Přítomni: Prof. MUDr. Valér Džupa, CSc. (3. LF), PhDr. Libor Flemr, Ph.D. (FTVS), Doc. Dr. Věra Hoffmannová (součásti), Mgr. Jakub Marek, Ph.D. (FHS), Doc. Petr Sláma, Th.D. (ETF), Mgr. Samuel Zajíček (FF)

Hosté: Mgr. Bc. Eliška Kadlecová (PF)

Petiční komise AS UK důkladně projednala podnět Mgr. Romana Šolce upozorňující na možné diskriminační jednání ze strany vedení KTF UK vůči dr. Jaroslavu Lormanovi. Komise obdržela jak ústní, tak písemné stanovisko děkana KTF UK ThLic. Dr. Prokopa Brože. Komise se dále pokusila získat stanovisko dr. Lormana, ovšem neúspěšně nehledě na řadu výzev. (Dr. Lorman komisi žádné stanovisko neposkytl.)

Potvrdilo se, že vedení KTF UK reagovalo na veřejný coming-out dr. Lormana pracovněprávními kroky, děkan KTF UK tak však činil na základě osobní diskuse a dohody s dr. Lormanem. Současně bylo zájmem pana děkana zabránit případným sociálním dopadům celé situace na dr. Lormana.

Děkan KTF UK předpokládal, že dr. Lorman přijde v důsledku svého veřejného vystoupení o církevní pověření k vyučování.¹ Pan děkan se proto rozhodl řešit situaci proaktivně a zároveň citlivě.

Petiční komisi není známo, že by proti tomuto rozhodnutí protestoval či s ním nesouhlasil dr. Lorman. Dohoda však automaticky nerezultuje v nediskriminačním jednání, neboť je formulována v nerovnoprávném vztahu zaměstnance a zaměstnavatele a s ohledem na další sociální, ekonomické, osobní aj. okolnosti.

Petiční komise proto posoudila případ z dalších hledisek, zvláště z hlediska postoje katolické církve k homosexualitě.

Jakkoliv se dalo důvodně očekávat, že arcibiskupství pražské odebere kanonickou misi, resp. církevní pověření dr. Lormanovi, šlo stále jen o domněnku. Argumentem pana děkana Brože bylo, že tímto postupem zabrání negativním dopadům vůči dr. Lormanovi. Petiční komise této motivaci rozumí a vidí ji jako snahu pana děkana postupovat ohleduplně.

Klíčovým problémem je, že se zde lze setkat s dvojím pojetím a posuzováním dobrých mravů na Univerzitě Karlově.  Univerzita Karlova jednoznačně odmítá diskriminaci osob „na základě rasy, etnického původu, národnosti, ideologie, náboženského vyznání, víry, světového názoru, věku, pohlaví, sexuální orientace, fyzického handicapu, sociálního původu nebo majetkových poměrů."²Jakkoliv by se potud mohlo zdát, že je s mravními maximami katolické církve zajedno, je možné konstatovat, že diskriminací se v těchto dvou případech rozumí odlišné skutečnosti. Zatímco Univerzita Karlova odmítá diskriminaci osob homosexuální orientace právě tehdy, pokud veřejně vystupují a deklarují svoji homosexuální orientaci, čili Univerzita Karlova odmítá jakékoliv postihy těchto osob za takové veřejné vystoupení, je stanovisko katolické církve jiné: netoleruje veřejné vystoupení a legitimizaci homosexuální orientace jako rovnoprávné.

Petiční komise se konsenzuálně rozhodla, že se znovu pokusí vyžádat si alespoň krátké stanovisko dr. Lormana a konečné usnesení bude přijato až na následujícím zasedání.

1 Církevní pověření k vyučování uděluje podle Statutu KTF UK, čl. 4, bod h) Velký kancléř, jímž je pražský arcibiskup. Tato podmínka církevního pověření k vyučování na KTF UK vyplývá z Apoštolské konstituce Jana Pavla II. Sapientia Christiana, čl. 27 §1.

2 Etický kodex Univerzity Karlovy, část I., čl. 17.

Zápis ke stažení zde.