Zápis ze zasedání Sociální komise AS UK ze dne 28. dubna 2025



Zápis ke stažení zde.


Přítomní: Bc. Jakub Čech (PF), Tereza Entlerová (3.LF), RNDr. Andrej Farkaš (MFF), Jakub Gogela (FF), Paul Lafogiannis (LFP), doc. PhDr. Zbyněk Němec, Ph.D. (PedF), Arnošt Polák (PřF), Bc. Jan Tkáčik (ETF), Martina Zajícová (FaF), Adam Zdráhal (LFP), Bc. Marek Boňko (FSV), Nicole Čadková (LFP), Mgr. Michael Glogr (PF), Bc. Richard Janeček (PřF), Karel Mikulčák (LFP), Oskar Vogl (ETF), Nina Bystrianska (FF)


Omluveni: Georgia Hejduková (PF)


Hosté: Mgr. Petra Štanclová (kancléřka UK), Mgr. Miroslava Hurdová (ředitelka KaM), Ing. Lenka Henebergová (členka KR), Mgr. et Mgr. David Hurný (člen KR), Mgr. Zuzana Poláková (UK Point), Mgr. Tomáš Konečný (UK Point), Mgr. Jan Tesárek (Centrum resilience), Mgr. et Mgr. Šárka Vohlídalová (UK Point), Bc. Viktor Neuwirth (RUK), Radovan Štencel (Rada KaM), Mgr. Miroslav Čermák (OVV), Bc. Tomáš Konečný (OVV)


Program:

  1. Zahájení a schválení programu

  2. Zdravotní pojištění pro studenty z tzv. třetích zemí

  3. Změna Statutu UK – čl. 51b (sídla studentských spolků)

  4. Podpora zájmové činnosti studentů na UK

      a. 

    Přehled čerpání zájmové podpory v AR 2024/2025

  5. Psychologická péče na UK

  6. Koleje a menzy

      a. 

    Informace z kolejí a menz

      b. 

    Priority SKAS

  7. Knihovny a studovny

  8. Různé

1. Zahájení a schválení programu

Jakub Gogela, předseda Sociální komise AS UK, přivítal všechny na jednání komise, které se výjimečně konalo v prostorách Kavárny u Rotlevů, a poděkoval paní ředitelce Hurdové za poskytnutí tohoto prostoru.


Doc. Němec navrhl zařazení bodu ke Strategickému záměru, který byl poslán k připomínkování členům AS UK, ale komise se shodla na to, že se tento bod vzhledem k další agendě projedná až na květnovém jednání, jelikož lhůta pro zasílání připomínek je až 12.5., kdy také zasedá komise.


Program byl schválen tichým souhlasem.

2. Zdravotní pojištění pro studenty z tzv. třetích zemí

Mgr. Štanclová představila materiál – Původní návrh již byl předložen na komisi 9.12., od té doby došlo k řadě změn. Dohodlo se, že nakonec nebude uzavřeno memorandum s Pojišťovnou Slavia, protože z jejího balíčku vypadla psychosociální pomoc. Uzavřeme tedy memorandum s PVZP, jelikož její balíček je velmi široký, mají mnoho smluvních zařízení a poskytnou nám výraznou slevu. Nově chtějí navázat spolupráci i s další pojišťovnou, a to s Vitalitas. Zajímá je však názor komise, zda tyto balíčky máme studentům nabízet či zda mají pátrat dál. Chceme si minimálně zasmluvnit PVZP, bude to neexkluzivní memorandum, zbytek smluv můžeme uzavřít i později.


Dr. Farkaš – U PVZP se stává, že v průběhu roku mění své podmínky. Bude někdo průběžně kontrolovat, že balíček odpovídá tomu, co jsme zasmluvnili, a popřípadě vyjednávat jiné podmínky? A co když přijde nějaká pojišťovna s lepší nabídkou?


Mgr. Štanclová – V memorandu je zakotveno, že nám pojišťovna musí dát informaci, když budou měnit původní podmínky. Stejně tak budou moci obě strany vypovědět smlouvu bez uvedení důvodu. Nemáme ale nástroj, jak pojišťovně zabránit, aby podmínky nezměnila.


Dr. Farkaš – Takže my jen měníme uživatelskou základnu za slevu.


Mgr. Štanclová – Máme zasmluvněno, že nám pojišťovna dá slevu 20 % na jejich balíček, a to i kdyby v budoucnu měnili balíček. Nyní memorandum připravoval Viktor Neuwirth, po jeho uzavření se budou o tuto agendu starat kolegové co dělají zahraniční studijní programy.


Mgr. Glogr – Memoranda je tedy jen neformální dohoda, jež nevylučuje možnost našim studentům uzavřít smlouvu i s jinou pojišťovnou, což vede k jeho dotazu: Byly posouzeny i pojistné podmínky dané pojišťovny? Stejně jako Slavia, tak i PVZP má neblahou pověst, že má u z pojištění občanů z třetích zemí dosti výluk. Byly tedy před sepsáním memoranda zváženy i pojistné podmínky a zda nedojde k vyloučení některého běžného plnění tak, aby studenti nebyli dotlačeni k tomu uzavírat pojistky, které jsou pro ně nevýhodné nebo nepoužitelné?


Bc. Neuwirth – Co se týče výluk: dívali jsme se na to a PVZP umožňuje uzavřít pojištění i lidem, kteří mají nějaké chronické onemocnění, byť za příplatek. Jiné pojišťovny často pojištění neumožnují vůbec, ale PVZP ano. Jsou tam ale i tak výluky, např. pokud se jedná o predispozici, kterou student nenahlásil.


Mgr. Štanclová – Když porovnávali smluvní podmínky, tak balíček od PVZP je stále nejširší, co se týče proplácených služeb. Další výhoda je i v šíři smluvních zařízení. Stanovili si na základě studentské ankety nepodkročitelné minimum, ne čemž budeme trvat a co v základních balíčcích pojišťoven skoro nikde nebylo.


Polák – Je tam napsáno ale „pojištění je zcela bez výluk“.


Bc. Neuwirth – To znamená, že PVZP umožní uzavřít pojištění všem, včetně chronicky nemocných, a to za přirážku. To pojištění se uzavírá oproti prohlášení o zdravotním stavu. Student tam může uvést, že žádnou predispozici nemá, a pak může čerpat balíček bez omezení. Jakmile uvede predispozici, tak se mu v závislosti na konkrétním zdravotním stavu zvyšuje pojištění. Největší problém mohou dělat limity např. na léky apod., které může čerpat jen do limitu, které jsou stanovené v memorandu.


Polák – Je tento limit 10 mil. Kč standardní nebo nadstandardní?


Mgr. Štanclová – PVZP měla dlouho na tento typ produktu monopol, její standard je proto poměrně vysoko. Ostatní pojišťovny se nyní snaží dorovnat místo na trhu vedle tehdy monopolní PVZP.


Bc. Čech – Úprava byla nešťastná dříve i nyní, líbilo se mu to dříve skoro víc jak současný tržní model. Není však u memoranda problém z pohledu soutěžního práva v tom, že dojde ke zvýhodnění jednoho subjektu?


Mgr. Štanclová – Problém to není, jsme na to připraveni. Naopak pokud přijdou jiné pojišťovny s lepšími podmínkami, tak je uvítáme a uzavřeme smlouvu i s nimi. Je to tedy motivace pro další subjekty.


Bc. Čech – Nezvažovali v rámci spolupráce mezi VŠ kolektivní vyjednávání s pojišťovnami?


Mgr. Štanclová – Můžeme to zvážit pro další rok, ale letos potřebujeme obeslat studenty s informacemi již v květnu. Komunikace s pojišťovnami však trvá dlouho, proto by rádi uzavřeli alespoň toto a do budoucna se můžeme bavit o navýšení a rozšíření spolupráce.


Bc. Boňko – Návrh mu přijde jako rozumný. Jak se na to dívají fakultní koordinátoři?


Mgr. Štanclová – Má informaci, že je to na fakultách přijímáno kladně, koordinátoři o tom ví a čeká se nyní již jen na reakci od Sociální komise.


Návrh usnesení:

Sociální komise AS UK bere na vědomí poskytnutý materiál Aktualizace podmínek zdravotního pojištění pro studenty pocházející z tzv. “třetích zemí” a podporuje další kroky dle předloženého materiálu.

Hlasování: pro 13, proti 0, zdržel/a se 0

Schváleno

3. Změna Statutu UK – čl. 51b (sídla studentských spolků)

Gogela – Nově budou muset mít všechny právnické osoby smlouvu, pokud budou chtít mít na UK sídlo, což dosud nebylo. Nově o tom bude rozhodovat pouze rektor, byť doposud o tom v některých případech rozhodoval i děkan.


Mgr. Štanclová – Připomínky byly vyřešeny tak, že se k tomuto článku vydá samostatné OR. Bude ráda za další připomínky, které do tohoto OR zapracují. Zatímní návrh je takový, že si žadatel podá žádost vedoucímu součásti, která má svěřenou budovu do správy. Na součásti se děkan či ředitel rozhodnou, zda tam sídlo chtějí nebo ne. Pokud ne, tak je řetězec ukončen. Pokud si zde sídlo přejí, tak k tomu připraví stanovisko stran toho, jaký má spolek (či jiná právnická osoba) vztah k UK, což bude postoupeno na RUK. Pokud bude soulad i od vedení UK, tak je souhlas udělen a věc se vrátí na fakultu, která dokončí proces a uzavře se subjektem smlouvu.

Obecně se může jednat o dvě situace: je zakládán nový spolek nebo si tam spolek přeje přemístit své sídlo.


Bc. Čech – Ve výchozím stavu na to nemá vyhraněný názor. Navržený postup ale přinese větší byrokracii, a to nejen RUK, ale i fakultám. V novele Statutu jsou články, kde se omezuje kontrolní pravomoc AS ve vztahu k právním jednáním právě pod záminkou snížení byrokracie. Na UK, kde dlouhodobě selhávaly kontrolní mechanismy, si chceme odebrat kontrolu, ale v této drobnosti si naopak byrokracii na rektorátní úrovni přidáváme, což mu nedává smysl. Rád se nechá přesvědčit o potřebnosti tohoto kroku, ale nyní k tomu nevidí důvod.


Mgr. Štanclová – Poznačí si a bere to v potaz, leč toto je varianta, na níž se shodlo RKR. Ráda by tam dala i ustanovení, že souhlas musí udělit i správce nemovitosti. Jediné, co se mění oproti stávající praxi je to, že dojde k evidenci na RUK a budeme mít o sídlech lepší přehled. Ani sami děkani často neví, kdo všechno má vlastně v budovách sídlo.


Mgr. Konečný – Dnes je situace taková, že když vznikne spolek a chce mít sídlo na UK, tak jeho žádost doputuje nejčasti na UK Point, předá se na PO RUK a ti stejně spolku odpoví, ať se obrátí na fakulty. Vznikají pak problémy v tom, že nevíme, jak situace dopadla, zda sídlo (ne)bylo umístěno a celý proces zapsání spolku se zde prodlužuje na měsíce. Obvykle také souhlasy s umístěním podepisují děkani či tajemníci, což MS v Praze takto obvykle přijímá.

Druhý problém je v nerovném zacházení: některé spolky sídlo dostanou na žádost bez dalších povinností, jiné mají smlouvu, další platí nájem a některé mají sídlo sjednané s RUK. Není zde jednotná evidence, nejsou tam jednotné podmínky ani pro žadatele. Rozhodování je nahodilé, každá fakulta k tomu má odlišný přístup. Bez smlouvy ale nemáme možnost určitých pojistek jako, co se stane, když se spolek transformuje či změní předmět své činnosti. Pak nám nastane problém, kdy jej nemůžeme vystěhovat. Chceme tedy sjednotit pravidla, která pak můžeme jednoznačně vymáhat a udílet sídla nebo ukončovat umístění sídla, když nastane problém nebo změna okolností.


Gogela – Má obavy z nárustu byrokracie, protože nyní stačí v praxi pouze souhlas děkana.


Mgr. Štanclová – Někdy ano, záleží však na konkrétním soudním úředníkovi.


Gogela – Chápe cíl změn, kterým je větší kontrola nad tím, jaké právnické osoby mají sídlo v budovách vlastněných UK, což považuje za opodstatněný zájem. Dle něj ale tento benefit nepřevažuje nad nárustem administrativy.

Považuje také za důležité, aby umístění sídel studentských spolků nebylo zpoplatněné. Ptá se dále na přechodné ustanovení.


Mgr. Štanclová – Nebude se to vztahovat na současné smlouvy, ty stávající se nebudou měnit. Týká se to pouze smluv uzavíraných do budoucna.

Důvod, proč to děláme je ten, že souhlas od rektora by tam měl být, aby to soud vůbec mohl zapsat.


Gogela – A kdo bude ty smlouvy vypovídat?


Mgr. Štanclová – Nemáme ještě komplexně připravené všechny body navrhovaného OR, od dnešního jednání očekávala, že si řekneme základní teze. Detaily pak můžeme dořešit společně se senátem.


Dr. Farkaš – Má návrh, jak by systém mohl vypadat. K formě OR: nic nezakazuje předat kompetenci k umisťování sídel a pronájmů pro spolky na děkana. Dá se použít model, kdy rozhodne o sídlu děkan a na RUK se pouze povede evidence.


Mgr. Štanclová – Je tam však potřeba mít souhlas rektora, aby to soud mohl zapsal.


Dr. Farkaš – Pokud si vnitřním předpisem tuto pravomoc delegujeme na děkana, tak to soud musí přijmout jen s podpisem od děkana právě na základě našeho předpisu. Pokud to bude jasně deklarováno, tak může stačit jen souhlas děkana. Je to sice střet pohledů, ale naším cílem je co nejvíce celý proces pro spolky zjednodušit. Na druhou stranu je zastáncem toho, aby spolky uzavíraly smlouvy přímo s fakultou, a pak je možnost do OR zakotvit, že fakulta „může“ stanovit za uzavření smlouvy poplatek ve výši odvyklé. Neví, zda je vhodné dávat tam nějakou doporučenou výši, ale jednoduše to lze rozdělit na 2 kategorie – pouze sídlo a sídlo + další služby (např. podatelny).

U sídel jiných právnických osob (s.r.o. + a.s.) by bylo vhodné postupovat stejně, jako u komerčních nájmů. Zde by klidně ponechal povinný podpis od rektora.


Mgr. Štanclová – A když to soud nebude chtít zapsat, tak jim dáme jako podklad pro zápis náš Statut?


Dr. Farkaš – To stačí doplnit na web jako doporučenou přílohu, jelikož je to spolek, který to posílá na soud. A spolek tam může to OR přiložit jako jednu z příloh.


Mgr. Konečný – Posílá to spolek, ale skutečně by to měl podepisovat rektor či určená osoba jednající za univerzitu. Také se stalo, že soud neuznal podpis od tajemníka a vyžadoval podpis rektora. Spolky někdy přikládaly i pravidla hospodaření UK, kde je uvedeno, že je budova svěřena do správy konkrétní fakulty. Situace je ale různorodá i při postupu soudních úředníků, proto vítá tento článek, jelikož se sjednotí proces a jedna žádost bude pro všechny fakulty. Dle něj to pro spolky znamená zjednodušení v existenci jasného procesu a spolkům je stejně jedno, kdo to interně vyřeší, jestli si to předávají fakulty s právním odborem nebo ne. Jejich cílem je mít souhlas s umístěním sídla.


Gogela – Dle něj je třetí projednávaná varianta nejlepší, tedy že to bude detailněji specifikované v OR, což je výrazně lepší, jak původní dva návrhy projednávané na kulatém stole a ekonomické komisi. Bude ale důležité, jak bude OR připraveno. 


Návrh usnesení:

Sociální komise AS UK žádá, aby byla zapojena do příprav návrhu opatření rektorky upravujícího umísťování sídel právnických osob do budov vlastněných UK, které bude vydáno pro schválení změny statutu.

Hlasování: pro 14, proti 0, zdržel/a se 0

Schváleno

4. Podpora zájmové činnosti studentů na UK

4.a. Přehled čerpání zájmové podpory v AR 2024/2025

Mgr. Konečný – Žádná nová žádost o podporu nedorazila a do léta ani žádné nové už nečekají. Na základě výzvy z minulého jednání předkládají přehled o čerpání. Byla dokončena účetní kontrola za rok 2023, zpracovávají nyní podklady za rok 2024. Mají jedinou vratku ve výši 16 tisíc Kč, která se převede do letošních prostředků k přerozdělení.


Gogela – Zarazily jej v tabulce termíny vyřizování žádostí, zejména co se týče termínu doručení žádosti a termínu stanoviska PO. V jednom případě byla žádost doručena v září, stanovisko vydáno v lednu a k vyplacení došlo v březnu. Domnívá se, že by proces vyřizování žádostí mohl být rychlejší. Chápe ale, že v současnosti je PO zaměstnán hlavně změnou předpisů po přijetí novely vysokoškolského zákona.


Dr. Farkaš – V OR je určen jediný termín, a to povinnost projednat žádost do 45 dnů po doručení se Sociální komisí, což se dodržuje. Termíny vyplacení jsou však v jednom případě i po půl roce od projednání. Podobné excesy jsou i u jiných záležitostí spadajících pod PO. Některé spolky mohou snadno dospět k názoru, že UK je připravena proplatit jim náklady ihned poté, co se žádost projedná na Sociální komise. Měly by tam být jasné termíny i pro RUK, jelikož nyní jsou zážitky spolků velmi zlé, jelikož neví, co se s žádostí děje po projednání na komisi. Občas se stalo, že byla žádost zamítnuto po formální stránce poté, co jim ji již Sociální komise schválila. Spolky tak neví, zda mohou či nemohou akci konat, protože čekají na podpis smlouvy. Administrativa na straně RUK dosti zaostává. Bylo by dobré, aby byl postup zlepšen, aby spolky chtěly tyto akce pořádat. Často je musí dotovat sami studenti, kteří pak čekají, zda se jim něco vrátí. Což je přesně ta situace, kterou nechceme.


Mgr. Konečný – Rozhodně souhlasí, poslední dobou se z té podpory stává vlivem prodlev většinově nástroj pro velké a bohaté spolky, které jsou schopné tu časovou prodlevu zvládnout. Termíny sledují, připomínkují, PO je pravidelně upomínán. Obvykle po kontrole od PO a EPMO  v minulém roce byla žádost do měsíce celá zprocesována. Nabízíme možnost podepisovat smlouvy také na UK Pointu, nejen přímo na PO, kdyby nevyhovovaly úřední hodiny. Snažíme se všechny procesní věci spolkům usnadňovat. Spolky jsou informovány, jaký je další proces, kam žádost putuje atd. Stálé dotazy na stav zpracování nám i tak přichází, nediví se jim, komunikují to ze strany UK Pointu pravidelně jak s PO, tak spolky. Co se týče přípravy nového OR: od začátku do toho šli s tím, že tam chtějí mít pevné procesní lhůty, a to od rozhodnutí Sociální komise až do okamžiku podpisu smlouvy. Většina úkonů se zprocesuje velmi rychle, ale na straně PO se ten postup zasekává letos pravidelně.


Bc. Čech – Pro něj je neuvěřitelné, že takový problém vůbec máme a nechápe to. Žádost nemá tolik stran, PO ji jen projde po formální stránce se zaměřením na to, zda není zjevně nezákonná. a nechápe tedy, proč to trvá tak dlouho. Rád by slyšel vysvětlení.


Mgr. Konečný – Problém nastal až v tomto AR, jelikož předtím se zvládala držet šedesátidenní lhůta od podání do vyřízení. Historická zkušenost je taková, že to PO byl schopen vyřizovat v přiměřené době.


Dr. Farkaš – Ne, problém zde byl dlouhodobě. Zajímá jej u žádosti spolku Charlie, co znamená sloupeček „PO“?


Mgr. Konečný – Sloupeček „PO“ je kontrola ze strany PO, tedy souhlasné stanovisko, na jehož základě je žádost projednána. Po usnesení Sociální komise je pak zpracováno ze strany PO rozhodnutí a smlouva a vydáno rozhodnutí od Kanceláře rektorky. Jedná se tedy o vstup, ne o vlastní činnost PO.


Ing. Henebergová – Ty smlouvy jsou standardizované. Je to tedy čistě procesní úkon? Stalo se, že by PO někdy odchytil něco protiprávního?


Mgr. Konečný – Důvodem pro to, aby to zpracovával PO, je to, že se jedná o dvě související činnosti. Nejprve PO zkontroluje, zda spolek splňuje požadavky předpisu, což se delá po formální kontrole žádosti na UK Pointu (jedná se o aktivní spolek, má účetní závěrku atd.). První fáze je tedy čistě formální kontrola. Poté, co Sociální komise žádost doporučí, tak PO připraví smlouvu, kde jsou uvedeny částky, podmínky pro plnění. Připraví návrh rozhodnutí, který se předá do Kanceláře rektorky k podpisu. Je otázka, zda nemůže standardizovaná smlouva projít i jiným procesem. Jsou dva výchozí typy smlouvy, dle typu podpory.


Vohradská – V tabulce jí chyběly mj. termíny akcí, což považuje za důležitý údaj. Zároveň by pomohlo mít to v Excelu, nikoliv v PDF, jelikož se dá následně s údaji snadněji pracovat.


Mgr. Konečný – Mají velkou sdílenou tabulku, do materiálu pro komisi byly exportovány jen vybrané sloupce, o které předseda požádal, ale není problém nadefinovat větší rozsah sdílených dat. Není problém tabulku zaktualizovat a poskytnout jiný výtah. V PDF formátu je to na základě dřívějšího požadavku komise v tomto formátu dostávat podklady.


Návrh usnesení:

I. Sociální komise AS UK bere na vědomí informace o dosavadním čerpání zájmové podpory v AR 2024/2025.

II. Sociální komise AS UK konstatuje nečinnost Právního odboru RUK při včasném vyřizování žádostí o podporu zájmové činnosti studentů. Komise proto žádá rektorku UK o neprodlené zajištění nápravy.

III. Sociální komise AS UK požaduje, aby do pravidel zájmové podpory nebo do opatření rektorky byla zakotvena lhůta, dokdy musí Právní odbor RUK vyzvat příjemce k podpisu smlouvy.

Hlasování: pro 13, proti 0, zdržel/a se 1

Schváleno

Gogela – Informuje členy komise, že spolkové podpoře se bude věnovat i kulatý stůl zaměřený na návrh nového OR. Toto znění by mělo být k dispozici okolo 12.5.


Ing. Henebergová – Dne 12.5. budou na KR předloženy základní teze, které budou následně obratem poskytnuty komisi k diskusi.

5. Psychologická péče na UK

Gogela – Jedná se o podnět Bc. Čecha, přičemž Ing. Henebergová na něj již detailně reagovala ve svém mailu pro SKAS.


Ing. Henebergová – Obsáhlejší analýza bude předložena na červnové jednání komise. Celkový objem poskytnuté individuální psychologické péče čítá cca 2500 individuálních konzultací, čímž se stáváme jedním z největších poskytovatelů psychologické péče v ČR. Uspořádali jsme okolo 9000 skupinových aktivit, na skupinových terapiích je stále dostatek místa a další osoby se mohou i nadále hlásit. U individuálních terapií se snaží mít vyčleněnou kapacitu pro urgentní záležitosti, proto se v aplikaci ne vždy zobrazí informace, že mají poradny „volno“.

Na otázku obsazenosti termínů jsou dva pohledy: první problém je, že když člověk potřebuje pomoc urgentně, tak ji nebude hledat přes kalendář. Potřebujeme však identifikovat potřeby studujících i jinak, a na to potřebujeme rozšířit naše kapacity. Když se někdo necítí dobře, tak psychologická péče není vždy tím, co mu pomůže. Občas je zde informační deficit, někdy může studujícími pomoci např. Kariérní centrum, třeba když dané osobě chybí pocit interního naplnění. Do aplikace tedy potřebujeme dostat „triáž“, tedy rozdělení potřeb studujících dle skupin jejich potřeb. Stávající aplikace však není pro tyto potřeby nejvhodnější, jedním z jejích negativ je, že čím větší časový výhled se do ní zadá, tím hůře funguje a má delší reakční doby. Nejsme tedy schopni tam nyní zadávat delší časová období.


Dr. Farkaš – Aplikace nyní funguje v rámci PowerApp od Microsoft. V rámci balíku tohoto předplatného jsou i Bookings, které fungují trochu jinak a mohly by být vhodnější. PowerApp mají svoje limitace a není to nejvíce uživatelsky responzivní a příjemné prostředí. Máme zde k dispozici lepší možnost, a to bez alokování dodatečných výdajů. Kdyby bylo možné investovat 100-150 tisíc Kč, tak si můžeme zakoupit komerční produkt nebo si nechat naprogramovat aplikaci na míru, protože PowerApps není ideální pro takovýto objem služeb. Na MFF mají zaměstnanou koordinátorku, která rozděluje studenty na základě jejich potřeb. V některých případech může studujícím poradit sama, ale kde ne, tam je odkáže na relevantní osobu, která jim pomůže. Podstatné však je, aby se studentům ozval někdo, kdo je schopen jim poradit, co nejdříve poté, co nás studující zkontaktuje. Pokud se někdo odhodlá k tomu otevřít aplikaci a uvidí, že nejsou žádné volné termíny pro konzultace, tak je to pro něj extrémně demotivační. Systém je potřeba předělat tak, aby se studentům někdo intenzivně věnoval. Až poté můžeme rozdělovat služby na krizové, na dlouhodobější poradenství, popř. je odkazovat na jiné neziskové organizace nebo na alternativní možnosti pomoci. Reálně to ale stejně znamená, že je na začátku třeba navýšit personální kapacitu.


Ing. Henebergová – Připraví si na červen materiál, tímto směrem směřuji. Systém Bookings se jí líbí, ale tam je podmínka v tom, že by všichni museli přejít na Microsoft maily.


Dr. Farkaš – Účet u Microsoftu mají všichni lidé z UK, ale je třeba je informovat, že si mají nastavit přeposílání z centrálního e-mailu na soukromý či fakultní e-mail. Studenti se tam přihlásí přes CAS.


Bc. Čech – Již minule se řešilo, zda je možné do aplikace přidat i fakultní poradny, aby byly všechny služby na jednom místě. Často slyšíme, že je toto téma prioritní, ale mít nulové kapacity je špatně. Naopak pro člověka, který váhá, zda pomoc využít, bude určující, zda (ne)uvidí v aplikaci kapacitu. Čísla takto souhrnně vypadají vysoká, ale máme 52 tisíc studentů. Nepřijde mu to tedy tak moc s ohledem na to, jak velká jsme instituce. Měli bychom mít kapacitu dostatečnou. Rád by proto slyšel konkrétní kroky k navýšení kapacit.

Druhá věc je centralizace všech agend do aplikace. Rád by po přihlášení přes CAS viděl např. poradnu PF a poradny RUK, ale ne již poradnu FSV, jelikož není členem akademické obce FSV. Nepřijde mu dobré řešit termíny po e-mailech, jedná se o plýtvání lidského potenciálu. To je věc, kterou lze digitalizovat a zautomatizovat.


Mgr. Vohlídalová – Ty e-maily vyřizuje koordinátor, který je rozděluje po agendách. Na stránce s odkazem na aplikaci je disclaimer, že pokud studenti nenajdou termín, tak ať napíšou na e-mail poradny. Fakulty navyšují kapacity pro poradenství, avšak je složité sjednotit je do jedné aplikace pro všechny.


Polák – Také chtěl poznamenat, že nula vypadá v aplikaci příšerně a odradí studenty. Rozcestník by byl vhodným řešením.


Ing. Henebergová – U kolegů ve Finsku mají aplikace vyvinutou na míru od psychologů. Díky tomu je zajištěno bezpečí, že nedojde ke špatnému nasměrování zájemce. Student je odnavigován přes automat, který jej případně odkáže na alternativní služby, ale když přes to „síto“ propadne, tak mu to umožní rezervovat si termín u psychologa. Nestane se tak, že by nastala „nepředvídatelná hrůza“, vše je nastaveno velmi citlivě. Bojí se ale spoléhat se na AI bez dalšího.


Vohradská – Bylo by vhodné doplnit na web větu, že studenti jsou skutečně zváni k tomu, aby na e-mail poradny aktivně psali, a že jsou extra termíny pro krizové situace. Současná textace to nijak nenaznačuje.


Mgr. Tesárek – Nesmíme však v studentech vyvolávat mylný dojem, že jim můžeme pomoci se vším. Nejsme krizové pracoviště, snažíme se proto aktivně komunikovat, že pokud se student nachází v akutním stavu, tak je potřeba, aby se obrátil na jiné pracoviště. Kontakty na ně jsou jak na webu, tak je předáváme i při prvokontaktu. Nechceme vyvolávat dojem, že jsme schopni odstínit všechny krizové situace. Snažíme se vyjít všem maximálně vstříc, ale máme své hranice. Budou však vděčni za jakékoliv podněty. Chceme, aby se na nás lidé obraceli s důvěrou. Textaci věty na webu upraví, to není problém.


Dr. Farkaš – Je proti zavádění chatbotů, to není typ kontaktu, který studenti v krizové situaci potřebují. Jsou zároveň dva typy krizové situace: chci udělat něco zlé anebo se blížím do stavu, kdy to bude velmi špatné. Krizovou situaci A nepodchytíme nikdy, ale krizová situace B je dle něj právě to, co bychom měli umět zachytit. Použití rozcestníku po vzoru finské aplikace jistě má smysl, ale to by muselo být velmi citlivě připravené, aby to lidi neodradilo a citlivě je roztřídilo. Pak by to nebyl problém.

Pokud by byla kapacita věnovat se ručnímu roztřízení, tak se nabízí např. možnost nabízet kratší termíny konzultací, a to klidně online. Často stačí, aby studenty někdo osobně vyslechl a přesměroval. Je to možnost, jak lépe vytěžit stávající kapacity. Je také dobré mít navázanou spolupráci v zátěžových obdobích, jako je např. zkouškové.


Ing. Henebergová – Na červen předloží další materiál. Je v jednání spolupráce s Peerkem, spolkem studentů psychologie. Ti mají trénink krizové intervence a mohli by se věnovat právě tomuto roztřízení. UK se snaží spolupráci vyjednat tak, aby to bylo pro studenty uznáváno jako praxe. Napojují se i na Nadační fond UK, jelikož jedním z jeho podfondů je Fond resilience. Rádi bychom, aby byly tyto stáže pro studenty psychologie placené.


Dr. Farkaš – Právě na toto jsou studenti ideální a když se bude jednat o něco složitějšího, tak studenta přesměrují zkušenějšího psychologa.


Mgr. Tesárek – Hledají nízkoprahové a nízkonákladové způsoby, jak zajistit co nejlepší péči.

6. Koleje a menzy

6.a. Informace z kolejí a menz

Mgr. Hurdová – Pro rok 2025 připravují další várku rekonstrukcí, např. sociální zařízení na Větrníku nebo oprava Koleje Švehlova. Na Jednotě bude probíhat oprava kanalizace, jelikož se kanalizační řád ukázal jako nedostatečný. Obecně je snaha investovat všechny volné prostředky do rekonstrukcí. V roce 2024 vznikla rezerva ve výši 30 mil. Kč, která může být čerpána až do roku 2026, z čehož bude opraveno sociální zařízení na Koleji Švehlova v přední části nové budovy. Zahájí se také rekonstrukce sociálního zařízení na Koleji Jednota. Pokračují i v obnově dalších koleji. Dojde k výměně nábytku v části koleje Hvězda. Spolupracují s Vězeňskou službou: vězni pro studenty vyrábějí nábytek, který je velmi kvalitní.

KaM byla úspěšná při čerpání z OP JAK, díky čemuž budou instalovány plošiny do menz, a i v Centru Krystal, aby se studenti dostaly bezbariérově do studoven. Vybudujeme dva nové pokoje pro studenty se sníženou pohyblivostí.

Zajímá je i názor studentů, kteří u nás bydlí a stravují se, proto probíhá dotazníkové šetření ohledně spokojenosti s ubytováním na kolejích. Běží to týden a již máme 1700 českých a 500 anglickojazyčných respondentů z řad ubytovaných. V menzách jsou všude QR kódy a studenti mohou pomocí nich vyjadřovat svoji (ne)spokojenost. Každá recenze je individuálně vyhodnocována, čtou všechny komentáře.

Byly vyhlášeny předběžné tržní konzultace na nový systém na objednávky jídla, přihlášky dorazily čtyři. Následovat budou online konzultace s jednotlivými firmami. Na konci května bude vyhlášeno otevřené výběrové řízení na nový ubytovací a rezervační systém.


Bc. Čech – Má dva dotazy v návaznosti na prosincové jednání Sociální komise. První se týká komunikace, tedy aby komunikace ohledně nabídky KaM byla komunikována na oficiálních kanálech UK. Druhé se týká usnesení Sociální komise k otevření menzy o víkendech. Jaká probíhala jednání s dalšími pražskými VŠ? Mělo by to smysl, pokud by se jednalo o společný projekt více VŠ, kdy bychom si předávali data za účelem čerpání z ukazatele J. K tomu je potřeba dialog rektorů. Co se událo v této agendě, popř. komu to má připomínat? Nerad by, aby to zapadlo.


Mgr. Hurdová – Máme zaměstnance, který se zabývá sociálními sítěmi KaM a před Velikonoci byl domluven termín schůzky s Mgr. Čermákem z OVV, který chce spolupráci mezi OVV a KaM rozvíjet. Instagram KaM je propojen s Instagramem UK, ale pracují na tom, aby se i toto zlepšovalo.

Co se týče provozu menzy o víkendech, tak pan kvestor řekl, že zkontaktuje kvestora ČVUT. Sama se ptala ředitele KaM ČVUT, zda by s námi do toho šli. Dle jeho vyjádření o to ale zájem nemají a o této možnosti neuvažují.


Bc. Čech – Můžeme víkendovou menzu otevřít i my, pokud si budeme sdílet data. Polohou se nabízí menza Arnošta z Pardubic, Jednota nebo Právnická. Můžeme začít dialog i s VŠE. Bylo by dobré na toto téma nezapomínat.


Mgr. Hurdová – Oni na to nezapomínají, nutnosti zajistit stravování v průběhu celého týdne jsme si vědomi. Hledají se např. možnosti, aby byly bufety otevřeny na večeře. Od příštího akademického roku bude do večera otevřen bufet na PF, a i v bufetu na RUK se prodlouží otevírací doba. Poté začneme dialog s VŠE, zda mají zájem o víkendovou menzu. Tam bude možná lepší pozice pro dialog, jelikož mají komerčního provozovatele.


Sociální sítě KaM

Štencel, zástupce Sociální komise v Radě KaM – Ohledně sociálních sítí vyzvala Rada KaM paní ředitelku, aby došlo k propojení prezentace KaM s OVV, aby došlo k vylepšení veřejné prezentace KaM. Má informaci, že ze strany RUK byla opakovaně snaha o spolupráci, avšak naráželo se na velkou personální fluktuaci na straně RUK. Proto se zatím spolupráce nepodařila a sítě propojeny nejsou. Coby zástupce komise v Radě KaM je k dispozici k otázkám a rád informuje o další agendě Rady KaM.


Mgr. Hurdová – Najít někoho, kdo nám bude spravovat sociální sítě, není snadné, ale snaží se. Sledující nám přibývají, veškeré publikované informace mají vyšší stovky shlédnutí. Informace o tom, kde se menzy nacházejí, měly dosah až k tisícům. S OVV si informace navzájem sdílejí, práce probíhají. Např. Instagram KaM je celkem nový a nasbírat na začátku nové sledující není snadné a rychlé. Má však za to, že sociální sítě KaM mají dobrou sledovanost.


Bc. Čech – Dosahu v řádu stovek je málo, jelikož máme 52 tisíc studentů. Vysoký dosah nám zajistí propojení na centrální sociální sítě. Zajímá jej, zda KaM potřebují vlastního správce sítí, zda by nestačilo mít jen někoho na OVV, kdo by se věnoval otázce KaM na 5-10 % své kapacity. Popřípadě přijmout zaměstnance na dohodu zaměřeného jen na tuto agendu. Informace o nově otevřených menzách by se měly objevit také na hlavních sociálních sítích UK.


Štencel – Také vnímá problém v tom nepropojení kanálů a zvažuje, zda má smysl mít samostatné sociální sítě KaM. Uvedl, že šíření důležitých informací se neobejde bez aktivních studentů, kteří je přesdílejí dále. Přijde mu paradoxní, že například informace o dvou nových menzách musejí inzerovat studenti, i když by to měla dělat UK.


Mgr. Hurdová – Souhlasí a má zcela stejný názor. Není vždy jednoduché informace šířit, snažíme se propojit s OVV, kde ale také narážejí na personální limity. Pomáhají si, jak jen to jde. Nebrání se ale jakémukoliv zlepšení, jak to dělat lépe. Ohledně informací o novinkách: zaslala je a zašle je znovu na OVV, aby data přesdíleli do celouniverzitních kanálů. Toto je zásadní informace, co ke studentům musí jít.


Mgr. Glogr – Dnes na jednání chybí zejména zástupce OVV či gesční prorektor, kteří by nám situaci mohli přiblížit. Sociální komise by měla apelovat právě na OVV ohledně propagace, a to nejen u KaM.


Mgr. Vohlídalová – Chce upozornit na to, že OVV byl snížen rozpočet a navíc některé pozice na OVV jsou neobsazená.


Bc. Čech – Je oblíbenou zábavou přehazovat si problémy z odboru na odbor a mezi funkčními obdobími. Chápe, že došlo k nedorozumění, ale osobně je mu jedno, kde nastal problém či zda za to může fluktuace osob. Byl by však rád, kdybychom si odnesli poučení, např. že se do dvou týdnů na sociálních sítích objeví informace o nových menzách. Navrhl, aby si zástupci OVV a KaM sedli ke stolu a nastavili koncept spolupráci. Zkrátka aby zde bylo několik jasných, měřitelných, kontrolovatelných úkolů, které si pak zkontrolujeme další měsíc. Zajímá jej hlavně dlouhodobé řešení do budoucna.


Mgr. Hurný – Ze zkušenosti ví, že spolupráce s OVV není vždy jednoduchá. Uvedl, že je vždy třeba si posoudit, zda se jedná o komunikaci navenek vůči veřejnosti, nebo dovnitř vůči studentům, což jsou dvě odlišné agendy. Na KR již byl předložen materiál ke strategické komunikaci, který by měl právě toto popisovat. Uvedl, že centrálně by to mělo zajišťovat OVV, a není pravda, že by rozpočet OVV byl snížen.


Polák – Co je cílem sociálních sítí KaM: propagovat mezi studenty to, že menzy existují, nebo je přesvědčovat, že je dobrý nápad tam chodit? Připomněl, že předchozí audit říkal, že jen 5 % studentů někdy menzu navštívilo.


Mgr. Hurdová – Cílem sociálních sítí KaM je informovat o všech možnostech, které mohou naši studenti využít. Tedy nejen o možnostech ubytování, ale i o možnosti stravovat se, čerpat příspěvek na druhé jídlo či to, že máme bufety. Jsou to informace nejen pro ubytované, ale i pro stravující se. Tyto informace jsou rozděleny i na CZ a AJ sítě, kdy každá má jiné zaměření a jiný dosah. Informace, která půjde všem, je, že se od 6. 5. spouští rezervační systém. Cílem je také překonat u uživatelů „provozní slepotu“, kdy hromadné e-maily často nečtou, přičemž sociální sítě by měly sloužit jako připomenutí.


Mgr. Konečný – Máme reálný problém s šířením informací, jelikož sociální sítě už moc mezi studenty nefungují, e-maily a newslettery také mají klesající dosah. Fyzické nástěnky a vývěsky mají zcela limitovaný dosah. Nemáme jednotný komunikační nástroj, který by byl funkční a zasahoval všechny studenty. I s veškerou naší snahou dosáhneme k maximálně 1/4 až 1/3 veřejnosti. Nejlepší je stále osobní přenos informací.


Šafránkův pavilon

Jakub Gogela se dotázal na převod Šafránkova pavilonu.


Mgr. Hurdová – Jednají o tom, jak bude provozována kolej v Plzni. LFP původně chtěla platit nájem s tím, že by KaM nadále provozovala Šafránkův pavilon, s čímž KaM nesouhlasil. Po jednání s děkanem LFP jsme obdrželi návrh smlouvy, který předá do Rady KaM s informací, že po rekonstrukci bude Šafránkův pavilon plně provozovat LFP. Za jakých podmínek, to zatím neví, to ve smlouvě není uvedeno. I proto to předala Radě KaM, neboť se jedná o nakládání s majetkem.


Zdráhal – Na jednání Rady má KaM přijet i tajemnice LFP a doufají, že dojde k nalezení shody v této otázce.


Mikulčák – Dohoda ze strany LFP byla směřována přímo paní ředitelce a pro LFP bylo proto překvapením, že byla smlouva bez dalšího předložena Radě. Dohoda byla totiž taková, že se záležitost vyřeší s novým děkanem. Současný postup byl pro ně překvapení.


Mgr. Hurdová – V e-mailu, který dostala, toto nebylo jasně napsáno. Když se pana děkana dotázala, zda to má chápat tak, že si LFP převezme kolej, tak jí sdělil, že ano. Proto považovala za nezbytné předat to Radě KaM k vyjádření názoru.


Mgr. Konečný – Rada KaM je poradním orgánem ředitelky KaM a proto je logické, že to paní ředitelka radě předložila k projednání a zjištění postoje jako věc, kde chtěla znát názor.


Mgr. Čermák – K problémům se sociálními sítěmi: je zde snaha domluvit koexistenci mezi KaM a OVV. Proběhla schůzka, na jejímž základě OVV slíbilo KaM naprostou podporu, ale na tuto nabídku nebylo reagováno a nebyla poskytnuta ani žádná další zpětná vazba. Schůzka s paní ředitelkou plánovaná na 30. března byla zrušena a hledá se nyní náhradní termín. Uvedl, že OVV nemá kapacity řešit sociální sítě KaM, mají dost vlastní agendy.


Bc. Novotný – Když nastupoval na pozici správce sociálních sítí UK, tak si paní ředitelkou a s kolegyní z KaM vysvětlovali, jak sociální sítě na UK fungují. Zmínil nový vizuál a jednotný grafický styl. Uvedl, že informaci o vzniku nového Instagramu KaM se dozvěděli od fakult, s OVV to nikdo nekonzultoval. Plánovaná schůzka byla zároveň zrušena 1-2 hodiny před jednáním.


Mgr. Čermák – OVV chce dělat vstřícné kroky. Chceme, aby byly sociální sítě KaM lepší a více propojené s centrálními sociálními sítěmi UK. Ale kapacitu na jejich správu nemají.


Bc. Novotný – Jsou otevřeni tomu přidat na sociální sítě UK všechny příspěvky, které se jim pošlou: ať už od odborů RUK, od součástí univerzity či od fakult. Stačí napsat na alias socialmedia@cuni.cz a v 99 % vyjdou vstříc. Sice sami zváží, na který kanál má informace jít (Facebook, Instagram, LinkedIn či jiné), ale vždy rádi nasdílejí příspěvky z KaM.


Bc. Čech zopakoval otázku, zda je třeba, aby KaM mělo vlastní sociální sítě. Navrhl, aby jednoduše někdo z KaM posílal na OVV podklady k nasdílení, o pár příspěvků měsíčně. Nechce si „předávat křivdy“, ale chce řešení.


Návrh usnesení:

I. Sociální komise AS UK bere na vědomí informace z Kolejí a menz UK.

II. Sociální komise AS UK připomíná své usnesení z 9. prosince 2024, ve kterém žádá kvestora UK a ředitelku KaM UK o zajištění otevření jedné menzy v Praze o víkendech, ve spolupráci s dalšími veřejnými vysokými školami.

III. Sociální komise AS UK žádá o zajištění propagace služeb KaM i na oficiálních kanálech UK a nastavení koncepce spolupráce mezi KaM a OVV RUK. Sociální komise žádá o předložení zprávy o posunu v této agendě do měsíce od přijetí usnesení.

Hlasování: pro 12, proti 0, zdržel/a se 1

Schváleno

6.b. Priority SKAS

Dr. Farkaš – Zítra se koná schůzka s paní rektorkou, kde se bude řešit i cenotvorba. Na programu jsou zařazeny i koncepční věci, např. jak přistupovat k rekonstrukci kolejí a prioritám UK. Dle něj není nyní rekonstrukce kolejí prioritou UK, což by se však mělo změnit. U menz je hlavním tématem cenotvorba či gramáž porcí.


Mgr. Hurdová – V jakém formátu si představují materiály k prioritám, zda se bude jednat o prezentaci, nebo zda mají poskytnout podklady. Zeptala se, jak si to má představit, aby to mělo koncepční váhu.


Dr. Farkaš – Jedná se o podnět SKAS směřovaný na paní rektorku a je pak na ní, komu danou oblast přidělí. Předpokládá, že se materiál dostane k ředitelce KaM, a pokud k tomu bude vypracován podklad, tak se to vrátí na Sociální komisi k projednání a dokončení. Kontaktní osobou je Jakub Gogela, je tedy možno řešit vše napřímo s ním.

7. Knihovny a studovny

Mgr. Hurný – Povedlo se domluvit se na otevření studovny s 2.LF a s ETF. Na vrátnici je potřeba se prokázat ISIC kartou. Čekají ještě potvrzení od FHS, zda se zapojí: deadline je do 30. dubna, poté půjde informace studentům. Z jednání s Městskou knihovnou vyplynulo, že plánují od října víkendový provoz hlavní budovy. Podmínkou je, že studenti musí být čtenáři starší 15 let a nesmí mít dluhy vůči knihovně. Nad rámec toho zvažují i víkendový provoz v Dejvicích. Chtějí hlavně vyhodnotit, jak se osvědčí víkendový provoz od října, poté nevidí problém v otvírání více poboček dle potřeb. Budou s UK v kontaktu. Ohledně propagace: pošlou informace přes OVV, půjde hromadný e-mail a bude to umístěno jako aktualita na webu Ústřední knihovny.


Bc. Čech – Jakmile se bude komunikovat otevření studoven na 2.LF a ETF, tak je třeba zdůraznit, že se jedná o studovnu „v centru“, a nejen o studovnu dané fakulty, což by mohlo být pro studenty z jiných fakult znít odrazující. Dále položil otázku na Strategický záměr, jelikož v něm byly v kontextu dlouhodobých cílů řešeny knihovny jako jeden ze strategických cílů.


Mgr. Hurný – Dotaz na knihovny padl i na RKR. Je široká podpora toho, aby studovny vznikaly ve všech nových stavbách. Pokud bude čerpáno např. na rekonstrukci z Mikuláše, tak UK bude tlačit na fakulty, aby se snažily vybudovat prostory pro studium. Pokud ale bude fakulta platit přestavbu z vlastního, tak na ni nemáme žádné páky. Vybudování vlastní knihovny UK nebylo dáno do SZ, jelikož během dalších 5 let toho rozhodně nedosáhneme. Uvedl, že i informace z ministerstva jsou takové, že se takováto výzva v nejbližším období neplánuje. Zmínil, že proběhla před pár měsíci schůzka s MŠMT, kde byli zástupci různých VŠ dotazováni, na jaké cíle by se měly zaměřit nové strategické nástroje finanční podpory. Uvedl, že byl tlak na to, aby šly peníze na studentské prostory, rekonstrukce kolejí a památkově chráněné budovy, což se týká zejména Prahy.


Bc. Čech – Máme nějaký strategický dokument dlouhodobější, než je Strategický záměr, který je jen na 5 let? Můžeme tam napsat nejen „postavíme“, ale „budeme o tom jednat s ministerstvem“, popř. „budeme připravovat projekt“.


Bc. Janeček – O pilotním provozu Městské knihovny se diskutovalo i s dalšími rektory pražských VŠ? I ty by to jistě zajímalo a mohlo by to vést k rozšíření provozu.


Mgr. Hurný – Nemá informaci o tom, že by se k této záležitosti rektoři sešli. Tuto schůzku s Městskou knihovnou iniciovala paní ředitelka Římanová jménem UK.


Bc. Janeček – Bylo by možné ze strany UK navrhnout Městské knihovně, aby tuto komunikaci vedla i vůči jiným VŠ? Případně jim poslat v tomto smyslu e-mail.


Mgr. Hurný – To určitě není problém, jsme s nimi domluveni, že jim předáme informace o vytížení našich studoven. Myslí si, že nebude problém jednat o víkendovém provozu i s dalšími VŠ.


Bc. Janeček poděkoval za všechny posuny v agendě, zvláště za pilotní provoz Městské knihovny.


Bc. Čech – Chápe, že na RKR nebyla podpora pro projekt centrální knihovny, protože by to odčerpalo peníze, které by jinak mohly jít na fakulty. Uvedl, že je to téma, které se ve veřejném prostoru nezvedá, ale měli bychom jej zvedat my, jako univerzita. Měli bychom po tom volat. Byť tu budovu nepostavíme do pěti let, tak bychom měli mít v záměru jasně napsané, že chceme chystat a připravovat realizaci takovéhoto projektu.

8. Různé

Jakub Gogela informoval, že v květnu se bude místo pravidelného termínu komise konat i kulatý stůl pro spolky, a to 26. 5. od 17:00.



Do bodu Různé se nikdo nepřihlásil a jednání bylo ukončeno v 19:50 hod.


Zapsala: Amáta Vohradská, tajemnice AS UK

Za správnost: Jakub Gogela, předseda Sociální komise AS UK



Poslední změna: 22. červen 2025 16:19 
Za obsah stránky zodpovídá: Kancelář akademického senátu
Máte dotaz ?
Kontakty

Univerzita Karlova

Ovocný trh 560/5

Praha 1, 116 36

Česká republika


Identifikátor datové schránky: piyj9b4

IČO: 00216208 

DIČ: CZ00216208




Jak k nám