1. Zahájení a schválení programu zasednání Komise pro třetí roli AS UK

Tereza Entlerová, předsedkyně Komise pro třetí roli AS UK přivítala přítomné a poděkovala jim za jejich účast. Dále představila navržený program mimořádného zasedání a dotázala se, zda má někdo k takto navrženému programu připomínky. Připomínky nikdo nevznesl, navržený program byl schválen tichým souhlasem.

2. Vyjádření vedení UK k článku v MF Dnes

Tereza Entlerová, předsedkyně Komise pro třetí roli AS UK, uvedla tento bod a dotázala se J. M. paní rektorky, aby popsala procesy, které nastaly při přijetí otázek od Martina Shabu, redaktora MF Dnes, až k oficiálním vyjádřením. Avizovala, že si je vědoma, že některé z dotazů šly procesem dle zákona č. 106/1999 Sb., zatímco jiné byly komunikovány skrze Mgr. Přívětivou, tiskovou mluvčí UK.

J. M. paní rektorka informovala, že novinářské dotazy jsou projednávány OVV RUK, proces dle zák. č. 106/1999 Sb. je pak jiný. Dodala, že standardní postupy jsou pro každý případ jiné, a že právě z tohoto důvodu se to lišilo.

Tereza Entlerová, předsedkyně Komise pro třetí roli AS UK, upřesnila svůj dotaz, na to, zda byly informace poskytované na základě zákona č. 106/199 Sb. konzultovány s OVV RUK. Dále se optala, jakým způsobem probíhala komunikace mezi panem kvestorem a Mgr. Přívětivou.

Mgr. Maňásek, kvestor UK, vysvětlil, že poskytování informací postupem dle zák. č. 106/1999 Sb. má v gesci Odbor vnitřního auditu a kontroly ve spolupráci s Právním odborem či dalšími fakultami, odbory a jinými součástmi, standardně se tato věc nekomunikuje s OVV RUK či přímo tiskovou mluvčí, neboť to zákon nevyžaduje. Nicméně je to na zvážení do budoucna.

Tereza Entlerová dále poukázala na skutečnost, že v zaslaných podkladech na toto mimořádné zasedání Komise byly připojeny i SMS zprávy od bývalého člena kolegia rektorky, Mgr. Otomara Slámy. Optala se, zda tyto byly konzultovány v rámci vyjádření redaktoru MF Dnes.

Mgr. Přívětivá informovala o průběhu vyřizování redaktorových dotazů, které byly přeposílány. Uvedla, že redaktor postupoval ve fázích a stupňoval tlak. Po prvních kolech faktických odpovědí na osobu pana Slámy se celý proces konzultoval přímo s OVV RUK a následně byl redaktor nasměrován, aby veškeré další kroky vedl právě přes OVV RUK.

Tereza Entlerová, předsedkyně Komise pro třetí roli AS UK, poděkovala za úvodní slovo a otevřela diskuzi k tomuto bodu.

Dr. Bičovský vznesl dotaz, proč nebyla vyžadována součinnost FF UK při poskytování informací dle zák. č. 106/1999 Sb. Pan kvestor odpověděl, že částečná součinnost FF UK vyžadována byla, neboť byly požadovány některé smlouvy, avšak fakulta nedostala dotaz v plném rozsahu. Dodal, že rektorát dotazoval pouze smlouvy, nikoliv další dokumenty. Dr. Bičovský dále poukázal na to, že by bylo vhodné FF UK informovat, protože se dotaz dotýkal přímo fakulty. Uvedl, že vedení FF UK tvrdilo, že o tomto dotazu nevědělo, a vyjádřil pochybnost, zda nebylo potřeba fakultu informovat. Pan kvestor vysvětlil, že rektorát odpovídal pouze na otázky, na které byl schopen odpovědět sám, a nevyžadoval další informace od fakult, například detailní analýzu nákladů na bezpečnost. Dodal, že právě z tohoto důvodu byla částka na získání požadovaných informací vyčíslena tak vysoko, cca. na 20 tis. Kč. Na otázku dr. Bičovského, kolik dotazů dle zákona č. 106/1999 Sb. ročně přijde na rektorát, pan kvestor odpověděl, že to je přibližně 20 dotazů. Zároveň potvrdil, že všechny dotazy jsou zveřejňovány na úřední desce.

Bc. Čech se vrátil k tématu prohlášení UK a uvedl, že při projednávání na plénu bylo doporučeno, aby byla stanoviska UK přesnější a doložena konkrétními příklady lživých nebo manipulativních tvrzení. Kritizoval, že současné prohlášení bylo příliš obecné. Mgr. Přívětivá souhlasila s tím, že je to cenná připomínka, a vysvětlila, že Univerzita obvykle spolupracuje s fakultami a součástmi a snaží se jim dát prostor pro vyjádření. V tomto případě univerzita podala obecné prohlášení, které navazovalo na prohlášení CUIP, které bylo již více detailní. Upozornila však, že příliš dlouhá prohlášení nejsou efektivní, protože je nikdo nečte. Bc. Čech zdůraznil, že pokud Univerzita kritizuje novináře za lživá a manipulativní tvrzení, musí být stanovisko konkrétní, jinak Univerzita riskuje, že bude vnímána jako neprofesionální. Mgr. Přívětivá uvedla, že letos Univerzita takovýto postup použila poprvé a snažila se maximálně chránit své dobré jméno. Také dodala, že doplnění odkazu na prohlášení CUIP v univerzitním prohlášení by neměl být problém a lze to udělat obratem. Prof. Kuklík doplnil, že proces vyřizování těchto záležitostí podle zákona č. 106/1999 Sb. má na starosti rektorát, konkrétně bude mít právní odbor. Tyto proces byly nastaveny již za minulého vedení UK. Pokud se problém týká konkrétní fakulty, zapojuje se vedení fakulty. Zdůraznil, že je třeba zlepšit spolupráci a efektivitu těchto procesů. Tereza Entlerová, předsedkyně Komise pro třetí roli AS UK, vyjádřila souhlas s Bc. Čechem a upozornila na to, že Univerzita musí být schopna rychle a efektivně reagovat na mediální články. Podle ní by bylo vhodné změnit současný proces tak, aby byla prohlášení Univerzity lépe citovatelná.

Dle názoru dr. Bičovského je nutné zohlednit dvě věci. První se týká konzultace s OVV RUK; pokud jde o riziko pro pověst univerzity nekonzultace s OVV RUK je vrcholně nedomyšlené a neprofesionální. Uvedl, že ho zaráží, že se tak dosud nedělo. Tyto konzultace by měl zajistit prorektor Vlach. Druhá věc se týká překrucování povahy dotazů, které přirovnal k praktikám některých populistických stran. Univerzita podsouvá témata, která z dotazů nevyplývají (např. potřebnost technologického transferu). To může vytvářet falešné dojmy, že univerzity by neměly transfer realizovat, což nebylo předmětem dotazů. Toto považuje na zavádějící.

Na projev dr. Bičovského reagovala J. M. paní rektorka, dle níž vyjádření Univerzity nepřekrucovalo skutečnosti, ale konkretizovalo stanovisko. K technologickému transferu se vyjádřila, že kritika transferu jako „privatizace vědy“ je zavádějící. Mechanismy na UK jsou nastaveny správně, transfer je nezbytný pro udržení konkurenceschopnosti. Bez něj ztrácíme důvěru investorů a zaostáváme za zeměmi jako Izrael či Nizozemsko. Dodala, že ochota odpovídat na dotazy k CUIP na akademické půdě je důležitá. Na toto dr. Bičovský oponoval, že akademická půda může mít především nedůvěru ke způsobu provedení transferu, což může být část problému. Zároveň konstatoval ne zcela ideální fungování CUIP. Hlavní obavy však vycházejí z toho, jak je univerzita vnímána veřejností. J. M. paní rektorka vyjádřila pochopení nad otázkami ohledně fungování CUIP a doplnila, že se tomu bude věnovat diskuze na Ekonomické komisi AS UK.

Dr. Farkaš dále dodal, že na webu CUIP chyběla vzájemná koordinace mezi prohlášeními. Obě prohlášení totiž vyšla v pátek 22. listopadu 2024, avšak prohlášení UK v ranních hodinách, zatímco prohlášení CUIP až odpoledne. Podotkl, že obojí mělo vyjít současně a mělo být propojené odkazy. Dále vytkl komunikační chyby v prohlášení, které dle jeho slov vyznělo útočně a nebylo dostatečně promyšlené ani komunikačně zvládnuté. Absence jasných a konkrétních argumentů snižuje důvěryhodnost reakce. Mgr. Přívětivá i prorektor Fontana odpověděli, že bylo obtížné rychle reagovat na otázky médií a současně zpracovat právně i komunikačně složité stanovisko. Z tohoto důvodu bylo prohlášení CUIP vydáno až v odpoledních hodinách, jako reakce na debatu uskutečněnou během plenárního zasedání AS UK. Koordinace mezi OVV RUK a CUIP byla od pátečního rána intenzivní. Cílem bylo minimalizovat dopad zkreslených informací na obraz UK v médiích. Mgr. Přívětivá dodala, že prohlášení CUIP byl zároveň výsledkem intenzivní celodenní práce, z toho důvodu, aby bylo v co největší míře zamezeno nejasnostem ve svém obsahu.

Dále dr. Farkaš upozornil na nesoulad v jednotlivých odpovědích na stejné otázky novináře, kdy UK uvedla odlišné informace o členství pana Martina Beka v krizovém štábu (nejprve, v prohlášení ze dne 18. listopadu „nebyl členem krizového štábu“, poté, o dva dny později, že „nebyl oficiálním členem“). Podotkl, že Univerzita si nejspíše svá vyjádření nepromýšlela a měnila je „za chodu“. Vyjádřil své rozčarování nad nedůsledností v komunikaci a zdůraznil, že jako instituce by univerzita měla dbát na přesnost a věcnost.

J.M. paní rektorka reagovala, že odpovědi nebyly měněny, ale situace v krizovém štábu se vyvíjela a jeho složení se mohlo průběžně měnit v závislosti na aktuální potřebě expertíz. Zdůraznila, že krizový štáb byl flexibilní a plnil svůj účel, včetně záchrany lidí v tíživých situacích. Podle paní rektorky je klíčové hodnotit výstupy štábu, nikoliv otázky, kdo byl přítomen na konkrétním jednání.

Pan kvestor potvrdil, že pan Martin Bek členem krizového štábu, mohl být však přítomen jako host, což bylo běžnou praxí v době zasedání krizového štábu UK. Dr. Farkaš podotkl, že dne 3. ledna 2024 byl ze strany paní kancléřky zaslán e-mail, do kterého paní kancléřka doplnila tabulku složení Krizového štábu UK. Pan Martin Bek byl zde uveden. J. M. paní rektorka se vyjádřila, že se omlouvá, jestli v té době nebyly veškeré dokumenty a jiné podklady správně pojmenovány, ale toto nebylo prioritou Krizového štábu UK; podotkla, že nyní, s odstupem, některé věci vypadají jinak, než skutečně byly. Paní kancléřka dodala, že v krizovém období pracovalo mnoho lidí nepřetržitě a bylo nutné se často operativně přizpůsobovat.

Prof. Kuklík zdůraznil, že krizový štáb nefungoval na principu formálního rozdělení funkcí, ale na základě aktuálních potřeb. Připustil, že mohly vzniknout chyby v komunikaci, ale vyzval k zaměření na podstatné výsledky činnosti krizového štábu.

Mgr. Přívětivá doplnila, že odpovědi univerzity jsou vždy stručné, věcné a přizpůsobené formulaci dotazu. OVV RUK nikdy neposkytuje volné informace navíc, vždy se tyto odpovědi drží meritu otázky. Rozdílné odpovědi byly výsledkem rozdílného znění položených otázek.

Dr. Pavlík podotkl, že je toho názoru, že Dr. Farkaš nemá pravdu. Nejedná se o dvě rozdílné odpovědi na stejnou otázku; otázky byly rozdílné, a tak je potřeba to také číst.  Podotkl však, že jako problém spatřuje skutečnost, že UK byla velice vstřícná, co se množství odpovědí na redaktorem položené otázky týče – ty pak redaktor vyžadoval do tří dnů, přičemž postupem dle zák. č. 106/1999 Sb., by toto trvalo dnů třicet. Zároveň se tázal na otázky, na které sám redaktor musel vědět, že mu UK nemůže poskytnout odpověď – zejména na platy konkrétních zaměstnanců.

Pan redaktor konstatoval, že jej mrzí, pokud jeho dotazy byly vnímány jako útok na Univerzitu Karlovu. Zdůraznil, že UK je veřejnou vysokou školou financovanou z veřejných prostředků, a jeho články se proto zaměřují na efektivitu hospodaření s těmito prostředky. Uvedl, že v rámci svého šetření žádal podle zák. č. 106/1999 Sb. konkrétní údaje, avšak obdržel pouze neúplné odpovědi. Navíc UK požadovala poplatek ve výši 21 tisíc korun za zpracování požadovaných informací, což redaktor považuje za nezákonné a připomněl, že by si tyto informace mohl právně vymoci.

Dále uvedl, že jako absolvent Univerzity Karlovy nemá zájem univerzitě škodit, ale jeho otázky se týkaly efektivity nakládání s prostředky a možného střetu zájmů, na které dosud nedostal uspokojivé odpovědi. Vyjádřil očekávání, že interní kontrola univerzity, která probíhá, přinese jasné výsledky. Současně upozornil na nedostatek externí kontroly nad univerzitou, což považuje za problematické.

Pan redaktor rovněž zpochybnil efektivitu současného modelu zaměstnávání, kdy jsou někteří lidé současně zaměstnáváni na rektorátu a dceřiné společnosti CUIP. Poukázal také na rozporuplné informace zveřejněné univerzitou v reakci na jeho články. Uvedl, že má k dispozici interní dokumenty CUIP, podle kterých měla být společnost zisková mnohem dříve, než je tomu nyní a že do ní mělo být investováno výrazně méně prostředků. V závěru vyjádřil pochybnosti o transparentnosti a efektivitě modelu vlastnictví akcií společnosti zřízených univerzitou. Zdůraznil, že očekává jasné závěry probíhající kontroly a rozhodnutí komise, kterou Univerzita ustanovila.

J. M. paní rektorka ve své reakci uvedla, že postupy univerzity ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, byly redaktorovi opakovaně vysvětleny, a to i prostřednictvím SMS zprávy. Redaktor se v jedné z SMS dotazoval na výši poplatku 21 tisíc korun, přičemž vedení univerzity vysvětlilo, že se jedná o náklady spojené s rozsáhlými dotazy, jejichž zpracování vyžaduje mnoho hodin práce řady zaměstnanců napříč fakultami. Paní rektorka zdůraznila, že univerzita postupuje podle svých platných vnitřních předpisů konzistentně vůči všem žadatelům, a pokud dotaz znamená výraznou pracovní zátěž, je tato nákladová položka zahrnuta.

V otázce kontroly efektivity procesů J. M. paní rektorka odmítla tvrzení, že by nad univerzitou nebyla zajištěna kontrola. Upozornila, že Univerzita Karlova pravidelně prochází řadou auditů a kontrol, přičemž kontrolním orgánem univerzity je akademický senát. Paní rektorka vyjádřila přesvědčení, že komunikace byla vždy transparentní a akademický senát své kontrolní funkce plnil bez jakýchkoli pochybností.

K otázce paralelních zaměstnaneckých úvazků J. M. paní rektorka vysvětlila, že na univerzitě je běžnou praxí, aby zaměstnanci měli paralelní úvazky, například v dceřiných společnostech univerzity. Podle ní tato situace neporušuje žádná pravidla, a naopak může být přínosná, protože zaměstnanci znají obě prostředí, což představuje výhodu.

Co se týče kritiky ohledně ziskovosti společnosti CUIP, paní rektorka připomněla, že technologický transfer je proces obtížně předvídatelný a jeho vývoj se liší na různých univerzitách i v různých zemích. Redaktorovu poznámku o údajné dřívější ziskovosti CUIP spojila s první příkazní smlouvou podepsanou bývalým rektorem, prof. Zimou. Uvedla však, že nelze přesně plánovat, kdy se technologický transfer stane ziskovým. Zároveň v otázce vlastnictví akcií CUIP uvedla, že v současné době již Mgr. Sláma nevlastní žádná procenta akcií a že za převod těchto akcií nebyly vyplaceny žádné finanční prostředky. Zdůraznila, že v tomto bodě tedy nevidí žádný problém.

K dotazu na roli Mgr. Slámy v kolegiu rektorky J. M. paní rektorka uvedla, že jeho primární úkolem bylo řídit technologický transfer. To, že se později věnoval bezpečnostní agendě, byla sekundární záležitost. Připomněla také, že jeho působení v roli předsedy správní rady CUIP nebylo v rozporu s jeho dalšími funkcemi.

Pan redaktor zmínil, že v souvislosti se svou prací investigativního novináře je to za patnáct let poprvé, co obdržel výhrůžky, což označil za bezprecedentní situaci. J. M. paní rektorka mu doporučila obrátit se na policii, protože univerzita nemůže reagovat na anonymní hrozby. Zdůraznila důležitost bezpečnosti a uvedla, že univerzitní bezpečnostní odbor je plně vytížen ochranou zasažených osob. Prorektor Kuklík doplnil, že Univerzita postupuje v souladu s veřejným zájmem už tím, že byla vytvořena zmíněná Kontrolní komise a že vedení Univerzity vyjádřilo svůj závazek vůči výsledkům této kontroly. Potvrdil, že univerzita nejedná v jakémkoliv rozporu.

Ing. Henebergová informovala, že prohlášení mohou být ovlivněna tím, co bude univerzita dále komunikovat s psychology. Upozornila na počáteční fázi komunikace s médii a zmínila, že během prvních tří měsíců prošlo psychologickými skupinami 2 500 osob, přičemž 18 jedinců by jednalo v obdobných situacích podobně. Toto podle ní představuje bezpečnostní omezení.

Prorektor Vlach reagoval na předchozí příspěvek dr. Pavlíka a zdůraznil, že univerzita musí na dotazy novinářů odpovídat, protože nemá co skrývat. Dodal, že tato strategie je obsažena ve strategickém záměru univerzity, který plánují aktualizovat. Zmínil také potřebu inovovat procesy týkající se krizové komunikace na základě zkušeností z minulého roku a navrhl zapojení akademických senátorů do přípravy komunikačních opatření.

Dr. Bičovský ocenil investigativní práci pana redaktora a uvedl, že i univerzity musí být připraveny čelit nepříjemným otázkám. Vyjádřil však obavu, že by mediální dotazy mohly eskalovat a poškodit reputaci univerzity, zejména pokud by články nebyly citlivé vůči filozofické fakultě. Požádal přítomné, aby zvážili odložení další mediální komunikace na dobu po vánočních svátcích, aby se tato záležitost nespojovala s výročím tragické události na FF UK. Dodal, že ze strany Univerzity tak činěno bude, například ve věci zveřejnění výsledku mimořádné kontroly hospodaření.

Tereza Entlerová, předsedkyně Komise pro třetí roli AS UK, upozornila na nesoulad v mediálních výstupech univerzity, kdy bylo ve druhém článku uvedeno několik různých vyjádření ohledně členství Martina Beka, zástupce univerzity v krizovém štábu. Dotázala se, zda na OVV RUK existuje databáze odpovědí poskytovaných novinářům a zda je aktuální.

Mgr. Přívětivá potvrdila existenci databáze a uvedla, že univerzita vždy odpovídá na všechny dotazy, přičemž redaktoři často odpovědi posouvají nebo doplňují, což vede k opakování nebo odlišným formulacím. Přiznala, že výsledné články nemusí vždy působit důvěryhodně, ale zdůraznila, že na to univerzita nemá vliv, protože jde o ediční práci redaktorů.

Dr. Pavlík i dr. Bičovský dodali, že nekonzistence ve vyjádřeních nebyla úmyslná ani vyhýbavá, a připustili, že podobné situace mohou vznikat při různých typech komunikace. Dr. Bičovský navrhl, aby komise provedla interní revizi mediálních výstupů univerzity. Také podotkl, že nevnímá, že by situací, kdy je UK prezentována ve špatném světle, bylo mnoho, a proto považuje tento styl komunikace za jedinečný, takový, který vyžaduje separátní debatu ve smyslu toho, jak v podobných případech konzistentně komunikovat.

Prorektor Vlach vysvětlil, že rozhodnutí nereagovat na první kritický článek bylo jeho osobní strategií, aby se zbytečně neupozorňovalo na kritický obsah a nerozdmýchávala diskuze v dalších médiích. Mgr. Přívětivá doplnila, že novinářské dotazy začaly přicházet až po zveřejnění druhého článku, kdy se intenzivně věnovala odpovědím.

Přítomní dále diskutovali o používání termínu „vedení univerzity“ v kontextu citací médií. Bylo dohodnuto, že bude přihlédnuto ke zkušenostem z uplynulého roku a zapojení nových prvků do komunikační strategie.

Usnesení:

Komise pro třetí roli AS UK doporučuje, aby oficiální prohlášení univerzity byla transparentní a aby obsahovala konkrétní výtky k článkům namísto příliš obecných tvrzení. Zároveň žádá univerzitu, aby nepoužívala termín „vedení univerzity“ v podpisu vyjádření. Podpis oficiálního vyjádření by měl obsahovat konkrétní osobu, která toto vyjádření sepsala a zodpovídá za něj.

Hlasování: pro 10, proti 0, zdržel/a se 0

Schváleno

3. Procesy při poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb.

Tereza Entlerová, předsedkyně Komise pro třetí roli AS UK, uvedla tento bod a dodala, že z důvodu blízké souvislosti s bodem předchozím se bude pokračovat v diskuzi. Rovnou se dotázala pana kvestora, jaká opatření přijala univerzita k zajištění zveřejňování informací na webu v zákonné lhůtě.

Pan kvestor uvedl, že problematika spadala pod odbor vnitřního auditu a kontroly, avšak univerzita pracuje na převedení této agendy na právní odbor rektorátu.

Mgr. Bárta doplnil, že od 1. ledna 2025 přejde agenda zákona č. 106/1999 Sb. plně na právní odbor RUK. Zdůraznil, že jedním z důvodů této změny je skutečnost, že právní odbor již poskytuje odboru vnitřní kontroly a auditu odborné právní poradenství při vyřizování složitějších dotazů. Po převzetí agendy bude provedena analýza dosavadního nastavení systému, která poslouží jako podklad pro jeho revizi. Cílem je zajistit co nejjednotnější praxi a metodickou podporu pro jednotlivé součásti a fakulty univerzity. Mgr. Bárta také zmínil, že univerzita bude sledovat vývoj agendy s ohledem na sjednocování postupů při zpracování dotazů směřovaných na více organizačních součástí.

Mgr. Šimůnek vyjádřil uznání za práci rektorátu při zpracování žádostí podle zákona č. 106/1999 Sb., ale poukázal na nutnost vyvarovat se chyb z minulosti. Zeptal se, zda univerzita plánuje zlepšení postupu, aby se předešlo situacím, kdy by odpovědi na žádosti stály vysoké částky, jako tomu bylo v případě 21 tisíc korun za jednu odpověď.

J. M. paní rektorka odpověděla, že univerzita čelí výzvě decentralizace dat, která jsou spravována jednotlivými fakultami a dalšími součástmi. Uvedla, že pro zlepšení této situace probíhají snahy o centralizaci informačních systémů, například v oblasti ekonomiky a dalších agend. Zdůraznila však, že tato změna nebude okamžitá a potrvá několik měsíců.

Mgr. Bárta reagoval na otázky ohledně údajného nezákonného postupu univerzity. Univerzita postupovala, dle jeho slov, se zákonem, jelikož možnost zpoplatnění excesivního vyhledávání informací, je zakotvena přímo v něm. Prohlásil, že univerzita postupovala v souladu s tehdejšími odbornými doporučeními a že zpoplatnění odpovědí bylo v souladu s právními předpisy. Podotkl, že pan kvestor má povinnost postupovat s péčí řádného hospodáře, zejména v případech, kdy vyhledávání informací vyžaduje značnou námahu. Ujistil, že zpoplatnění nebylo zamýšleno jako překážka v poskytování informací, nýbrž jako legitimní mechanismus, který univerzita aplikovala transparentně.

Bc. Čech vyjádřil přesvědčení, že Univerzita Karlova porušila zákon č. 106/1999 Sb. tím, že požadované informace nezveřejnila ve stanovené zákonné lhůtě. V otázce úhrady zdůraznil, že Univerzita má povinnost mít souhrnné informace, například o částkách uhrazených konkrétním právnickým osobám, již z důvodu požadavku na péči řádného hospodáře. Na základě judikatury Nejvyššího správního soudu uvedl, že v takových případech není možné požadovat úhradu za zpracování informací. Zároveň upozornil, že požadavek na úhradu za započatou hodinu je v rozporu s právní komentářovou literaturou, což považuje za nepochybné porušení.

Bc. Čech také zdůraznil důležitost mimoprávních aspektů situace. Uvedl, že požadavek na částku 21.500 Kč za zpracování dotaz působí negativně jak na novináře, jak na veřejnost, a že takový přístup Univerzity není komunikačně vhodný.

Mgr. Bárta připustil, že k porušení zákona došlo, když požadované informace nebyly zveřejněny v zákonné lhůtě, což označil za politováníhodné administrativní pochybení. Zdůraznil však, že pochybení bylo napraveno a domnívá se, že veřejnosti nevznikla žádná újma.

Dále zpochybnil názor Bc. Čecha, že Univerzita musí mít všechny požadované informace souhrnně k dispozici. Podle něj z ničeho nevyplývá, že by taková povinnost byla jednoznačná, a naopak samospráva fakult v určitých oblastech spíše hovoří o opaku. Upozornil, že konečné rozhodnutí o této otázce by příslušelo ÚOOÚ nebo správnímu soudu.

K otázce úhrady za započatou hodinu Mgr. Bárta uvedl, že tento aspekt bude řešen v rámci revize na právním odboru, aby došlo k nápravě a uvedení postupu do souladu s platnou legislativou.

4. Výběrová řízení

Tereza Entlerová, předsedkyně Komise pro třetí roli AS UK, uvedla tento bod a předala slovo Dr. Farkašovi, který zdůraznil, že k zařazení tohoto bodu na program schůze Komise došlo z toho důvodu, že v poslední době, dle jeho názoru, se na RUK rozmohla praktika obsazování vedoucích pozic dočasně pověřenými osobami.

Dr. Farkaš zároveň představil Řád výběrového řízení a Opatření rektora č. 53/2023 – Rámcové principy kariérního rozvoje technicko-hospodářských pracovníků na Univerzitě Karlově a navrhl dvě usnesení.

Návrh usnesení:

Komise pro třetí roli AS UK žádá vedení UK, aby obsazovalo pozice ředitelů součástí vedoucích odborů a oddělení na ROZRUK vždy na základě otevřeného a transparentního řízení podle OR 53/2023.

Hlasování: pro 11, proti 0, zdržel/a se 0

Schváleno

Návrh usnesení:

Komise pro třetí roli AS UK žádá od vedení UK zařazení zástupce AS UK do komise u výběrových řízení vypsaných na ROZRUK podle Řádu výběrového řízení čl. 3. odst. 5. písmeno a). Zástupce nominuje zpravidla předsednictvo AS UK a bude podávat AS UK zprávu o průběhu výběrového řízení.

Hlasování: pro 9, proti 0, zdržel/a se 1

Schváleno

            Diskuze k usnesením:

Dr. Pavlík se domníval, že tyto otázky nespadají do kompetencí Komise, která má dle jeho názoru zcela jiné vymezení, načež Dr. Farkaš oponoval, že způsob obsazování vedoucích pozic na základě veřejného, otevřeného a transparentního výběrového řízení ovlivňuje i vnější obraz UK, což je součástí agendy Komise. Dr. Bičovský připomněl, že pověřování osob řízením bez výběrového řízení je problematické. Pokud je někdo pověřen před vypsáním výběrového řízení, nemělo by být následné řízení pouhou formalitou. Podpořil usnesení. Pavel Linzer zdůraznil důležitost rovných příležitostí a podpořil usnesení. Dle něj je zpětná vazba vedení UK konkrétním krokem ke zlepšení procesů. Bc. Čech doplnil, že Komise již dříve řešila otázky transparentnosti a otázky HR, kdy materiály k agendě HR dostala přidělené od předsednictva AS UK. Rovněž se vyjádřil k významu zveřejňování platů. Dr. Štindlová souhlasila, že první usnesení připomíná vedení, aby plnilo své povinnosti, což ane není nutně chybné.

Prorektor Vlach poukázal na transparentní obsazení pozice tiskové mluvčí přes portál Jobs.cz. Zmínil posun významu „vnější vztahy“ směrem k PR.

Dr. Farkaš dále seznámil přítomné se seznamem obsazených vedoucích pozic bez výběrového řízení. Jednalo se o následující pozice:

- Vedoucí bezpečnostního odboru

- Vedoucí CPPT

- Vedoucí (ředitel) Hyb4City

- Ředitel NF UK

- Vedoucí EPMO

- Vedoucí OMŘI

Z řad přítomných nebyla absence veřejného, otevřeného a transparentního výběrového řízení rozporována.

Dr. Farkaš zároveň přednesl návrh dalšího usnesení.

Návrh usnesení:

Komise pro třetí roli AS UK žádá vedení UK o vypsání výběrových řízení za účasti zástupce AS UK na pozice, u nichž předpis vyžaduje otevřené výběrové řízení, a které vedení UK obsadilo bez výběrového řízení.

Hlasování: pro 10, proti 0, zdržel/a se 0

Schváleno

V navazující diskuzi pan kvestor uvedl, že zátěž investiční výstavby a projektového řízení vyžaduje flexibilitu, proto jsou někdy osoby dočasně pověřovány řízením. Připustil však, že při obsazování některých pozic nebyla dodržena pravidla výběrového řízení. J. M. paní rektorka vyjádřila, že je důležité rozlišovat, zdali se bavíme o vedoucí*m odboru či oddělení, neboť, dle jejího názoru, obsazování oddělení bez výběrových řízení není markantní z toho důvodu, že Univerzita prochází extrémně náročným obdobím z důvodů vypořádání se s následky tragické události na FF UK, bezprecedentní zátěže v oblasti investiční výstavby či řešení projektů. Paní kancléřka informovala o změnách ve Statutu a opatřeních týkajících se správní rady UK, přičemž zástupci Rady byli o těchto změnách informováni.

Dr. Pavlík dále připomněl, že Komise je poradním orgánem AS UK, a tudíž nemá oprávnění se obracet na vedení univerzity přímo, to má činit plénum AS UK. Zároveň zmínil analogii komisí Vlády, které nemohou komunikovat s Vládou napřímo, ale veškerou komunikaci činí Rada Vlády. Bc. Čech oponoval, že komise má právo obracet se na vedení UK přímo, což odpovídá současné praxi a analogicky také praxi například ve výborech Poslanecké sněmovny, které se na Vládu také obracení přímo. Na závěr Tereza Entlerová, předsedkyně Komise pro třetí roli AS UK, uzavřela diskuzi s tím, že všechna usnesení Komise tohoto večera mají deklaratorní povahu a nejsou pro vedení Univerzity závazná, ale jsou doporučující.

5. Rovnocenné mždy napříč UK

Tereza Entlerová, předsedkyně Komise pro třetí roli AS UK, uvedla tento bod a předala slovo Bc. Čechovi.

Bc. Čech představil, že se již delší dobu zabýval otázkou příslušností zaměstnanců k fakultám jako organizačním složkám, což podle něj odporuje zákoníku práce a není právně legitimní. Poukázal na iniciativu "Hodina pravdy" a transpozici evropské směrnice o transparentnosti v odměňování, která přinese větší viditelnost např. o gender-pay-gapu a na snahu MŠMT o posílení mzdové koheze. Zdůraznil riziko, že univerzita může čelit žalobám kvůli porušování zásady rovného odměňování, zejména pokud se tyto problémy nebudou řešit aktivně v rámci univerzity, namísto čekání na kontroly Oblastních inspektorátů práce (OIP) nebo rozhodnutí civilních soudů. Rozdíly v odměňování mezi pracovníky stejné profese na různých fakultách jsou obtížně obhajitelné. Jako příklad zmínil knihovnice, jejichž práce se na různých fakultách neliší natolik, aby ospravedlnila výrazné platové rozdíly. Apeloval na vedení, aby podniklo kroky k řešení těchto otázek, dříve, než se tím začnou zabývat soudy či OIP.

J. M. paní rektorka ocenila pozornost věnovanou tomuto tématu a informovala, že o pracovním prostředí a gender-pay-gapu se pravidelně jedná na rozšířeném kolegiu. Zmínila sdílenou odpovědnost vedení univerzity i fakult za mzdy fakultních zaměstnanců a podfinancování, které postihuje univerzitu napříč. Uvedla, že podpora RUK je směřována na fakulty, a vyjádřila přání, aby její dopad byl viditelný. Přislíbila předložení akčního plánu k této problematice během tří měsíců.

Prof. Kuklík poznamenal, že názory na fakultách se v této oblasti liší, a zdůraznil, že je nutné hledat řešení i v takové situaci. Poukázal na možnost bránit se případným soudním řízením a počkat na jeho výsledky.

V diskusi Bc. Čech dále uvedl, že současný mzdový předpis, neřeší problém rozdílu ve mzdách napříč fakultami, přičemž zmínil nelegitimitu přisuzování platů na základě příslušnosti k fakultě dle § 110 zákoníku práce.

J. M. paní rektorka vysvětlila historické faktory, které vedly k odlišné ekonomické úspěšnosti jednotlivých fakult, a zdůraznila evoluční přístup k motivaci fakult k ekonomické soběstačnosti. Jako příklad uvedla Fakultu sociálních věd, která dlouhodobě investovala do podpory zahraničních aktivit a grantů. Dále dodala, že v nerovném odměňování zaměstnanců napříč fakultami nespatřuje problém, a podotkla, že zaměstnanci mohou vždy migrovat za prací k oné fakultě, která má lepší mzdové podmínky.

Prorektor Vlach podpořil paní rektorku s příkladem z MFF UK, kde bylo strategické zanořování použito jako motivační nástroj k posílení finanční stability fakulty.

Bc. Čech reagoval s nadsázkou na výrok paní rektorky, že si zaměstnanci mohou vybrat fakultu podle svých preferencí a vyzval k systematickému řešení problémů decentralizace.

Usnesení:

„Komise pro třetí roli AS UK:

I. připomíná svá usnesení k agendě rovného odměňování na UK z 14. 12. 2023 a 21. 3. 2024;

II. žádá kvestora UK, aby v přiměřené době čtvrt roku předložil analýzu mezd neakademických pracovníků, která bude obsahovat srovnání rozdílů mezi fakultami, zejména srovnání průměrných hrubých mezd podle pozic (druh práce), a podle tříd;

III. znovu navrhuje zpracování auditu rovnosti odměňování externím subjektem, např. analytický nástroj logib;

IV. žádá rektorku UK o předložení akčního plánu k odstranění nedůvodných rozdílů v odměňování v rámci Univerzity Karlovy.“

Hlasování: pro 9, proti 0, zdržel/a se 0

Schváleno.

6. Různé

Mgr. Vohlídková se vymezila vůči nedůstojnému průběhu moderování slavnostního večera k 17. listopadu v Karolinu, kde byli ocenění vyzváni, aby bez přípravy veřejně promluvili a poté se dotazy zesměšňoval jejich výzkum. Vyjádřila názor, že tento přístup neodpovídal slavnostnímu charakteru události a mohl být vnímán jako ponižující, zejména pro studenty. Podle ní měl večer být oslavou, nikoliv zdrojem nepříjemností.

Dr. Farkaš s tímto názorem souhlasil a označil kladené otázky za nevhodné a nedůstojné. Podotkl, že ocenění nevěděli, že budou vyzváni, aby hovořili, natož, aby odpovídali na otázky, které měly být vtipné. Také zdůraznil, že několika oceňovaným bylo zkomoleno jméno a podotkl, že se univerzita oceňovaným vysmála do tváře. Zdůraznil, že takovéto jednání je nedůstojné vůči těm, jejichž cílem byly oslavy. Kritizoval, že ocenění studenti místo oslavy svého úspěchu odcházeli s pocitem nedostatečné úcty a že večer mohl být pro mnohé jediným kontaktem s vedením univerzity, který je zanechal v rozpacích.

J. M. paní rektorka reagovala slovy, že 17. listopad je náročný den s mnoha událostmi, kdy mohou vznikat nedostatky z důvodu únavy. Uznala, že situace mohla být vnímána různě, a vyjádřila lítost nad negativními pocity některých účastníků. Zároveň zdůraznila, že ocenění na slavnostním večeru je významné a otázky moderátorů nejsou neobvyklé. Přesto uznala potřebu lepší přípravy a zpětné vazby s moderátory a přislíbila, že příští slavnostní akce budou zorganizovány tak, aby odcházela většina účastníků spokojená. Dále J. M. paní rektorka dodala, že již druhý den po oslavách 17. listopadu proběhla schůzka s Mgr. Přívětivou ohledně budoucí vize této akce, průběhu jejího moderování a informování odměňovaných.

Dr. Farkaš podpořil návrh zlepšení přípravy a komunikace s moderátory pro příští ročníky, aby se podobné situace neopakovaly.

J. M. paní rektorka dále poděkovala organizačnímu týmu a zdůraznila, že přijímá odpovědnost za zlepšení do budoucna.

Prof. Kuklík navrhl, aby slavnostní večer moderovali sami studenti, jako je tomu v jiných zemích, například v německém Bonnu. Tento prvek by podle něj lépe odrážel skutečnost, že 17. listopad je především svátkem studentů.

Prorektor Vlach navrhl, že by bylo vhodné, kdyby vznikl organizační tým složený z řad členstva Komise pro třetí roli AS UK a zaměstnanců OVV UK, kteří by společně připravili ideový záměr akce; obdobně jak tomu již bylo např. v kontextu Reprezentačního plesu UK.

Tereza Entlerová vyzvala k hledání konstruktivních řešení. Navrhla zaměřit se na zlepšení organizačních procesů a případně změnit celkový koncept večera tak, aby lépe odpovídal mezinárodnímu charakteru Dne studentstva.

Mgr. Gogela upozornil, že příště by měly být zmíněny i celouniverzitní studentské spolky v souvislosti s akcí „Na Karlovku“. Uvedl, že i když se některé přihlašují prostřednictvím fakult, je důležité vyzdvihnout i ty, které působí na celouniverzitní úrovni.

Do bodu Různé se nikdo další nepřihlásil a jednání bylo ukončeno v 20:55 hod.

Zapsal: Jan Jirmus, tajemník Legislativní komise AS UK

Za správnost: Tereza Entlerová, předsedkyně Komise pro třetí roli AS UK

Zápis ke stažení.