Přesně před týdnem odstartoval ve Stockholmu týden ve znamení udílení Nobelových cen. Tou letos poslední v pořadí byla cena za ekonomii. Královská švédská akademie věd se rozhodla udělit cenu Sveriges Riksbank v ekonomických vědách na památku Alfred Nobel 2019 za experimentální přístup ke zmírnění globální chudoby vědcům: Abhijit Banerjee (Massachusetts Institute of Technology, Cambridge, USA), Esther Duflo (Massachusetts Institute of Technology, Cambridge, USA) a Michael Kremer (Harvardská univerzita v Cambridge, USA).
„Tato trojice ekonomů přispěla doslova k revoluci v empirickém výzkumu zejména v oblasti rozvojové ekonomie, která se soustředí na pochopení příčin chudoby. Tento přístup se nesnaží zodpovědět široké, těžko zodpověditelné otázky typu: Má rozvojová pomoc smysl? Místo toho si klade možná menší, ale dosažitelnější cíle: co nejspolehlivěji zodpovědět na konkrétní otázky, pomocí metod experimentální ekonomie. Je to metoda inspirovaná výzkumem v medicíně, kde se výzkumník snaží odhadnout, zda určitá medicína či léčebný postup funguje tím, že porovnává skupinu, která léčba dostane a placebo skupinu. A tento přístup se nyní aplikuje na zjišťování, co funguje pří řešení sociálních problémů.
Ve spolupráci s vládami a s neziskovými organizacemi potom výzkumníci sbírají data pro obě tyto skupiny a porovnávají jejich výsledky. V kontextu mikropůjček se pak například měří, jestli dotyčný začne podnikat, kolik vydělává, a zda posílá děti do školy. Tímto způsobem je možné přesně odhadnout dopad programu. Tyto informace jsou pak klíčové pro veřejný a neziskový sektor při rozhodování jaké programy nejlépe fungují a jak tedy co nejefektivněji chudým lidem pomoc,“ vyjádřil se k letošní ceně Michal Bauer ze CERGE-EI, společného pracoviště Národohospodářského ústavu AV ČR a Univerzity Karlovy. Mimochodem právě Michal Bauer pracuje na výzkumu, který přímo navazuje na práci jednoho z oceněných nobelistů.
Komentář doplňuje Julie Chytilová ze CERGE-EI: „V současné době se podílíme na výzkumu, který navazuje na jeden z prvních experimentů tohoto typu v rozvojových zemích - šlo o plošné odčervení dětí v západní Keni. Ukázalo se, že tato intervence je v podstatě nejefektivnější způsob, jak zvýšit vzdělanost lidí v tom konkrétním regionu, protože děti pak začaly více chodit do školy, díky tomu, že nebyly nemocné. Iniciátorem této intervence byl Michael Kremer a my jsme nyní zapojeni do měření dlouhodobých dopadů po 20 letech.“
A Sergey Slobodyan, ředitel CERGE-EI, dodává: „Experimentální přístup Bannerjeeho, Duflové a Kremera nám umožňuje lépe pochopit, proč jsou lidé chudí, a také nám ukazuje jak a proč konkrétní rozvojové politiky – ať už se týkají změn ve zdravotnictví, zemědělství nebo poskytování půjček – fungují nebo ne. Pomáhá také vytvořit nákladově nejefektivnější opatření pro boj s chudobou a tím se vrací k samotné podstatě toho, do samého jádra toho, o čem je ekonomika. Rád bych zdůraznil, že Esther Duflová jako první žena získala medaili Johna Batese Clarka, která se uděluje nejlepším ekonomům do 40 let, a je teprve druhou laureátkou Nobelovy ceny za ekonomické vědy. Je tak skvělou inspirací pro všechny mladé vědce, kteří dnes uvažují o tom, jakému oboru by se měli věnovat.“
Text: Marcela Uhlíková
Foto: Vladimír Šigut
Datum: 14. 10. 2019
Univerzita Karlova
Ovocný trh 560/5
Praha 1, 116 36
Česká republika
Identifikátor datové schránky: piyj9b4
IČO: 00216208
DIČ: CZ00216208