisi neměl nikdo připomínky.

Návrh usnesení:

Ekonomická komise AS UK deleguje do „Pracovní komise pro úpravu rozdělování fixní části příspěvku v rámci Principů pro rozdělování příspěvků a dotací“ doc. Cyrila Broma (MFF), dr. Davida Gregera (PedF), dr. Karla Šimu (FF) a dr. Michala Říhu (PF).

Schváleno aklamací

10) Schválení zápisů z minulých jednání Ekonomické komise AS UK

Návrh usnesení:

Ekonomická komise AS UK schvaluje zápis ze zasedání ze dne 12. prosince 2023.

Schváleno tichým souhlasem

Návrh usnesení:

Ekonomická komise AS UK schvaluje zápis ze zasedání ze dne 6. února 2024.

Schváleno tichým souhlasem

11) Různé

Ing. Pavlík informoval, že 28. března, na Den učitelů, bude svolána tisková konference Hodiny pravdy.

Zapsala: Amáta Vohradská, tajemnice AS UK

Za správnost: doc. Cyril Brom, Ph.D., předseda Ekonomické komise AS UK