Obec Hrdly málokdo zná. Leží nedaleko Litoměřic a má necelé tři stovky stálých obyvatel. Její historii jí ale může závidět kdejaká metropole – první doložené zmínky o této obci se datují do roku 993. A právě v této lokalitě v srpnu realizoval Ústav pro klasickou archeologii FF UK výzkum, při němž objevil lidské kosterní ostatky z doby pravěku a zbytky opevnění.

Na lokalitu upozornili již dříve kolegové z Archeologického ústavu AV ČR. Prof. PhDr. Martin Gojda, CSc., při opakované letecké prospekci identifikoval jižně od obce Hrdly specifický fortifikační (sloužící k opevnění) systém – příkop, žlab a předsunutý prvek situovaný před eventuální vstup. Útvar zaznamenal také RNDr. Roman Křivánek, Ph.D., následným magnetometrickým měřením.

V loňském roce se do lokality vypravil i Ústav pro klasickou archeologii FF UK, a to v rámci projektu Grantové agentury Univerzity Karlovy, jehož cílem bylo ověřit zjištění Archeologického ústavu a propojit nálezy s příslušnými historickými událostmi. Pro účely řešení badatelského záměru bylo provedeno podrobné geofyzikální měření, povrchové sběry včetně přírodovědných analýz získaných vzorků, průzkum detektorem kovů a zejména odkryv dílčích částí objektu.

„Řez v blízkosti jihovýchodního nároží odhalil systém opevnění, které sestávalo z příkopu a dvojitého žlabu – pravděpodobně po palisádě – probíhajícího paralelně interiérem. Šíře bermy činila téměř 3,5 metru. Prvky byly zahloubeny do písčitého podloží. K úplnému zanesení objektu došlo evidentně postupně po ukončení jeho funkce,“ popisuje Mgr. Karel Kůt z Ústavu pro klasickou archeologii.

Přibližně 20 metrů před místem přerušeného průběhu fortifikace se nacházela předsunutá, mírně zaoblená linie. Také tento příkop velmi pravděpodobně tvořil součást opevnění a sloužil jako určitá ochrana vstupu. „Podobný útvar je znám především z římských táborů a označujeme ho jako tzv. titulum,“ doplňuje Karel Kůt. 

V srpnu letošního roku pokračovaly vykopávky ve spolupráci s Národním památkovým ústavem, Centrem pro dokumentaci a digitalizaci kulturního dědictví KHI FF UJEP a dalšími institucemi. Během nich se podařilo potvrdit a blíže definovat samotnou oblast vstupu včetně charakteru přerušeného příkopu v daném úseku.

„Na odkrytém prostoru jsme objevili také dva hroby ukrývající lidské kosterní pozůstatky ve skrčené poloze. Oba jedinci byli shodně uloženi na levém boku s pohledem upřeným jihozápadním směrem. Tyto nálezy – které je možné zařadit do období pravěkého vývoje regionu – však očividně bezprostředně nesouvisejí s existencí zkoumaného opevnění,“ říká Karel Kůt.

Příznivé podmínky lokality jsou podle archeologů důvodem pro to, že zde již dříve byla doložena přítomnost řady různých kultur ve formě sídelních nebo pohřebních aktivit. Na katastrálním území obce se podařilo najít značné množství artefaktů i poměrně široké spektrum objektů.