Zápis ke stažení zde.
Přítomní: Bc. Rafael Daniel Berti (FHS), Bc. Jakub Čech (PF), Tereza Entlerová (3.LF), RNDr. Andrej Farkaš (MFF), Jakub Gogela (FF), doc. PhDr. Zbyněk Němec, Ph.D. (PedF), Veronika Novotná (FSV), Leona Petlíková (2.LF), Arnošt Polák (PřF), Bc. Jan Tkáčik (ETF), Martina Zajícová (FaF), Adam Zdráhal (LFP), Bc. Marek Boňko (FSV), Bc. Richard Janeček (PřF)
Omluveni: Nina Bystrianska (FF), Georgia Hejduková (PF)
Hosté: Mgr. Petra Štanclová (kancléřka UK), prof. RNDr. Markéta Martínková, Ph.D. (prorektorka UK), Ing. Lenka Henebergová (KR), Mgr. Tomáš Vokáč, Ph.D., MBA (ředitel NF UK), Mgr. Šárka Vohlídalová (UK Point), Mgr. Jan Tesárek (UK Point), Mgr. Bc. Jaroslav Švec (OSZS), Mgr. Martin Maňásek (kvestor UK), Petr Pecháček (PF), Bc. Štěpán Kubičina (PF, FSV), JUDr. Filip Jelínek, M.Jur. (PF)
Program:
Zahájení a schválení programu
Vize, mise a dlouhodobá strategie Nadačního fondu UK
Přiznávání sociálních stipendií na UK v akademickém roce 2025-2026
Přiznávání stipendií na podporu ubytování na UK v akademickém roce 2025-2026
Strategický záměr UK
| a. |
Knihovny |
| b. |
Další připomínky |
Systematické roční hodnocení zaměstnanců na rozšířeném rektorátu
Psychologická péče – informace v návaznosti na dubnové zasedání komise
Různé
Předseda Sociální komise zahájil zasedání. Informoval, že zápis z minulého zasedání bude odložen na další zasedání. Program byl schválen tichým souhlasem.
Mgr. Tomáš Vokáč, ředitel Nadačního fondu UK, představil materiál. Zmínil, že se na univerzitu vrátil jako absolvent a je rád, že může budovat Nadační fond, který byl založen v roce 2020. Od 1. srpna se s paní tajemnicí Pazderkovou věnovali zejména vypořádání věcí kolem sbírky po tragické události na Filozofické fakultě a zároveň přípravě vize, mise a strategie fondu pro budoucí rozvoj. Podklad má komise dispozici. Nadační fond je formován jako klíčový nástroj pro získávání, správu a distribuci finančních prostředků od dárců. Cílí především na absolventy UK, kteří by chtěli podpořit rozvoj univerzity a jejích 17 fakult a součástí.
Byly vytyčeny zásadní hodnoty fondu: integrita (etické standardy a pravidla pro dárcovskou spolupráci), spolupráce (interní i externí), inovace (podpora inovativního vzdělávání, výzkumu a třetí role UK), různorodost/diverzita a podpora excelence.
Vize popisuje robustní, finančně udržitelný nadační fond, který je hybatelem inovací. Mise zahrnuje podporu projektů, fakultám a jednotlivcům v různých aktivitách, od podpory excelence talentovaných studentů, doktorandů a postdoktorandů, až po podporu znevýhodněných a marginalizovaných studentů. Cílem je podpořit ty, kteří by z finančních důvodů nemohli na UK studovat, a to nejen současné studenty, ale i uchazeče. Byly definovány primární, sekundární a terciální priority. Jednou z důležitých priorit je také odolnost a wellbeing, psychická podpora studujících i zaměstnanců. Toto téma je důležité nejen kvůli tragické události, ale i s ohledem na budoucí vývoj společnosti.
Mezi vytyčené milníky patří strategické, procesní a finanční cíle. Nejdůležitější je aktivizace alumni komunity, která má velký potenciál ve srovnání s anglo-americkým světem. S ohledem na vývoj státního rozpočtu a obavy z nedostatku financí pro terciální sektor vzdělávání může být nadační fond jednou z cest, jak získat prostředky pro výzkum a související aktivity.
V dokumentu jsou popsána pravidla a standardy pro nás i pro dárce, aby se tak fond vyhýbal darům, které by mohly poškodit reputaci univerzity. Tento primární dokument bude základem pro další dokumenty, které se nyní připravují.
Arnošt Polák poděkoval za podklad a zeptal se, co znamená, že fond bude „hybatelem inovací“. Neměla by tato definice patřit spíše jiné části univerzity? Mgr. Vokáč vysvětlil, že tím chtějí podporovat progresivní aktivity, které nejsou standardní výukou nebo výzkumem a na které se nedostávají běžné grantové finance. Cílem je postavit do centra studenta, jeho nápady. Jde o inovativnost ve smyslu přístupu ke vzdělávání. Budeme hledat projekty s přidanou hodnotou/inovativností, např. peer-to-peer podporu studentů.
Arnošt Polák se dále ptal na postup tvorby účelových fondů. Zda nejprve vznikne myšlenka, vytvoří se fundraisingová kampaň na určitou částku a pak se studenti vyzvou k přihlašování, nebo zda již budou tvořené projekty, které je potřeba financovat. Mgr. Vokáč odpověděl, že fundraising nelze konat pro UK jako takovou. Myšlenka je, že vznikne více podfondů nebo výzev, např. k tématu odolnosti nebo na základě návrhů kolegů (motivační podpora pro zahraniční studenty, stipendia). Inovativnost vidí v tom, že kdokoliv může přijít s nápadem na finanční podporu, a fond zváží, zda to spadá do jeho rámcové strategie a zda existují potenciální dárci. Cílem je jako první přijít s tématy a na ty teprve fundraisovat peníze.
Ing. Lenka Henebergová doplnila, že dva existující podfondy (Pamětní fond dr. Jana Dlaska a Pamětní fond dr. Lenky Hlávkové) vznikly z iniciativy kolegů a rodiny zesnulých, kteří přišli s myšlenkou tyto podfondy založit. Viděli, jak dobře a rychle podpora z fondu fungovala po tragické události, a zvažovali proto založení vlastních nadací. Administrativní náročnost je ve výsledku odradila, a tak se s námi dohodli na vzniku podfondů. Tato aktivita vznikla „zespoda“, od lidí, kteří si přáli reagovat na konkrétní účel.
Mgr. Petra Štanclová doplnila, že návrhy neposuzuje pouze ředitel, ale pětičlenná Správní rada nadačního fondu, ve které jsou i dva zástupci AS UK (doktor Bičovský a proděkan Marx). Rozhodování je tedy rozostřené a posuzuje ho více lidí.
Arnošt Polák se zeptal, jak se peníze rozdělují. Mgr. Vokáč odpověděl, že zatím neexistuje jednotná komise pro rozdělování financí v rámci podfondů, strategie s tím ale do budoucna počítá. Správní rada má finální slovo v tom, kam peníze půjdou, ale rozhodnutí činí na základě doporučení od odborných komisí nebo podkomisí. Například pamětní fond dr. Hlávkové cílí na podporu studentů Ústavu hudební vědy, proto Ústav sestavil poradní komisi. Fond jim pomohl sepsat výzvu podle jejich požadavků (na podporu zahraničních cest či publikací), která bude zveřejněna v září. Komise Ústavu (včetně člena NF) následně posoudí žádosti a předá je Správní radě k finální alokaci. Očekávají, že ročně dojde k vypsání 2-3 specificky určených výzev, na které budeme shánět finance.
Doc. PhDr. Zbyněk Němec, Ph.D. uvítal, že fond myslí na znevýhodněné uchazeče o studium, protože pro stávající studenty už formy podpory existují (Centrum Carolina). Pro uchazeče toho ale moc není, kromě možnosti odpustit jim poplatek za podání přihlášky. Zeptal se, zda měli již při přípravě strategie konkrétní představu, jak by podpora uchazečů mohla vypadat. Mgr. Vokáč přiznal, že zatím neměli konkrétní návrhy, ale tato otázka je pro ně zásadní. Mají naplánovanou schůzku s paní prorektorkou Martínkovou, aby sladily formy podpor tak, aby se doplňovaly a nepřekrývaly. Největší problém vidí u otázky bydlení, což však fond krátkodobě nevyřeší, byť ambice na fundraising v této oblasti existují. Zmínil podporu pro uchazeče, kteří se dostanou do tíživé situace v posledním ročníku střední školy, což již bylo diskutováno se Správní radou NF.
JUDr. Filip Jelínek se zeptal, zda budou na podzim vypsány konkrétní grantové výzvy. Mgr. Vokáč potvrdil, že na podzim bude nejzásadnější podpora Fondu odolnosti a wellbeingu, jež se zaměří na studenty a spolky. Na podoře dalších subjektů se ještě pracuje. Je otevřen dalším podnětům a dotazům, kontakt na něj je k nalezení na webu fondu.
Mgr. Petra Štanclová doplnila, že materiál budou tento týden projednávat i další komise AS UK (Ekonomická komise a Komise pro třetí roli).
Návrh usnesení:
Sociální komise AS UK bere na vědomí Vizi, misi a dlouhodobou strategie NF UK.
Hlasování: pro 12, proti 0, zdržel/a se 0
Schváleno
Prof. RNDr. Markéta Martínková, Ph.D. představila materiály k opatřením rektora o sociálních a ubytovacích stipendiích. Jedná se o tradiční materiály předkládané každoročně na AS UK. Loni proběhla velká diskuse o ubytovacích stipendiích: změnil se mechanismus výplaty, zrušila se podpora pro studenty přijíždějící ze zahraničí (Erasmus), jelikož se nejednalo o zákonnou povinnost. Tím se uvolnily prostředky, které se spolu s dalšími úpravami (např. omezení výplaty pouze studentům nepřesahujícím standardní dobu studia, u zvýšené výměry pak + 1 rok) podařilo téměř zdvojnásobit sociální stipendia ve zvýšené výměně pro potřebné studenty. Těm, kteří mají nárok na ubytovací stipendium jen kvůli bydlišti mimo okres sídla fakulty, se stipendium snížilo o pár desítek korun, což také uvolnilo část prostředků. Tyto změny byly zapracovány již v loňské verzi předpisu. Letos jsou materiály předkládány ve stejné podobě, jako loni, pouze s aktualizovanými údaji. Mechanismy se oproti loňské podobě neměnily.
Bc. Jakub Čech se domnívá, že UK má systém nastavený dobře, v porovnání s jinými školami. Je také propojen s přídavkem na dítě, což snižuje administrativu. Přál by si však, aby se v budoucnu pracovalo na měsíčním vyplácení stipendií. Čtvrtletní výplata (např. v prosinci za říjen, v květnu za leden až duben) neplní svou funkci pro pokrytí měsíčních výdajů. Výše ubytovacího stipendia je obecně velmi nízká, měsíční výplata by ale i tak pomohla. Chápe, že to vyžaduje systémové změny, ale automatizované řešení by se mělo hledat. Měli bychom hledat dlouhodobé koncepční řešení.
Prof. RNDr. Markéta Martínková, Ph.D. odpověděla, že v současných systémech by měsíční vyplácení znamenalo přidání dvou dalších úvazků, jelikož dochází k ruční kontrole vstupních dat. Hlavní problém je v tom, že se data mění. Dříve totiž nebyla zákonná povinnost rychle aktualizovat údaje v SIMS (ukončení studia, studijní průměr), fakulty na to měly 3 měsíce. Nově musí údaje do systému zadat rychleji.
Mgr. Bc. Jaroslav Švec doplnil, že nejproblematičtější byla právě pozdní aktualizace údajů v SIMS. Bez ní by se mohlo stát, že by stipendium bylo vyplaceno někomu, kdo již ukončil studium na jiné VŠ, což by mohlo ovlivnit započitatelnou dobu studia na UK. Data se však od března 2025 musí aktualizovat rychleji – zákon nyní požaduje propsání údajů „neprodleně“, což nám pomůže.
Bc. Jakub Čech poznamenal, že ruční kontrola údajů svědčí o špatném nastavení systémů, i když chápe, že je to částečně z důvodu provázanosti s údaji v SIMS. Automatizace by měla minimalizovat lidskou práci a teoreticky nám i ušetřit prostředky. Prof. Martínková uvedla, že se systémy snad do budoucna zlepší, ale teď to nemohou garantovat. Předkládají opatření v současné podobě, jejichž cílem je zajistit správnost výstupů.
Bc. Marek Boňko zmínil projednávanou novelu zákona o státní sociální podpoře, která by měla agendu sociálních stipendií odebrat VŠ a předat ji Úřadu práce. Zeptal se, zda se UK již zabývala otázkou vyplácení zvýšeného sociálního stipendia, pokud už se nebude jednat o zákonnou povinnost. Prof. Martínková odpověděla, že daný zákon zatím neplatí, a musí být nejprve vydáno příslušné OR. Jakmile úprava začne platit, tak budou řešit další osud tohoto institutu. Podpora znevýhodněných studentů je každopádně prioritou vedení UK. Bude dobré, že bude mít záležitost v rukou orgán s lepšími daty (Úřad práce) – zatím však zákon neplatí, proto předkládají toto OR v současné podobě.
Návrh usnesení:
Sociální komise AS UK projednala předložený návrh Opatření rektora č. xx/2025 – Přiznávání sociálních stipendií na Univerzitě Karlově v akademickém roce 2025/2026 a vyjadřuje k němu souhlasné stanovisko.
Hlasování: pro 12, proti 0, zdržel/a se 0
Schváleno
K tomuto bodu se nikdo nepřihlásil do rozpravy. Byl navržen návrh usnesení.
Návrh usnesení:
Sociální komise AS UK projednala předložený návrh Opatření rektora č. xx/2025 – Přiznávání stipendií na podporu ubytování na Univerzitě Karlově v akademickém roce 2025/2026 a vyjadřuje k němu souhlasné stanovisko.
Hlasování: pro 12, proti 0, zdržel/a se 0
Schváleno
Bc. Jakub Čech uvedl podnět k zařazení plánu na výstavbu centrální knihovny do Strategického záměru UK, což zmiňoval již v minulosti. Univerzita Karlova potřebuje svou vlastní budovu knihovny: historicky byla budova Klementina (dnešní Národní knihovna) knihovnou UK, ale toto pouto se časem přerušilo. Např. VUT má jako svou ústřední knihovnu NTK, kterou využívají i studenti UK, avšak tato budova nestačí potřebám všech pražských studentů. V posledních měsících se daří přesvědčovat vedení UK o nutnosti zpřístupnit prostory pro studium i o víkendech a večerech. Otevírají se proto některé studovny fakult (PF, 1.LF, ETF), které mají nově rozšířenou provozní dobou. Myslí si však, že toto je spíše dočasné řešení a v rámci strategických dokumentů bychom měly mít vyšší cíle. To, co vytváří identitu univerzity je jednotný prostor, který UK (kromě Karolina) nemá. Tímto prostorem by mohla být právě knihovna. Argument, že centrální knihovnu potřebují jen kampusové univerzity, odmítá, a jako příklad uvedl Univerzitu Palackého v Olomouci, což není kampusová VŠ, ale má vlastní velkou ústřední knihovnu otevřenou i pro nečleny akademické obce.
Strategické materiály by proto s tímto záměrem měly počítat. Neočekává, že se knihovna postaví do 5 let, ale v příštích 5 letech lze začít dělat přípravné kroky: např. navázat dialog se státem (plánujícím novou Národní knihovnu na Letné) a s hlavním městem Prahou.
Bc. Štěpán Kubičina sdílel pozitivní zkušenost z Varšavy. Varšavská univerzita má známou knihovnu (BUW), kterou při Erasmu hodně navštěvoval a záviděl místním studentům tuto možnost, kterou v Praze nemáme. Tamní knihovna přitahuje studenty z celého města, jelikož jim poskytuje dedikované místo, kde se mohou kdykoliv učit, studovat, pracovat a trávit čas. Je to skvělé místo pro setkávání studentů, jsou zde i kavárny či šatna. Význam takového prostoru se podceňuje. Studenti tráví dlouhé hodiny psaním prací, zejména ve zkouškovém, a nemají kam jít, zejména pokud bydlí na kolejích. Knihovna nabízí úžasné místo, kde tento čas trávit.
Myslí si, že je to také prostor pro zlepšení statutu a prezentace univerzity, sloužící k nalákání nových studentů. Jedná se o významné místo i pro ostatní obyvatele Varšavy (např. zahrada knihovny je hojně navštěvovaná). Vlastní budova knihovny by mohla zlepšit život na UK i status školy, pomoci studentům vytvořit si vztah k univerzitě jako celku. Na základě své osobní pozitivní zkušenosti tedy iniciativu Bc. Čecha vítá.
Arnošt Polák označil nápad za dobrý. Uvědomuje si, že ke stavbě nedojde do 5, možná ani do 20 let. V mezičase však můžeme dělat i jiné kroky: máme mnoho dílčích knihoven, některé z nich jsou v blízkosti kolejí, ale jsou málo využívané (např. v Troji). Studenti o nich často neví nebo se tam bojí jít, protože se nejedná o knihovnu patřící „jejich“ fakultě. Bylo by proto dobré dělat větší osvětu stávající infrastruktury. Studovny by mohly být více využívané, což ukazuje i poptávka po NTK, protože obdobný prostor v Praze jednoduše chybí.
Bc. Jakub Čech reagoval, že informovanost o knihovnách a studovnách souvisí i s řízením jejich provozu, kdy si každá fakulta řídí vlastní knihovnu a chybí centrální správa. Děkani rozumí vědě, ne knihovním systémům. Prosazuje proto dlouhodobě, aby se Ústřední knihovna stala řídícím, nikoli jen metodickým pracovištěm. Na webu ÚK UK je sice uveden seznam studoven, ale jejich otevírací doba tam není uvedena kvůli častým změnám. Informovanost je však velké téma. Přemýšlí, jak informovat studenty, že jsou o víkendech otevřeny i studovny na PF, 1.LF a na Krystalu. Apeluje na vedení UK, aby byly rozeslány informační e-maily. E-mail šel sice v únoru, ale měl by jít i nyní, jelikož došlo k otevření dalších prostor. UK sdílí tyto informace na sociálních sítích a v newsletterech, ale ty nesledují všichni studenti. Vytvořit stránka s mapou knihoven v Praze je důležité, jelikož studenti často neví o existenci studoven na jiných fakultách.
Je však potřeba dívat se do budoucna a říct si, že za 5 let chceme začít přípravy a za 10 let již chodit do „druhého NTK“, který bude patřit UK. Dříve toto téma nebylo prioritní, jelikož investiční akce univerzity obvykle iniciují fakulty, a centrální akce rektorátu nikdo neprosazoval. Jde to sice trochu proti zájmům jednotlivých fakult (realizace centrálních projektů znamená méně peněz pro ně), ale Strategický záměr má určovat priority univerzity jako celku.
Bc. Jan Tkáčik také iniciativu podporuje. Doporučil zájemcům o toto téma promluvit si s Bc. Čechem nebo Bc. Janečkem, kteří se tématu věnují dlouhodobě. Zeptal se, zda je vhodné nazývat objekt „centrální knihovnou“, jelikož by poskytované služby měly být širší než jen poskytování knihovních výpůjček.
Bc. Jakub Čech doplnil, že původně pracoval s pojmem „ústřední knihovna“, ale to by se pletlo s nyní existujícím metodickým pracovištěm, proto zvolil pojem „centrální“. Nevnímá však „knihovnu“ jen v úzkém smyslu, papírových knih bude do budoucna ubývat. Knihovny se stanou místem setkávání, budou mít širší poslání (kulturní akce, vzdělávání seniorů). Název mu proto nevadí, představí si pod ním více služeb – je však otevřen lepšímu názvu. Bojí se však jednoduchého protiargumentu, že už máme 17 knihoven, a nepotřebujeme tvořit další.
Jakub Gogela na to navazuje, že se mu líbí myšlenka vzniku kulturního centra coby srdce univerzity, ale není si ale jistý, zda to musí být právě knihovna. Celkový počet knihoven je ještě větší než 17. Jen na FF mají 23 knihoven (1 hlavní, ostatní oborové). Ty plní svůj společenský aspekt, jsou místem setkávání studentů daného oboru, což může být důležitější než samotné knihy. Je tedy otázka, zda potřebujeme další knihovnu, když jich je již nyní tolik. Souhlasí sice s dlouhodobým strategickým zájmem, ale fakulty se na něm nemohou podílet finančně. Peníze z rozpočtu rektorátu by potenciálně šly fakultám, takže by jim to ubralo prostředky, což vzhledem k ekonomické situaci části fakult nevnímá kladně.
Doc. PhDr. Zbyněk Němec, Ph.D. podpořil iniciativu i za akademiky. Může se jednat o nové centrum života nejen pro studenty. Myšlenka je to dobrá, nechal by klidně název „knihovna“, byť chápe, že tištěné knihy ztrácejí na důležitosti. Název je vhodný i s ohledem na strategické propojení s Národní knihovnou, které by mohlo vrátit do hry původní plán stavby „univerzitní a národní knihovny“. Je také otázka, zda by se malé oborové knihovny nemohly zrušit, knihy přesunout do nové budovy a původní prostory využít pro výuku nebo jen studovny.
Bc. Jakub Čech doplnil, že malé oborové knihovny na FF jsou spíše sbírky knih a nemají funkci studovny, tak jako navrhovaná centrální knihovna. Centrální knihovna by měla mít např. často půjčované učebnice, zatímco specifická literatura by zůstala uložena na fakultách. Uvolnění prostor pro výuku na fakultách by ale samozřejmě velmi pomohlo.
Zařazení této priority v příštích 5 letech fakultám nic z rozpočtu nevezme, protože se ani nezačne stavět. Není tedy obava, že by je to v horizontu 5 let poškodilo. Je ale potřeba tento záměr formulovat nyní, aby se alespoň něco dělo a abychom se zde za 5 let nesešli s tím, že jsme opět na začátku.
Jakub Gogela souhlasí, že se to fakult ekonomicky nedotkne v nejbližších 5 letech, je nemyslí si, že by za 5 let byla situace výrazně lepší. Zavírání malých knihoven na FF již nyní probíhá. Není také pravda, že by knihovny na FF byly spíše sbírkami knih. Je to různorodé – často právě slouží jako prostor pro setkávání studentů daného oboru.
JUDr. Filip Jelínek poděkoval Bc. Čechovi za otevření tématu. Většina velkých univerzit má centrální knihovnu jako místo setkávání a studia. U nás tuto roli plní NTK, a to pro celou Prahu, byť se nemůže dostat do jejich studovny s kartou UK. On např. nikdy nevnímal Klementinum jako budovu provázanou s UK, byť se kolem roku 2008/2009 při plánování nové NK uvažovalo o vyklizení prostor v Klementinu pro UK. Téma centrální knihovny UK je tedy úzce propojené s projektem Národní knihovny. Pokud NK bude budovat novou stavbu, tak je zde prostor pro synergii, přičemž by se UK mohla např. vrátit do Klementina, které je strategicky umístěné v centru města.
Jakub Gogela souhlasil, že v otázce spolupráce s Klementinem (NK) by na úrovni vedení univerzity mohlo dojít k navázání kontaktu s vedením NK.
Bylo navrženo usnesení a proběhla diskuse k jeho formulaci, zejména k bodu III.
Doc. PhDr. Zbyněk Němec, Ph.D. navrhl zdůraznit spolupráci se státem při projektu NK. Bc. Čech vnímá stávající formulaci jako kompromisní a obává se, že zdůraznění role státu by mohlo sloužit jako výmluva, pokud by se spolupráce nepodařila. Dr. Jelínek navrhl přidat zmínku o úvahách o využití budovy Klementina. Bc. Čech s tímto návrhem souhlasil a formuloval upravené znění.
Návrh usnesení:
Sociální komise AS UK
I. bere na vědomí důvodovou zprávu;
II. konstatuje, že Univerzitě Karlově schází budova centrální knihovny;
III. vyzývá rektorku UK k zařazení příprav výstavby Centrální knihovny UK do Strategického záměru UK pro roky 2026–2030, a to buďto samostatně nebo ve spolupráci se státem při projektu nové budovy Národní knihovny v Praze; včetně úvah o využití budovy Klementina;
IV. vyzývá vedení UK k podniknutí nezbytných kroků tak, aby mohlo dojít k zahájení výstavby Centrální knihovny UK po roce 2030.
Hlasování: pro 9, proti 0, zdržel/a se 1
Schváleno
Doc. PhDr. Zbyněk Němec, Ph.D. představil své dvě připomínky ke Strategickému záměru UK. První byla k podpoře rozvoje služby tutorů. Centrum Carolina má program mentorů, který je funkční a má své uživatele. Navrhuje, aby v Strategickém záměru zazněli i tito mentoři: buď je do materiálu doplnit nebo nahradit původní termín „tutoři“.
Druhá připomínka se týkala podpory uchazečů o studium. Strategický záměr zmiňuje podporu znevýhodněných studentů, ale neříká nic o podpoře uchazečů. Přišlo by mu dobré, kdyby záměr zahrnoval i rozvoj podpory uchazečů ze socioekonomicky znevýhodněného prostředí – ať již formou informační podpory (o programech, stipendiích, mentorech) nebo finanční (odpouštění poplatků za přijímací řízení, podpora Scio testy). Navrhl proto do záměru doplnit bod zaměřený na podporu těchto uchazečů. Pokud by se na tom komise shodla, bylo by užitečné poslat připomínku vedení UK jménem komise, aby měl návrh větší váhu.
Jakub Gogela podpořil oba návrhy.
Bc. Jakub Čech také podpořil návrhy doc. Němce ve formě připomínky komise. Připojil zároveň třetí nápad: zařazení plánu na výstavbu kolejí. Je to dlouhodobě diskutované téma a priorita SKAS. Překvapilo ho proto, že to v záměru nebylo uvedeno. Zmínil, že UK v posledních desetiletích narostla, máme nyní 52 000 studentů. Měla by se proto vést debata, jakou chceme být univerzitou v budoucnu. Pokud chceme být takto velcí, je třeba zajistit také adekvátní infrastrukturu (knihovny, služby psychologů a poraden, dostatečné kapacity kolejí a menz). Po revoluci narostly počty studentů, ale infrastruktura se nezvýšila a nenaplňuje současné potřeby. Trendy na fakultách směřují k zvyšování počtu studentům. Pokud přijímáme takovéto množství studentů, tak se o ně umět náležitě postarat. Je to koncepční otázka.
K diskusi o tutorech a mentorech Bc. Čech zmínil, že na některých fakultách již dnes existují programy studentských poradců/rádců. Po zavedení programu na PřF to vedlo ke zlepšení studijní úspěšnosti, jelikož studenti věděli, na koho se mohou v případě potřeby obrátit. Je třeba sdílet dobrou praxe fakult, na nichž tyto programy fungují. Podpora by tam měla být. Doc. Němec po informaci o existujících programech navrhl slovo „mentoři“ do stávající textace záměru doplnit, což Jakub Gogela podpořil.
Jakub Gogela podpořil i návrh Bc. Čecha ohledně výstavby kolejí. Je to jedna z hlavních studentských priorit a v záměru chybí.
Návrh usnesení:
Sociální komise AS UK žádá vedení UK, aby do Strategického záměru UK pro roky 2026-2030 na str. 4 záměr rozvoje studentských tutorů doplnilo o mentory tak, aby záměr korespondoval s již realizovanými programy Centra Carolina.
Hlasování: pro 11, proti 0, zdržel/a se 0
Schváleno
Návrh usnesení:
Sociální komise AS UK žádá vedení UK, aby do Strategického záměru UK pro roky 2026-2030 na str. 8 doplnilo bod: „Podpora dostupnosti přijímacího řízení pro uchazeče ze socioekonomicky znevýhodněného prostředí a propagace studia mezi těmito uchazeči.“
Hlasování: pro 11, proti 0, zdržel/a se 0
Schváleno
Návrh usnesení:
Sociální komise AS UK žádá vedení UK o zařazení plánu na výstavbu kolejí do Strategického záměru UK pro roky 2026–2030.
Hlasování: pro 11, proti 0, zdržel/a se 0
Schváleno
Mgr. Šárka Vohlídalová, předsedkyně odborové organizace RUK, představila podnět. V prosinci jednali s panem kvestorem a vedoucím personálního oddělení o novém znění opatření kvestora k hodnocení zaměstnanců. Opatření v článku 7 umožňuje hodnocení vedoucích odborů a ředitelů součástí 360stupňovou dobrovolnou zpětnou vazbou jednou za 3 roky. Odborová organizace však navrhuje, aby toto hodnocení bylo povinné a každoroční. Tento typ feedbacku je běžný v komerční sféře i na ministerstvech. Přijde jí škoda, že rektorát v tomto ohledu zaostává a že zaměstnanci nemají možnost hodnotit své nadřízené, zatímco např. studenti své vyučující hodnotí.
Mgr. Martin Maňásek zmínil, že hodnotící pohovor je obousměrná záležitost a je prostorem pro zaměstnance vyjádřit se k práci nadřízeného, zmínit, jaké změny by uvítali a jak by jim mohl nadřízený pomoci. V hodnotícím formuláři pro zaměstnance jsou otázky k tomuto tématu uvedeny a mohou využít i poznámky. Při závažnějších záležitostech lze zároveň využít instituty ombudsmana nebo interního auditu.
Mgr. Šárka Vohlídalová reagovala, že informace z osobního rozhovoru se nemusí dostat k vedení univerzity/rektorátu. Když zaměstnanec vyjádří nespokojenost se svým nadřízeným, tak ta informace nejde automaticky dál. Ombudsman je zde pro řešení závažnějších záležitostí. Zároveň nám chybí metodiky pro vedoucí k vedení osobních pohovorů. Zaměstnanec se zároveň musí sám přihlásit k hodnocení nadřízeného, což není ideální.
RNDr. Andrej Farkaš zdůraznil rozdíl mezi opravnými mechanismy (ombudsman, audit) a preventivními. Je potřeba sbírat zpětnou vazbu mimo pohovor. Hodnocení nadřízeného během pohovoru je jako hodnocení učitele u zkoušky. Potřebujeme zachytávat a předcházet problémům na pracovišti, které se na rektorátu opakují, a to i souvisí s odchody zaměstnanců. Nastavený systém zpětné vazby by měl umožnit zaměstnancům upozornit na problémy bez obav. Zpětná vazba by měla být sbíraná pravidelně, respektovaná a zohledňovaná při hodnocení vedoucích zaměstnanců. Nadřízený by měl reflektovat, jak je jeho oddělení vnímáno. Zároveň pravděpodobně sám nepředá svému nadřízenému informaci, že jej jeho podřízení vnímají negativně.
Mgr. Šárka Vohlídalová se zeptala pana kvestora na další preventivní opatření, která by zabránila situacím, kdy spolu s odvolaným vedoucím pracovníkem odejdou i další zaměstnanci. Protože osobní rozhovory nefungují jako prevence, stejně tak posílání zaměstnanců za ombudsmankou. Mgr. Maňásek uvedl, že odcházející zaměstnanci mohli naopak vnímat vedoucího jako dobrého. Dr. Farkaš poznamenal, že pokud by existovala zpětná vazba, tak by se o ní vědělo. Mgr. Maňásek označil zpětnou vazbu za pouhý střípek mozaiky. Celé téma potřebuje zpracování jiného mechanismu hodnocení a vyžaduje hlubší rozmyšlení. Mgr. Vohlídalová namítla, že současný systém 360stupňového dobrovolného hodnocení jednou za 3 roky už je připravený – stačí ho nyní udělat každý rok a povinně. Ing. Henebergová doplnila, že se tento typ hodnocení v minulosti neosvědčil. Problémem byl malý počet respondentů nebo nerealistické odpovědi.
Jakub Gogela zdůraznil, že by diskuse měla zůstat v teoretické rovině a podpořil myšlenku hodnocení nadřízených. Doc. Němec se zeptal, zda by hodnocení nemohlo být obecnější, podobně jako hodnocení výuky. Tedy aby byla možnost vyjádřit se k atmosféře na pracovišti, podpoře od univerzity/pracoviště, to vše s cílem zkvalitnit úroveň práce. Mgr. Maňásek potvrdil, že stávající dotazník pro zaměstnance již obsahuje otázky týkající se toho, jak nadřízený svým pracovníkům pomáhal a co by mohl udělat pro zlepšení prostředí. Zaměstnanci zároveň často píší další své podněty v komentářích.
Proběhla diskuse k textaci usnesení.
Návrh usnesení:
Sociální komise AS UK žádá kvestora, aby došlo k úpravě Opatření kvestora č. 5/2024 Systematické roční hodnocení zaměstnanců na rozšířeném rektorátu tak, aby zaměstnanci ROZRUK měli možnost hodnotit své nadřízené vedoucí pracovníky, včetně příslušných členů kolegia rektora, a to jednou ročně.
Hlasování: pro 10, proti 0, zdržel/a se 0
Schváleno
Proděkanka Ing. Lenka Henebergová a Mgr. Jan Tesárek (UK Point) se ujali představení informací, které vyplynuly z diskuse na dubnovém zasedání komise. Nyní připravují souhrnný materiál na červnové zasedání, který bude obsahovat přehled všech služeb UK Point. V rámci diskusí zaznělo, že je zásadní individuální podpora v poradenství. Předložili proto konkrétní čísla o individuálních konzultacích za poslední roky, nárůst počtu studentů je znatelný. Potřeba psychologické péče bude však i nadále narůstat.
Mgr. Jan Tesárek okomentoval konkrétní číselný podklad. Individuální konzultace by však neměly být vnímány jako jediná cesta. Je potřeba uvažovat v kontextu systematické péče, která bude předmětem červnového materiálu. Jsou si vědomi blížící se demografické vlny mladých lidí, kteří budou potřebovat jiný typ podpory. K opatřením na podporu duševního zdraví je však třeba přistupovat komplexně. Individuální péče je jádrem, ale nesmí se rezignovat na jiná opatření, jako jsou prevence, vzdělávání či skupinové aktivity. Pozitivní zprávou je získání nových prostor v Kampusu Hybernská, jelikož bude potřeba zázemí pro terapie.
Jakub Gogela informoval, že se komise k tématu vrátí v červnu.
Návrh usnesení:
Sociální komise AS UK bere na vědomí poskytnuté informace o individuálních poradenských kapacitách.
Hlasování: pro 9, proti 0, zdržel/a se 0
Schváleno
K tomuto bodu se nikdo nepřihlásil do rozpravy. Jednání bylo ukončeno v 18:18 hod.
Zapsala: Amáta Vohradská, tajemnice AS UK
Za správnost: Jakub Gogela, předseda Sociální komise AS UK
Univerzita Karlova
Ovocný trh 560/5
Praha 1, 116 36
Česká republika
Identifikátor datové schránky: piyj9b4
IČO: 00216208
DIČ: CZ00216208
