Praha, 4. dubna 2012 – Univerzita Karlova dnes s předstihem oslavila na slavnostním zasedání 664. výročí založení této nejstarší středoevropské univerzity. V rámci oslav byly předány tradiční univerzitní ceny – Cena za tvůrčí počin a Cena za prezentaci a uděleny dvě čestné vědecké hodnosti doktora honoris causa matematicko-fyzikálních věd. Na úvod shromáždění zazněl kritický projev rektora univerzity. Výročí dne, kdy Karel IV. založil listinou univerzitu, oslavuje nejen sama univerzita, ale od roku 2005 si na počest této události 7. duben připomíná jako významný den i celá Česká republika jako Den vzdělanosti.
Slavnostní zasedání ve Velké aule Karolina zahájil rektor Univerzity Karlovy prof. Václav Hampl, který ve svém projevu připomněl pro vědce šťastné období vlády císaře Rudolfa II. Období, které tak ostře kontrastuje s dnešním přístupem české vlády a politické elity ke vzdělanosti a rozvoji české vědy. „Českým vysokým školám, které se po léta dožadují skutečných, potřebných a zdůvodněných reforem, je ministersky vnucována zcela nepřehledná quasireforma jaksi pragmaticky výprodejové povahy,“ řekl prof. Václav Hampl a dodal: „Naše nesouhlasné připomínky k těmto legislativním návrhům, argumenty poukazující na katastrofický výhled financování akademické vědy a výuky nejsou adekvátně brány v potaz. UK nikdy nebyla pouhou výrobnou úzce kvalifikovaných ‚bezejmenných‘ zaměstnanců nebo továrnou na tržně uplatnitelné výsledky aplikovaného výzkumu. Až na doby nejhlubšího totalitního temna to vždy byla škola kritického myšlení, inkubátor zdůvodněné nedůvěry vůči etablovaným pravdám, tribuna kompetentních vyzyvatelů státního i vědeckého, neřku-li finančního establishmentu.“
K oslavám výročí založení univerzity tradičně patří také předávání Ceny za prezentaci a Ceny za tvůrčí počin, letos již 5. ročník. Cena za prezentaci Univerzity Karlovy v Praze se uděluje za pozitivní počin, jenž má významný dopad na vytváření obrazu vnímání UK u široké veřejnosti. Letošními držiteli Ceny za prezentaci se stali studenti 5. ročníku 3. lékařské fakulty Scott Keel a Peter Oliva. Studenti před dvěmi lety založili charitativní organizaci „Běžet s těmi, kteří sami nemohou (Running with those, who can´t). Členové organizace, ve spolupráci s 3. LF UK, pomáhají dětem upoutaným na invalidní vozík zdolat Pražský maratón. Během maratonu běží a tlačí děti s mozkovou obrnou a svalovou dystrofií na speciálně upravených vozících, a zprostředkovávají jim tak pocit běhu. Vozíky jsou po závodě věnovány rodinám postižených.
Cena za tvůrčí počin se uděluje za významný a originální tvůrčí počin, například odbornou časopiseckou nebo knižní publikaci, umělecké dílo, pořádání výstavy, realizovaný patent apod. Letos byla cena udělena Miroslavu Bártovi a Martinu Kováři za publikaci „Kolaps a regenerace. Cesty civilizací a kultur. Minulost, současnost a budoucnost komplexních společností“. Tato významná monografie je věnována závažnému a aktuálně velmi diskutovanému tématu “kolapsu”, a to jak z hlediska současné společnosti, tak i v jeho historické dimenzi. Velkým přínosem je aktualizovaný přístup autorů ke krizovým momentům v dějinách velkých civilizací (staroegyptské, čínské, římské apod.) nebo říší (např. britského impéria), ale také českých zemí. Dalším držitelem Ceny za tvůrčí počin se stal prof. MUDr. Jan Borovanský, CSc. za publikaci „Melanins and Melanosomes: Biosynthesis, Biogenesis, Physiological, and Patological Functions“. Tato kniha je první monografií ve světové literatuře, která je cíleně věnována melanosomům a melaninům. Kniha shrnuje vlastnosti melanosomů a melaninů jako klíč k pochopení vlastností pigmentových tkání včetně využití těchto vlastností pro diagnostiku a experimentální terapii melanomu.
Univerzita Karlova také na svém slavnostním shromáždění udělila čestné vědecké hodnosti doktora honoris causa matematicko-fyzikálních věd prof. Beloslavu Riečanovi z Univerzity Mateja Bela v Banské Bystrici a prof. Kumbakonamovi R. Rajagopalovi z Texas A&M University.
Profesor Beloslav Riečan je bezesporu jednou z velkých osobností bývalého Československa a dnešního Slovenska, osobností, jejichž význam daleko přesahuje národní hranice. Mezi hlavní oblasti vědecké práce prof. Riečana patří teorie míry a integrálu, teorie pravděpodobnosti a fuzzy logika. Udělení čestného doktorátu bylo uděleno za celoživotní významné dílo v oblasti teorie míry, integrálu a teorie pravděpodobnosti a za soustavnou a mimořádnou spolupráci ve prospěch české vědy a vysokého školství.
Profesor Kumbakonam R Rajagopal je příkladem vědce, který kombinuje své vedoucí postavení v oblasti aplikovaných věd s hlubokými znalostmi matematiky, oblasti medicíny, filosofie, klasické anglické a indické literatury (sanskrt), historie přírodních věd a teorie vzdělávání. V posledních patnácti letech se klíčovým způsobem zasloužil o fundamentální rozvoj mechaniky a termodynamiky kontinua s cílem modelovat odezvy životně důležitých materiálů. Od první návštěvy v České republice podporoval rozvoj studentů a mladých vědeckých pracovníků Univerzity Karlovy. Spolupráce vyústila v několik desítek společných vědeckých prací, v desítku dlouhodobých a v mnoho krátkodobých pobytů našich studentů a pracovníků na jeho domovské univerzitě a v takřka tři desítky pobytů K. R. Rajagopala na Univerzitě Karlově.
Celý projev rektora Univerzity Karlovy prof. Václava Hampla zde:
Univerzita Karlova byla založená v roce 1348 a patří mezi nejstarší světové univerzity. V současnosti má 17 fakult (14 v Praze, 2 v Hradci Králové a 1 v Plzni), 3 vysokoškolské ústavy, 6 dalších pracovišť pro vzdělávací, vědeckou, výzkumnou, vývojovou, další tvůrčí činnost a pracoviště pro poskytování informačních služeb, 5 celouniverzitních účelových zařízení a rektorát jako výkonné pracoviště řízení UK. Univerzita je nejvýkonnější vědeckou institucí v ČR, jak ukazuje např. hodnocení vědeckých výstupů Radou pro výzkum, vývoj a inovace. S bez mála půl milionem bodů, podle aktuálně platné státní Metodiky hodnocení výsledků, vede UK před druhou institucí v pořadí s enormním náskokem. Univerzita má přes 7 800 zaměstnanců, z toho více než 4 000 akademických a vědeckých pracovníků. Na UK studuje téměř 54 000 studentů, což je zhruba jedna šestina všech studentů v ČR, kteří studují ve více než 300 akreditovaných studijních programech s 566 studijními obory. V bakalářských studijních programech studuje přes 21 000 studentů, v magisterských téměř 25 000 studentů a v doktorských 8 000 studentů. Více než 7 000 studentů jsou cizinci. Univerzitu ročně absolvuje přes 8 500 studentů, kteří tradičně patří ke skupině obyvatel ČR s nejnižší nezaměstnaností. Nejrůznější kursy celoživotního vzdělávání ročně absolvuje přes 16 000 účastníků. Důraz klade univerzita i na mezinárodní spolupráci s prestižními vzdělávacími a vědeckými institucemi. UK uzavřela celkem 450 bilaterálních smluv a 192 mezinárodních partnerských smluv se zahraničními univerzitami.
