3.1

Zaměstnavatel je povinen uzavřít s každým zaměstnancem písemnou pracovní smlouvu nejpozději v den nástupu do práce. Její součástí je vedle náležitostí uvedených v § 29 ZP také ujednání o mzdě. Pracovník bude v souladu s vnitřním mzdovým předpisem zařazen do příslušné mzdové třídy.

3.2

Pokud pracovní smlouva neobsahuje údaje o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru, je zaměstnavatel povinen zaměstnance o nich písemně informovat, a to nejpozději do jednoho měsíce od vzniku pracovního poměru; to platí i o změnách těchto údajů. Informace musí obsahovat náležitosti uvedené v § 32 odst. 3 ZP.

3.3

Zaměstnavatel převede pracovníka na jinou práci nebo mu bude napomáhat při zajištění vhodného pracovního místa u jiného zaměstnavatele v případech uvedených v § 37 ZP.

3.4

Pokud zaměstnavatel převádí zaměstnance podle § 37 ZP výjimečně na jinou práci, než odpovídá pracovní smlouvě, a zaměstnanec s takovým opatřením nesouhlasí, může jej zaměstnavatel převést jen po projednání tohoto opatření s příslušným odborovým orgánem. Projednání není třeba, pokud celková doba převedení nepřesáhla 22 pracovních dnů v kalendářním roce (§ 41 ZP).

3.5

Zaměstnavatel je povinen seznámit zaměstnance při nástupu do zaměstnání s jeho pracovní náplní a s kolektivní smlouvou. Bezpečnostní technik je povinen seznámit přijímaného zaměstnance se základními předpisy BOZP a protipožární ochrany.

3.6

Zaměstnavatel může vyslat zaměstnance na dobu nezbytné potřeby na pracovní cestu,   je-li tato podmínka dohodnuta v pracovní smlouvě (§ 38 odst. 1 ZP).

3.7

Týdenní pracovní doba činí nejvýše 40 h (§ 83a odst. 1 ZP). Začátek a konec pracovní doby, začátek a konec přestávek na jídlo a oddech a popřípadě pružnou pracovní dobu stanoví zaměstnavatel a po schválení příslušnými odborovými orgány s ní seznámí zaměstnance fakult a dalších součástí UK. V odůvodněných případech lze po dohodě s vedoucím příslušného pracoviště umožnit individuální úpravu pracovní doby. Není-li stanoveno jinak, má se za to, že akademický pracovník má pracovní dobu individuálně upravenou.

3.8

Práci přesčas a práci ve dnech pracovního klidu může zaměstnavatel nařídit v souladu s podmínkami uvedenými v § 91 odst. 2 až 4 a v § 96 ZP pouze výjimečně a po projednání s příslušnou ZO. Nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než osm hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce (§ 96 odst. 1 ZP). Při stanovení celkového rozsahu práce přesčas je zaměstnavatel povinen řídit se příslušnými ustanoveními ZP. Práci přesčas nelze nařídit zaměstnancům, kteří mají zkrácenou pracovní dobu ze zdravotních důvodů bez snížení mzdy (§ 96 odst. 5 ZP). Za práci přesčas a práci ve dnech pracovního klidu náleží zaměstnancům mzda a příplatek podle zákona č. 1/1992 Sb., v platném znění. Zaměstnavatel může v číslovaném dodatku k této KS v souladu s ustanovením § 96 ZP stanovit odchylně časové limity pro práci přesčas s ohledem na potřeby, možnosti a specifičnosti příslušné součásti UK.

3.9

U zaměstnanců pracujících v provozech s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou nesmí jejich průměrná pracovní doba v období maximálně osmi týdnů přesáhnout hranici stanovenou pro týdenní pracovní dobu, tj. včetně přesčasů 48 hodin.

3.10

Pracovní pohotovost může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit pouze v rámci dohody uvedené v pracovní smlouvě. Rozsah pracovní pohotovosti na fakultách a dalších součástech UK může být stanoven číslovanými dodatky k této KS, které uzavírá děkan fakulty nebo pověřený ředitel další součásti UK s příslušnou odborovou organizací (odst. 1.3. této KS). Pracovní pohotovost nelze nařídit těhotným ženám, ženám nebo mužům pečujícím o dítě mladší než jeden rok, osamělým ženám nebo mužům pečujícím o dítě mladší než osm let, a dále zaměstnanci, který prokáže, že převážně sám dlouhodobě a soustavně pečuje o převážně nebo úplně bezmocnou osobu.

3.11

Pracovní poměr lze ukončit jedině způsoby stanovenými zákoníkem práce (§ 42 ZP). Výpověď, okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele či převedení na jinou práci bez souhlasu zaměstnance projedná zaměstnavatel předem se ZO (§41 a 59 ZP). Při hromadném propouštění zaměstnanců je zaměstnavatel povinen postupovat podle § 52 ZP.

3.12

Při zamýšleném rozvázání pracovního poměru zaměstnavatelem z důvodu připravova-ných organizačních změn, jejichž důsledkem může být hromadné propouštění zaměstnanců, bude dodržován tento postup:

3.13

Dovolená akademických pracovníků vysokých škol činí 8 týdnů v kalendářním roce     (§ 102 odst. 4 ZP), dovolená ostatních zaměstnanců činí 5 týdnů ( 102 odst. 2 ZP).

3.14

UK poskytne pracovní volno podle ustanovení nařízení vlády č. 108/1994 Sb., v platném znění, v nezbytně nutném rozsahu, nejvýše však v délce 3 týdnů v kalendářním roce, zaměstnancům pro zajištění provozu dětských letních táborů a zimních výcvikových kurzů dětí zaměstnanců ve vlastních výcvikových a školících zařízení. Po dobu výkonu této činnosti plní zaměstnavatel za příslušné zaměstnance povinnost úhrady sociálního a zdravotního pojištění.

3.15

Zaměstnavatel poskytne zaměstnancům na jejich žádost pracovní volno bez náhrady mzdy nad rámec stanovený přílohou nařízení vlády č. 108/1994 Sb., v platném znění, v těchto případech:

3.16

Zaměstnavatel umožní zaměstnanci studium nebo školení za účelem zvýšení kvalifikace na základě písemné dohody uzavřené o závazcích z toho plynoucích, pokud se bude jednat o:

V případech 3.16. a) a c) poskytne zaměstnavatel zaměstnanci náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku a dohodnutých nákladů spojených se studiem nebo školením. V případě 3.16. b) uvolní zaměstnavatel zaměstnance na dobu nezbytně nutnou pro potřeby studia bez náhrady mzdy. Výdaje spojené se studiem nebo školením si v tomto případě hradí zaměstnanec.

3.17

S ohledem na Úmluvu MOP č. 140, o placeném studijním volnu, se poskytne odborovým funkcionářům při jejich školení pořádaném odborovou organizací pracovní volno s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku.

3.18

V souladu s § 143 odst. 1 a 8 ZP nevznikne zaměstnanci povinnost uhradit zaměstnavateli náklady na zvýšení kvalifikace v případech, kdy:

3.19

Podle platných právních předpisů bude zaměstnavatel na fakultách a dalších součástech UK vytvářet pracovní příležitosti pro pracovníky se změněnou pracovní schopností. Při řešení této problematiky zaměstnavatel úzce spolupracuje s příslušnými odborovými orgány a Úřady práce, do jejichž obvodu příslušné pracoviště spadá.

3.20

Zaměstnavatel je povinen projednat se zaměstnancem nebo na jeho žádost s příslušnou odborovou organizací uvedenou v odst. 1.3. a 1.5. této KS stížnost zaměstnance na výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů. Tím není dotčeno právo zaměstnance domáhat se svých práv u soudu (§ 25c odst. 7 ZP).

3.21

Smluvní strany se zavazují, že případné spory, z nichž vznikají  nároky jednotlivým zaměstnancům, jakož i kolektivní spory o plnění závazků z uzavřené KS budou řešit co nejrychleji vzájemným jednáním, a to především na úrovni konkrétního pracoviště, kterého se spor týká, resp. na úrovni děkana fakulty nebo ředitele další součásti UK a příslušného odborového orgánu (viz. odst. 1.5. této KS), popř. na úrovni rektora a příslušného odborového orgánu (viz. odst. 1.3. této KS).

3.22

V případě sporů o plnění závazků z této KS, ze kterých nevznikají nároky jednotlivých zaměstnanců smluvní strany ustanoví nejpozději do 15 pracovních dnů od vzniku sporu smírčí orgán, který bude o sporu jednat. Nebude-li spor vyřešen na této úrovni do 30 pracovních dnů ode dne ustanovení smírčího orgánu, následuje postup stanovený § 10 až 14 z. č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, v platném znění, tj. řízení před zprostředkovatelem nebo řízení před rozhodcem.

3.23

Jestliže je rozhodnutí rozhodce o plnění závazků z této KS v rozporu s právními předpisy nebo zákonem č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, v platném znění, (§5), rozhodne o něm na návrh smluvní strany příslušný krajský soud. Smluvní strana může podat návrh na zrušení rozhodnutí rozhodce do 15 dnů od jeho doručení. Pracovně právní spory o práva a povinnosti zaměstnanců, vyplývající z pracovně právních nebo souvisejících předpisů, a dále spory o plnění závazků z této KS, z nichž vznikají nároky jednotlivým zaměstnancům, řeší příslušný soud.

3.24

Výše uvedeným ujednáním o postupu při řešení sporů není nijak dotčeno právo kterékoliv ze stran se kdykoliv (tzn. i před nebo v průběhu tohoto jednání) obrátit na soud.

4.1

Odměňování zaměstnanců UK se řídí zákonem č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku v platném znění (dále jen zákon o mzdě), nařízením vlády č. 333/1992 Sb., o stanovení minimálních mzdových tarifů a mzdového zvýhodnění  za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a za práci v noci, v platném znění, zákonem č. 217/2000 Sb., v platném znění, Vnitřním mzdovým předpisem UK (dále jen MP) a ustanoveními této KS a číslovanými dodatky k této KS fakult a dalších součástí UK.

4.2

Zaměstnancům se nezávisle na celkových výsledcích UK zaručují uspokojení nároků vzniklých na tarifní mzdu a mzdové příplatky stanovené MP a touto KS.

4.3

Uplatnění mzdových složek, forem mzdy a jejich změn, stanovení konkrétních podmínek pro poskytování příslušné mzdové složky a opatření k použití prostředků na mzdy provádí zaměstnavatel po projednání s příslušnými odborovými orgány. Tato opatření musí být sjednána nejméně 30 kalendářních dnů před jejich uplatněním.

4.4

Mzda a náhrada mzdy se vyplácí podle právních předpisů a MP ve výplatních termínech určených podle zásad stanovených vyhláškou Ministerstva financí a vydanou v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí. Mzda je splatná pozadu za měsíční období, a to nejpozději do 20. dne následujícího měsíce. Pokud zaměstnanec čerpá v den výplatního termínu řádnou dovolenou na zotavenou, má právo na výplatu mzdy poslední pracovní den před nástupem dovolené. Výplata mzdy a náhrady mzdy se provádí bezhotovostní platbou na účet určený zaměstnancem, pokud zaměstnanec netrvá na vyplácení mzdy a náhrady mzdy v hotovosti na pracovišti. Výplatní termíny pro jednotlivé fakulty a další součásti UK jsou upraveny číslovanými dodatky k této KS. Pokud připadne výplatní termín na sobotu, neděli nebo svátek, mzda se vyplácí předcházející pracovní den.

4.5

Podkladem pro zařazení zaměstnance do příslušné mzdové třídy a výši osobního příplatku jsou závazné předpisy podle odst. 4.1. této KS. Zaměstnanec se zařadí do příslušné mzdové třídy podle katalogu prací. Druh vykonávané práce a zařazení do  mzdové třídy se sjednává písemně v pracovní smlouvě. K přeřazení zaměstnance do jiné mzdové třídy, než která byla sjednána v pracovní smlouvě, může dojít pouze na základě dohody zaměstnavatele se zaměstnancem o změně sjednaného druhu práce. Při realizaci této změny se zaměstnavatel řídí ustanoveními § 37 odst. 6 ZP. V případě nedodržení tohoto ustanovení je přeřazení do nižší mzdové třídy neplatné.

4.6

Rozpětí příplatku za vedení určuje MP. Kritéria pro přiznání osobních příplatků mohou být na fakultách a dalších součástech UK stanovena v souladu s MP s ohledem na limit schválených mzdových prostředků po předchozím projednání s příslušným odborovým orgánem (viz odst. 1.5. této KS).

4.7

Zaměstnanci lze přiznat v každém pololetí kalendářního roku další mzdu ve výši a za podmínek stanovených ve MP a dohodnutých v číslovaných dodatcích k  této KS na jednotlivých fakultách a dalších součástech UK s přihlédnutím ke stavu plnění jejich rozpočtů.

4.8

Příplatky za práci přesčas, práci o sobotách a nedělích v rámci týdenní pracovní doby, a práci ve svátek se řídí ustanoveními Čl. 10, Čl. 11 a Čl. 13 odst. 1 MP. Za práci přesčas přísluší zaměstnanci vedle dosažené mzdy příplatek ve výši nejméně 25 % průměrného výdělku, připadajícího na dobu, po kterou byla práce přesčas vykonávána nebo může zaměstnavatel zaměstnanci po dohodě s ním poskytnout za dobu práce přesčas místo příplatku náhradní volno (Čl. 10 odst. 2 a 3 MP). Za dobu práce ve svátek přísluší zaměstnanci dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, které mu bude poskytnuto nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době. Za dobu čerpání náhradního volna přísluší pracovníkovi náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku k dosažené mzdě nejméně ve výši průměrného výdělku místo náhradního volna. Zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku, pokud mu mzda ušla v důsledku svátku, a to také za den, v němž mu bylo poskytnuto za práci ve svátek náhradní volno. Náhrada mzdy za svátek nepřísluší pracovníkovi, který neomluveně zameškal směnu bezprostředně předcházející svátku nebo bezprostředně po něm následující (Čl. 11 MP) Za práci nařízenou zaměstnavatelem o sobotách a nedělích v rámci týdenní pracovní doby lze poskytnout vedle dosažené mzdy příplatek. Podmínky a výše těchto příplatků budou dohodnuty v číslovaných dodatcích ke KS uzavřených mezi děkany fakult nebo pověřenými řediteli dalších součástí a příslušným odborovým orgánem (odst. 1. 3.)

4.9

Mzda za pracovní pohotovost se řídí ustanoveními § 95 ZP a MP.

4.10

Zaměstnanci, který vykonává pracovní činnost ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí náleží zvláštní příplatek ve výši a za podmínek stanovených nařízením vlády č. 333/1993 Sb.,ve znění pozdějších předpisů. Mzdové zvýhodnění za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém prostředí činí nejméně 6,- Kč za hodinu práce v tomto prostředí.

4.11

Příplatek za práci v noci stanoví nařízení vlády č. 333/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Za práci v noci, tj. době od 22.00 do 6.00 h., přísluší zaměstnanci UK příplatek ve výši 10 Kč za hodinu práce.

4.12

4.13

Poskytování odměn zaměstnavatelem zaměstnanci se řídí ustanoveními MP.

4.14

V případě, že bude za podmínek obsažených v odst. 2.6. této KS zřízen sociální fond, je možné poskytnout zaměstnancům i jinou mimořádnou odměnu z prostředků a za podmínek stanovených pro použití prostředků tohoto fondu.

4.15

Zaměstnanci je možné poskytnout odměnu mj. podle ustanovení čl. 18, písm. b) MP, tedy  k ocenění jeho pracovních zásluh při výročí 20 let a každých dalších 10 let trvání pracovního poměru, při dovršení padesáti let věku, při prvním skončení pracovního poměru po přiznání invalidního důchodu nebo po nabytí nároku na starobní důchod,  Podmínkou jejího přiznání je minimální doba trvání nepřetržitého pracovního poměru pět let u zaměstnavatele. Poskytování těchto odměn bude upraveno v číslovaných dodatcích k této KS, které uzavírají děkani fakult a pověření ředitelé dalších součástí UK s příslušnými odborovými orgány (viz. odst. 1.5. této KS). 

7.1

Zaměstnavatel uhradí nezbytné vstupní a periodické prohlídky zaměstnanců v souladu se zákonem č. 20/1966 Sb., v platném znění a směrnicí MZ č. 49/1967 Věst. MZ ČR ve znění č. 17/1970 Věst. MZ ČR.

7.2

Zaměstnavatel umožní lázeňskou léčbu zaměstnancům, jimž byl lázeňský poukaz přidělen na mimořádný termín i v průběhu akademického roku, a to v rámci čerpání řádné dovolené.

7.3

Zaměstnavatel zajistí svým zaměstnancům možnost odběru jednoho hlavního jídla ve vlastních nebo smluvních stravovacích zařízeních, nebo nákupu stravovacích poukázek.

7.4

Zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům příspěvek  na závodní stravování do výše 100% nákladů na přípravu jídla (mimo hodnoty potravin) ve vlastním stravovacím zařízení nebo ve výši 55% ceny stravenek v minimální hodnotě 60 ,-Kč ve veřejném stravovacím zařízení.

7.5

Příspěvek na stravování se vztahuje na všechny zaměstnance bez výjimky a bude zaměstnanci poskytnut za každý pracovní den v měsíci, ve kterém zaměstnanec odpracuje aspoň 4 hodiny nepřetržité práce. Při směně přesahující deset a půl hodiny má zaměstnanec nárok na poskytnutí přestávky na jídlo v délce 15 min. a další příspěvek na stravování. Přestávky na jídlo a oddech se do časového úseku nepřetržitého trvání práce nezapočítávají. Příspěvek se neposkytuje zaměstnanci, při nepřítomnosti v práci a zaměstnanci na pracovní cestě pokud pobírá náhrady podle z. č. 119/1992 Sb., v platném znění.

7.6

Fakulty a další součásti UK ve spolupráci s příslušnými odborovými orgány (viz. odst. 1.5. této KS) umožní zaměstnancům za úhradu sportovní, rekreační a rehabilitační vyžití ve vlastních školicích sportovních a výcvikových zařízeních v předem dohodnutých termínech a kapacitách.