Aktuality

Ocenění Česká hlava získali dva mladí vědci z Univerzity Karlovy

V neděli 29. listopadu proběhl již 19. ročník slavnostního předávání cen Česká hlava pro nejlepší české vědce, který přenášela Česká televize. Mezi pěticí oceněných jsou i dva zástupci Univerzity Karlovy - Jiří Kratochvíl z MFF UK  a Matouš Vobořil z PřF UK. 

Cenu skupiny ČEZ, cenu Doctorandus za nejlepší práci mladého vědce v oblasti technických věd získal Jiří Kratochvíl z katedry makromolekulární fyziky MFF UK za výzkum v oblasti nanomateriálů určených pro biolékařské aplikace.

Druhým oceněným v kategorii Cena společnosti VEOLIA, cena Doctorandus za přírodní vědy je Matouš Vobořil z katedry buněčné biologie PřF UK a Ústavu molekulární genetiky AV ČR. Jeho výzkum se zabývá otázkou vniku autoimunitních onemocnění, jako je například diabetes prvního typu. Konkrétně se zaměřuje na  „školící“ buňky v brzlíku – „učitele“ imunitního systému.

Jiří Kratochvíl
Matouš Vobořil

Jiří Kratochvíl

se věnuje nanomateriálům v rámci spolupráce katedry makromolekulární fyziky MFF UK a Přírodovědecké fakulty Jihočeské Univerzity. Konkrétně se zabývá studiem nanočástic, které dokáže originálním způsobem použít jako základ nanostrukturovaných povlaků s aplikačním potenciálem v lékařství a ultracitlivé detekci.  Například velký měrný povrch nanočástic, stabilizovaných voděpropustnou membránou, lze použít pro efektivní uvolňování antibakteriálních kovových iontů z povrchu nanočástic během jejich interakce s vodou. Navíc tuto membránu lze impregnovat antibiotiky. Možnost potahovat umělé tělní náhrady takovými antibakteriálními povlaky s postupným uvolňováním kovových iontů a antibiotik, může znamenat významný pokrok v medicíně.

„Vždycky mě bavilo vymýšlet nové postupy, a pokud chcete dělat ve svém životě věci, které před vámi ještě nikdo nezkusil, věda je jasná volba,“ řekl pro redakci UniMedia Jiří Kratochvíl. Celý rozhovor s ním si můžete přečíst zde.

Matouš Vobořil a jeho kolegové v nedávné studii publikované v Nature Communications jako první popsali, že na povrchu „školících“ buněk v brzlíku jsou přítomné Toll-like receptory, které rozpoznají přítomnost rozličných mikroorganismů – bakterií, kvasinek a virů. Z jejich výsledků dále vyplývá, že signalizace přes tyto receptory v brzlíku je důležitá pro správný vývoj imunitního systému a brání vzniku autoimunitních onemocnění.

„Jednou v budoucnu by malé děti do tří let mohly dostávat „mikrobiální pilulku“, která by vyškolila jejich imunitní systém a ochránila by je před vznikem alergií a autoimunitních onemocnění,“ laicky popisuje výsledky základního výzkumu Matouš Vobořil. Celý rozhovor si můžete přečíst zde.

RNDr. Jiří Kratochvíl, Ph.D. se na katedře makromolekulární fyziky MFF UK zabývá fyzikou nanočástic a nanostrukturovaných povrchů zejména pro biolékařské aplikace. Je spoluautorem dvaceti osmi vědeckých publikací a držitelem několika ocenění, díky nimž byl vybrán jako jeden z pěti Čechů na setkání s nositeli Nobelovy ceny v německém městě Lindau. Vedle vědy se věnuje také programování. S kamarádem vyvinuli mobilní aplikaci Piškvorky, s učící se umělou inteligencí, za niž dostali ocenění mobilní aplikace roku 2015 v kategorii hry. Jejich další aplikace zase pomáhá malým dětem s matematikou. Má dvě dcery, šestiletou Magdalenu a tříletou Marii, a tak by rád pracoval méně než deset hodin denně. Ale jak říká: „Jako vědec přemýšlím pořád.“

Mgr. Matouš Vobořil, Ph.D. před nedávnem dokončil doktorské studium na katedře buněčné biologie PřF UK a Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR. Ve vědě plánuje pokračovat a domlouvá si postdoktorandskou pozici v USA. „Pokud vše dobře dopadne, měl bych i s rodinou odjíždět příští rok.“

TEXT: Jitka Jiřičková, Pavla Hubálková.

FOTO: Luboš Wišniewski, archiv Matouše Vobořila, Česká hlava.