Prorektoři pražských VŠ: Výdaje státního rozpočtu na výzkum a vývoj v ČR jsou nedostatečné. Jejich výše se nezměnila již od roku 2011




TISKOVÁ ZPRÁVA


Praha 13. listopadu 2013 - Výdaje na výzkum a vývoj ze státního rozpočtu jsou v ČR nedostatečné. Od roku 2011 se jejich výše nemění a s navýšením se nepočítá ani pro léta 2014 až 2016. Má-li zůstat český výzkum na evropské úrovni, je nezbytné objem prostředků ze státního rozpočtu navýšit. Stejně tak je nezbytné zvýšit i objem prostředků plynoucích ze soukromé sféry, shodli se prorektoři pěti předních českých vysokých škol – ČZU, ČVUT, UK, VŠE a VŠCHT Praha – na jednání, které se uskutečnilo u příležitosti Scientia Pragensis – Dne vědy na pražských vysokých školách. 


Výdaje na výzkum a vývoj v ČR činily v roce 2012 částku 72,4 mld. Kč, tedy 1,9 % HDP. Tento podíl sice Českou republiku řadí před většinu bývalých socialistických zemí, ale až za vyspělé skandinávské země, Německo či Rakousko, kde se dlouhodobě pohybuje nad 3 %. Podpora výzkumu a vývoje ze státního rozpočtu v roce 2012 činila 26 mld. Kč (0,7 % HDP). Tato částka se sice v porovnání s rokem 2001 zdvojnásobila, ale již od roku 2011 zůstává neměnná a podle vládou schváleného rozpočtu se s jejím navýšením nepočítá ani pro příští tři roky. „Dlouhodobá neměnnost výdajů státního rozpočtu na výzkum a vývoj omezuje financování nových programů a neumožňuje systematicky podporovat špičkový, zejména základní výzkum. A základní výzkum nelze financovat jinak než z veřejných prostředků,“ uvedla prof. Stanislava Hronová, prorektorka pro vědu a výzkum VŠE.


Dobré výsledky základního výzkumu na vysokých školách jsou nezbytným předpokladem kvalitního aplikovaného výzkumu. Cílem bádání na základní úrovni je získat nové poznatky a souvislosti, na kterých je pak možné rozvíjet aplikovaný výzkum. „Bez rozvoje v oblasti fundamentálního poznání a základního výzkumu bychom nebyli schopni ani udržovat intelektuální kapacity potřebné pro obě větve výzkumu, ani vzdělávat výzkumníky na úroveň, na které mohou aplikovaný výzkum rozvíjet,“ dodal doc. Vojtěch Petráček, prorektor pro vědu a výzkum ČVUT. 


Česká republika aktuálně ze státního rozpočtu výrazným způsobem (až 20 % prostředků na výzkum a vývoj) financuje vědecké a výzkumné aktivity v podnikatelském sektoru a z toho až 85 % prostředků pak putuje do soukromých podniků. Na druhé straně k financování výzkumu a vývoje na vysokých školách přispívají tuzemské soukromé firmy ani ne jedním procentem. „V ČR je podíl soukromých domácích zdrojů na financování výzkumu trvale velmi nízký a pohybuje se kolem 38 % celkových výdajů na výzkum a vývoj, zatímco průměr zemí OECD přesahuje 60 %. Financování výzkumu na vysokých školách soukromými subjekty je v ČR zcela nedostatečné,“ uvedla prof. Markéta Sedmíková, prorektorka pro vědu a výzkum ČZU. Prorektor pro vědeckou a tvůrčí činnost UK prof. Petr Volf dodal: „Peněz na základní výzkum je nedostatek a přitom by to měl být především stát, který tento typ výzkumu financuje. Nechť je více peněz i na aplikovaný výzkum a inovace, ale měla by je hradit především podnikatelská sféra, která má z výsledků bezprostřední zisk. Podpora základního výzkumu patří k funkcím moderního státu, a nemá být vytlačována jinou funkcí, totiž podporou invence v průmyslu.“


Spolupráci s komerční sférou vysoké školy realizují jako doplňkovou činnost. Komerční firmy se obracejí na univerzity nejčastěji v případech, když potřebují řešit výzkumný, vývojový či výrobní problém. „Spolupráce se soukromou sférou je pro univerzity velmi důležitá, nicméně finanční přínos z tohoto smluvního vztahu je o řád nižší než prostředky získané na výzkum ze státního rozpočtu," uvedl prof. Bohumil Kratochvíl, prorektor pro vědu a výzkum VŠCHT Praha.


Pokud tedy má ČR zvýšit svou konkurenceschopnost, je nutné, aby stát ze svých prostředků více podporoval základní výzkum a motivoval soukromou sféru k vyšší podpoře zejména aplikovaného výzkumu v podnicích i na vysokých školách.





SCIENTIA PRAGENSIS – Den vědy na pražských vysokých školách, VII. ročník


Den vědy na pražských vysokých školách je tradičně - již po sedmé - plný přednášek, během nichž se návštěvníci z řad studentů a široké veřejnosti dozví například, jak se rodí stát, kdy Janu Husovi narostly vousy, jaká pozitiva a negativa přináší do lidského života léky a obecně farmaceutický průmysl, zjistí, jaké nelegální prvky využívá současná reklama, jak pracuje lidské vědomí a mysl či co rozhoduje o tom, zda se narodí „ona“ či „on“.


Přednášky doprovodí bohatý program v expozicích jednotlivých vysokých škol.


Den vědy se koná v pátek 15. listopadu 2013 od 9:30 do 16:00 hodin v areálu Vysoké školy ekonomické v Praze (nám. W. Churchilla 4, Praha 3). Vstup je zdarma.


Více informací: www.sciprag.cz




Informace a kontakty pro média:


Česká zemědělská univerzita v Praze, navazující na stoletou tradici zemědělského vysokého školství u nás, je předním a mezinárodně srovnatelným centrem vysokoškolského vzdělávání a výzkumu v oblasti věd o živé přírodě, včetně jejich interdisciplinárního propojení s vědami ekonomicko-manažerskými či sociálními. V současné době studuje ve všech formách studia na 6 fakultách ČZU (Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, Fakulta lesnická a dřevařská, Fakulta životního prostředí, Provozně ekonomická fakulta, Technická fakulta, Fakulta tropického zemědělství) a Institutu vzdělávání a poradenství přes 22 tisíc studentů 167 oborů v 87 akreditovaných studijních programech. Absolventi ČZU nacházejí díky své univerzální průpravě kombinované s odbornou specializací uplatnění v široké škále různých profesí v ČR i v zahraničí. ČZU je členem sdružení sedmi špičkových evropských univerzit působících v oblasti věd o živé přírodě – Euroleague for Life Sciences. Hlavní výzkumná zaměření, v nichž pracovníci ČZU dosáhli významných úspěchů, jsou oblasti biotechnologií, využívání alternativních zdrojů energie a celkově ochrany životního prostředí, ale i sféra rozvoje venkova, ekonomiky a řízení. Bližší informace naleznete na www.czu.cz.


České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a studuje na něm přes 24 000 studentů. Pro akademický rok 2013/14 nabízí ČVUT svým studentům 110 studijních programů a v rámci nich 440 studijních oborů. ČVUT vychovává moderní odborníky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Bližší informace naleznete na www.cvut.cz.


Univerzita Karlova v Praze byla založena v roce 1348 a patří mezi nejstarší světové univerzity. V současnosti má 17 fakult (14 v Praze, 2 v Hradci Králové a 1 v Plzni), 3 vysokoškolské ústavy, 6 dalších pracovišť pro vzdělávací, vědeckou, výzkumnou, vývojovou, další tvůrčí činnost a pracoviště pro poskytování informačních služeb, 5 celouniverzitních účelových zařízení a rektorát jako výkonné pracoviště řízení UK. Univerzita je nejvýkonnější vědeckou institucí v ČR, jak ukazuje např. hodnocení vědeckých výstupů Radou pro výzkum, vývoj a inovace. S bez mála půl milionem bodů, podle aktuálně platné státní Metodiky hodnocení výsledků, vede UK před druhou institucí v pořadí s enormním náskokem. Univerzita má přes 7 900 zaměstnanců, z toho téměř 4 500 akademických a vědeckých pracovníků. Na UK studuje více než 53 000 studentů, což je zhruba jedna šestina všech studentů v ČR, kteří studují ve více než 300 akreditovaných studijních programech s 642 studijními obory. V bakalářských studijních programech studuje přes 20 000 studentů, v magisterských téměř 25 000 studentů a v doktorských 8 000 studentů. Více než 7 000 studentů jsou cizinci. Univerzitu ročně absolvuje bez mála 9 000 studentů, kteří tradičně patří ke skupině obyvatel ČR s nejnižší nezaměstnaností. Nejrůznější kursy celoživotního vzdělávání ročně absolvuje přes 16 000 účastníků. Důraz klade univerzita i na mezinárodní spolupráci s prestižními vzdělávacími a vědeckými institucemi. UK uzavřela celkem 450 bilaterálních smluv a 192 mezinárodních partnerských smluv se zahraničními univerzitami. Více podrobností na www.cuni.cz.


Vysoká škola ekonomická v Praze je největší ekonomickou univerzitou v České republice. V současnosti se zde vzdělává více než 20 tisíc studentů na 6 fakultách. V roce 2013 získala VŠE již pošesté ocenění v rámci mezinárodního projektu Eduniversal, a obhájila tak vůdčí pozici ve svém oboru v regionu střední a východní Evropy. VŠE spolupracuje s více než 200 partnerskými univerzitami po celém světě, je rovněž členem Společenství evropských manažerských škol CEMS, ve kterém může být z každé země pouze jediná univerzita. V roce 2009 získala VŠE certifikát Evropské komise „ECTS Label“ za správnou implementaci evropského kreditního systému a zároveň certifikát „DS Label“ za udílení dodatku k diplomu všem absolventům. Absolventi VŠE zastávají významné funkce v soukromém i veřejném sektoru. Nejvíce jich směřuje do různých odvětví průmyslu, obchodu, marketingu, bankovnictví, veřejné správy, účetnictví, auditu, cestovního ruchu a do oblasti informačních technologií. Čestný titul VŠE „doctor oeconomiae honoris causa“ převzala řada významných českých i zahraničních ekonomů, např. nositelé Nobelovy ceny prof. Robert A. Mundell, prof. Milton Friedman či prof. Gary S. Becker. Více informací na www.vse.cz.


Vysoká škola chemicko-technologická v Praze je se svými čtyřmi fakultami největší technickou univerzitou s výukou technické chemie, biochemie, chemických a potravinářských technologií a příbuzných oborů ve střední Evropě. Na VŠCHT Praha studuje 4 tisíce studentů, z nichž je více než 15 procent v doktorských studijních programech. VŠCHT Praha patří mezi nejúspěšnější české university a vysoké školy v hodnocení výsledků vědy a tradičně i z hlediska velmi úspěšné spolupráce s průmyslem. Výzkumné aktivity představují významný zdroj příjmů VŠCHT Praha, ani v letošním roce podíl základního a aplikovaného výzkumu na celkovém ročním obratu nepoklesne pod hranici 55 %. Kvalitních výsledků je dosahováno i v rámci mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji, objem finančních prostředků získaných pro řešení prestižních evropských projektů 7. Rámcového programu již přesáhl 5,3 mil. €. Velmi dobré výsledky v oblasti výzkumu a vývoje výrazným způsobem ovlivňují i oblast pedagogiky a vzdělávání. Každému studentovi se otevírá přístup ke špičkovému přístrojovému vybavení a technologiím, nabízejí se rovněž možnosti zahraničních stáží na kvalitních univerzitách. Magisterský či doktorský diplom je následně vstupenkou k dobře ohodnocenému uplatnění nejen v České republice, ale i v zahraničí. Mezi významné absolventy VŠCHT Praha patří např. současný předseda Akademie věd ČR prof. Jiří Drahoš, čestný předseda této instituce prof. Rudolf Zahradník, z historie – prof. Otto Wichterle, objevitel kontaktních čoček, nebo prof. Vladimír Prelog, nositel Nobelovy ceny za chemii. Více informací na www.vscht.cz.




Česká zemědělská univerzita v Praze                                       


Mgr. Josef Beránek                                                                          

Tiskový mluvčí                                                                                

E-mail: tiskove@czu.cz                                                                  

Tel.: 224 384 048                                                                             

Mobil: 774 557 699                                                                         


České vysoké učení technické v Praze                                       

Mgr. Andrea Vondráková                                                                              

Vedoucí odboru vnějších vztahů                                                 

E-mail: vondrako@vc.cvut.cz                                                        

Tel.: 224 353 423                                                                             

Mobil: 605 763 506


Vysoká škola ekonomická v Praze

Ing. Jan Martin Rolenc

Tiskový mluvčí

E-mail: pr@vse.cz

Mobil: 731 124 440


Vysoká škola chemicko-technologická v Praze

Mgr. Ivana Picková

Vedoucí oddělení komunikace

E-mail: Ivana.Pickova@vscht.cz

Tel.: 220 444 159

Mobil: 733 690 543


Univerzita Karlova v Praze

Mgr. Václav Hájek

Tiskový mluvčí

E-mail: pr@cuni.cz

Tel.: 224 491 248

Mobil: 721 285 565










Poslední změna: 21. leden 2018 23:30 
Sdílet na:  
Máte dotaz ?
Kontakty

Univerzita Karlova

Ovocný trh 560/5

Praha 1, 116 36

Česká republika


Identifikátor datové schránky: piyj9b4

IČO: 00216208 

DIČ: CZ00216208






Jak k nám