Tématu psychické, sociální a fyzické bezpečnosti na vysokých školách se věnovalo hned několik seminářů a konferencí, kterých se účastnili zástupci a zástupkyně UK nebo je přímo organizovali. Konaly se jako reakce na tragickou střelbu z 21. prosince 2023 na Filozofické fakultě UK.
První z webinářů se uskutečnil 29. února a zorganizovalo ho ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ve spolupráci s Univerzitou Karlovou, která sestavila jeho kompletní program. Pozvání na něj obdržely všechny tuzemské vysoké školy. Programem prováděla Lenka Henebergová z kolegia rektorky UK Mileny Králíčkové. Vystoupili na něm Alice Sjöström Koubová z Akademie věd ČR, která se zaměřuje na téma multisystémové odolnosti, Simona Hoskovcová z Policie ČR, Jana Mottlová z Probační a mediační služby a psycholožka a psychoterapeutka Zuzana Čepelíková z Českého institutu pro psychotraumatologii a EMDR.
„Na semináři mimo jiné padlo, že bezpečnost jako taková je komplexní téma, které zahrnuje rovinu psychologické, sociální a fyzické bezpečnosti. Tento komplexní pohled považujeme za naprosto zásadní a je to cesta, kterou chceme na univerzitě rozvíjet,“ vysvětluje Lenka Henebergová (na snímku vpravo). Záznam celého webináře i jednotlivé prezentace přednášejících jsou k dispozici ZDE.
Další z webinářů se pak konal 25. dubna, i tentokrát na něj byly pozvány všechny tuzemské vysoké školy. Vystoupili na něm Štěpán Vymětal z ministerstva vnitra, který uvedl kontext dopadu tragédie a psychosociální reakci systému. Univerzitu Karlovu na akci zastupovali Jaromír Soukup a Lenka Henebergová, kteří hovořili o zahraničních zkušenostech a důležitosti silných mezinárodních sítí a vzájemné podpoře v krizových situacích, Kateřina Hovorková vystoupila k tématu informačního bezpečí, Krystyna Ljubymenko hovořila o tématu fyzického bezpečí a téma psychosociální pomoci v rámci mimořádné události představila Zuzana Říhová. I tento webinář je možné zhlédnout ze záznamu ZDE.
Lenka Henebergová pak zdůraznila, že UK plánuje pořádat další takové semináře. „Jejich cílem je otevřít diskuzi o bezpečném prostředí na vysokých školách. V souvislosti s prosincovou tragédií bylo nutné dělat velmi rychle účinné kroky. Univerzita Karlova považuje za důležité sdílet svoje zkušenosti v aktuálním čase, aby mohly být využívány na všech vysokých školách. Na již uskutečněných webinářích byla vysoká účast a dostáváme na ně velmi pozitivní reakci od kolegů a kolegyň, vyzdvihují především konkrétnost poskytnutých informací a jejich použitelnost v praxi. Je důležité v takových akcích pokračovat dál,“ podotkla Lenka Henebergová. Jedním z aktuálně plánovaných opatření je také příprava vzniku nového Centra resilience, které se má právě na podporu odolnosti na univerzitě zaměřovat.
Ve středu 15. května se pak v Senátu konala konference Národního institutu SYRI. Jejím zastřešujícím tématem bylo Vzdělávání a vědění jako mosty k odolné společnosti. Hlavním cílem konference bylo diskutovat o tom, jakým způsobem může vzdělávání podporovat budování odolnější společnosti, jak podotkl v úvodu konference místopředseda Senátu Jiří Drahoš, který nad akcí převzal záštitu. „Vzdělání není jen získávání znalostí, ale je to také cesta, jak se naučit odolnosti či jak čelit současným i budoucím společenským výzvám. Kvalitní vzdělání považuji za základ pro budoucí prosperitu naší společnosti, protože právě skrze vzdělání se učíme nejen faktům, ale také hodnotám jako je odvaha, odolnost a odpovědnost,“ zdůraznil.
Konference se zúčastnila také Lenka Henebergová, která upozornila na dobře fungující a stále se rozvíjející spolupráci mezi mnoha odborníky, jež byla na této konferenci patrná. „To, že konference byla věnována tématu odolnosti, vidím jako zásadní. K odolné společnosti nás dovede to, když se budeme starat o vzdělávání a vědění a zejména o ty, kteří ho předávají, tedy vyučující,“ podotkla Lenka Henebergová.
Představitelé Univerzity Karlovy a Filozofické fakulty UK se na začátku dubna setkali také se zástupci Norwegian Center for Violence and Traumatic Stress Studies, které reprezentovaly Synne Øien Stensland a Grete Anita Dyb. Univerzita se od norských kolegyň inspirovala tím, jak pracovat s následky tragédie. „Jako reakce na tragické události roku 2011 v Norsku probíhala přes osm let vědecká studie (v červenci roku 2011 spáchal v centru Osla a na ostrově Utøya Anders Breivik sérii teroristických útoků, při kterých zahynulo 77 lidí a desítky jich byly zraněny, pozn. red.). Na základě jejích výsledků jsme si ověřili, že na Univerzitě Karlově nic zásadního neopomínáme. Díky norským zkušenostem jsme si upravili časový harmonogram – v některých krocích dáváme delší čas přípravě a diskuzi. Velmi důležitá byla diskuze k nutnosti kategorizace zasažených, definování priorit a nastavení komunikace. Důležité pro nás bylo také porovnání vztahů a komunikace s externími subjekty – vládou, policií a médii,“ připomněla Lenka Henebergová ty nejdůležitější body, které si UK ze setkání s norskými kolegyněmi odnesla.
O tom, jaká opatření přijala Univerzita Karlova a jaké připravuje, pak hovoří v rozhovoru pro magazín UK Forum šéf Ústředního krizového štábu UK Otomar Sláma a bezpečnostní expert Zdeněk Kalvach. Rozhovor si můžete přečíst ZDE.
TEXT: Helena Zdráhalová
FOTO: Vladimír Šigut
Univerzita Karlova
Ovocný trh 560/5
Praha 1, 116 36
Česká republika
Identifikátor datové schránky: piyj9b4
IČO: 00216208
DIČ: CZ00216208
