a) Mikuláš

Doc. Brom stručně představil jednotlivé okruhy změn, které budou probrány postupně. V roce 2028 se dostaneme na objem Mikuláše cca 1,4 mld. Kč, a to při ročním přírůstku 250 mil. Kč. Dále prezentoval data stran největších akcí, jejichž financování nás v následujících letech čeká.

PhDr. Doleček informoval, že nyní prezentovaná data jsou měsíc stará, došlo od té doby k mírnému posunu. Tabulka ale deklaruje, jaké jsou nároky na vlastní zdroje. Mikuláš je pouze podporou, není vlastním zdrojem v užším smyslu, byť hraje jeho roli pro účely kofinancování, má však za cíl primárně eliminovat drahé externí půjčky. Do roku 2028 bychom při zohlednění současného stavu mohli mít z Mikuláše skutečně silný nástroj podpory. Největší tlak na Mikuláše půjde zejména ze strany Hradce Králové (Mephared), 2.LF a posléze uvidíme, jak dopadne vysoutěžení Biocentra, byť by se nám mělo podařit dodržet rozpočet. Kofinancování akce Opletalova by nemělo přesáhnout 86 mil. Kč.

PhDr. Greger – Jeho fakulta si ročně spoří 20 mil. Kč na to, aby byla schopná vůbec stavět. Představa, že střádáme do Mikuláše víc, abychom nečerpali odjinud, je již za hranou. Už není kde růst, když se spustí rekonstrukce a budou vícenáklady, tak budeme i zodpovědné fakulty tlačit do půjček. Navrhuje, abychom částku ročně alokovanou do Mikuláše snížili na 200 mil. Kč a na zlaté dělení. Pokud nyní došlo k navýšení kapitol, tak je to pro něj další argument, že nemusíme od začátku střádat tolik. Meziroční nárůst prostředků je značný a fakulty již nemají kam sahat, když mají často problém dorovnávat byť jen minimální mzdy.

PhDr. Doleček – Je rád za optimistický výhled, ale není ten nárůst tak velký, aby to změnilo návrh na alokaci 250 mil. Kč. Argumentaci rozumí, ale i přes pozitivní vývoj je tlak stále enormní a je potřeba univerzitě v této době umožnit strategicky řídit finance.

MUDr. Ježek – Zaznělo, že pro hradeckou fakultu byla požadovaná částka ponížená o příspěvek z NPO, pro FF se podařilo vyjednat další snížení v řádu přes 100 milionů Kč. Zajímalo by jej, z jakého zdroje to je? Zajímalo by jej, z jakého zdroje kapitoly to je. Lze to konkretizovat?

PhDr. Doleček – V případě NPO máme navrženou komponentu, která zvyšuje alokaci v dotaci. V případě FF došlo k posunutí jedné rektorátní akce, tedy došlo k uvolnění alokace tak, abychom pokryli požadavky ETF, FF, FTVS a FSV. Došlo ke změně strategického uvažování nad novostavbou ÚDAUK, abychom mohli uvolnit alokaci pro potřeby našich fakult. Povedlo se nám dostat dotaci na to, co jsme původně měli hradit z vlastních prostředků.

Doc. Roh – Mephared je obrovská investice a minimum, na které jsou schopni spoluúčast stlačit, je 900 mil. Kč až 1 mld. Kč. Je tam velké úsilí vedení UK i jejich, i regionální politici se nám snaží pomoci, současné ceny jsou totiž zcela odlišné od těch odhadovaných v roce 2019. Již nyní stála příprava 120 mil. Kč, a to je částka od roku 2018. Těsně předtím byla dokončena první část Mepharedu. Mikuláš je velmi citlivá věc, ale jsme připraveni do toho velkou spoluúčast dát, avšak potřebujeme nějaký cash, a i ten nejvýhodnější úrok u úvěru u externího subjektu je ve výši 4 % ročně. Z toho důvodu bychom raději chtěli vracet peníze interně, než abychom platili na úrocích stamiliony. Jsme v rámci úpravy projektu velmi limitováni, navíc se musí postavit všechny tři stavby v komponentě NPO, takže děláme vše pro to, abychom byli schopni projekt realizovat Mají každopádně vypracovaný plán, jak se budou uskromňovat a jak budou své závazky dále splácet.

Doc. Stráský – Má dotaz na doc. Broma: v tabulce chybí vratky stávajících půjček.

Doc. Brom – To je pravda. Některé splátky do Mikuláše doputují, ale jsou relativně malé s ohledem na celkovou částku.

PhDr. Doleček – Nyní napůjčované akce jsou marginální vůči celkové částce. Předpoklad splácení je často až po skončení rekonstrukce či stavby, drtivá většina splácení půjček z roku 2024 začne až po roce 2028.

Doc. Stráský – Chtěl vyjádřit naději, že je 250 mil. Kč dost, ale zajímá jej, jak by bylo možné procesně postupovat s návrhem dr. Gregera na snížení 200 mil. Kč.

Doc. Brom – Procesně nemůže ekonomická komise dát pozměňovací návrh k Principům, jen můžeme vyjádřit svůj názor směrem k předkladateli.

MUDr. Fontana – V předkládací zprávě je uvedeno, že pokud by došlo k meziročnímu poklesu celkových prostředků, které k nám dorazí, tak by došlo ke snížení částky mířící do Mikuláše. Je samozřejmě možná alternativa, že tam tuto možnost propíšeme jako jasnou povinnost. Nově je doplněno i to, že když nejde udělat koheze, tak otevřeme Principy. Pokud bychom meziročně rozepisovali méně, tak bychom mohli alternativně snížit další položky v Principech, primárně Mikuláše.

PhDr. Greger – Chtěl by vyjádřit, že toto předzávorkování znamená krizi pro některé fakulty v takové výši, že pro to nemůže zvednout ruku. Je mu jedno, zda se ta částka sníží v Mikuláši nebo jinde, ale je třeba myslet i na malé fakulty, které to zasáhne.

JUDr. Říha – Pan děkan PF zasílal k Principům stanovisko, kdy se k tématu zlatého dělení také vyjadřoval. Upozorňoval, že to dopadne odlišně, nicméně na některých fakultách, které na tom nejsou tak dobře, znamenalo zlaté dělení prostředky, z něhož mohli sanovat odměny na konci roku, Ve chvíli, kdy zlaté dělení bude alokováno do Mikuláše, tak to dopadne zejména na malé fakulty. Považoval za povinnost na toto zde upozornit.

Doc. Stráský – Líbilo by se mu, kdyby se předzávorka snížila, protože mu situace, že přijde na UK méně prostředků než nyní, přijde nepravděpodobná.

MUDr. Fontana – Pokud dojde k zvýšení, tak se alokace do Mikuláše bude pravděpodobně realizovat. Pokud tam necháme navýšení o 80 mil. Kč, tak veškeré navýšení musí jít od této sumy výš. Mikuláš se nejdříve vezme z celkové částky, a teprve poté se rozepisuje zbylá částka.

Doc. Stráský – Předzávorky jsou propojená věc, nejde to projednávat samostatně.

Mgr. Farkaš – Je mu jedno, kde najde vedení úsporu. Místa pro ně jsou např. i v oblasti úspor na chod rektorátu. Je třeba se podívat na rozepisované prostředky na fakulty, porovnat je s minulými lety a nedávat jim méně, než kolik historicky měly. Dostat ze strany rektorátu informaci o tom, jak se jeho prostředky využívají a jak on spoří, když to samé chceme i po fakultách. Když něco uspoříme na RUK, tak se to projeví do rozpisování na fakulty dosti výrazně. Je pro to, aby tam kvazi-kohezní mechanismus stále existoval.

MUDr. Fontana – Když se bude rozepisovat nižší suma na fakulty, tak se bude rozepisovat z nižšího základu. Pokud bude výchozí stav stejný, ale přidáme na Mikuláše, tak se ubere i RUK.

Mgr. Farkaš – Chápe, že se bere nejprve na předzávorky, pak na Mikuláše, pak RUK a následně fakulty a zbytek se rozepíše, ale fakulty jsou stále na konci. Stále ty prostředky vydělené na RUK mohou ovlivnit to, kolik se rozepíše na fakulty. Pokud by existoval mechanismus, který dá klid fakultám, tak by to podpořil.

MUDr. Fontana – Pokud nebudeme růst o více jak 100 mil. Kč, tak se situace, že fakulty dostanou méně, stane. Rád předá modelaci.

Doc. Brom – Je předpoklad, že v roce 2024 přijde stejná suma?

Prof. Králíčková – To nyní nemůžeme říct, jednání jsou v zárodku, a pan ministr je v úřadu teprve krátce. Boj o navýšení běží, pevně věříme, že částka nebude stejná a že dojde k navýšení, ale nevíme o kolik. Obecně předzávorkování je třeba zvážit, ale nyní nedokáže říct, o kolik/jestli více dostaneme.

Doc. Brom – Pokud přijde stejně, tak půjdou fakulty o 130 mil. Kč dolů.

Prof. Zahálka – Nedovede si představit, že by přišlo stejně peněz. Ať je situace jakákoliv, tak věří, že se finance najdou.

JUDr. Říha – Co se týče navýšení prostředků na energie: u toho nevíme, zda se to bude opakovat, jelikož se jednalo o jednorázovou dotaci. Letos se nezvyšovala zaručená mzda, ale zvyšovala se minimální mzda. Můžeme čekat, že další rok se bude zvyšovat i mzda zaručená. Peněz sice může být stejně, ale budou mít nižší hodnotu minimálně o inflaci.

b) Posun okénka

Doc. Brom – Má dotaz na posun okénka o 6 %, jelikož nás čeká několik let silný populační nárůst. Proč je to zastropováno na 6 %? Je to jen přes 3 roky nebo meziročně?

Mgr. Maňásek – Je to přes 3 roky.

Doc. Brom – Přijdu mu to neúměrné, jelikož populační nárůst je až 2-8 % meziročně.

MUDr. Fontana – Reagujeme na dvě věci, doteď byla vždy zafixována tříletá období. Nyní řešíme jednorázový skok, který nastává mezi tím, že bychom to měli zafixovat na 3 roky nastálo (což nechceme). Hranice je zavedena obecně, nechceme počítat vždy aktuální čísla, nechceme podporovat masifikaci. Jednorázově je suma stanovena na 6 %, poměr bereme 3-4 letý.

Mgr. Maňásek – Reálný nárůst je vyšší, ale záměrně jsme chtěli, aby parametr alespoň částečně reguloval nárůst studentů. Kdyby to přesně kopírovalo demografickou křivku, tak by to neplnilo svou funkci.

Doc. Brom – Bránit se masifikaci je správné, ale byl zde dotaz, zda se nebráníme příliš.

MUDr. Fontana – Jedná se o jednorázové přepočtení minulých let, kdy nárůst mezi posledními tříletými obdobími nebyl takový, pokud v roce 2025 to nebude 6 % ale 8 %, tak budiž.

MUDr. Maňásek – V roce 2025 bude procento jiné, budeme porovnávat menší časový posun, který bude nižší, nebude to 6, ale např. 2,5 nebo 3 % meziroční posun, nikoliv mezi obdobími. Chceme, abychom nerostli nadměrně. Prostor k nárůstu si ale necháváme.

PhDr. Greger – Nemyslí si, že ta úvaha obstojí. Populační křivka zde neodpovídá křivce Prahy a Středočeského kraje. Máme zde krizi už u SŠ, dle predikcí dalších 10 let nemůžeme čekat poklesy. Celorepubliková křivka je jiná, ale ta nás tolik neovlivní. Jako UK však máme primárně velkou lokální poptávku. Zavázali jsme se k plnění EU benchmarku VŠ vzdělaných osob v populaci, a pokud bychom drželi počty níže, než je křivka, tak bychom zaostávali ještě více, než nyní, a MŠMT bude pod palbou další kritiky nejen od rodičů, což dle něj není odpovědné. Podle něj je 6 % nízké číslo, navrhoval by dvojnásobek. Počtem, nikoliv jen podílem v populaci, musíme růst.

Doc. Roh – Tato prosba šla i z Hradce. Pokud se A nebude zvyšovat, tak budeme nabírat studenty, ale budeme si ztěžovat vlastní situaci, kdy nedostaneme další práci zaplacenou. Jde nám ovšem o kvalitu, pokud se máme srovnávat s MUNI, tak ti mají pokyn min. 1/3 studentů, kteří se hlásí ke studiu, nepřijmout, protože jim jde o kvalitu.

Dr. Kružík – Rád by se přimluvil za jasnou politiku v této věci. Předpokládá, že MŠMT připraví stimulační programy pro VŠ v době, kdy se tento nárůst přiblíží. Když se něco takového stane, tak na FHS jsou jejich kapacity budovy již nyní na 110 % a my nebudeme mít prostor, jak fakticky počty studentů navýšit.

Prof. Králíčková – S ohledem na odpovědi, které dostávají na argumenty demografickou křivku, tak nás informují, že kapacity zkrátka máme a že si to máme vyřešit interně. Má obavu, že křivka jako taková nám nemusí jako argument stačit. Sdílí názor prof. Zahálky, že nějaký finanční nárůst bude, ale nemyslí si, že bude tolik motivační, jelikož to zatím nezaznívá.

MUDr. Fontana – V mezičase se ukázalo, že na SŠ kapacity nejsou, podíl VŠ lidí v populaci není optimální, nicméně nám přijde, že v tomto musí MŠMT postupovat daleko aktivněji. Je rád, že nehovoříme o existenci hranice, ale jen o její výši. Je za tuto připomínku rád, systém to uvedlo do lepšího stavu oproti původním tezím.

JUDr. Říha – Zcela na rovinu lze říct, že demografická křivka bude problémem další vlády.

Mgr. Farkaš – K posunu okénka se shoduje s doc. Rohem, a to že pokud nám nic nepřiteče od MŠMT, tak nic zvýšením počtu studentů nezískáme. Měli bychom tlačit na to, abychom k nám dostávali studenty, kteří studium reálně dokončí. Pokud budeme snižovat počty studentů, tak i přerozdělení bude poměrně stejné.

Prof. Zahálka – V rámci navyšování či poptávky po penězích nám nyní zcela jistě nepřijdou finance na nové studenty, ale VŠ se musí připravit na demografický nárůst. Říkáme, že kapacity nemáme, ale pro účely rozvoje v budoucnu o tom musíme přemýšlet už nyní. Návrh je tedy podle něj správný.

MUDr. Fontana – Stručně ke graduation rate, což je materiál, který půjde na červen: z dlouhodobého hlediska se nám daří jej zvyšovat. Letos se povedlo překročit u Bc. programů 20 %, což bylo námi stanovené minimum. V roce 2017 jme začínali na 14,7 %. Je tam pozitivní vývoj u Bc., u Mgr. je to cca stejné. U bakalářů se povedlo nepříznivý trend otočit, za což jsme rádi. Je to ale dlouhodobý proces.

Orientační hlasování

Pro zachování 6 % - 18

Pro navýšení – 2

c) KEN:neKEN, malé obory, restrukturalizace atd.

Doc. Brom – Byla zde poptávka po modelech různých variant KEN:neKEN, byly různé komentáře k velikosti posunu. Dalším balíkem byly připomínky k definici „malých oborů“, řešili jsme výši částky, vazby na financování přes P, informace o počtu studentů v minulých letech. Další část je transfer směrem k teologickým fakultám, zda od nich dostaneme na oplátku plán restrukturalizace fakult či plán zvýšení efektivity? Další komentáře se týkaly toho, zda se jedná o řešení dočasné či trvalé, tedy debata o tzv. „nových KENech“.

Mgr. Maňásek – S poměrem KEN:neKEN se nezavděčíme všem. Je možné, že nespokojených bude mnoho. Jsme ochotni namodelovat více variant, avšak nedává smysl, abychom to modelovali, pokud nebudeme mít zafixované ostatní parametry, jinak může modelů vzniknout nepřeberné množství. Rádi to samozřejmě namodelují pro jednu variantu v rámci různých poměrů. Vyšli jsme z předpokladu, že je potřeba něco udělat pro fakulty, které mají KEN nižší než průměrný, proto jsme navrhli posun o 5 %, který považujeme za vyvážený. Bereme to ale jako podnět k diskuzi, číslo může být jiné, ale pohybujeme se v těchto mantinelech. Rozhodně to nebude v prvním roce 20 %, což by znamenalo značnou destabilizaci rozpočtů fakult.

Co se týče malých studijních programů, tak jsme popsali kritéria pro jejich výběr, byl k dispozici předvýběr programů, kterých by se to mělo týkat, který však nebyl podroben kvalitativní analýze. Důvodem je, abychom nepodporovali dva obdobné programy, což by nebylo výhodné. Snažili jsme se zohlednit i to, že výhled programu je takový, že nebude cílit na velikost, ale chceme zejména kvalitativní analýzu. Pokud jde o vazbu na ukazatel P, tak jsme explicitně vyloučili programy, které již pobírají podporu z ukazatele P, která je poměrně velká. Pokud je připomínka, že to máme více diverzifikovat a zkoumat, jak je dnes rozdělena podpora, tak se této debatě nebrání, ale k tomu nemáme data. Vidí, že finance z P to jdou primárně na PedF, a nemáme k dispozici data o tom, jak s nimi PedF nakládá.

Prof. Králíčková – Pracujeme na tom, aby zvláště u areálových filologií přišla podpora i od jiných ministerstev než od MŠMT, komunikujeme např. s Ministerstvem obrany. V rámci UK na ně dáváme zřetel, ale rádi bychom, aby je výhledově začali podporovat i další instituce.

Mgr. Maňásek – Co se týče přechodného či trvalého řešení: nyní je to přechodné řešení, rádi by otevřeli větší debatu nad tím, jak pojmout financování v parametru A do budoucna tak, aby zajišťovalo fakultám jistou míru stability a bylo do jisté míry vyvážené.

Dr. Šima – Posledně byl navrhován model, který to přesouval spíše k neKENům. Dnes používáme stará data, která neodrážejí dnešní ekonomickou náročnost našich oborů. Měli bychom mít vyváženější systém a pro přechodné období adekvátně váhu KENů snížit. Přišli jsme s návrhem, který nám přijde legitimní, a jsme otevřeni k diskuzi o návrhu. U malých oborů nejde o jakékoliv početně malé obory, ale o ty, které byly postiženy tím, že mají malé KENy, protože z různých důvodů nemohou přijímat či vyučovat větší množství osob, o čemž je třeba komunikovat. Týká se to zejména FF a teologií. Pokud nemáme data odjinud, tak se moc neposuneme. Co se týče duplicit, tak má dojem, že byly pouze u teologií a religionistik. Tam ale duplicity nejsou v obsahu, byť mohou být v názvech programů.

Mgr. Farkaš – Chybí mu u malých oborů informace o tom, co tam spadá, že tuto kapitolu takto razantně navyšujeme.

Doc. Brom – Komisi byl zaslán dva týdny zpátky orientační seznam oborů, které tam spadají, byl součástí podkladových materiálů.

Prof. Jech – Je na druhém konci názorového spektra než dr. Šima. Změna poměru KEN:neKEN stejně KEN otvírá. Stejně jde o přesun financí od přírodovědných a medicínských fakult k sociálně-humanitním fakultám. Rád by viděl, jaký by to mělo konkrétní dopad na fakulty v penězích.

Doc. Brom – Nemáme bohužel model, který by porovnal poměr 90:10 k 85:15, ale je třeba si nejprve ujasnit výchozí parametry.

Doc. Stráský – Změna na 85:15 je ústupek vůči sociálně-humanitním fakultám, rád by vůči tomu viděl plán restrukturalizace fakult. Chtěl by to vidět nejen ve výuce, ale i u monografií. Lépe se smíří s poměrem 85:15, pokud v datech uvidí vysvětlení, jak je možné, že jsou na jiných fakultách poloviční mzdy i přesto, že mají obdobné prostředky.

PhDr. Greger – K malým oborům: údaj o tom, kolik dostala PedF z MŠMT v rámci ukazatele P jsou veřejná data, je tam částka 21 mil. Kč na 5080 studentů a 945 absolventů. Ukazatel P není určen na malé obory, ale na společenskou užitečnost, a pojí se s ním závazek na vytvoření určitého počtu vystudovaných osob, tedy učitelů či lékařů. Vychází mu to u nich na 4240 Kč na studenta, což není tak velká částka, jak mu přišlo, že zde bylo prezentováno. Ročně přitom mluvíme o 100-200 studentech malých oborů, které fakulta zvažuje zavřít.

K modelaci: když vezmeme prezentovaný model, tak právě teologie výrazně rostou bez ohledu na KEN, zato PedF se skoro nemění, protože u ní KEN tolik roli nehraje. Navýšením poměru si nemyslí, že by to někomu extra pomohlo, ale teologiím zcela jistě ano. Měli bychom vést diskuzi nad namodelovanými změnami, kdy vše zůstane uzavřené a my bychom hýbali pouze KENem. Pokud někdo klesá ve fixní části příspěvku, tak to může být i posunem okna. Někdo se neohlížel na počet studentů, a tak má zase mnohem méně studentů než 8 let nazpět, což se také odráží. Co se týče malých oborů a příspěvku P, tak to jsou veřejná data a neví, kde RUK sehnal svá data stran navýšení o 21 mil. Kč.

Doc. Brom – Vidí riziko v tom, že pokud se v červnu těsně před schválením budeme teprve bavit nad modely, tak se bojí, aby projednávání nespadlo. Rád by měl modelace k dispozici co nejdříve.

Mgr. Maňásek – Pokud jde o částku, tak s tou můžeme pracovat. Nebyla za tím sofistikovaná úvaha, ale nebylo cílem pracovat s ukazatelem P přepočteným na studenta. Rozdělení ukazatele na malé obory nemá být s ohledem na počet studentů, budou se rozdělovat fixní částky. Zároveň nechceme dávat marginální částky, které oboru vůbec nepomohou.

PhDr. Doleček – Hledat aproximace vůči ukazateli P, je nepřesné. To tzv. P má pokaždé jinou funkci, je to plošné opatření dopadající na fakultu jako celek, nerozpočítává se na studenty, proto je z úvahy vyjmuto. Poté je zde P o výši 80 mil. Kč, a pak jsou zde příspěvky na nedostatkové aprobace. Je zde zkrátka jiná logika intervence.

Doc. Brom – Chápe, že to slouží jiným účelům, a že to tedy můžeme maximálně použít jako referenční rámec.

Mgr. Maňásek – Modelace samozřejmě dodáme, a to od 90:10 až po 70:30. Vedle toho bychom mohli zkusit spočítat z těch 21 mil. Kč na malé studijní programy, jaký bude pseudoKEN malého programu po přepočtu.

Mgr. Farkaš – Děkuje za modelaci, ale bylo by dobré dostat živý Excel, než abychom dostali rovnou hotové modelace. Mohli bychom si změnit jak KENy, tak i předzávorky, což by vyřešilo všechny modelace. K malým oborům: účelová podpora pro vybrané obory je vlastně dvojím financováním téhož, byl by proto rád, kdyby byly následně vyloučené z příjmu podpory na malé obory, pokud získají finance jinde. Stále si myslí, že příspěvek primárně na teologické fakulty je poměrně nesystémový, není řešením, ale je to záplata, která s tím zásadně nezahýbe, ale jen překleneme malé období. Ve výsledku budeme klesat všichni, a budeme na tom ještě hůř, než kdybychom jim to nedali.

Prof. Králíčková – Pokud by se povedlo získat podporu pro areálové filologie, tak bychom je samozřejmě nepodpořili v rámci malých oborů, pokud by získali podporu jinde. Je třeba zohlednit i to, že možná dostaneme možnost je podpořit s poměrem 1:1. Dnes tu žádní zástupci teologií nejsou, jedna z teologií loni téměř krachla, museli je zachraňovat jejich fondy, jinak by neměli na výplaty. Když jsme hovořili o opatřeních vůči teologiím, tak byly považovány za nejkřehčí segment, které musí posílit své vícezdrojové financování. Přesto ale mají různé stupně křehkosti.

Mgr. Farkaš – Má za to, že jednorázový příspěvek problém nevyřeší, měli bychom otevřít diskuzi komplexně. Zároveň bychom si měli nastavit lepší vztahy s katolickou církví.

Prof. Králíčková – Pravidelně s děkany teologií aktivně jednáme o tom, jak by mohli ušetřit, jak si mohou ulevit v rozpočtu. Změny ale neproběhnou hned, podniknuté kroky se projeví až za nějakou dobu.

Prof. Himl – Rovnou si zde dovolí informovat, že po skončení pátečního senátu bude rezignovat z důvodu přesunu do exekutivy. Přijde mu každopádně hrozné, že řešíme, odkud máme odkrajovat. Souvisí to s tím, že si univerzita a stát musí říct, kolik vlastně historií a filologií potřebujeme. Teologie jsou zase jedny z nejstarších fakult, takže to není jednoduchá situace. Chce se vyjádřit k poměru ne(KEN). Je rád za vstřícnost s 5 % body. Jeho by historicky zajímalo, jak se ke KENu v 90. letech došlo, a zda tehdy někdo řekl, že to znamená, že pedagogická práce je 3x levnější než práce na jiné fakultě. Přijde mu to nedůstojné, byť tam ta korelace není. Opakovaně říká, že jeho práce a vědecký výkon nejsou o nic méně hodnotné než jiné. Rád by, abychom si pedagogické práce více vážili. Vnímá, že je univerzita v podstatě rozštěpená na dvě, s humanitními fakultami na straně jedné.

Prof. Králíčková – Ráda by, abychom pracovali proti rozštěpení. Věří, že naše síla je zejména v propojování oborů a že rozštěpení překonáme. Pro ni jsou studenti ze všech fakult stejně důležití, bude ráda, pokud na tom budeme pracovat společně.

Doc. Stráský – Za něj jsou malé obory stejná pohádka jako KENy. Na straně MŠMT, univerzity i fakult jsou určité chyby. Rád by viděl do střev malých oborů, rád by analýzu dovnitř stran dělení peněz. Až restrukturalizujeme FF, tak následně ukážeme i na MFF, která má také např. 14 fyzikálních kateder.

Doc. Brom – Z připomínek k Principům zaznamenal, že i LFP chce písemné podklady k restrukturalizaci, abychom stále jen nemluvili o tom, co bude.

Dr. Lehečková – Pravidelně informuje paní rektorku a je ráda, že přišla i na jednání AS, aby informovala o dění na její fakultě i senát. Na FF snižujeme počet kateder, tři české ústavy budou zrušeny už letos, historické ústavy bychom rádi také spojovali, u nich to ale nebude rychlý proces. Plán na strukturální restrukturalizaci fakulty a na podobu malých oborů zcela jistě máme, např. končíme se studiem Portugalistiky a namísto toho přecházíme na mikro jazykové certifikáty. Našich 70 jazyků bychom si měli zachovat, ale rozhodně není třeba mít všechny v podobě plných studijních oborů. Minulý rok jsme vytvářeli model, který by v podobě certifikátů mohl fungovat i pro studenty z jiných fakult, kteří u nás jazyky navštěvují. Ukončit studijní program znamená držet jej dalších 5 let kvůli dostudování, není to tedy rychlá záležitost. Bavíme se proto o střednědobém výhledu, předzávorka na malé obory je proto potřeba na toto překlenovací období, než uděláme strukturální změnu, abychom nemuseli zatěžovat rozpočet univerzity více, než je třeba. Zaměřujeme se na unikátní obory, které nejsou nejen jinde na UK, ale ani na jiných univerzitách v ČR. Snažíme se aktivně domlouvat v rámci asociace děkanů FF na tom, kde bude který obor vyučován. Např. latinu v Olomouci zavřeli, zatímco u nás prosperuje, obráceně to bylo např. s již zmíněnou portugalštinou. Židovská studia naopak chceme realizovat společně. Pro každý studijní program máme výhled, ale je to čtyřletý výhled na to, jak utlumovat postupně programy, které přejdou na jiné univerzity.

Prof. Králíčková – Řeší toto každý měsíc, v březnu nejen s vedením FF, ale i s jejím akademickým senátem. Děkuje za komunikaci s ostatními děkany FF, ráda by, aby komunikace běžela plynuleji v rámci všech asociací fakult.

Doc. Stráský – Děkuje moc, toto chtěl slyšet, je rád že to s námi paní děkanka přišla sdílet. Byl by však radši, kdybychom si na RUK vydělili 1 mil. Kč na servis pro teologie, než abychom jim ho dali napřímo.

Dr. Šima – Je také rád za přítomnost paní děkanky, není to ale problém jen FF. Nerad by, aby finanční situace FF a dalších humanitních fakult byla prezentována pouze jako důsledek neefektivnosti, je to totiž způsobeno dlouhodobými trendy rozdělování prostředků. Dopady původního, tvrdého kafemlejnku především humanitní obory poškodily, KEN poškodil ty, které nemohly růst v počtu studentů, což je případ celé řady studijních programů. Současně právě proto jsme na stejné lodi s ostatními humanitami, když tvrdíme, že je KEN třeba řešit systematicky. Těší se na další debatu o otevření KENů jako takových, byť to není debata na dnešní jednání.

Doc. Brom – Dlouhodobě je problém „KEN“ vnímán jako kombinace 2 problémů: neefektivita a vnímání nespravedlnosti ze strany SOC-HUM fakult, přičemž nevíme, do jaké míry k nespravedlnosti skutečně dochází. To, že je datová základna dlouhodobě špatná, víme, a tak většinu věcí stále řešíme pocitově. Chtěl by upozornit, že ať skončíme na poměru takovém či onakém, tak se dál nepohneme bez dalších dat, protože v jednu chvíli se část UK naštve tak, že to nepůjde sesadit dohromady. Budeme muset přestoupit k debatě „nové KENy“, ale co se pod tím bude skrývat si lze těžko představit, může to být cokoliv.

Dr. Šima – O KENech nevíme, zda odpovídají či nikoliv, proto je třeba situaci systematicky řešit. Co se týče kafemlejnku, tak k tomu existují analýzy a záznamy z tehdejších debat, byla tam systematika a nebyl to jen transfer sociálně-humanitních fakult na přírodovědecké či medicínské obory. Musíme si najít společný jazyk, jak budeme debatovat o nových metodách dělení.

Doc. Dolejší – Přijde mu zvláštní, že hledáme nový kafemlejnek, novou předzávorku a díky tomu hledáme znovu 17-20 čísel. Pod záminkou nalezení spravedlivého kafemlejnku se snažíme dobrat k výsledku, který by vyšel spravedlivě pro všechny. My to ale neumíme udělat, protože nemáme ani data, ani pochopení mnoha mechanismů, které tam probíhají. Souhlasí s paní rektorkou, že je třeba umět fungovat jednotně jako univerzita a být schopni se dohodnout. Přijde mu, že na nových KENech a restrukturalizaci se těžko dohodneme, protože všechny identifikátory jsou oborově velmi závislé. Tyto identifikátory nejsou moc ideální na to, aby srovnávaly mezi jednotlivými obory. Rád by, abychom se nyní dohodli na tom, které fakulty vypadají jako ty bohatší a do jaké míry jsou právě ony ochotné stagnovat, a na které fakulty je možné směřovat prostředky na podporu. Měli bychom se starat o to, abychom splnili své dvě fundamentální role: rozdělit si peníze a mít čím dál lepší výsledky, resp. abychom se rozvíjeli udržitelně. Hledání „spravedlivého“ kafemlejnku je každopádně od začátku odsouzeno k nezdaru.

Prof. Králíčková – To, že data nemáme, s tím se potýkáme neustále. Nikdy ale nechce rezignovat na to, abychom šli krok po kroku, či dokonce couvali. Snažíme se datové základny postupně doplňovat, zejména o věci, které považujeme za důležité, a o ty, které nám prospívají (postdoktorandi, data o zahraničí). Postupně propisujeme do Principů nová data i priority UK. Debata zde probíhající je podle ní velmi důležitá, vnímá všechny připomínky fakult i děkanů. Ano, bavme se o vahách všech zde zmíněných identifikátorů, ale je velmi ráda, že není zpochybňován jejich výběr. Aktualizace dat je zdravá, stejně jako plovoucí fix, je to motivační ke zdravému chování fakult. Mezi identifikátory jsou podstatné věci, např. objem zahraničních prostředků či citovanost. Můžeme debatovat o tom, která data potřebujeme více než jiná, ale ráda by získala postupně všechna důležitá.

Doc. Dolejší – Souhlasí s tím, že potřebujeme data, ale musíme najít způsob oborově specifický. Musíme se zejména srovnávat se světovými univerzitami, a v tomto srovnávání růst. Neměli bychom uvíznout v diskuzích, které chtějí srovnávat univerzální parametry, když má každý obor svá specifika.

Doc. Brom – Odnáší si z toho, že bychom dle doc. Dolejšího měli debatu otočit a postupovat principem moudrého vladaře, avšak paní rektorka by k zavedení tohoto postupu tak jako tak potřebovala další data, která teď nemáme.

Prof. Černý – Zde sdělené informace od paní děkanky FF by měly být povinně předložené všem přírodovědám. Jde mu o efektivitu spolupráce napříč univerzitami, a zde je vidět, jak kvalitní práce se dělá jinde. Pokud se podíváme na pedagogickou efektivitu práce na UK, tak něco děláme špatně, protože z velkých veřejných VŠ jsme nejhorší. Je fanouškem malých oborů, nyní jeden zakládají dle inspirace z Cambridge, na kterém sice nikdy nevyděláme, ale studentům se věnujeme nad rámec toho, že je to pro nás podnikatelská aktivita. MŠMT zcela jistě vnímá, že studium stejných expertů na různých fakultách či univerzitách je různě drahé, avšak hlavním rozdílem je výše mezd na různých oborech a počet studentů na osobu pedagoga. Součástí problému je kvalita práce a u řady z nás cítí velkou historickou pachuť, kdy má mnoho osob problém s výší oceňování. Obslužné servisy pro teologie jsou dobrým nápadem. Je zde ale i další problém, a to držení si funkcí i přes to, že není vidět zásadní posun pod vedením této osoby: rád by na UK sjednotil, že je možné být ve vedoucí roli pouze dvě funkční období, ne více. Na univerzitě by to umožnilo prolomit tolik problematických míst, která stagnují. Bere každopádně jako nesmírně důležité téma, že práce na stejné pozici různých specialistů je stejně důležitá. Zcela esenciální aktivita je garance programů, kde by měli mít garanti stejné peníze bez ohledu na katedry.

Doc. Brom – Děkuje za příspěvek do debaty, ale měli bychom směřovat k tomu, zda skousneme v Principech 85:15 a předzávorku na malé obory, nebo ne.

Bc. Čech – Transferu u teologií nerozumí. Proč jsou z toho teologie takto extra vyčleněny a mají dostat transfer navíc? Proč mají mít tyto fakulty zvláštní zacházení a proč nejdou cestou vícezdrojového financování? V souvislosti s KTF by jej zajímalo, kolik dává církev na její provoz?

Doc. Brom – Předchozí vedení UK před 9,5 lety zavedlo tuto bonifikaci teologií v Principech. Některé teologické fakulty jsou bohužel nyní takřka před krachem a je třeba je zafixovat.

Prof. Králíčková – Jednáme se všemi třemi děkany, scházíme se opakovaně. Rozhodně chceme, aby se i oni začali spoléhat na vícezdrojové financování. Není to tak dlouho nazpět, co jí pan děkan KTF posílal tabulku s výčtem příspěvků od donátorů. Není přímá linka od církve k fakultě, ale snaží se získávat prostředky i externě.  

PhDr. Doleček – Je to složitá situace, církev bere jako významnou podporu už to, že je nájem jejích prostor stanoven dle nich nízko. Když se podíváme na portfolio studijních programů a počty studentů, které jsou vychovávané k církevním pozicím, tak je to minimum. Jen málo z nich je vychováváno pro pastorační práci, proto má církev pocit, že již koná, byť bychom rádi, aby konala více.

MUDr. Fontana – Aktuální situace je velmi křehká, podpora je nastavená s přihlédnutím k loňskému či i letošnímu roku. Princip, že se dává teologiím větší fixní část, vs. nižší variabilní, máme i v rámci PPSŘ. Pak můžeme jednat o výši a o tom, co s tím mohou dělat. Když se podíváme na rozpisy z minulých let, tak některé teologické fakulty na kohezi balancovaly pravidelně.

Bc. Čech – Neukazuje to, že by to bylo tehdy systémové rozhodnutí. Svědčí to o tom, že se pokračuje v ne zcela systémovém rozdělování peněz. Pokud platíme nájem církvi, tak je to dle něj absurdní, protože je přeci v zájmu církve jako takové, abychom měli obor Katolická teologie.

PhDr. Greger – Vládní kafemlejnek skutečně přerozdělil vládní prostředky, rád přepošle informaci o tom, jak se vyvíjel transfer prostředků od humanitně-sociálních oborů směrem k oborům jiným. Druhá věc ke KENům: debatu o poměru 85:15 bere jako dočasnou, stále by rád viděl modelaci. Pořád doufá, že na podzim bude předložen návrh vedení o tom, jak KENy nahradit. Třetí věc je příspěvek na malé obory. Zaznívá zde, že se jedná o jednorázový příspěvek, tedy pro 2024, ale i tak je podle něj ta výše nepřijatelná. Malé obory mají i na PedF a tam je rozpočet jen na mzdy 1,5 mil. Kč na jednu katedru. Pokud vezmeme a pošleme prakticky jediné fakultě celých 20 mil. Kč, tak je to zajištění 20 takových kateder. Nedovede si představit, že by bylo možné takovýto krok obhájit. Potřebuje upřesnit, jak to vlastně vedení myslí.

Doc. Brom – Nebudeme nyní hlasovat, ale vyšleme za komisi směrem k předkladateli signál o tom, co si o těchto tématech myslíme. Spokojen zcela jistě nikdo nebude, byť budeme rovnoměrně naštvaní. Osobně by jej také zajímalo, co můžeme na podzim očekávat ke KENům.

Mgr. Maňásek – V září bychom rádi v rámci pracovní skupiny zahájili debatu o tom, co vše je potřeba zohledňovat, jaká data potřebujeme atd.

MUDr. Fontana – K modelaci: pokud zafixujeme ostatní body, výši vytýkání a další parametry, tak jsme schopni modely poskytnout. Aktuální návrh znamená mít v kohezi dvě fakulty, zvětšit posun o 5 % je výraznější koheze pro 4 fakulty. Změna poměru má zcela zásadní dopady.

Mgr. Farkaš – Poměr 85:15 je takový, že jsme trochu naštvaní, ale jsme ochotní se s tím smířit. Pokud se bavíme o nastavování poměrů, tak se musíme bavit o tom, že KENy jako takové jsou problematický systém. Pokud se máme bavit o novém nastavení, tak bychom to neměli řešit my. Bavíme se o postupném získávání dat, ale i tak vkládáme data do stále totožného Excelu a řešíme jen různé váhy. Metodiku nemáme dělat my coby, najměme si externí odborníky a počkejme, až před nás předloží finální výsledek, který jednoduše přijmeme. Pokud se budeme dohadovat o váhách, tak se neshodneme. Měli bychom věřit specialistům.

Prof. Raboch – K problematice (ne)KENů: KENy jsou zastaralé, měly by se změnit, ale neměli bychom to dělat my. Musíme se ale smířit s tím, že vychovat různé odborníky stojí rozdílné množství financí, určitý rozdíl ekonomické náročnosti zde je.

d) Předzávorka

Doc. Brom se ujal úvodního slova, kde stručně představil nejproblematičtější body k předzávorce: SIS, hodnocení vědy, Kampus Hybernská, udržitelný rozvoj, EIS, GDPR. Nepůjdeme dnes do detailů, ale rádi bychom po vedení, aby předzávorku adekvátně snížilo, jelikož nám přijde veliká. Odkud to půjde to je většině z nás celkem jedno.

Mgr. Farkaš – Navýšení na SIS je proto, že nás SIS každý rok stojí tolik, jen nebyla politická vůle dát celou částku do Principů, původně se to sbíralo od ÚVT z různých zdrojů. U Kampusu Hybernská není ta částka natolik vysoká na to, jak dobře plní třetí role je to rozumný náklad. U GDPR prosí nedávat jej před závorku, servis od RUK je nulový až neexistující, plaťte to, prosím, tak jak to bylo doteď hrazené, předpokládá, že to půjde ze zdrojů RUK jako dříve.

Prof. Králíčková – Je první z rektorů, která se ptala děkanů na to, které odbory RUK dávají dobrý či špatný servis, a na základě toho vyměnila vedoucí odborů, které měly špatnou zpětnou vazbu. Je ale na ní, coby managerce, aby procházela efektivitu odborů, což dělá. Není na tomto fóru, abychom zde efektivitu RUK řešili. Souhlasí, že RUK může být efektivnější, ale na tom pracujeme.

Mgr. Farkaš – AS UK je stále kontrolní orgán a jedna věc je bavit se s děkany a fakultami, ale i my vidíme místa, která drhnou, a můžeme na ně upozornit.

MUDr. Fontana – Celkové vytýkání se rozpadá na celouniverzitní jednotlivé položky, je to rozepsáno v dokumentu na záložce Bilance, ale není to sečteno.

PhDr. Greger – Kdybychom nekrátili Mikuláše a malé obory, pak bychom se dostali zhruba na polovinu meziročního nárůstu, což dělá pro jednotlivé fakulty velké částky. Co se týče GDPR a SIS, tak ty tam již byly, byť schované v jiných zdrojích. Přijde mu tedy zbytečné, aby se to nově vytýkalo. Chtěl by požádat, aby se vytýkaná částka snížila a to výrazně, jinak to za rok nebo dva naroste o dalších 20 mil. Kč. Rád by viděl meziroční rozdíl, není to triviální a snadno pochopitelné, takže když to dáme souhrnně, tak to bude snazší k pochopení. Rád by to hlavně viděl i pro roky 2025 a 2026.

Mgr. Maňásek – Bere to jako podnět, přehled uděláme. GDPR bylo v roce 2018 vytknuto v Principech, doteď jsme náklady na něj brali z tohoto fondu, ale ten nyní došel.

Prof. Králíčková – Ráda by byla co nejvíce předvídatelná, ale potřeby na 2025 a 2026 nemůžeme předvídat, u jiných nám naopak mohou přijít další peníze z projektů, např. na udržitelný rozvoj. Uděláme samozřejmě maximum, abychom podklady připravili, ale realitu těžko odhadneme.

MUDr. Fontana – Tam, kde to půjde, tam dáme konkrétní údaje, jinde odkážeme na možnosti. Původní návrh na nový ekonomický informační systém byl 10, 10, 10, nyní to bude po připomínkách 5, 10, 15. U některých projektů zároveň musíme řešit i kofinancování.

Prof. Jech – Souhlasí s dr. Gregerem, snížení vytýkání před závorku je nejdůležitější nyní. Prostředky na hodnocení vědy jsou zde také nově, avšak jedná se o analogickou částku rozepsanou před pěti lety, nejde tedy o zvýšení. Vytknutí financí na SIS je tedy na starý systém?

Mgr. Maňásek – Tato částka je na starý i nový SIS, protože NPO na vývoj nového končí v červnu 2024.

Prof. Jech – Ještě by se rád vyjádřil k agenturní podpoře ze strany univerzity vůči fakultám pro podporu velkých projektů. Na MUNI toto funguje a je to velkou podporou, máme naprosto odlišné počty úspěšných projektů. Rád by, kdybychom měli na RUK tým, který by fakultám pomohl žádat o velké granty.

PhDr. Doleček – Toto zvažujeme, návrh již zvažujeme, naše role by mohla být škálována. Nyní to diskutujeme a vnímají to stejně, aktivněji to budou řešit v dalším půl roce.

Prof. Králíčková – Podobnou podporu můžeme chtít i pro další pilíře, jinde bude třeba jiná dělba práce. Chceme se nyní zeptat fakult, jak to mají pro teď vyřešené, každá z fakult bude potřebovat jiný druh intervence, ale chtějí s tím začít v druhé polovině letošního roku.

MUDr. Fontana – Doplní, že na to upřeme pozornost i proto, že je to jeden z indikátorů strategického záměru. Na zlepšení máme nyní tři roky.

Doc. Stráský – S řečeným souhlasí. Přednáška o efektivitě RUK patří na RKR, ne sem. SIS jej zaráží, hodnocení vědy ne, ale znervózňuje jej. Na jednu stranu si váží toho, že máme zde Principy předložené k projednání předtím, než zde máme konkrétní finance, ale vážně se bojí, aby příští rok po nalití peněz nevznikly velké problémy pro fakulty.

Doc. Brom – Navnímal, že by byla Ekonomická komise ráda, kdyby se předzávorka snížila o malé desítky milionů, a to nejméně o 20 mil. Kč.

Doc. Stráský – Vidí to spíše na 20-50 mil. Kč.

PhDr. Greger – Za něj je 20 mil. málo, spíše snížit 30-60 mil. Kč. Pak chce ale vidět výhledy i na další roky, aby to nebylo pak zase dalších 50 mil. Kč navíc.

e) Další

Doc. Brom – Ptal se na to, proč potřebujeme v hodnocení vědy 2,6 mil. Kč na bibliometrii, bylo mu řečeno, že to odpovídá na 1,7 člověkoroku práce, což by mělo odpovídat. Dále zde byly dotazy na režii SVV vs. SVV+GAUK, Donatio: zda zrušit či redefinovat, proč je u nemovitostí 10 mil. Kč pro ÚJOP a vracející se debata k pedagogickým dovednostem, zda je musíme řešit nyní či zda není možné je posunout o rok či dva.

Mgr. Horký – K pedagogickým dovednostem, po kulatém stole jsme svolali jednání s děkany. Chceme dosáhnout toho, abychom u mladých osob šli hned do systému vzdělávání akademiků. Respektovali jsme, že mají fakulty své specifické požadavky, ty byly odborníky navrženy a komisí projednány a panovala na nich převážná shoda. Víme, co bude obsahem dalšího hodnocení NAÚ, a jedním z klíčových sledovaných parametrů budou právě pedagogické dovednosti. V nařízení vlády máme systém vzdělávání definovaný, a samotné vytvoření systému potřebuje zavedení vzdělávání a rozvíjení pedagogických dovedností pracovníků. Fakulty, které se snaží je zavádět, od nás požadují školení, a my nejsme v tuto chvíli schopni saturovat jejich potřeby. To je důvodem, proč plánují zavést tento systém, a proč jsme se k tomu zavázali i ve Strategickém záměru. Druhá otázka je financování: tento model je zvolen proto, že je to nyní placeno z projektových peněz, avšak ten brzy skončí a financování na mnoha fakultách odpadne. Máme velmi malý potenciál lidských zdrojů, jen na čtyřech fakultách mají vlastní lidský potenciál. Nechceme nic brát fakultám, chceme to přesunout do Principů a buď začneme bonifikovat, nebo naopak penalizovat fakulty, které začnou na tomto systému pracovat. Navrhly jsme jako kritérium akreditaci základního kurzu. Tyto prostředky sice fakultě dáme, ale mohou z nich podporovat i další aktivity, nejen tento základní kurz. Pokud jde o finance, k tomu se pracovní skupina také vyjadřovala. Nesouhlasily MFF a PřF, dle nichž si to mají fakulty platit z prostředků dle původního rozdělení. PF podporuje zařazení do Principů, ale byla by raději, kdyby to šlo na úkor vědeckých peněz. Některé další fakulty by naopak chtěly větší finanční podporu.

Chápeme důležitost situace, pokud to nebude v Principech vytknuté, tak finance stejně skončí na fakultách, ale budou si muset na tyto aktivity najít prostředky jinde v rozpočtu.

Prof. Králíčková – Máme pět velkých důvodů, proč by měla UK vyslat signál dovnitř, proč jsou pedagogické dovednosti tak důležité. MŠMT bude naše financování provazovat se studijní úspěšností. Studijní úspěšnost má řadu faktorů, jedním z nich je, zda mají naši pedagogové alespoň základní pedagogické povědomosti. NAÚ jednoznačně říká, že zahájili vnější hodnocení NAÚ a budou se hodně ptát na to, co zde jako instituce děláme. Fakulty si ledacos řeší samy, proto bychom rádi vytvořili centrální podporu, než abychom fakulty tlačili do něčeho, co jim nebude fungovat. Zároveň tím ušetříme, aby se systém nemusel 17x vymýšlet a provozovat. Z NAÚ přijde vnější mezinárodní hodnocení, kdy se nás budou na toto dotazovat, pokud chceme mít mezinárodně uznávané diplomy. Co se týče umístění UK v žebříčcích, tak všechny univerzity nad námi mají své programy pro juniorní akademiky, které pomáhají jejich efektivitě práce.

MUDr. Fontana – V rámci SVV se pracuje s režií celkových prostředků, která se drží do dalšího roku na stejné úrovni. Propsáno je to v Principech i v příslušném OR.

Prof. Králíčková – K Donatio: neměli jsme žádný nástroj, jak sem dostávat kvalitní vědce ze zahraničí. Donatio se překlápí do toho, že sem dostaneme např. na krátkodobé působení excelentní vědce R3, s nimiž bychom mohli následně navázat dlouhodobější spolupráci. Měli bychom mít tento nástroj, byť nepodpoří více jak jednotky vědců.

MUDr. Fontana – Vyčlenění ÚJOP je historické, i přesto, že přišel o budovu, tak ta zde stále existuje v majetku, byť již nenáleží ÚJOPu. Je možné to vnitřně restrukturalizovat a rozdělit tuto položku mezi SBZ a ÚJOP.

Mgr. Farkaš – S účelem Donatio nesouhlasí, bude rád, když se do budoucna změní. K pedagogickým dovednostem: snižujeme v Principech váhu graduation rate, ale bavíme se o tom, že nás skrze to budou hodnotit, což mu přijde kontraproduktivní. Rád by jej naopak posilnil, snížením parametru nepůjdeme moc na kvalitu. U pedagogických dovedností mu to přijde problematické z hlediska, že chceme hodnotit něco, k čemu nedáváme fakultám dostatek prostoru k přípravě. Od začátku je pro to, abychom to realizovali, ale přijde mu smutné, že to bude jen pro juniorní akademiky, když by to často více potřebovali seniorní akademici, které je třeba vyhodit ze zažitých kolejí a jejich úroveň pozdvihnout. Měli bychom připravit půdu tak, aby se do toho dalo skutečně rýpnout. NAÚ bude hodnotit nejen nové akademiky, ale celý akademický stav a jejich schopnostech. Mělo by to být směřováno k tomu, aby se to udělalo pořádně pro všechny.

Prof. Králíčková – To, že začínáme u juniorů je data-based rozhodnutí, protože je to dle mezinárodních expertů nejefektivnější způsob, kde začít. U graduation rate nechceme snižovat kvalitu, ale musíme zlepšit pedagogický proces, aby se student daleko lépe vzdělával.

Mgr. Hurný – Systém bude povinností až od roku 2026, ale do té doby si fakulty musejí najít personální zabezpečení. Na RUK jsme to pilotovali přes 5 let, ale nyní chceme na fakulty tlačit. Pokud to zavedeme jako povinnost a nebude tam nátlak i finanční, tak se to na řadě fakultách nikam nepohne.

Doc. Stráský – Vnímá argument, že se má začít u mladých, ale rozhodně ať to u nich neskončí. Pokud nám jde o graduation rate a kvalitu výuky, tak bychom se měli zamýšlet nad mnoha jinými nástroji, např. garanti studijních programů by mohli chodit na hospitace, vedoucí pracovišť by neměli mluvit garantům do toho, kdo bude učit jaký předmět.

Prof. Králíčková – Máme v týmu mnoho lidí, děláme dokument, který shrnuje, které nástroje chceme používat a co fakultám nabídneme, aby mohly pracovat se studijní úspěšností. Už na tom pracujeme budeme to vyvíjet, garantuje to pan prorektor Polák.

Doc. Stráský – Nejen podpora, ale i nekompromisní politický tlak je naprosto na místě.

PhDr. Greger – Má stejné obavy jako předřečníci. Je fanouškem pedagogických dovedností, ale nesmí to být formalitou. Šel by ještě výše u role graduation rate, než ministerstvo. Problém je i u starších pedagogů, kteří mají problém s měnícími se podobami státnic či způsobů zakončování předmětů, s nimiž musí hýbnout vedení fakult. Graduation rate tedy rozhodně navyšovat.

Mgr. Hurný – Školení pedagogických dovedností pilotovali na fakultě v Hradci Králové, mají k tomu již zpětnou vazbu, a je pozitivní i od těch osob, které jej původně odmítali. Má to být systematická podpora od mnoha osob, po debatě s odborníky ze zahraničí padlo rozhodnutí začít postupně, a to od mladších pracovníků, pokud by to bylo nyní povinně zavedeno u starších, tak by to narazilo a nedopadlo dobře.

Prof. Černý – Přijde mu, že je dobrým nápadem zrušit UNCE a peníze využít jinde. Pokud bude nový call stylem „padni, komu padni“, tak to možná získá novou důvěryhodnost, ale minule to zanechalo silnou pachuť v celé akademické obci. Donatio zcela jistě transformovat, studentské projekty také podporovat. K pedagogickým kompetencím mu přijde, že žádný sebelepší kurz nemůže naučit člověka učit. Za něj by to necentralizoval a nechal to na fakultách, pokud jsou přesvědčené o svých kvalitách tak to jistě zvládnou.

Prof. Králíčková – Mít každého akademika jako prof. Černého, tak je šťastná a bez problémů. Bohužel ne každý má dar učit. Jdeme po vzoru dobrých zahraničních univerzit, kteří si propojovali dobré znalosti napříč svými součástmi. Každá naše fakulta má některé ze svých oddělení fenomenální. Pokud poskládáme tyto naše zdroje a nastavíme správné výukové cíle, tak nebudeme muset 17x vynalézat kolo. Ví, že někteří nemají dar, ale můžeme jim poskytnout alespoň základní pomoc, aby byli efektivnější. Zvyšujeme díky tomu i studijní úspěšnost, víme že to funguje. S hospitacemi souhlasí, univerzity lepší, než jsme my, to pravidelně dělají. Centralizací a navázáním na institucionální financování vysíláme signál, že je to důležité.

Prof. Himl – Pokud bude pedagogické školení prakticky orientované, tak bude jedině dobře, že jej zavedeme.

Ing. Klečková – Chtěla by požádat, aby se při finálním hodnocení vzalo v potaz to, že svým fakultním správcům rozpočtů přinesou nějaký objem prostředků, z něhož on musí hradit základní provozní náklady. Mnoho diskuzí je zcela odstřiženo od faktu, že fakulta dostane balík peněz, s nímž jednoduše nevyjde. Byla by ráda, kdyby si to fakulta mohla vypočíst sama, jelikož svůj bod zvratu zná přeci jen nejlépe. Bavíme se tím pádem o omezení rozvoje fakulty. V modelu ale nedohledala, kolik má spořit na provozních prostředcích RUK a ostatní součásti, které spadají pod něj.

MUDr. Fontana – RUK je v materiálu obsažen pod celouniverzitními aktivitami, ale není problém to rozepsat jednotlivě.

Ing. Klečková – Děkuje, ale ráda by to skutečně viděla rozepsané.

PhDr. Greger – Ekonomicky: neberme z graduation rate, to by mělo růst, proto by podpořil ponížení UNCE. Kdyby se ale ponížily a šlo to na pedagogické dovednosti, tak by to bylo fajn. Další možnost, kde na to vzít, jsou samoplátci, kteří se vzděláváním českých studentů souvisí velmi volně.

Doc. Brom – Děkuje za celou diskuzi, UNCE jsou každopádně vědecké peníze a lze je jen těžko použít na rozvoj pedagogických dovedností. Každopádně by byla komise ráda za „hravý“ Excel, v němž bychom si mohli sami navolit hodnoty předzávorek, KENů a sledovat, jak se to kde propíše.

a. Dodatek č. 1 k překládce sítě CETIN – Kampus Albertov, Globcentrum

Mgr. Maňásek, kvestor UK, se ujal představení materiálu, který se týká stavby Globcentra. Zatím objekt ještě není ve fázi stavby, proto potřebujeme prodloužit smlouvu o dva roky, jelikož byla smlouva původně uzavřena na dobu určitou. Zatím se na jejím základě nic nerealizovalo, proto ji chceme prodloužit, s čímž CETIN souhlasí. Dodatek pouze posouvá termín realizace, KR jej projednalo dne 15.5. s kladným stanoviskem.

Návrh usnesení:

Ekonomická komise AS UK projednala předložený návrh Dodatku č.1 ke Smlouvě o realizaci překládky sítě elektronických komunikací mezi CETIN a.s. a UK v rámci připravované výstavby Kampusu Albertov – objektu Globcentra a vyjadřuje kladné stanovisko k jeho uzavření.

Hlasování 19-0-0

Schváleno

b. SoSB s TSK, Kampus Albertov – Biocentrum (Přípojka splaškové kanalizace)

Mgr. Maňásek, kvestor UK, se ujal představení materiálu – Jedná se o uzavření SoSB s TSK, jelikož v rámci stavby Biocentra potřebujeme vybudovat přípojku splaškové kanalizace na pozemku patřícím hl. m. Praze. Cena věcného břemeno za uložení a správu budovy bude oceněno jednorázovou platbou na základě ceníku Rady hl. m. Prahy, ovšem bude stanovena až po jejím postavení dle reálné délky. Záměr schválilo KR dne 2.5.

PhDr. Kudláčková – Má dotaz na cenu: znamená to, že o tom budeme hlasovat ještě jednou, až bude cena známá?

Mgr. Maňásek – Ano, přesně tak.

Návrh usnesení:

Ekonomická komise AS UK projednala záměr zřídit věcné břemeno na základě Smlouvy o uzavření budoucí smlouvy o zřízení věcného břemene (přípojky splaškové kanalizace) mezi Hl. městem Praha, zastoupené Technickou správou komunikací hl. m. Prahy, a.s., a UK v rámci připravované výstavby Kampusu Albertov – objektu Biocentra s kladným stanoviskem.

Hlasování 20-0-0

Schváleno

c. SoSB s TSK, Kampus Albertov – Biocentrum (Přípojky sítí)

Mgr. Maňásek, kvestor UK, se ujal představení materiálu – Toto je analogický návrh k předchozímu právnímu jednání, jedná se o samostatnou smlouvu, jelikož se týká jiných pozemků a jiných typů přípojek, mechanismus je ale stejný. Nyní uzavřeme SoSB, vybudujeme přípojky a následně dle délky tras bude věcné břemeno jednorázově oceněno. Záměr uzavřít SoSB projednalo KR dne 2.5. s kladným stanoviskem.

Návrh usnesení:

Ekonomická komise AS UK projednala záměr zřídit věcné břemeno na základě Smlouvy o uzavření budoucí smlouvy o zřízení věcného břemene (přípojky sítí) mezi Hl. městem Praha, zastoupené Technickou správou komunikací hl. m. Prahy, a.s., a UK v rámci připravované výstavby Kampusu Albertov – objektu Biocentra s kladným stanoviskem.

Hlasování 21-0-0

Schváleno