Aktuality

Centrum vizuální historie Malach je již třináct let otevřeno pro badatele i veřejnost

Centrum vizuální historie Malach při Ústavu formální a aplikované lingvistiky MFF UK je již třináct let otevřeno pro badatele i veřejnost. Na konferenci, jež proběhla 30. ledna v Refektáři budovy Matfyzu na Malé Straně, shrnuli jeho koordinátoři dosavadní aktivity a nastínili plány do budoucna.

Centrum vizuální historie Malach poskytuje badatelům, pedagogům, studentům i nejširší veřejnosti místní přístup ke čtyřem digitálním archivům orálně historických rozhovorů, které souhrnně obsahují přes 60 000 audiovizuálních nahrávek pamětníků pokrývajících dějiny celého 20. století. Funguje při Ústavu formální a aplikované lingvistiky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

„Vzniklo v návaznosti na výzkumný projekt, který se zabýval možnostmi rozpoznávání řeči a vícejazyčné extrakce informací. Tento projekt proběhl v letech 2002–2007 ve spolupráci USC Shoah Foundation a řady akademických institucí po celém světě, mimo jiné také Západočeské univerzity v Plzni a Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Centrum vizuální historie Malach je snahou o další pokračování a rozvíjení dosavadní úspěšné spolupráce mezi Univerzitou Karlovou a USC Shoah Foundation,“ vysvětlil na úvod konference koordinátor centra Jiří Kocián, proč existuje Centrum vizuální historie právě na Matfyzu.

„Naším cílem je informovat o méně známých hromadných násilných činech v Evropě skrz orální historii,“ doplnila Kociána jeho kolegyně Karin Roginer Hofmeister, jejíž výzkumné aktivity v Centru Malach se týkají především problematiky dějin Židů v jihovýchodní Evropě a aktuálně se snaží získat a zpracovat nové kolekce orální historie západního Balkánu.

V této souvislosti představila s výzkumníkem Hansem Zdravkem Harmensem unikátní kolekci v srbském jazyce, Zaveštanje, na níž společně pracují. „Databáze rozhovorů se skládá z několika částí – hlavního příběhu pamětníka, doplňujících vyprávění, záběrů a fotografií s komentáři i bez nich,“ popsal spoluautor Hans Zdravko Harmens, s tím, že v průběhu vytváření celkového konceptu projektu si kladli a snažili se odpovědět na řadu zásadních otázek souvisejících s orální historií, například jak naložit s velkým množstvím souborů vytvořených pro účely dokumentárních filmů, které nemají zásadní vypravěčskou funkci.

V prostorách knihovny MFF UK na Malostranském náměstí je připraveno šest samostatných pracovních stanic, jejichž prostřednictvím může s dostupnými archivy pracovat každý zájemce z řad akademické obce i nejširší veřejnosti. „Centrum Malach spolupracuje i se školami, jelikož materiál Archivu vizuální historie může být velmi cenným a jedinečným doplňkem k běžné výuce dějin 20. století. Centrum Malach je tak bezplatně otevřeno návštěvám skupin studentů a žáků například v rámci specializovaných seminářů – kapacita činí přibližně 20 osob. V rámci projektu IWalk USC Shoah Foundation mohou například středoškolští studenti vytvářet interaktivní procházky po nejrůznějších lokalitách spjatých s židovskou historií a událostmi holokaustu,“ upozornila Karin Roginer Hofmeister, která loni získala grant Claims Conference na podporu výuky související s holocaustem. „Grant je poskytován na rok 2022/23. Díky němu budou v tomto letním a následně i zimním semestru otevřeny tři nové kurzy ve spolupráci s Institutem mezinárodních studií FSV UK,“ doplnila koordinátorka centra (na interaktivní blokový kurz JTM 516: World War II: Public History and Memory otevíraný v LS se stále mohou přihlásit všichni studenti UK - pozn. red.).

Jakým způsobem metodologicky pracovat a dávat do souvislostí osobní svědectví a příběhy „obyčejných lidí“ s historií, vysvětlil ve svém příspěvku Jakub Mlynář, jenž byl koordinátorem Centra Malach od jeho vzniku až do loňského roku a nyní působí jako jeho externí spolupracovník. „Při zpracování orální historie sledujeme tři úhly pohledu: životopis, v němž jsou dějiny jakoby na pozadí, životopis jakožto následek dějinných událostí a životopis jakožto hnací sílu dějin,“ vysvětlil Jakub Mlynář, jenž se analýzou rozhovorů z hlediska jejich vnitřní struktury a interakce jejich účastníků v současnosti výzkumně věnuje na univerzitě v Basileji.

Jak konkrétně a zcela zásadně ovlivňují „velké dějiny“ osobní příběh jedné rodiny, doložila učitelka výtvarné výchovy Miroslava Bažantová ze Základní umělecké školy J. Suka v Benešově. Její žáci na základě osobního svědectví pamětnice Evy Benešové vytvořili krátký animovaný film Nenastoupili. Z pohledu malé holčičky Evy je zde dojemným způsobem představen formou kreseb a slovního doprovodu současných žáků – autorů filmu – osud židovské rodiny, jež se rozhodla nikdy nenastoupit do transportu, a tak je čekalo několik let vyčerpávajícího i dobrodružného útěku před nacisty. „Děti beseda s paní Benešovou natolik zaujala, že se rozhodly jí poděkovat formou animovaného filmu o jejím raném dětství a současně tím i zachovat svědectví její maminky, která jí tu dobu mnohokrát vyprávěla,“ popisuje pedagožka Miroslava Bažantová s tím, že cílem projektu nebylo jen zdokonalit se ve výtvarných činnostech a naučit se, jak probíhá výroba animací, ale i vzdělávat o historii v širších souvislostech. „Rozebírali jsme témata bezpečí – nebezpečí, strachu a odvahy, ale také aktivit, které jsou nutné k přežití – témata pomoci a solidarity, která jsou aktuální i dnes,“ shrnula učitelka.

Závěr konference patřil vyhlášení výsledků komiksové soutěže, kterou Centrum vizuální historie Malach vypisuje již přes deset let a do níž studenti základních a středních škol zasílají svá díla založená na shlédnutí online dostupných interview s přeživšími holokaust ze sbírky Archivu vizuální historie USC Shoah Foundation či United States Holocaust Memorial Museum.

TEXT: Jitka Jiřičková

FOTO: Tomáš Princ