• Aktuality

Aktuality


31. července 2019

Mezi Prahou a Káhirou. 100 let české egyptologie

Právě před sto lety se začala psát historie Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty UK. Jeho mnohdy trnitou cestu k objevům a úspěchům připomene výstava Mezi Prahou a Káhirou. 100 let české egyptologie, kterou je možné navštívit ve výstavních prostorách Karolina od 2. srpna do 8. září 2019 denně v čase 10–18 hodin. Vstup na výstavu je zdarma.


Portrét zakladatele české egyptologie Františka Lexy◄ Když František Lexa, soukromý docent na Univerzitě Karlově, vypisoval v roce 1919 termíny egyptologických přednášek na letní semestr, stěží tušil, o jak významný počin se zasloužil. Už tehdy se velmi dobře vědělo, že po vzniku Československa byl na univerzitě značný zájem o orientalistiku. Tento zájem přispěl o pár let později ke zřízení Egyptologického semináře; jeho jediným řádným profesorem se stal právě František Lexa, pozdější děkan Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. S přispěním svých žáků se Lexovo akademické bádání v Praze časem proměnilo ve skutečné vědecké pracoviště zabývající se i terénním výzkumem, který byl umožněn získáním stálé koncese v Egyptě. Těmito ne vždy snadnými začátky výstava provede návštěvníky hned v úvodu.


Na průkopnické období poloviny 20. století naváže druhá část expozice připomínající, jak v letech 1960–2019 archeologický výzkum přímo v Egyptě a Súdánu Český egyptologický ústav FF UK již organizoval. „Představen je zejména Abúsír, který je dodnes hlavní koncesí českých egyptologů. Dobové fotografie ukazují na proměnu nejen samotné archeologické lokality, ale i okolního prostředí, které v průběhu století dostálo mnoha změn,“ přibližuje výstavu za organizátory Lucie Vendelová Jirásková z Českého egyptologického ústavu FF UK.


Pohled na pyramidové pole v Abúsíru, kde se pod pískem rýsuje množství dosud neodkrytých struktur◄ Abúsír však není jedinou lokalitou, kterou Český egyptologický ústav v průběhu posledních desetiletí zkoumal. Výstava proto představuje i účast egyptologů v Núbii, výzkum v Západní poušti nebo v dnešním Súdánu. Kromě příběhu odkrývání různých lokalit je pozornost zaměřena i na konkrétní úkoly a projekty, kterým se členové výzkumného týmu věnují. „Egyptologická činnost je často chápána jako objevování nových památek, ovšem to je pouze výchozí bod rozsáhlé badatelské činnosti, která na terénní výzkum navazuje. Projekty proto ukazují na interpretační možnosti obsažené v jednotlivých objevech a nálezech a jejich přínos pro studium nejen staroegyptské civilizace samotné, ale také pro srovnávací studium civilizací a vývoje životního prostředí v delších časových horizontech,“ doplňuje Lucie Vendelová Jirásková.


Nejkrásnější z královských soch panovníka Raneferefa objevená v jeho zádušním chrámu Bohatě zdobené nepravé dveře soudce Intiho s obětním oltářem představovaly místo, kam pozůstalí přinášeli obětiny zemřelému Jméno a podoba Kairese, zřejmě jednoho z nejstarších egyptských mudrců, byla díky loňskému výzkumu na pyramidovém poli opět přivedena k životu


Výborně dochované polychromované vápencové sochy úředníka Nefera byly jedním z překvapivých nálezů roku 2012 Pohled na částečně zrekonstruované průčelí Ptahšepsesovy mastaby s dvojicí znovu vztyčených sloupů



Text: FF UK, Marcela Uhlíková

Foto: archiv Českého egyptologického ústavu FF UK

Sdílet na:  
Máte dotaz ?
Kontakty

Univerzita Karlova

Ovocný trh 560/5

Praha 1, 116 36

Česká republika


Identifikátor datové schránky: piyj9b4

IČO: 00216208 

DIČ: CZ00216208


ALIANCE UK


Jak k nám