5.a. Dodatek č. 4 ke Smlouvě o dílo na Mephared

Mgr. Maňásek – Předmětem změny je větší množství změnových listů, jsou tam jak vícepráce, tak i méněpráce. Výsledkem je pokles ceny o cca 187 tisíc Kč bez DPH. Změny nemají dopad na termín dokončení díla. Dodatek č. 4 a všechny změny byly projednány s AS LFHK, AS FaF i s KR, a to s kladným stanoviskem.

Návrh usnesení:

Ekonomická komise AS UK vyjadřuje kladné stanovisko k záměru uzavřít dodatek č. 4 ke Smlouvě o dílo „MEPHARED 2 – druhá etapa Kampusu Univerzity Karlovy v Hradci Králové“ mezi Společností MEPHARED – BAK & SYNER a Univerzitou Karlovou.

Hlasování: pro 24, proti 0, zdržel/a se 3

Schváleno

5.b. KaM – SpBC o zřízení služebnosti s CETIN, a.s. - optický kabel u koleje Budeč

Mgr. Maňásek – Společnost CETIN nahrazuje metalické přípojky optickými kabely. Připojí tak na optiku i kolej Budeč, přičemž 2 metry kabelu budou položeny do pozemku UK, jež je ve správě KaM. Je tedy třeba zřídit právo služebnosti a věcného břemene za jednorázovou úhradu 6000 Kč. Rada KaM a KR návrh projednaly s kladným stanoviskem.

Návrh usnesení:

Ekonomická komise AS UK vyjadřuje kladné stanovisko k návrhu smlouvy o budoucí smlouvě o zřízení služebnosti s CETIN, a.s. – optický kabel u koleje Budeč.

Hlasování: pro 25, proti 0, zdržel/a se 0

Schváleno

5.c. Koupě pozemku v k. ú. Vinohrady pro potřeby 3. lékařské fakulty

Mgr. Maňásek – V architektonické soutěži byl vybrán návrh, který sahá až k hranici pozemku. Dle podmínek stavebního zákona je však třeba pozemek rozšířit. Odkoupíme proto pruh pozemku o šíři 3 metry s tím, že původně byla cena sjednána na 1,6 mil. Kč. Podpis kupní smlouvy však neproběhl, jelikož došlo k chybě ve znaleckém posudku a nově je vyšší. Bude to platit 3.LF, která se zvýšením ceny souhlasí. AS 3. LF a KR vyjádřily kladné stanovisko.

Návrh usnesení:

Ekonomická komise AS UK vyjadřuje kladné stanovisko k návrhu smlouvy se Státním zdravotním ústavem o koupi pozemku parc. č. 3986/5 v k. ú. Vinohrady za cenu ve výši 2 750 540 Kč pro potřeby 3. lékařské fakulty.

Hlasování: pro 26, proti 0, zdržel/a se 0

Schváleno

5.d. Dodatek č. 5 ke smlouvě o dílo na výstavbu Kampusu Albertov – BIOCENTRUM

Mgr. Maňásek – Předmětem Dodatku jsou čtyři změnové listy v celkové hodnotě 1,6 mil. Kč. Největší změnou jsou práce prováděné na pokyn UK pro záchranný archeologický výzkum. Ten je třeba provést na větších plochách a do větší hloubky, než se původně čekalo. Žádná ze změn však nemá dopad na termín realizace díla. Změnové listy byly projednány s fakultami, s technickým dozorem stavby, s pracovní skupinou Albertov i s děkany. Od AS PřF a AS 1.LF bylo doručeno kladné stanovisko, informace o výsledku projednání na AS MFF dodá do pátku.

Doc. Brom – Vypadá to tak, že firmy nám budou chtít účtovat každý šroubek, ale takový je asi osud.

Mgr. Maňásek – Takový je osud, ale snažíme se věci do budoucna změnové listy více sdružit, aby v nich bylo zaneseno více změn najednou, pokud spolu problematika alespoň trochu souvisí.

Návrh usnesení:

Ekonomická komise AS UK vyjadřuje kladné stanovisko k návrhu na uzavření Dodatku č. 5 ke smlouvě o dílo č. j.  UKRUK/182357/2023-2 UK – VÝSTAVBA KAMPUSU ALBERTOV – BIOCENTRUM v návaznosti na změnové listy č. 06.2, 17, 18, 28, s výhradou dodání kladného stanoviska AS 1.LF UK a AS MFF UK.

Hlasování: pro 24, proti 0, zdržel/a se 0

Schváleno

Článek 50

Mgr. Bárta – Hranice pro dary byla zvýšeny z 500 tisíc Kč na 1 mil. Kč. V odst. 2 se navyšovalo na 10 mil. Kč z původních 5 mil. Kč.

K odst. 2 písm. f) – Výměry se upravily tak, aby se nemusely např. automaty a antény řešit složitým mechanismem. Proto je tam spodní limit výměry 10 m2, což znamená, že tyto nájmy nebudou projednávány nikde. Navazuje to na čl. 51, který řeší projednávání jednotlivých smluv s AS.

Prof. Zahálka – Má dotaz na kumulativní nájmy. Když se budeme bavit o výměře, ale kdyby došlo v rámci nemovitosti k procentuálnímu obsazení pronajímaných prostor. Je to někde ve Statutu řešeno?

Mgr. Bárta – Není to ve Statutu, ani v novele. Děkan a rektor mají povinnost informovat AS i o smlouvách, které tímto mechanismem neprocházejí. Nemáme ale mechanismus, který by to kontroloval hromadně a neplánují jej ani do budoucna.

Dr. Pavlík – Kde je rozhodování o služebních bytech?

Mgr. Bárta – Vypadlo to, zařazují rozhodování o nich do běžných nájmů.

Dr. Pavlík – Odbory toto řešili, protože zjistili, že někde je nájem vyšší jak mzda, kterou zaměstnanec dostane od UK. Žádali, aby se to nějak omezilo např. na to, že nájem nemůže být vyšší jak polovina platu, který zaměstnanec pobírá od UK. Přišlo mu ostudné, že jsou někde nájmy vyšší, jak mzdy.

Mgr. Bárta – Byli vedeni snahou čl. 50 zpřehlednit, zjednodušit, jelikož tam byla velká řada výjimek, které ztěžovaly interpretaci ustanovení. Z toho důvodu služební byty vyřadili, jelikož spadají pod nájmy. V této situaci je možné využít nějaký sjednocující krok ze strany UK, viz čl. 15 a 16 a možnost vydávat OR a OK pro oblast hospodaření.

Dr. Greger – Pokud je nájem vysoký, tak stejně musí procházet fakultním senátem. Měli bychom rozhodování nechat na fakultní úrovni, kde se lidé znají a pracovníci tam mají obvykle zastání ve svém AS.

Dr. Pavlík – V tomto konkrétním případě to přes AS neprošlo. Ví, že k tomu došlo, a na základě toho odešla pracovnice z UK, jelikož si to bydlení nemohla dovolit.

Mgr. Maňásek – Není to na úpravu ve Statutu, ale je to na podnět na to, zda v OR obecně neregulovat podmínky služebních bytů. To můžeme diskutovat např. s tajemníky.

Prof. Zima – Kolik máme služebních bytů na UK?

Mgr. Maňásek – Nyní to nevíme.

Prof. Zima – Na 1.LF bylo 8 bytů, což zredukoval za dob jeho děkanování na jeden. Služební byty byly dříve podobné, jako byty školníků. Docházelo však časem k tomu, že tam bydleli bývalí zaměstnanci, kteří už na UK nepůsobili.

Mgr. Maňásek – Odhaduje, že bytů bude okolo 50. Nejvíce jich mají KaM.

Článek 51

Mgr. Bárta – Jsou vedeni snahou projednávání zpřehlednit a zjednodušit, protože nyní to projednávají dva senáty. Pokud nyní něco projde přes AS fakulty, tak považují na nadbytečné, aby to procházelo ještě přes AS UK. Výjimka z projednání je pro minimální nájmy, např. pro nápojové automaty.

Doc. Brom – K textaci bodu 2: nad 500 m2 se vyjadřuje „velký“ senát, pod tuto výměru „malý“ senát. Pokud to ale půjde na AS UK, tak se k tomu nebude vyjadřovat AS fakulty?

Mgr. Bárta – Ano, bude se vyjadřovat jen jeden senát.

Prof. Zima – Ale to nejde, vždyť budovy jsou svěřeny do správy fakult.

Mgr. Bárta – K budovám ve správě fakult se vždy vyjadřuje AS fakulty, k ostatním univerzitním budovám se vyjadřuje AS UK. Mění se tam podepisující.

Prof. Zima – Nad 500 m2 se vyjadřuje pouze AS UK?

Mgr. Bárta – Ano, nad 500 m2 budov, které nejsou ve správě fakult.

Doc. Brom – Je to nesrozumitelně napsané.

Mgr. Bárta – Tam je bohužel chyba, v odst. 2 má být slovo „přesahuje“. Nad 500 m2 se vyjadřuje AS fakulty nebo AS UK. Pod 500 m2 se nevyjadřuje nikdo.

Prof. Zima – Chápe, kdyby se vyjádřil jeden nebo druhý senát. AS fakult zasedají každý měsíc, není problém to schválit. Když to bude takto, že se pod 500 m2 nevyjádří nikdo, tak bude zásadně proti.

Mgr. Bárta – Ne každá fakulta zasedá každý měsíc, navíc je tam dlouhé období v létě, kdy senáty nezasedají.

Doc. Brom – Mohl by tam být ještě jeden strop. Můžeme tam nechat 10 m2 bez kohokoliv, nad 10m2 jeden senát.

Mgr. Bárta – Cílem je nemít souběh dvou senátů,

Doc. Brom – Velký senát chce typicky stanovisko AS fakulty.

Prof. Zima – Jsou zde limity proto, aby nedošlo k problémům. Kolik nájemních smluv v loňském roce se týkalo prostor nad 500 m2? Očekává, že jich bylo minimum. Když se budou projednávat smlouvy pod 500 m2 pouze na fakultě a vše nad 500 m2 i na AS UK, tak to zvládneme, nebude toho tolik.

Mgr. Bárta – Z hlavy počet smluv neví. Hlavním cílem bylo proces zjednodušit. Bavíme se každopádně o nájmech v prostorách UK, protože doposud tam spadaly i smlouvy, kdy si UK něco pronajímala pro sebe. Problematické to bylo i kvůli konferencím, kdy by podle současné textace Statutu měla projít přes AS UK i smlouva na pronájem Kongresového centra.

Doc. Brom – Ekonomická komise obvykle neprojednává smlouvy, kterými by si fakulta pronajímala prostory pro konference. Pomohl by nám flowchart, kde by bylo uvedeno, co se děje, když pronajímáme my svoje nebo cizí. Co se děje pod 10 m2, pod 500 m2, nad 500 m2: kdo co schvaluje. Bude to výrazně lepší.

Dr. Greger – Přijde si jako v Jiříkovo vidění. Podporuje prof. Zimu, nedovede si představit, že by věci pod 500 m2 nebyly projednány nikde. Pokud je problém, že by nám měly chodit i pronájmy kongresových prostor, tak ať se to rozdělí na 2 články, kdy nový článek bude říkat, že se obecná úprava nevztahuje na krátkodobé pronájmy jiných prostor pro sebe.

Doc. Brom – Chceme odlišit krátkodobé nájmy od pětiletého nájmu budovy.

Mgr. Bárta – Upozorňoval na to, co je napsané. Právě kongresy apod. by sem neměly chodit, ale zároveň by sem neměly chodit žádné smlouvy, kterými si UK pronajímá prostor pro sebe. To je hlídáno jinými limity, a to sice limity na výdaje. Nevidí, proč pronájem cizích prostor omezovat specifickým postupem ve Statutu.

Prof. Zima – To jste sem přinesl ale vy!

Mgr. Bárta – On jen upozorňuje, co se nyní mění oproti stávajícímu stavu.

Prof. Králíčková – Za podněty děkuje. Zpřehlední to, vyrobí flowchart, aby to bylo všem jasné a zpřehledněné. Chápe, kterým směrem mají zpřesnění poskytnout.

Bc. Čech – V prosinci se ukázalo, že u smluv o dílo nevíme, kde je ten limit, od nějž to má na AS UK jít a kdy ne. Ani RUK v tom nemá jasno, kdy to na AS UK dává nebo ne, podobně i se Správní radou. Byl by rád, aby v budoucí verzi předpisu bylo zcela jasné, které věcněprávní smlouvy půjdou na AS UK a které ne.

Mgr. Bárta – Návrh v čl. 50 odst. 1 písm. b) řeší přesně to, co říkáte. Interpretace není snadná, navazuje na složitou interpretaci § 15 ZVŠ. Chytili se současné hodnoty 40 mil. Kč v ZVŠ. Nově tam je uvedeno, že smlouvy, u nichž hodnota přesahuje 40 mil. Kč a nespadají pod písm. a), tak ty projedná AS UK a SR UK.

Doc. Brom – Je to tedy podnět na rozšíření flowchartu i na další typy smluv.

Dr. Vacek – Tak i konstrukce článků. Jako první jsou povinnosti rektora, kvestora, poté následují děkani. Snažili se to napsat stručně a přívětivě (což ne vždy jde), proto např. dary mají vypsané ve dvou článcích, aby to bylo jasnější. Potvrzuje se jim, že jsou výkladové nejasnosti, které se snaží podchytit.

Prof. Zahálka – Fakulty mají majetek svěřený. Pokud by nebyla prostupnost informací od fakult na UK, tak by AS UK ani nevěděl, kde se co pronajímá. Prostupnost informací mezi fakultami by poté nebyla taková.

Nemáme zároveň vymezeno, co znamená „zbavení se správy“. Fakulty mohou budovy „vrátit“ směrem k SBZ nebo RUK, to zde již bylo. I když fakulty občas nabízejí nějaký majetek, tak to neznamená, že je majetek ve správě „jejich“, je to stále majetek UK. Minimálně informovat AS UK o uzavíraných smlouvách je korektní.

Mgr. Bárta – Nesmí se zaměňovat mechanismus kontroly s informovaností. Všechny smlouvy nad 500 m2 stejně podepisuje rektor, i kdyby se k němu nevyjadřoval AS UK. Nakládání s nepotřebným majetkem je širší: jsou jím nejen staré počítače, ale i jiné věci nepotřebné pro jinou součást.

Prof. Zahálka – Má za to, že současný stav není extra složitý a nebyl brzdící. Neví, že by něco zůstalo viset.

Doc. Brom – AS UK informace chce, a nyní je třeba vyřešit si jen balanc mezi tím, aby se neřešila každá maličkost.

Dr. Šima – Byl zde vyjádřen dostatečný zájem na tom, aby nebyla omezena kontrolní funkce AS UK vůči majetku. Pak je třeba to jen vyvážit, pronájem automatu vs. restaurace si jistě odlišný režim zaslouží.

Článek 51a

Dr. Šima – Co znamená „vztah k univerzitě“, je někde definice?

Mgr. Bárta – Cílem článku je omezit umisťování sídel 3. osob, které nemají k UK vůbec žádný vztah. Vztah mají spolky, společnosti založené UK. Je snaha alespoň částečně vymezit tomu, aby na UK neměl sídlo každý.

Dr. Vacek – Bude to posuzováno podle činnosti, popř. dle stanov spolku.

Dr. Pavlík – Máme zde nějaký aktuální problém, nebo je to jen preventivní opatření?

Prof. Zima – Vždy souhlas s umístěním sídla musí podepsat rektor, děkan, tajemník nebo kvestor. Když to podepíšou špatně, tak by měli dostat důtku, napomenutí nebo by měli být vyhozeni pro hrubé porušení pracovní kázně.

Gogela – Považuje se za vztah i smlouva s komerčním subjektem na pronájem? Např. ordinace lékaře, s nimiž je uzavřena smlouva o spolupráci. Stačí tam vztah k fakultě nebo musí být vztah k UK jako celku?

Dr. Vacek – Vztah k UK je větší množina než jen vztah k fakultě. Jakýkoliv vztah k fakultě je tedy vztahem k univerzitě. Abychom ale mohli někoho sankcionovat, tak musíme mít pravidlo, které poruší. To nyní nemáme. Cílem je sjednotit postupy, protože některé žádosti o umístění sídla šly přes RUK, některé ne. Ukázalo se, kolik nám neznámých osob zde sídlo má či mělo. Nechceme stanovit ostrou hranici, ale nějaké obecné pravidlo potřebujeme.

Dr. Šima – Kdo má ověřovat trvání vztahu při prodlužování sídla?

Dr. Vacek – Ten, kdo to podepisuje. O umístění sídla rozhoduje rektor, dopíšou to do této verze.

Prof. Zima – Takže se souhlas se sídlem bude dávat na dobu určitou?

Gogela – Takže smlouvy bude uzavírat pouze rektor a děkani to nebudou moci dělat? Není to zbytečná byrokracie? Protože jen spolků je okolo 100, poté jsou zde zaměstnanecké spolky a další osoby se vztahem k UK. Nezatíží to více RUK, když jsou to fakulty schopny si to řešit samy?

Mgr. Bárta – Velká část přes RUK stejně jde, protože soudy vyžadují podpis od rektora. Nyní je tedy mechanismus ještě složitější, jelikož jsou žádosti předkládány děkanovi a poté i rektorovi.

Prof. Zima – Bude stejně třeba ověřovat ten vztah k UK.

Mgr. Bárta – Na složitosti procesu to nic nepřidá. Cílem je zajistit, že jednou nebude podpis od děkana a podruhé od rektora.

Gogela – Složitější to je, pro něj jako studenta je snazší sejít se s děkanem než s rektorem.

Dr. Šima – Nerozporuje nutnost podpisu od rektora, ale ověření vztahu k UK je složitější postup. Měly by v něm figurovat fakulty. Není si jist, jak to správně právně formulovat, ale ověření na fakultní úrovni mu tam nyní chybí.

Doc. Brom – Když už se proces popisuje explicitně, tak by měl být popsán tak, aby to ušetřilo všem práci a netápalo se s výkladem.

Článek 53

Dr. Pavlík – Proč tam toto vůbec dávat? Je to dané právním rámcem.

Mgr. Bárta – Takových ustanovení je ve Statutu mnoho, která jsou upravena v zákoně. Obecně ale balancujeme to, jakou roli předpis plní. Chceme mít vše komplexně na jednom místě.

8.a. Vymáhání škody po zaměstnancích

Bc. Čech – Zajímalo jej, jak Vánoce slaví zaměstnanci UK, kterým dáváme minimální mzdu.

Hodně často se zde dotýkáme otázky nakládání s majetkem. Když z některé budovy spadne kus římsy a někoho zraní či zabije, tak se podá žaloba na vlastníka budovy. Kdyby se to stalo u nás, tak kdo za to ponese odpovědnost? Máme představu, z jakých financí to půjde a po kom se bude vymáhat škoda? Dle pravidel hospodaření totiž za majetek UK odpovídá pan kvestor, ale zároveň jsou budovy svěřeny opatřením rektora jednotlivým fakultám. Kdo má tedy tuto povinnost, děkan či tajemník? Nepřišel totiž ani výkladem na to, jak by se mělo v takovém případě postupovat. Další věc je rozpočtová otázka, tedy z jaké kapitoly by náhrada šla, zda z rozpočtu fakulty či by finance šly centrálně. Umíme navíc něco takového vymáhat po viníkovi v rámci pracovně-právní odpovědnosti?

Doc. Brom – Máme pojistku „na blbost stavby“?

Mgr. Maňásek – Dříve bylo pojištění budov individuální a bylo na fakultách, aby sis jej pořídili, avšak postupně přecházíme na centrální pojištění majetku

Prof. Králíčková – Finance by šly z fondu na havárie. Upozorníme však tajemníky, aby toto vedli v patrnosti.

Bc. Čech – Nestálo by za to všechna pojištění přesoutěžit? Nejedná se totiž jen o staré budovy.

Mgr. Maňásek – Pracují na tom, ale všechny tyto centralizace jsou běh na dlouhou trať. Ne vždy je centrální varianta lacinější, cílem jsou co nejlepší podmínky. Jak je podchycena odpovědnost v rámci centrálního pojištění neví, ale fakulty se k němu postupně připojují. Řada fakult však nechce z jejich stávajících pojištění vystoupit, jelikož se jim povedlo dosáhnout na takové ceny, na které my nyní nedosáhne.

Doc. Brom – Ještě má otázku, na jakou výši je to pojištění sjednané. Protože před 10 lety se dělaly pojistky „na blbost“ ve výši 1 mil. Kč, nyní se dělají na 50 mil. Kč. Je tedy otázka, zda jsou současná pojištění dostatečná.

Bc. Čech – Je třeba myslet i na soukromoprávní delikty, např. vzdání se pohledávky, nebo nynější řízení o rozvázání pracovního poměru s prof. Petráčkem. Rád by slyšel, že to půjde z kapsy toho, kdo tu škodu reálně způsobil. Je otázka, zda by si neměla UK interně ošetřit, kdo tu škodu ponese. Je to sice v zákoníku práce, ale žádný vnitřní předpis k tomu nenašel.

Mgr. Baťková – Je otázka, zda je potřeba to upravit interně, když to máme již v zákoníku práce.

Bc. Čech – Pokud nám stačí úprava v zákoně, tak jej zajímá, proč se to ani tak nevymáhá.

Prof. Zima – Pokud ta škoda nebyla úmyslně spáchána, tak její výši nikdo neodhadne, zejména pokud půjde např. o římsu.

Bc. Čech – Problém však je, že my nevymáháme ani ten 4,5násobek mzdy, který nám umožňuje vymáhat zákoník práce.

Mgr. Maňásek – Je otázka, zda to my z centra můžeme vymáhat. Jelikož by to měl vymáhat děkan po svých zaměstnancích.

Prof. Králíčková – Můžeme toto téma otevřít např. na výjezdním zasedání. Je to dobrá otázka.

Bc. Čech – Problém však je, že to jsou často právě děkani, kdo tu škodu způsobí. Pak je otázka, jak to vymáhat po nich.

Prof. Králíčková – Promyslí to. Má cenu to s děkany probrat, jelikož pevně věří, že i oni si přejí toto řešit.

8.b. Zastropování nárůstu v Principech

Bc. Čech seznámil Ekonomickou komisi se včerejším usnesením Sociální komise týkající se správ kolejí. Podle něj je nezdravé, že jsou některé koleje spravované fakultami. Z ekonomického hlediska to nedává smysl. Má za to, že by všechny pražské koleje měly provozovat KaM.

Dále jej zajímá, jaké je ratio omezení nárůstu financovatelných studií v rámci Principů?

Mgr. Maňásek – Nechceme, aby fakulty skokově navyšovaly počty studentů z důvodu, aby měly kapacity na to zabezpečit jejich výuku. Současně nechceme rozkývat stávající model, aby si fakulty neubíraly na úkor jiných fakult.

Prof. Králíčková – V době ne-růstu bylo důležité mít takovýto regulační mechanismus. Nedávalo by smysl, aby měla v rámci koláče jedna fakulta více než druhá.

Doc. Brom – V jednu dobu byla také snaha nenavyšovat pošty studentů z kvantitativních důvodů, aby nešla spolu s rostoucími počty studentů dolů kvalita. Je však otázka, do jaké míry je tento argument přenositelný i na dnešní dobu.

Prof. Králíčková – Pro rok 2025 nám MŠMT říká, že nemusíme růst, abychom dostali nárůst rozpočtu. Záleží jim u nás hlavně na kvalitě a do růstu nás netlačí.

Dr. Pavlík – Uvidíme, zda na tom nebudeme biti, až přijde další ministr.

Mgr. Novák – K rozkolísání financování může tak či onak dojít poté vnitrofakultně.

Bc. Čech – Studijní komise přijala také usnesení týkající se studia psychologie. Byli by rádi, aby v Principech bylo zrušeno omezení limitace růstu 10 % právě u studentů psychologie.

Dr. Pavlík – Vlamujete se do otevřených dveří. Je to problém s loňskými Principy, nové ještě nebyly předloženy.

Prof. Králíčková – Pro rok 2025 jsou Principy již schválené, ale může to řešit i ukazatel F, který by psychology měl podpořit už letos.

Bc. Čech – Rádi by, aby se to nějak řešilo i ve chvíli, kdyby nám finance od MŠMT nedorazily.

Dr. Pavlík – Je problém, že nám lidé odcházejí na soukromé VŠ, s nimiž nemůžeme soutěžit. Řešení musí být na ministerstvu, to nemůžeme řešit my na UK.

Dr. Greger – PedF je držena zpátky ne kvůli velkému počet studentů, ale protože MŠMT sladilo KENy napříč různými fakultami. Na vině jsou přepočtené KENy, na tomto limitu pak PedF tratí.

Doc. Brom – MŠMT změnilo KENy, ale my je na PedF neposíláme, jelikož je stropujeme. PedF by si jinak stáhlo finance od jiných fakult, neboť se koláč celkových prostředků nemění.

Prof. Králíčková – My to sice zastropujeme, ale MŠMT nám stejně více peněz nepošle.

Doc. Brom informoval, že další jednání se bude konat 4.2. a to výjimečně od 17:00 k tématu vnitrobanky a financování Mepharedu. Jednání ukončil v 18:24 hod.

Zapsala: Amáta Vohradská, tajemnice AS UK

Za správnost: doc. Cyril Brom, Ph.D., předseda Ekonomické komise AS UK