Aktuality

Univerzita Karlova si připomněla Červenou středu.

V den, kdy se Česká republika připojila k mezinárodní iniciativě Červená středa připomínající utrpení lidí pronásledovaných pro víru, zaštítil rektor Tomáš Zima konferenci konanou ve Vladislavském sále Karolina a pořádanou církvemi. Součástí byla společná modlitba a průvod kolem červeně nasvícených budov.

Ve Vlasteneckém sále Karolina se ve středu odehrála Konference Pronásledování pro víru ve světě. Fakta a svědectví s online přenosem, jejíž záštitu převzal rektor UK Tomáš Zima. Stalo se tak právě v den, kdy se Česká republika připojila k mezinárodní iniciativě Červená středa, která připomíná utrpení lidí pronásledovaných pro víru.

Konferenci Pronásledování pro víru ve světě. Fakta a svědectví organizovaly Institut pro křesťansko-demokratickou politiku spolu s Českou biskupskou konferencí, Ekumenickou radou církví a Federací židovských obcí. „Je velmi důležité, že se za tuto akci staví téměř všechny významné křesťanské církve i Federace židovských obcí a ukazují tak, že otázka náboženské svobody je něco, co není konfesní záležitostí, ale něco, co se dotýká nás všech a o co se musíme všichni zasazovat,“ řekl generální sekretář Ekumenické rady církví Petr Jan Vinš.

Podle rektora Tomáše Zimy je vlastně symbolické, že prostor pro konferenci poskytla Univerzita Karlova. „Odehrává se v budově Karolina, třetí nejstarší fungující budovy na světě, která slouží pro vzdělávání a výměnu názorů zhruba nepřetržitě od roku 1386. Je velmi smutné, že i na počátku 21. století jsou země, kde lidé nemohou svobodně projevit své náboženské přesvědčení a že i v Evropě se setkáváme se situacemi, kdy je někdo za svou víru brutálně zavražděn. Jsem rád, že si zde dnes můžeme ukázat, že svoboda v něco věřit patří k jedněm ze základních lidských práv a svobod.“

Generální sekretář České biskupské konference Stanislav Přibyl vnímá Červenou středu jako impuls k tomu moci nějakým způsobem manifestovat, že nám osud pronásledovaných pro víru není lhostejný. „Říká se, že trpí-li jedna část těla, trpí celé tělo. Proto je pro nás zásadní nezabývat se jen útlakem křesťanů, ale všech lidí, protože se nás to vždycky týká a bolí nás to blízko u srdce. Je třeba připomínat doby, kdy i v naší zemi bylo velmi riskantní vyznávat víru a šlo nejen o postavení, ale i o zdraví či dokonce o život.“

Konference ve Vlasteneckém sále Karolina se zúčastnil také ministr zahraničních věcí České republiky Tomáš Petříček, podle něhož lze jedině skrze spolupráci a dialog překonat problémy dnešní doby. Nikoli skrze vymezování se proti druhým a podporováním šíření nenávisti vůči věřícím. „Je třeba klást důraz na osvětu a vzdělání a náboženská gramotnost k tomu patří a je to jeden z důležitých zdrojů naší odolnosti vůči dezinformacím a manipulaci. Rád bych do těchto snah zapojil mladé lidi, a proto jsem rád, že mohu hovořit na Univerzitě Karlově. Právě oni mají největší znalosti nových komunikačních technologií, znají jejich sílu a mohou tedy účinně pomoci proti šíření antisemitismu, xenofobie a nenávisti na sociálních sítích,“ uvedl Tomáš Petříček.

Konference Pronásledování pro víru ve světě. Fakta a svědectví probíhala od 13 do 18 hodin a byla rozdělena do tří panelů. První nahlížel na situaci českýma očima, druhý se tématu věnoval z pohledu zahraničních odborníků a ve třetím podali svědectví prostřednictvím online přenosu ti, kteří útlak pro víru každodenně zažívají nebo ho viděli. „Někteří jen tak tak unikli smrti, stali se oběťmi útoků, jejich blízcí byli perzekuováni. A přesto jsou zde žijícím příkladem, že žijí dle toho, jak jim diktuje jejich víra,“ představila řečníky třetího panelu úřednice Advokacie EU a OSN Marcela Szymanski.

O svobodě vyznání hovořil Akmal Bhatti, právník a předseda Aliance minorit Pakistánu. Své zážitky s islamistickým fundamentalismem a etnicko-náboženskými čistkami sta milionů křesťanů připojil také kněz katolické diecéze v Nigérii Joseph Fidelis. Arcibiskup Yohanna Petros Mouche dostal prostor popsat situaci v Mosulu. Zástupce náboženské komunity jezídů Falah Hassan (na obrázku vlevo) varoval, abychom nežili v iluzi, že válka v Iráku skončila. „Tisíce jezídských žen a dětí bylo zotročeno Islámským státem a stále jsou nezvěstné, byly prodány do jiných zemí. Islámský stát prohlásil, že jeho cílem je eliminovat jezídy a křesťany v Iráku a Sýrii a téměř se mu to podařilo,“ prohlásil Falah Hassan. Podle něj je řešením seriózní a spravedlivá justice v Iráku, aby se utlačovatelé, kteří zvěrstva prováděli, se nebyli schopni vyplatit. „Ač jsou pro tyto zločiny svědkové i z řad muslimů, přesto jsou pachatelé propouštěni na svobodu,“ upozorňuje zástupce jezídské komunity v Iráku.

Po skončení konference proběhla společná Židovsko-křesťanská modlitba a následoval průvod kolem červeně nasvícených budov od Karolina, kostel svatého Havla, svatého Mikuláše na Staromětském náměstí až ke Staronové synagoze.

U příležitosti Červené středy jsme hovořili s knězem, biologem a přednostou Ústavu etiky a humanitních studií 3. lékařské fakulty UK Markem Orko Váchou.

TEXT: Jitka Jiřičková.

FOTO: Hynek Glos.