Aktuality

Na Univerzitě Karlově proběhla první Public Health Conference & Policy Forum

Ve dnech 2. a 3. června 2025 proběhla v Praze vůbec první konference zaměřená na veřejné zdraví Public Health Conference & Policy Forum. Akce, které se zúčastnili politici i přední odborníci z oblasti výzkumu veřejného zdraví, prevence i zdravotní ekonomie, proběhla díky spolupráci Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity, CERGE-EI a Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, v. v. i. (ÚOCHB), koordinátora projektu Národní institut virologie a bakteriologie (LX22NPO5103). Zúčastnilo se jí více než 100 zástupců mnoha českých a zahraničních institucí, ze Slovenska, Spojených států, Austrálie, Velké Británie a dalších zemí.

Jednání konference (program zde) po oba dny zahájila rektorka Univerzity Karlovy, Milena Králíčková. Uvítala tak účastníky jednání první den, který byl zaměřen na sdílení vědeckých poznatků, a uvedla i program druhý den zaměřený na využití vědeckých poznatků v rozhodování veřejných institucí.

„Vzdělávání v oblasti veřejného zdraví je zatím na vysokých školách v České republice nedostatečné. Těší mne, že tato dvoudenní akce přispívá k propojení odborníků i institucí, protože užší spolupráce se jistě promítne právě v kvalitnější i rychlejší součinnosti jak v oblasti výzkumu, vzdělávání, tak v oblasti rozhodování státu. Věřím, že jsme letošním prvním ročníkem zahájili novou tradici a za rok se v Karolinu opět potkáme,” přála si rektorka.

Různorodá a unikátní

Jedním z hlavních organizátorů byl Jakub Hlávka, ředitel Institutu pro zdravotní ekonomii, politiku a inovace Masarykovy univerzity, který zdůraznil potřebu mezioborové spolupráce a partnerství všech relevantních institucí, včetně univerzit, ministerstva zdravotnictví a jeho organizací, mezinárodních organizací jako je WHO a soukromého sektoru.

„Akce byla velmi unikátní svým dosahem i tematickou různorodostí,” zhodnotil akci organizátor Hlávka, a dodal: „Velmi mne zaujaly příspěvky zástupců ministerstva i politických reprezentantů, kteří vyjádřili podporu výzkumu i komunikaci vědy v této oblasti, od otázek připravenosti na budoucí pandemie po téma adaptace zdravotních a sociálních systémů na stárnutí české populace. Setkávání akademiků, úředníků i politických reprezentantů je v Česku stále velmi vzácné, o to více si jejich účasti cením a rád bych, abychom se v tomto formátu potkali opět v budoucnu.” 

Zpět k pandemii

V rámci akademického programu konference představili výzkumníci z CERGE-EI své poznatky o tom, jak výskyt nemoci během pandemie ovlivňuje volební chování. Hlavním zjištěním bylo, že v České republice neměla vysoká míra nákazy onemocnění Covid-19 dlouhodobé důsledky na volební chování, zatímco ve Švýcarsku během pandemie chřipky v roce 1918 vedla vyšší míra nákazy dokonce ke snížení podpory očkování, pokud nebyl nakažen přímý člen rodiny.

Výzkumníci zdůraznili význam svých výsledků ve světle nadcházejících krizí v oblasti veřejného zdraví a poukázali na potřebu vysoké kvality dat a multidisciplinaritu ve výzkumu, k čemuž vyzvali v rámci konference.

Druhý den diskuzí zahájil příspěvek Zsofie Pusztai z českého zastoupení Světové zdravotnické organizace (WHO). „Zdravotní systémy – včetně toho českého – čelí trvalým tlakům: od stárnutí populace a nedostatku personálu po dezinformace a klesající důvěru ve vědu. Posílení prevence, modernizace vzdělávání a propojení výzkumu s praxí jsou klíčem ke zdravější budoucnosti. Oceňujeme kroky Česka k profesionalizaci veřejného zdravotnictví. WHO je připravena být partnerem Česka,” uvedla Zsofia Pusztai.

Posílení veřejného zdraví

Příspěvek WHO byl následován panelovými diskuzemi, které se věnovaly problematice posílení sektoru veřejného zdraví a jeho výzkumu, ale i efektivní prevenci nebo převodu dostupných odborných důkazů do politické praxe.

Panelové diskuze se mimo jiné zúčastnili i Tom Philipp, místopředseda výboru pro zdravotnictví, nebo bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Společně se zástupci akademické obce pak reflektovali zkušenosti z nedávné pandemie, ale i možnosti posílení rozhodování založeného na důkazech. Panelisté podpořili nutnost reforem institucí veřejného zdravotnictví, stejně jako důležitost podpory jejich zaměstnanců. Opakovaně rezonovalo téma personálních kapacit, včetně nutnosti posílení vzdělávání v oblasti veřejného zdraví skrze modernizaci existujících programů.

Akce byla možná i díky zapojení Národního institutu virologie a bakteriologie (NIVB), jehož práci koordinuje Ústav organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB). Jeho ředitel, Jan Konvalinka, poukázal na potřebu vyhodnotit zkušenosti a poučení z období pandemie Covid-19 a snížit fragmentaci, která vede k neefektivní spolupráci v oblasti veřejného zdraví v době akutních hrozeb a krizí. „Odpověď na zdravotní krize musí být multidisciplinární, pokud mají být účinné. Ani ta nejúčinnější vakcína nebude nic platná, pokud ji budou lidé odmítat,” uzavřel Jan Konvalinka.

Text: Jakub Hlávka, Eliška Selinger, Anna Houštecká

Foto: Vladimír Šigut, Michal Novotný

Datum: 9. 6. 2025