Aktuality

Učená společnost ČR ocenila významné vědecké osobnosti UK

Učená společnost České republiky na svém XXVIII. valném shromáždění, které se konalo 16. května ve Velké Aule historické budovy Karolina, ocenila významné vědce, vědecké novináře, pedagogy a talentované vysokoškolské a středoškolské studenty. Mnozí z oceněných jsou přímo spjati s Univerzitou Karlovou.

Medaili za zásluhy o rozvoj vědy (Numisma honoris Societatis scientiarum Bohemicae) získal:

• prof. RNDr. Jiří Bičák, DrSc., dr.h.c. (Matematicko-fyzikální fakulta UK)

Profesor Jiří Bičák je jednou z nejvýraznějších českých osobností na poli astrofyziky a kosmologie, kde se mimo jiné zásadním dílem zasadil o rozvoj výzkumu gravitace a teorie relativity v českém prostředí. Kromě svého působení v Ústavu teoretické fyziky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, kde založil výzkumnou skupinu zkoumající relativistickou a gravitační fyziku, působil i na mnoha dalších předních pracovištích a publikoval mnoho odborných článků v předních mezinárodních vědeckých časopisech. Kromě svého vědeckého působení je i významnou osobností na poli popularizace vědy. Kromě pořádání odborných konferencí pravidelně přednáší i pro širokou veřejnost, a to nejen na poli svého vědního zaměření, ale i v širších otázkách směřování vědy a hodnocení vědecké práce. Také je zakládajícím členem Učené společnosti ČR a v letech 2015–2016 byl jejím předsedou.

Profesor Jiří Bičák. Foto Tomáš Princ, MFF UK.

• prof. RNDr. Jan Konvalinka, CSc. (Ústav organické chemie a biochemie AV ČR a Přírodovědecká fakulta UK)

Profesor Jan Konvalinka je významnou osobností v oboru biochemie a molekulární biologie. Je vedoucím biochemické laboratoře na Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR, kde se mezi mnoha dalšími výzkumnými oblastmi zabývá například výzkumem proteinů viru HIV. Kromě své vědecké činnosti je Jan Konvalinka velmi aktivní osobností i v akademické sféře, kde mimo jiné působil jako prorektor Univerzity Karlovy pro vědeckou činnost. V posledních dvou letech se pak významně podílel na boji proti dezinformacím během epidemie covidu-19, kdy byl svými pravidelnými rozhovory hlasem rozumu v jinak nepřehledné době. Je členem Učené společnosti České republiky.

Profesor Jan Konvalinka. Foto Hynek Glos, UK

• prof. PhDr. Stanislav Sousedík, CSc., Dr. h. c. (Katolická teologická fakulta UK)

Profesor Stanislav Sousedík patří do okruhu žáků Jana Patočky. Je jedním z nejvýznamnějších současných českých filosofů, a to i přesto, že mu bylo v jeho akademické dráze po dlouhou dobu soustavně bráněno komunistickým režimem. Ve své práci se soustředí hlavně na tematiku středověkého a raně novověkého křesťanského myšlení, scholastiky či přirozenoprávní teorie. Mimořádný vědecký přesah práce profesora Sousedíka můžeme vidět i v jeho badatelské práci, zkoumající místo českých zemí s jejich kosmopolitním záběrem na mapě tehdejší Evropy.

Profesor Stanislav Sousedík. Foto Martin Davídek, CC BY-SA 3.0.

• Mgr. Ivan Boháček (redaktor časopisu Vesmír, absolvent Matematicko-fyzikální fakulty UK)

Absolventa Matematicko-fyzikální fakulty UK Ivana Boháčka lze bez nadsázky označit za jednoho z nejvlivnějších propagátorů vědy v České republice. V minulosti působil na Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského, kde se zabýval molekulovou spektroskopií, a poté se do roku 1985 věnoval výzkumům detektorů ionizujících částic v pevné fázi na Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Cestu popularizátora vědy zahájil již v 70. letech autorstvím popularizačních knih o fyzice a chemii a následně ji stvrdil, když roku 1985 nastoupil do časopisu Vesmír, kde poté mezi lety 1990–2020 působil jako vedoucí redakce. Během svého působení zde se mimo jiné zasloužil o to, že se tento časopis otevřel široké odborné veřejnosti a v současnosti patří bezesporu mezi nejvýznamnější média působící na poli propagace a popularizace vědy.

• Ing. Petr Koubský, CSc. (redaktor pro vědu a techniku Deníku N, externí spolupracovník Filozofické fakulty UK)

Petr Koubský je významným jménem (nejen) české žurnalistiky. Již na počátku 90. let stál u zrodu měsíčníku Softwarové noviny, v němž poté zastával pozici šéfredaktora. Od té doby napsal či editoval (mimo jiné ve vlastním internetovém projektu 067) stovky popularizačně-naučných a odborných článků s technickým a vědeckým zaměřením, díky čemuž se stal jednou z nejvýznamnějších tváří na poli popularizace vědy. V současnosti působí jako redaktor pro vědu a techniku v Deníku N a jako externí spolupracovník Filozofizké fakulty UK. Učená společnost ocenila jeho široký rozhled a schopnost srozumitelně představovat veřejnosti i obtížná témata, včetně informování o pandemii covidu-19.

Redaktor Deníku N Petr Koubský. Foto Deník N.

Cenu Učené společnosti v kategorii vědecký pracovník obdžel:

• prof. PhDr. Jiří Pelán (Ústav románských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy) za zásadní vědecký přínos v mapování a interpretaci italské renesanční literatury a její překlad

Profesor Jiří Pelán je předním romanistou a odborníkem na období italské renesance a renesanční literatury. Jeho dílo je ve svém oboru unikátní mimo jiné svou komplexností. Tématem renesanční literatury se zabývá nejen z literárněvědního pohledu, ale i v kontextu historickém a kulturním. Dvacet let své badatelské práce zúročil ve dvoudílné antologii „Italská renesanční literatura“, vydané roku 2020. Kromě badatelské činnosti je Jiří Pelán přední českou osobností i na poli překladatelství. Kkromě překladů z italštiny přeložil i mnoho francouzských, portugalských či německých děl, která tak zpřístupnil dalším generacím českých čtenářů.

Profesor Jiří Pelán. Foto: Vladimír Šigut.

Cenu Učené společnosti v kategorii mladší vědecký pracovník získali:

• Mgr. Jiří Dynda, Ph.D. (Slovanský ústav AV ČR, absolvent Filozofické fakulty UK) za mimořádný vědecký přínos v oblasti paleoslovenistiky a ve výzkumu předkřesťanského náboženství Slovanů

Doktor Jiří Dynda je jednou z velkých nadějí české slavistiky a religionistiky. V současnosti pracuje pod záštitou Slovanského ústavu Akademie věd ČR, kde svůj výzkum zaměřuje na paleoslovenistiku, staroslověnskou lexikografii a předkřesťanské náboženství Slovanů. Jiří Dynda své výsledky publikoval již v několika vysoce ceněných monografiích a v zahraničních odborných časopisech s mezinárodní prestiží. Učená společnost oceňuje originální zaměření jeho práce, která má nespornou zajímavost pro národní kulturu i mezinárodní fórum.

Doktor Jiří Dynda. Foto FF UK.

• doc. PharmDr. Jitka Palich Fučíková (2. lékařská fakulta UK) za výzkum využití kalretikulinu při imunoterapeutické léčbě nádorových onemocnění

Docentka Jitka Palich Fučíková je bezesporu hvězdou mezi nastupující generací imunologů. Pro ilustraci nechme na chvíli hovořit čísla. Kromě mnoha tuzemských i mezinárodních ocenění se výsledky její práce promítly i do dvou mezinárodních patentů, 87 článků v odborných časopisech, více než 4000 citací a H-indexu s hodnotou 33. V současnosti Jitka Palich Fučíková působí jako vedoucí výzkumné skupiny věnující se výzkumu nádorové imunologie a imunoterapie a možnostem uplatnění těchto poznatků při klinické léčbě onkologických pacientů. Kromě své výzkumné práce je velmi aktivní i v akademické sféře.

Docentka Jitka Palich Fučíková. Foto Hynek Glos, UK.

Cenu Učené společnosti pro vysokoškolské studenty z Univerzity Karlovy obdrželi:

• Matěj Doležálek (Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy) za práci Quaternions and universal quadratic forms over number fields

Matěj Doležálek se ve své práci věnuje zkoumání univerzální kvadratické formy nad číselnými tělesy. Inovativním způsobem využil geometrie kvaternionu nad číselnými tělesy k tomu, aby originálním způsobem dokázal univerzalitu některých kvadratických forem.

• Jakub Kozák (Filozofická fakulta Univerzity Karlovy) za práci Ohlasy klasické antiky v rukopisech Kříže z Telče

Jakub Kozák ve své práci představuje doposud nezkoumané historické texty z poloviny 15. století, vztahující se k tehdejší recepci antické mytologie a kultury. Autor texty zasazuje do kontextu toho, jak byly antické texty v pozdním středověku nazírány a interpretovány. Za zmínku stojí i fakt, že tyto původně latinské texty autor sám přeložil, aby s nimi mohlo být dále pracováno. Oceněná práce vznikla nejen jako bakalářské práce, ale zároveň i jako kapitola do chystané kolektivní monografie Opuscula. Krátké texty z rukopisů Kříže z Telče.

Kompletní seznam oceněných naleznete na webu Učené společnosti.

Text: Pavla Hubálková