• Aktuality

Aktuality

22. dubna 2024

Nakladatelství Karolinum získalo cenu Magnesia Litera

Dohromady devět svazků tvoří soubor básnického díla Karla Šiktance, které posledních dvacet let postupně vydávalo Nakladatelství Karolinum. Za tuto práci nyní univerzitní nakladatelství a editor souboru Jiří Brabec získali cenu Litera za nakladatelský čin.


Karel Šiktanc při uvedení sbírky Horniny, kterou vydalo Nakladatelství Karolinum v roce 2016.
Karel Šiktanc při uvedení sbírky Horniny, kterou vydalo Nakladatelství Karolinum v roce 2016.


Cenu ve čtvrtek 18. dubna večer převzal ředitel Nakladatelství Karolinum Petr Valo. „Já jsem pouze zástupce Jiřího Brabce, který se omlouvá a nemůže tady být. Komu jinému děkovat než Karlu Šiktancovi, který, troufnu si říct, byl můj přítel. Opravdu mě dojímá, že kromě všech ostatních cen jeho dílo získává i tuto cenu a doufám, že jeho básně se díky tomu budou číst zase ještě více a budou přinášet mnohé radosti,“ řekl po převzetí ceny dojatý Petr Valo.



Karel Šiktanc patří k nejvyzdvihovanějším tuzemským básníkům. Vedle veršů psal i pohádky nebo scénáře. Působil také jako novinář a překladatel. V roce 2000 získal Státní cenu za literaturu a o čtyři roky později se i on radoval z ceny Litera, avšak v kategorii poezie, kdy porota vyzdvihla jeho sbírku Zimoviště. Jeho dílo se však završilo v roce 2021, kdy třiadevadesátiletý básník zemřel.



Jeho rozsáhlou básnickou tvorbu včetně textů, které vycházely už v padesátých letech, postupně od roku 2003 vydávalo Nakladatelství Karolinum v péči editora Jiřího Brabce. Poslední soubor vyšel loni a objevily se v něm i dosud nepublikované texty, které se našly v pozůstalosti básníka. Soubor doplňuje příloha sestavená z reprodukcí originálních strojopisů a rukopisů jeho posledních básní.


Ředitel Nakladatelství Karolinum Petr Valo a básník Karel Šiktanc na uvedení sbírky Horniny v roce 2016 (zleva).
Ředitel Nakladatelství Karolinum Petr Valo a básník Karel Šiktanc na uvedení sbírky Horniny v roce 2016 (zleva).


Úspěch debutantů


Litera za nakladatelský čin ale nebyla jediná z udělených cen, ze kterých se ve čtvrtek večer radovala Univerzita Karlova.


Literu za fantastiku získal religionista a specialista na staroseverskou mytologii a náboženství předkřesťanské Skandinávie Jan A. Kozák (působí na Ústavu filozofie a religionistiky Filozofické fakulty UK) za svůj literární debut Sága o Lundirovi. Viditelně zaskočený vědec a dnes už i spisovatel při přebírání poděkoval nejenom svým rodičům, kteří v něm pěstovali lásku ke knihám a k mrtvým jazykům, složil ale také hold J. R. R. Tolkienovi, který patří k jeho velkým inspiračním zdrojům a vzorům.



I další ceny Magnesia Litera putovaly k osobnostem spjatým s UK. Knihou roku se stal román Hella Aleny Machoninové, která vystudovala rusistiku na FF UK, kde také pokračovala v doktorském studiu komparatistiky. Její románový debut čtenáře zavede do Ruska, do období stalinských čistek i do nedávné minulosti země ovládané prezidentem Vladimirem Putinem. Její próza vyvolala senzaci v tuzemských literárních kruzích.



Luxor Litera za prózu putovala také do rukou absolventa FF UK. Radoval se z ní Marek Torčík, který uspěl se svým prozaickým debutem Rozložíš paměť. Román vypráví příběh dospívajícího muže, který se musí vyrovnat se svou jinakostí a vlastní sexualitou.



Za thriller Krutý měsíc odehrávající se v Lužických horách v době covidového lockdownu si cenu Litera za detektivku odnesla absolventka Fakulty sociálních věd UK Jana Jašová.



V soutěži překladových knih uspěl román Třetí Most, který z maďarštiny do češtiny přeložila absolventka FF UK Marta Páto. Román napsal László Szilasi.



Vítěze cen v jednotlivých kategoriích vybírají skupiny porotců, kteří se věnují oborově blízkým oblastem. V březnu organizátoři zveřejnili širší nominace na ceny Magnesia Litera, mezi pětici nejlepších knih loňského roku v kategorii publicistika zařadili také monografii Úvod do komunikace vědy, kterou napsali Pavla Hubálková a Martin Rychlík z magazínu UK Forum spolu s nynějším proděkanem Fakulty tělesné výchovy a sportu UK Alešem Vlkem a dlouholetým vědeckým atašé britské ambasády Otakarem Fojtem. Monografie vyšla v nakladatelství MatfyzPress.


Literu za publicistiku ale nakonec získala filozofka a absolventka FF UK, kde také donedávna působila, Tereza Matějčková za knihu Bůh je mrtev. Nic není dovoleno.



TEXT: Helena Zdráhalová

FOTO: Vladimír Šigut

Sdílet na:  
Máte dotaz ?
Kontakty

Univerzita Karlova

Ovocný trh 560/5

Praha 1, 116 36

Česká republika


Identifikátor datové schránky: piyj9b4

IČO: 00216208 

DIČ: CZ00216208




Jak k nám