Akademický senát Univerzity Karlovy se podle § 9 odst. 1 písm. b) a § 17 odst. 1 písm. c) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, usnesl na tomto Jednacím řádu akademického senátu Univerzity Karlovy, jako jejím vnitřním předpisu.
Čl. 1
Časový plán zasedání
1. Zasedání Akademického senátu Univerzity Karlovy (dále jen „Senát“) se koná nejméně pětkrát za akademický rok. Časový plán zasedání Senátu sestavuje předsednictvo Senátu (dále jen „předsednictvo”) na období jednoho semestru.
2. Časový plán zasedání se zasílá
| a. |
všem členům Senátu, |
| b. |
rektorovi, prorektorům, kvestorovi, kancléři a dalším členům kolegia rektora, |
| c. |
akademickým senátům fakult, děkanům a ředitelům dalších součástí k jejich informaci a ke zveřejnění na fakultách a dalších součástech, |
| d. |
zástupcům Univerzity Karlovy (dále jen „univerzita“) v Radě vysokých škol (čl. 27 odst. 2) a jejich náhradníkům, jsou-li podle statutu Rady vysokých škol náhradníci ustanoveni. |
3. Časový plán zasedání se zveřejňuje ve veřejné části internetových stránek univerzity.
Čl. 2
Řádná a mimořádná zasedání
1. Řádná zasedání Senátu svolává jeho předseda podle schváleného časového plánu. O změně termínu řádného zasedání může rozhodnout předsednictvo.
2. Mimořádné zasedání svolává předseda Senátu do deseti dnů ode dne, kdy obdržel žádost rektora nebo alespoň jedné pětiny všech členů Senátu, nevyplývá-li ze žádosti lhůta delší. Předmětem žádosti mohou být jen záležitosti, které nesnesou odkladu; žádost musí být doprovázena podkladovým materiálem.
3. Termín a místo konání řádného zasedání musí být oznámen osobám a orgánům uvedeným v čl. 1 odst. 2, popřípadě dalším osobám, které se mají účastnit zasedání, alespoň deset dnů předem; termín a místo konání mimořádného zasedání alespoň tři dny předem.
Čl. 2a
Vzdálený přenos zasedání
Nebrání-li tomu technické překážky, je zasedání veřejnosti přístupné rovněž formou vzdáleného přenosu. Veřejnost má v jeho rámci pouze možnost pasivního sledování.
Čl. 2b
Distanční účast na zasedání
1. Člen Senátu se může na základě přihlášky účastnit zasedání distanční formou. Přihláška k distanční účasti člena Senátu se podává elektronicky nejméně 3 dny před konáním zasedání Senátu. Údaj o počtu přihlášek se společně s údajem o počtu omluv zpřístupňuje členům Senátu elektronicky neprodleně po jejich dojití. Přihlášky došlé poté, co již bylo přijato celkově 30 přihlášek a omluv, se nepřijímají. O nepřijetí včas podané přihlášky musí být člen Senátu bezdokladně informován.
2. Členové Senátu účastnící se zasedání Senátu distančně si musí zajistit zařízení umožňující připojení obrazem i zvukem. Při své účasti používají obraz a přijímají zvuk po celou dobu své účasti na zasedání Senátu.
3. Distanční a prezenční účast je během zasedání nezaměnitelná. Rozhodným okamžikem pro distanční nebo prezenční účast je zahájení zasedání, poté už formu účasti na zasedání nemůže žádný z členů Senátu měnit.
4. Distanční účast je umožněna také osobám uvedeným v čl. 2 odst. 3. Předpokladem jejich distanční účasti na zasedání je možnost jejich připojení obrazem i zvukem.
5. Distanční účast člena nebo členů Senátu nelze umožnit při projednávání otázek uvedených v čl. 12, 24, 25, 26 nebo 28.
Čl. 3
Zahájení a řízení jednání
1. Jednání lze zahájit, je-li na místě konání zasedání přítomna nadpoloviční většina všech členů Senátu. Jestliže se v průběhu zasedání zjistí (čl. 9 odst. 5), že počet přítomných členů klesl pod tuto hranici, jednání se po 15 minutách trvání takového stavu ukončí.
2. Jednání řídí předseda Senátu nebo jím pověřený člen předsednictva (dále jen „předsedající“).
Čl. 4
Program zasedání
1. Program jednotlivých zasedání navrhuje předsednictvo. Vychází přitom především ze zákona o vysokých školách, z vnitřních předpisů univerzity, z usnesení Senátu, z návrhů jiných orgánů univerzity a z návrhů členů Senátu.
2. Navržený program zasedání musí být oznámen způsobem stanoveným v čl. 2 odst. 3. V naléhavých případech může předsednictvo návrh dodatečně doplnit nebo jinak změnit.
3. Po zahájení jednání umožní předsedající členům Senátu předložit doplňovací nebo pozměňovací návrhy k programu zasedání. Právo předložit takové návrhy přísluší rovněž rektorovi. Ten, kdo podává doplňovací návrh, je povinen odůvodnit jeho naléhavost.
4. O navrženém programu zasedání, jakož i o doplňovacích nebo pozměňovacích návrzích podle odstavců 2 nebo 3 se usnáší Senát. Pozdější změny programu zasedání nejsou přípustné.
Čl. 5
Odročení jednání
1. Není-li po šesti hodinách jednání schválený program vyčerpán, může předsednictvo rozhodnout o odročení jednání. Jednání může být odročeno i v případě, že nemohlo být zahájeno pro nepřítomnost potřebného počtu členů Senátu za 45 minut od oznámeného začátku zasedání, nebo namísto ukončení podle čl. 3 odst. 1 věty druhé. O odročení rozhodne předsednictvo vždy, nesnesou-li zbývající body programu odklad do příštího řádného zasedání.
2. Jednání lze odročit i v případě, že byl hrubě narušen jeho průběh.
3. Jednání může být odročeno nejvýše na 14 dnů. Termín a místo zasedání, na němž bude pokračováno v odročeném jednání, je třeba zvlášť oznámit osobám a orgánům uvedeným v čl. 1 odst. 2 jen tehdy, jestliže tyto osoby nebo zástupci orgánů nebyli na odročeném jednání přítomni. Oznámení se provede bezodkladně.
Čl. 6
Projednávání jednotlivých bodů programu
1. Jednotlivé body programu se projednávají zpravidla na základě písemných podkladových materiálů.
2. Podkladové materiály předkládá ten, kdo navrhuje jejich projednání, předsednictvu, a to nejpozději deset dnů přede dnem zasedání Senátu; tato lhůta se nevztahuje na mimořádná zasedání ani na zvláště upravené případy. Písemné podkladové materiály se bezodkladně zpřístupňují členům Senátu prostřednictvím neveřejné části internetových stránek univerzity a zasílají se členům Senátu společně s oznámením o termínu a místě konání zasedání podle čl. 2 odst. 3. Písemné podkladové materiály a dokumenty podle čl. 1 a 4 lze zasílat elektronickou formou, pokud si člen Senátu v odůvodněných případech nevyhradí, že mu mají být některé nebo všechny z nich zasílány ve vytištěné podobě; podrobnosti o elektronické komunikaci musí být k dispozici v kanceláři Senátu a zpřístupněny podle předchozí věty. V jednoduchých případech lze se souhlasem předsednictva nebo v průběhu zasedání se souhlasem Senátu bod programu projednat bez písemného podkladového materiálu. Pokud se Senát kdykoli v průběhu jednání usnese, že bez písemného podkladového materiálu nebude věc projednávat, rozhodne o jeho zařazení na příští zasedání Senátu, nebo o jiném postupu.
3. Úvodní slovo při projednávání bodu programu přednese předkladatel nebo člen předsednictva anebo člen komise Senátu.
4. Předsednictvo může k jednání přizvat kromě předkladatele i zpracovatele a další osoby, pokud je to vhodné vzhledem k řádnému projednání věci. Osoby, které je nutno k jednání přizvat, jsou uvedeny též v ustanoveních části druhé.
5. Pokud jsou vyžádaná stanoviska orgánů univerzity nebo součásti předkládána písemně, je zapotřebí je předat předsednictvu nejpozději tři dny před zasedáním Senátu.
6. Jestliže se Senát kdykoli v průběhu jednání usnese, že podkladové materiály jsou nedostačující, uplatní požadavky na jejich doplnění a rozhodne o zařazení příslušného bodu programu na příští zasedání Senátu, nebo o jiném postupu.
7. Návrhy rektora na zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení součástí univerzity, na zřízení nebo zrušení společných pracovišť součástí univerzity, na schválení rozpočtu univerzity, na zrušení nebo pozastavení účinnosti vnitřního předpisu součásti univerzity nebo rozhodnutí anebo jiného úkonu orgánu součásti univerzity a návrhy na schválení vnitřních předpisů fakult a dalších součástí mohou být senátem buď schváleny, anebo zamítnuty; pozměňovací návrhy členů senátu nejsou přípustné.
Čl. 7
Rozprava
1. Ke každému bodu programu se koná rozprava. V rozpravě mohou vystoupit osoby uvedené v čl. 1 odst. 2, popřípadě pověření zástupci orgánů tam uvedených.
2. Do rozpravy se mohou přihlásit i jiné osoby. Udělení slova těmto osobám může Senát odepřít.
3. Přihlášky do rozpravy se podávají v průběhu jednání zvednutím ruky, popřípadě jiným způsobem, na němž se Senát usnese.
4. Předsedající uděluje přihlášeným postupně slovo v tom pořadí, v jakém se přihlásili. Senát se může usnést na omezení řečnické doby až na dobu tří minut.
5. Člen Senátu má právo na faktickou poznámku, kterou reaguje na průběh rozpravy. Slovo mu bude uděleno ihned, jakmile skončí ten, kdo právě hovoří. Přednesení faktické poznámky nesmí přesáhnout jednu minutu.
6. S výjimkou projednávání návrhů uvedených v čl. 6 odst. 7 a nevyplývá-li ze zvláštních ustanovení tohoto řádu něco jiného, mohou členové Senátu v rozpravě přednést doplňovací nebo pozměňovací návrhy k návrhům obsaženým v písemných podkladových materiálech nebo předneseným v úvodním slově podle čl. 6 odst. 3.
7. Předkladatel může svůj návrh upravit nebo doplnit podle průběhu rozpravy, pokud se Senát neusnesl, že změny předloženého návrhu nepřipouští.
8. Na závěr rozpravy bude uděleno slovo předkladateli, jestliže o ně požádá.
9. Předsedající může navrhnout ukončení rozpravy, pokud je zřejmé, že její pokračování nemůže přispět k objasnění projednávané věci.
10. Nikdo nesmí být nikým přerušován, když vystupuje v rozpravě; to neplatí pro upozornění předsedajícího, že řečníkovi může být odňato slovo. Výjimečně je předsedající oprávněn odejmout slovo tomu, kdo
| a. |
přes předchozí upozornění nemluví k projednávané věci nebo zneužije práva na faktickou poznámku; kterýkoli člen Senátu může vznést proti takovému postupu námitku, o níž rozhodne neprodleně Senát, |
| b. |
překročí řečnickou dobu určenou podle odstavce 4 nebo lhůtu stanovenou v odstavci 5. |
11. O bodech programu, jejichž předmětem je informace, kterou má Senát vzít na vědomí, se nekoná rozprava, jestliže byly k dispozici písemné podkladové materiály (čl. 6 odst. 1 a 2) a jestliže o konání rozpravy žádný ze členů Senátu nepožádá.
Čl. 8
Usnesení
1. Senát projevuje vůli usnesením.
2. Senát je způsobilý se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jeho členů. Nevyplývá-li ze zákona o vysokých školách něco jiného, je usnesení přijato, jestliže se pro ně vyslovila nadpoloviční většina přítomných, nejméně však jedna třetina všech členů Senátu; u usnesení týkajících se vnitřních předpisů univerzity je zapotřebí, aby se pro ně vyslovily alespoň dvě třetiny přítomných, nejméně však nadpoloviční většina všech členů Senátu.
3. Úplný text usnesení musí být doslovně uveden v zápisu. Jestliže je zapotřebí usnesení písemně vyhotovit zvlášť, podepisuje písemnost předseda Senátu nebo jím pověřený člen předsednictva.
Čl. 9
Hlasování
1. Hlasuje se zvlášť o každém návrhu, který byl Senátu předložen, pokud jej ten, kdo návrh podal, nevezme do zahájení hlasování zpět. Jde-li o meritorní návrh, může se Senát usnést, že zpětvzetí návrhu nepřipouští; to neplatí, jde-li o hlasování o návrhu vnitřního předpisu univerzity.
2. O věcně souvisejících návrzích nebo o návrzích ke stejnému bodu programu lze hlasovat společně. To neplatí v případě, že proti návrhu vznesl během jednání výhradu předkladatel, jakož i v případě, že o oddělené hlasování požádá člen Senátu.
3. O návrzích se hlasuje v pořadí, v jakém byly předloženy, s těmito výjimkami:
| a. |
jestliže byl podán návrh na stažení bodu z programu zasedání, hlasuje se o něm nejdříve, |
| b. |
o doplňovacích a pozměňovacích návrzích se hlasuje před hlasováním o původním návrhu, a to v pořadí opačném, než v jakém byly předloženy, |
| c. |
u návrhů formulovaných alternativně se nejprve hlasuje o jednotlivých alternativách a následně o návrhu vzešlém z tohoto hlasování; nejlepší alternativa se zjistí prostou většinou hlasů, v případě rovnosti hlasů se hlasování po stručné doplňující rozpravě k alternativám opakuje; získá-li některá alternativa takový počet hlasů, kterého je zapotřebí k přijetí návrhu, v hlasování se nepokračuje. |
4. Pro pozměňovací návrhy se musí vyslovit nadpoloviční většina přítomných, bez ohledu na to, jakého výsledku hlasování je zapotřebí k přijetí původního návrhu.
5. Před každým hlasováním upozorní předsedající, že bude přikročeno k hlasování a podle potřeby zjistí počet skutečně přítomných členů Senátu. Při zjišťování počtu přítomných je možno použít pomůcek, které zjištění usnadní.
6. Hlasování je veřejné, pokud ze zákona o vysokých školách nevyplývá něco jiného. Hlasování, které se týká jmenovitě určených osob, je vždy tajné; to neplatí pro ustanovování volebních komisí nebo komisí pro zjišťování výsledků hlasování anebo pro hlasování podle čl. 7 odst. 2. Na návrh člena Senátu a se souhlasem alespoň jedné třetiny přítomných členů Senátu je hlasování tajné i v ostatních případech; jde-li však o hlasování o pozměňovacím návrhu, musí se na tajném hlasování usnést Senát.
7. Je-li hlasování veřejné, hlasuje se zpravidla pomocí elektronického hlasovacího zařízení. V případě potřeby je možné hlasovat také zdvižením ruky, popřípadě s pomocí pomůcek, které usnadňují zjistit výsledky hlasování. Jestliže se někteří členové Senátu zasedání účastní distančně, musí být vyjádření vůle každého člena Senátu dáno zřetelně najevo ostatním členům Senátu, dalším jmenovitě zúčastněným osobám i veřejnosti.
8. Je-li hlasování tajné, hlasuje se vložením hlasovacího lístku do hlasovací schránky. Senát se může usnést, že se tajné hlasování uskuteční prostřednictvím elektronického hlasovacího zařízení, které zaručuje tajnost hlasování, nejde-li o projednávání otázek uvedených v čl. 24 a 25. Výsledek hlasování zjišťuje tříčlenná komise, která může být složena pouze z členů Senátu; každý člen komise musí být z jiné fakulty nebo další součásti. Jestliže se někteří členové Senátu zasedání účastní distančně, mohou tito členové tajně hlasovat pouze tehdy, pokud alespoň oni všichni hlasují prostřednictvím programu, který dostatečně zaručuje regulérnost hlasování, zejména ověření totožnosti hlasujících, platnost hlasu a tajnost hlasování. Hlasování tímto způsobem nelze uskutečnit, měli by jím hlasovat méně než 3 členové Senátu. Jeho výsledky nelze započítat v případě, že počet odevzdaných hlasů je méně než 3, v takovém případě musí být výsledky prostřednictvím programu učiněny nečitelnými.
9. Hlasování nesmí být přerušeno.
10. Po ukončení hlasování nebo po zjištění výsledků hlasování vyhlásí předsedající nebo jím pověřený člen komise uvedené v odstavci 8 výsledek tak, že sdělí počet hlasů odevzdaných pro návrh, proti návrhu a počet členů Senátu, kteří se zdrželi hlasování. Jestliže se člen Senátu, ač byl přítomen, hlasování nezúčastnil, má se za to, že se hlasování zdržel. Z hlasování pomocí elektronického hlasovacího zařízení nebo hlasování distančně se účastnících členů Senátu se pořizuje protokol.
11. O procesních otázkách lze hlasovat formou tichého souhlasu. V takovém případě není třeba zjišťovat číselné výsledky hlasování. Touto formou nelze hlasovat, jestliže vůči ní vysloví výhradu člen Senátu.
12. Každý člen Senátu může bezprostředně po hlasování vznést námitku proti jeho průběhu. O takové námitce rozhodne Senát bez rozpravy. Vyhoví-li Senát námitce, musí se hlasování opakovat.
Čl. 10
Jednání a hlasování per rollam
1. V případech, kdy je předsednictvo oprávněno usnášet se na vyjádřeních Senátu (čl. 36 odst. 4), a v otázkách organizace práce Senátu může na základě usnesení předsednictva proběhnout posouzení věci a hlasování per rollam.
2. Usnesení podle odstavce 1, podkladový materiál, znění návrhu a hlasovací formulář se rozešlou členům Senátu prostřednictvím uzavřené elektronické konference nebo jim bude zpřístupněn postřednictvím programu, který dostatečně zaručuje regulérnost hlasování. V usnesení se uvede lhůta pro posouzení a hlasování, která nesmí být kratší než pět pracovních dní od rozeslání. Požádá-li o to člen Senátu, bude mu návrh zaslán i v písemné podobě.
3. Hlasování je veřejné. Vyplněný hlasovací formulář nebo protokol z hlasovacího programu obsahuje jméno a příjmení hlasujícího a jeho hlas (ano/ne/zdržuji se), jinak je neplatný.
4. Návrh, o němž bylo hlasováno per rollam, se považuje za schválený, jestliže s ním vyslovila souhlas nadpoloviční většina všech členů Senátu. V otázkách organizace práce Senátu může předsednictvo, požádá-li o to člen Senátu do tří dnů od vyhlášení výsledků hlasování, účinnost takto přijatého usnesení pozastavit a rozhodnout o novém projednání návrhu na nejbližším zasedání Senátu.
5. Tímto způsobem nelze hlasovat o věci, o níž se má rozhodnout tajným hlasováním. Tímto způsobem rovněž nelze hlasovat, projeví-li s tím nejpozději ve lhůtě pro posouzení a hlasování nesouhlas nejméně jedna třetina členů Senátu.
6. Zápis o hlasování per rollam schvaluje Senát na svém nejbližším řádném zasedání. Součástí zápisu o hlasování per rollam je jmenný seznam členů Senátu s uvedením toho, jak každý z nich hlasoval. Podle čl. 36 odst. 4 věty třetí se nepostupuje.
Čl. 11
Zápis a záznamy ze zasedání
1. O každém zasedání Senátu se pořizuje zápis a jako podklady pro zápis zvukový, popřípadě audiovizuální nebo písemný záznam.
2. V zápisu se uvádí termín zasedání, kdo ze členů Senátu byl přítomen, kdo byl omluven, nebo kdo byl nepřítomen, kdo byl na jednání Senátu přizván, kdo ze členů předsednictva byl předsedajícím, jaký byl program zasedání, kdo přednesl úvodní slovo k jednotlivým bodům programu, kdo se účastnil rozpravy, jaký byl obsah přednesených návrhů, jaká usnesení byla přijata a jaké byly číselné výsledky hlasování. Účastník rozpravy je povinen se na žádost osoby, která pořizuje záznam průběhu jednání, představit.
3. Pokud nebyly k některým bodům programu, k nimž je zapotřebí přijmout usnesení, předloženy písemné materiály, uvádí se v zápisu též základní obsahová charakteristika těchto bodů.
4. Na základě výslovného požadavku osoby, která přednesla návrh, stanovisko nebo jiné sdělení, nebo na základě usnesení Senátu, se v zápisu uvedou rovněž požadované doslovné formulace z takového vystoupení. Požadavek musí být uplatněn při projednávání dané otázky.
5. Zápis pořizuje tajemník Senátu. Za jeho nepřítomnosti pořizuje písemný záznam průběhu jednání osoba pověřená předsedajícím.
6. Správnost písemného záznamu průběhu jednání a zápisu ověřuje předsedající.
7. Zápis se zasílá osobám a orgánům uvedeným v čl. 1 odst. 2. Jiným orgánům nebo osobám se zašle usnesení Senátu, pokud se jich přímo týká.
8. Kontrolu zápisu provádí Senát na nejbližším příštím zasedání jako samostatný bod programu. Na návrh člena Senátu se provede potřebná oprava. Je-li věc sporná, usnáší se na opravě zápisu Senát.
9. Po provedené kontrole se případné opravy zasílají osobám a orgánům uvedených v čl. 1 odst. 2. Zápis se po kontrole zveřejní též prostřednictvím internetových stránek univerzity.
10. Zápisy a zvukové, popřípadě audiovizuální a písemné záznamy se ukládají v kanceláři Senátu. Zvukové, popřípadě audiovizuální záznamy musí být takto uloženy nejméně šest let. Každý člen akademické obce má právo nahlédnutí nebo náslechu v kanceláři Senátu.
Čl. 12
Rozhodování o organizaci univerzity
1. Návrh na zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení (dále jen „organizační změna”) fakult nebo dalších součástí univerzity podává Senátu rektor.
2. Lhůta pro předložení podkladových materiálů činí 5 týdnů přede dnem zasedání Senátu.
3. Součástí návrhu organizační změny je odůvodnění. K návrhu se přikládá písemný materiál, který obsahuje koncepci nově vznikající součásti, představu o jejím organizačním uspořádání a ekonomický rozbor. U návrhu jiné organizační změny platí ustanovení předchozí věty přiměřeně.
4. V rozpravě o návrhu přednesou své stanovisko děkani fakult a ředitelé dalších součástí dotčených organizační změnou.
5. Návrh organizační změny týkající se společného pracoviště více fakult nebo dalších součástí předkládá Senátu rektor. Ustanovení odstavců 2 až 4 platí obdobně s tím, že součástí návrhu musí být souhlasné vyjádření děkanů dotčených fakult a ředitelů dotčených dalších součástí a vyjádření akademických senátů dotčených fakult.
Čl. 13
Schvalování vnitřních předpisů univerzity
1. Návrh vnitřního předpisu univerzity se spolu s odůvodněním předkládá v listinné i elektronické formě prostřednictvím kanceláře Senátu nejméně 5 týdnů před zasedáním Senátu, kde má být projednáván; tuto lhůtu může předsednictvo v odůvodněných případech zkrátit až na 3 týdny před zasedáním Senátu, v takovém případě může předsednictvo zkrátit i lhůty uvedené v odstavci 3 a 4. Návrh se bezodkladně zveřejňuje ve veřejné části internetových stránek univerzity.
2. Jestliže je podáno více návrhů jednacího řádu akademického senátu, projednávají se v pořadí v jakém byly předloženy.
3. K návrhům vyžádá tajemník Senátu prostřednictvím předsedy Senátu případná stanoviska akademických senátů fakult, děkanů a ředitelů dalších součástí. K návrhu jednacího řádu akademického senátu vyžádá stejným způsobem též stanovisko rektora. Lhůtu pro zaslání stanovisek do kanceláře Senátu stanoví na 2 týdny před zasedáním Senátu. Zaslaná stanoviska se bezodkladně zveřejňují ve veřejná části internetových stránek univerzity.
4. Pozměňovací návrhy členů Senátu je třeba předložit legislativní komisi Senátu a rektorovi prostřednictvím kanceláře Senátu nejméně 10 dní před zasedáním Senátu. Pozdější pozměňovací návrhy nejsou přípustné s výjimkou modifikací návrhů předložených ve lhůtě. Předkladatel návrhu vnitřního předpisu univerzity může svůj návrh v reakci na pozměňovací návrhy nebo na stanoviska součástí modifikovat; pro účely dalšího projednávání se modifikace považuje za pozměňovací návrh. Rektor může uplatnit stanovisko k pozměňovacím návrhům členů Senátu vůči legislativní komisi nebo přímo na zasedání Senátu.
5. Návrh spolu s podanými pozměňovacími návrhy projedná legislativní komise Senátu. Ti, kdož podali své stanovisko, mají právo vystoupit s odůvodněním svých připomínek na schůzi legislativní komise Senátu. Souhrn pozměňovacích návrhů je podkladovým materiálem pro jednání Senátu podle čl. 6 odst. 1. Podkladovým materiálem pro toto jednání je též stanovisko legislativní komise Senátu k pozměňovacím návrhům, které se zveřejní prostřednictvím internetových stránek univerzity nejméně tři dny před zasedáním Senátu a je též k dispozici písemně při zahájení zasedání Senátu.
6. O projednání návrhu může v případě, že nebyly dodrženy lhůty nebo zkrácené lhůty uvedené v odstavcích 1, 3 a 4 anebo lhůta uvedená v odstavci 5, Senát rozhodnout samostatným usnesením.
7. Změny vnitřních předpisů univerzity je předkladatel povinen označit jako dílčí nebo komplexní. Předsednictvo může stanovit, že změna označená jako dílčí je s ohledem na svou povahu změnou komplexní. V případě dílčích změn nejsou přípustné pozměňovací návrhy k jiným než přímo dotčeným ustanovením. K návrhu změny vnitřního předpisu univerzity se přikládá úplné znění s vyznačením revizí.
8. Vyžaduje-li to složitost předloženého návrhu, může předsednictvo rozhodnout o tom, že návrh bude projednáván ve dvojím čtení. Ke druhému čtení se předkládá návrh předběžně projednaný v prvním čtení a upravený na základě jeho výsledků legislativní komisí Senátu. Pokud se Senát neusnese na lhůtě kratší, koná se druhé čtení na příštím řádném zasedání Senátu. Ke druhému čtení se vyžaduje pouze stanovisko rektora, v případě návrhu členů Senátu též stanovisko předkladatelů. Ustanovení o pozměňovacích návrzích platí obdobně s tím, že lhůta pro podání těchto návrhů končí tři dny před zasedáním Senátu.
9. Jestliže s návrhem vnitřního předpisu univerzity nesouhlasí akademický senát fakulty, děkan fakulty nebo ředitel další součásti, bude jeho stanovisko s odůvodněním čteno na zasedání Senátu.
10. Schválený návrh vnitřního předpisu podepisuje předseda Senátu spolu s rektorem. Schválený návrh předloží předsednictvo prostřednictvím rektora do 14 dnů ode dne schválení návrhu Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy.
11. Text registrovaného vnitřního předpisu se zveřejňuje prostřednictvím internetových stránek univerzity; informace o tom, jakož i o platnosti a účinnosti vnitřního předpisu, se zveřejňují ve veřejné části internetových stránek univerzity. O registraci informuje rektor na nejbližším následujícím zasedání Senátu.
12. Dojde-li při projednávání žádosti o registraci schváleného vnitřního předpisu k neshodě s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, bude věc znovu předložena Senátu spolu se stanoviskem legislativní komise Senátu, popřípadě též rektora.
13. Je-li žádost o registraci schváleného vnitřního předpisu zamítnuta, projedná Senát otázku podání rozkladu; to platí i o otázce podání žaloby ve správním soudnictví, kasační stížnosti, popřípadě ústavní stížnosti.
Čl. 14
Schvalování vnitřních předpisů fakult a dalších součástí
1. Návrh vnitřního předpisu fakulty předkládá předseda akademického senátu fakulty, který jej podepisuje spolu s děkanem; děkan svým podpisem osvědčuje, že byl s návrhem seznámen. K návrhu se přikládá písemné odůvodnění, v případě změny vnitřního předpisu fakulty se k němu přikládá též úplné znění s vyznačením revizí. Za předkladatele jedná osoba pověřená předsedou akademického senátu fakulty.
2. Při předkládání návrhů vnitřních předpisů fakulty vychází předkladatel z časového plánu zasedání Senátu. Návrh se podává do kanceláře Senátu v listinné podobě ve třech vyhotoveních a v elektronické podobě nejméně 4 týdny před zasedáním Senátu, kde má být projednáván. Bezodkladně se postupuje rektorovi a zveřejňuje ve veřejné části internetových stránek univerzity.
3. Návrhy vnitřních předpisů fakulty se spolu se stanoviskem rektora, které je třeba zpracovat do 10 dnů přede dnem zasedání Senátu, předkládají legislativní komisi Senátu. Ve stejné lhůtě musí být podány případné výhrady členů Senátu k textu návrhu; pozdější výhrady nejsou přípustné. Legislativní komise Senátu přijímá k návrhu stanovisko. Jestliže je návrh v souladu s právními předpisy a vnitřními předpisy univerzity a nevyžaduje-li doplnění, doporučí návrh ke schválení. Jestliže je zapotřebí v návrhu provést legislativně technické opravy, doporučí návrh ke schválení s výhradou těchto oprav. Jestliže návrh neshledá v souladu s právními předpisy nebo vnitřními předpisy univerzity anebo vyžaduje-li doplnění, uplatní k návrhu připomínky, popřípadě doporučí předkladateli jeho stažení.
4. V případě, že legislativní komise Senátu návrh doporučí ke schválení s výhradou, nebo že uplatní k návrhu připomínky, anebo že doporučí předkladateli jeho stažení, uvědomí o tom předkladatele a předsednictvo. Není-li s předkladatelem dohodnuto něco jiného, platí pro další postup ustanovení odstavců 2 a 3 obdobně. Předkladatel může prohlásit, že na projednání návrhu na zasedání Senátu trvá. V takovém případě platí, že legislativní komise Senátu doporučila návrh zamítnout.
5. Podkladem pro jednání Senátu o návrzích vnitřních předpisů fakult je zejména stanovisko legislativní komise Senátu k návrhu a stanovisko rektora.
6. Usnesení Senátu, jímž vnitřní předpis nebyl schválen, musí být odůvodněno. Jestliže s takovým rozhodnutím nesouhlasí z důvodu odlišného názoru na výklad právních předpisů nebo vnitřních předpisů univerzity akademický senát fakulty, může ve lhůtě jednoho měsíce ode dne, kdy bylo usnesení přijato, podat návrh na nové projednání věci. Při novém projednávání se obdobně použijí ustanovení čl. 29 odst. 2 a 3.
7. Schválený vnitřní předpis fakulty se po zapracování případných legislativně technických oprav fakultou opatří schvalovací doložkou, podepsanou předsedou Senátu a zašle na příslušnou fakultu do 14 dnů ode dne schválení, nebo zapracování legislativně technických oprav. Text schváleného vnitřního předpisu součásti se zveřejní ve veřejné části internetových stránek univerzity.
8. Návrh vnitřního předpisu další součásti podepisuje rektor a ředitel; ředitel svým podpisem osvědčuje, že byl s návrhem seznámen. Za předkladatele jedná osoba pověřená rektorem. Ustanovení odstavců 2 až 7 platí přiměřeně.
Čl. 15
Schvalování rozpočtu
1. Úvodní slovo k návrhu rozpočtu přednese rektor. Ekonomické vysvětlení k návrhu rozpočtu podá zpravidla kvestor.
2. K návrhu rozpočtu předkládá stanovisko ekonomická komise Senátu, která ve svém stanovisku může rektorovi doporučit úpravy návrhu.
3. Návrh rozpočtu musí být projednán se součástmi univerzity. Má-li orgán některé ze součástí univerzity vůči návrhu rozpočtu zásadní výhrady, vystoupí s jejím stanoviskem a jeho odůvodněním na zasedání Senátu děkan, popřípadě tajemník fakulty, nebo ředitel další součásti.
Čl. 16
Kontrola hospodaření
1. Kontrolu hospodaření včetně kontroly využívání finančních prostředků univerzity provádí Senát
| a. |
při projednávání výroční zprávy o hospodaření, |
| b. |
prostřednictvím ekonomické komise Senátu, |
| c. |
v jiných případech na základě svého usnesení způsobem, který toto usnesení stanoví. |
2. Předsednictvem pověření členové Senátu mají právo seznámit se se všemi skutečnostmi důležitými pro kontrolu s výjimkou skutečností utajovaných ve veřejném zájmu podle právních předpisů. Písemné pověření vystavuje předseda Senátu a uvede v něm předmět kontroly a dobu, v níž má kontrola proběhnout.
3. Na zasedání Senátu, které má na programu projednání výsledků kontroly, podají členové Senátu uvedení v odstavci 2 zprávu. Na zasedání musí být přizváni vedoucí zaměstnanci, činnosti jimiž řízených úseků se kontrola týká. Mají právo vystoupit a členové Senátu jim mohou klást otázky ke zjištění, které bylo při kontrole učiněno.
4. V případě potřeby lze dobu, v níž má být provedena kontrola, prodloužit, popřípadě kontrolu opakovat.
5. Jestliže byly kontrolou zjištěny nedostatky, vyzve Senát příslušný orgán univerzity nebo její součásti ke zjednání nápravy.
Čl. 17
Schvalování strategického záměru
1. Lhůta pro předložení podkladových materiálů činí 5 týdnů přede dnem zasedání Senátu.
2. Úvodní slovo k návrhu strategického záměru univerzity přednese rektor. S bližším vysvětlením srategického záměru v jednotlivých oblastech mohou vystoupit prorektoři.
3. K návrhu strategického záměru se vyjadřují věcně příslušné komise Senátu.
4. Pozměňovací návrhy členů Senátu je třeba předložit rektorovi prostřednictvím kanceláře Senátu nejméně pět dnů před zasedáním Senátu. Rektor zaujme k těmto návrhům stanovisko. Pozdější pozměňovací návrhy nejsou přípustné.
5. K částem strategického záměru, které se týkají fakult nebo dalších součástí, se na zasedání Senátu mohou vyjádřit příslušní děkani nebo ředitelé dalších součástí. Vyjádření může být předloženo též písemně.
6. Ustanovení odstavců 2 až 5 platí obdobně pro každoroční plány realizace strategického záměru. Senát může doporučit, aby místo každoročního plánu realizace strategického záměru byl předložen návrh nového strategického záměru.
Čl. 18
Schvalování výročních zpráv
1. Úvodní slovo k výročním zprávám přednese rektor. S bližším vysvětlením výroční zprávy o činnosti k jednotlivým oblastem mohou vystoupit prorektoři. Ekonomické vysvětlení k výroční zprávě o hospodaření podá zpravidla kvestor.
2. K návrhu výročních zpráv se vyjadřují věcně příslušné komise Senátu.
3. Pozměňovací návrhy členů Senátu je třeba předložit rektorovi prostřednictvím kanceláře Senátu nejméně pět dnů před zasedáním Senátu univerzity. Rektor zaujme k těmto návrhům stanovisko. Pozdější pozměňovací návrhy nejsou přípustné.
Čl. 19
Schvalování zprávy o vnitřním hodnocení
1. Úvodní slovo ke zprávě o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností univerzity nebo dodatku k této zprávě přednese rektor nebo jím pověřený člen rady pro vnitřní hodnocení.
2. K návrhu zprávy o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností univerzity nebo k návrhu dodatku k této zprávě se vyjadřují věcně příslušné komise Senátu.
3. Senát se může usnést na požadavku předložit dodatek ke zprávě o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností univerzity.
Čl. 20
Jiná jednání v souvislosti s hodnocením činnosti
1. K hodnocení činnosti, které se týká součástí univerzity, musí být přizváni příslušní děkani nebo ředitelé dalších součástí. Mají právo vystoupit a členové Senátu jim mají právo klást otázky týkající se hodnocené činnosti a zpracování hodnocení.
2. Pozměňovací návrhy členů Senátu se předkládají rektorovi prostřednictvím kanceláře Senátu zpravidla do pěti dnů před zasedáním Senátu. Přímo na zasedání Senátu lze pozměňovací návrh učinit, jen pokud je odůvodněn průběhem rozpravy. Rektor zaujme k těmto návrhům stanovisko.
Čl. 21
Jednání o návrzích vrácených správní radou
1. K dalšímu jednání o návrhu vráceného Senátu správní radou podle zákona o vysokých školách bude přizván předseda správní rady, který může účastí na zasedání Senátu pověřit jiného člena správní rady.
2. Jako podklad pro další jednání si předsednictvo vyžádá stanovisko rektora.
3. V případě vrácení návrhu rozpočtu se postupuje podle ustanovení o mimořádném zasedání Senátu. Lhůta pro svolání zasedání se počítá ode dne doručení usnesení správní rady do kanceláře Senátu.
Čl. 22
Předchozí souhlas ke jmenování a odvolání členů vědecké rady
1. Jmenování a odvolání členů vědecké rady univerzity předkládá a odůvodňuje Senátu rektor.
2. Součástí podkladového materiálu při jmenování členů vědecké rady univerzity jsou životopisy navrhovaných osob, zejména se zaměřením na jejich vědeckou činnost. Spolu s návrhem je třeba předložit jejich písemný souhlas se jmenováním do funkce.
3. O záměru odvolání člena vědecké rady a o zasedání Senátu, které má tuto otázku projednat, musí být tento člen vědecké rady uvědoměn. Jestliže člen vědecké rady, který má být odvolán, s odvoláním nesouhlasí, má právo vystoupit na zasedání Senátu.
Čl. 23
Návrhy na jmenování a předchozí souhlas ke jmenování a odvolání členů rady pro vnitřní hodnocení
1. Návrhy na členy rady pro vnitřní hodnocení navrhované Senátem mohou Senátu podávat jeho členové prostřednictvím předsednictva nejpozději 2 týdny před zasedáním Senátu, na kterém se na nich má usnést. Návrhy, na nichž se Senát usnese, předá předsednictvo spolu s výsledky hlasování o všech návrzích bezodkladně rektorovi. Počet navržených členů může být vyšší než počet členů rady pro vnitřní hodnocení, kteří budou na návrh Senátu podle statutu univerzity jmenováni.
2. Jmenování a odvolání členů rady pro vnitřní hodnocení předkládá a odůvodňuje Senátu rektor. Odůvodnění se musí týkat i osob navržených Senátem podle odstavce 1, které rektor jmenovat nehodlá.
3. Předchozí souhlas Senátu se nevyžaduje ke jmenování členů rady pro vnitřní hodnocení navržených Senátem.
4. Ustanovení čl. 22 odst. 2 a 3 platí pro projednávání předchozího souhlasu obdobně.
Čl. 24
Volba kandidáta na funkci rektora
1. Návrhy kandidáta na funkci rektora se podávají prostřednictvím kanceláře Senátu do 30 dnů přede dnem volby.
2. Návrh musí být podán spolu s
| a. |
písemným souhlasem navrhovaného s kandidaturou, |
| b. |
stručným životopisem navrhovaného s charakteristikou jeho působení na univerzitě, |
| c. |
stručnými tezemi volebního programu navrhovaného. |
3. Navržení mohou po uplynutí lhůty podle odstavce 1 vystoupit na předvolebním zasedání Senátu, které se uskuteční nejméně 7 dní přede dnem volby. V termínech dohodnutých s děkany nebo předsedy akademických senátů fakult anebo řediteli dalších součástí mohou vystoupit rovněž na předvolebních shromážděních na fakultách nebo součástech. Na volebním zasedání Senátu nejsou vystoupení kandidátů přípustná.
4. Termín volebního zasedání Senátu se oznamuje nejméně 60 dnů předem. Písemné materiály uvedené v odstavci 2 písm. b) a c) se zasílají všem členům Senátu nejpozději 21 dnů přede dnem volebního zasedání.
5. Volba se provádí tajným hlasováním.
6. Zvolen je ten z navržených, který získá nadpoloviční většinu hlasů všech členů Senátu.
7. V případě, že ani jeden z navržených nebude zvolen, uskuteční se další kolo voleb, do kterého postupují ti dva z navržených, kteří získali nejvyšší počet hlasů. Pokud dojde na prvním místě k rovnosti hlasů u více než dvou navržených nebo jestliže dojde k rovnosti hlasů až na druhém místě, postupují do dalšího kola též všichni navržení, kteří získali stejný počet hlasů. Další kolo voleb se uskuteční i tehdy, dojde-li k rovnosti hlasů v kole, v němž se hlasovalo pouze o dvou navržených. Jestliže ani jeden ze dvou navržených, o nichž se hlasovalo v daném kole, nezíská nadpoloviční většinu hlasů všech členů Senátu, postupuje do dalšího kola ten, kdo získal větší počet hlasů.
8. Nezíská-li nadpoloviční většinu hlasů všech členů Senátu jediný navržený, o němž se hlasovalo v daném kole, volba končí. V takovém případě se do jednoho měsíce uskuteční opakovaná volba z nově navržených. Nové návrhy je třeba podat do 14 dnů.
9. Ten, kdo byl navržen dvakrát po sobě a nebyl zvolen, nesmí kandidovat v další opakované volbě nebo ve volbě, která se uskuteční do tří let ode dne konání první neúspěšné volby, v níž kandidoval; to neplatí v případě, že se poslední neúspěšné volby, v níž kandidoval, účastnilo méně než dvě třetiny všech členů Senátu.
10. V průběhu voleb může kterýkoli z navržených od své kandidatury odstoupit, a to vždy před zahájením příslušného kola.
11. Volbu zajišťuje pětičlenná volební komise volená Senátem z řad jeho členů. Členem volební komise nemůže být navržený kandidát. Každý člen volební komise musí být z jiné fakulty nebo další součásti.
12. Návrh na jmenování zvoleného kandidáta rektorem předloží předsednictvo do sedmi dnů ode dne volby Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy.
Čl. 25
Návrh na odvolání rektora
1. Návrh na odvolání rektora musí být předložen písemně spolu s uvedením důvodů. Činí-li návrh akademický senát fakulty, musí být doložen doslovným zápisem usnesení, výsledky hlasování a dalšími údaji potřebnými k posouzení platnosti usnesení a opatřen podpisem předsedy akademického senátu fakulty. Důvodem návrhu mohou být jen okolnosti související s výkonem funkce rektora.
2. Senát posuzuje nejprve přípustnost návrhu. Pro posouzení návrhu jako přípustného je zapotřebí souhlasu většiny přítomných, nejméně však jedné třetiny všech členů Senátu. Není-li návrh přípustný, Senát jej odmítne; o odmítnutém návrhu se dále nejedná.
3. Nedojde-li k odmítnutí návrhu, uskuteční se na příštím zasedání Senátu vlastní projednání návrhu. Rektorovi se zaručuje příprava na toto zasedání v délce nejméně 15 dnů. V rozpravě se rektor vyjádří k důvodům návrhu a má právo pokládat osobám, které návrh vznesly, otázky týkající se těchto důvodů.
Čl. 26
Souhlas s odvoláním děkana
1. Záměr odvolat děkana z vlastního podnětu musí rektor předložit písemně s uvedením důvodů a s vyjádřením akademického senátu příslušné fakulty. Důvodem návrhu mohou být jen okolnosti související s výkonem funkce děkana. Děkan, který má být odvolán, musí být pozván na zasedání Senátu a má zde právo vystoupit.
2. Na žádost rektora je ve věci návrhu na odvolání děkana z vlastního podnětu rektora povinen předseda akademického senátu fakulty bezodkladně svolat zasedání akademického senátu fakulty tak, aby se uskutečnilo ve lhůtě deseti dnů od doručení žádosti, není-li v žádosti uvedena lhůta delší.
Čl. 27
Delegace zástupců do Rady vysokých škol
1. Zástupce fakult do Rady vysokých škol deleguje Senát na návrh akademického senátu příslušné fakulty. Každá fakulta navrhne takový počet a složení delegátů, jaké předepisuje Statut Rady vysokých škol.
2. Zástupce univerzity jako celku do Rady vysokých škol deleguje Senát na návrh předsednictva.
3. O delegaci rozhoduje Senát nejméně jeden měsíc před skončením funkčního období Rady vysokých škol. Uvolní-li se v průběhu období místo delegáta, rozhoduje o delegaci bez zbytečného odkladu.
4. Návrh na odvolání zástupce delegovaného podle odstavce 1 může podat akademický senát fakulty. Návrh na odvolání zástupce delegovaného podle odstavce 2 může podat předsednictvo nebo skupina alespoň 3 členů Senátu. Návrh musí být odůvodněn. Ustanovení čl. 22 odst. 3 platí obdobně.
Čl. 28
Zbavení mandátu člena Senátu
1. Člena Senátu lze zbavit mandátu z důvodu předem neomluvené neúčasti na nejméně třech po sobě jdoucích zasedáních Senátu.
2. Na zasedání Senátu, na němž se má hlasovat o zbavení mandátu, musí být člen Senátu, který má být mandátu zbaven, řádně pozván. Může zde podat vysvětlení k důvodům neomluvené neúčasti na předchozích zasedáních, a to i písemně.
Čl. 29
Výklad vnitřních předpisů univerzity
1. Návrh na výklad vnitřních předpisů univerzity může podat kterýkoli orgán univerzity nebo její součásti a každý člen akademické obce. V návrhu musí uvést název vnitřního předpisu, označit ustanovení, které má být vyloženo, a sdělit, proč je jeho výklad sporný.
2. Ten, kdo navrhl výklad, má právo být slyšen se svým právním názorem v rozpravě. V případě sporu mají právo být slyšeni i ti, kdo zastávají jiný právní názor. Za tyto osoby mohou hovořit jimi přizvaní právní experti.
3. Navrhne-li to některá z osob uvedených v odstavci 2 nebo jestliže se na tom Senát usnese, bude zaujetí konečného stanoviska odloženo na příští zasedání Senátu s tím, že bude vyžádáno stanovisko nezávislého právního experta.
4. Výklad vnitřního předpisu univerzity schválený Senátem se zveřejňuje ve veřejné části internetových stránek univerzity.
Čl. 30
Náprava nesprávných opatření
1. Odporuje-li usnesení Senátu, jeho předsednictva nebo opatření předsedy Senátu právnímu předpisu nebo vnitřnímu předpisu univerzity anebo vnitřnímu předpisu její součásti, Senát je zruší; toto usnesení musí obsahovat odůvodnění. V případě zrušení usnesení Senátu, kterým byl schválen vnitřní předpis součásti, je třeba nový návrh předložit do dvou měsíců.
2. Odporuje-li podle názoru Senátu opatření jiného orgánu univerzity nebo její součásti právnímu předpisu nebo vnitřnímu předpisu univerzity anebo vnitřnímu předpisu její součásti, vyzve Senát příslušný orgán ke zjednání nápravy; toto usnesení musí obsahovat odůvodnění.
Čl. 31
Zrušení nebo pozastavení účinnosti nesprávných opatření součástí na návrh rektora
1. Návrh na zrušení nebo pozastavení účinnosti vnitřního předpisu součásti nebo rozhodnutí anebo jiného úkonu orgánu součásti předkládá Senátu rektor. V návrhu se musí uvést doslovné znění opatření a důvody, pro které je spatřován jeho rozpor s právním předpisem nebo vnitřním předpisem univerzity.
2. Děkan dotčené fakulty nebo ředitel dotčené další součásti musí být pozván na zasedání Senátu a má zde právo vystoupit. Za tyto osoby mohou hovořit jimi přizvaní právní experti.
3. Pokud se na tom Senát usnese, bude hlasování o návrhu rektora odloženo na příští zasedání Senátu s tím, že bude vyžádáno stanovisko nezávislého právního experta.
4. Informace o schválení nebo zamítnutí návrhu rektora na zrušení nebo pozastavení účinnosti opatření se zveřejňuje ve veřejné části internetových stránek univerzity. V případě zrušení nebo pozastavení účinnosti vnitřního předpisu součásti je třeba jeho nový návrh předložit do dvou měsíců.
5. Ustanovení předchozích odstavců se netýká rozhodnutí a jiných úkonů učiněných podle správního řádu.
Čl. 32
Vyjádření k některým právním jednáním
1. Se záměrem učinit právní jednání uvedené v § 15 odst. 1 zákona o vysokých školách seznamuje Senát zpravidla rektor, odborné ekonomické vysvětlení podá zpravidla kvestor. Součástí podkladových materiálů je v případě právních jednání podle § 15 odst. 1 písm. a), c) a d) návrh příslušné smlouvy, u právních jednání podle § 15 odst. 1 písm. d) též hodnocení očekávaného ekonomického nebo jiného přínosu pro univerzitu.
2. Se záměrem uzavřít smlouvu o užívání nebytových prostor nebo nemovitostí seznamuje Senát zpravidla kvestor. Součástí podkladových materiálů je návrh smlouvy a ekonomický rozbor.
3. Bude-li v souvislosti s právním jednáním uvedeným v odstavci 1 nebo 2 konáno výběrové řízení, musí být Senát informován o jeho pravidlech včetně kritérií posuzování nabídek.
Čl. 33
Vyjádření k záměru jmenovat prorektora nebo kvestora anebo odvolat prorektora
1. Se záměrem jmenovat prorektora nebo kvestora anebo odvolat prorektora seznamuje Senát rektor.
2. Součástí podkladového materiálu při jmenování prorektora je stručná charakteristika navrhovaného se zaměřením na jeho působení na univerzitě. Součástí podkladového materiálu při jmenování kvestora je stručná charakteristika navrhovaného se zaměřením na jeho odbornou praxi. Navrhované osoby musí být pozvány na zasedání Senátu, mají zde právo vystoupit a odpoví na otázku týkající se jejich dosavadního působení na univerzitě nebo odborné praxe anebo záměrů pro výkon uvažované funkce položenou jim členem Senátu.
3. Záměr rektora odvolat prorektora musí být předložen s uvedením důvodů. Prorektor, který má být odvolán, musí být pozván na zasedání Senátu a má zde právo vystoupit.
Čl. 34
Vyjádření k záměru rektora vydat opatření
Součástí podkladového materiálu při projednávání záměru rektora vydat opatření je návrh tohoto opatření. V jednoduchých případech, nemohou-li nastat pochybnosti o obsahu opatření, lze doslovný návrh nahradit charakteristikou jeho obsahu.
Čl. 35
Odpověď na otázku člena Senátu
Na otázku položenou členem Senátu rektorovi, prorektorovi nebo kvestorovi lze odpovědět přímo nebo, v případě, že je třeba přípravy odpovědi, nebo v případě, že se na tom usnese Senát, písemně tazateli do 15 dnů. Písemná odpověď se zasílá tazateli a předsedovi Senátu.
Čl. 36
Předsednictvo
1. Předsednictvo tvoří předseda Senátu, místopředseda Senátu a čtyři další členové; každý člen předsednictva musí být z jiné fakulty. Členové předsednictva jsou voleni Senátem v tajných volbách na dobu jednoho roku a mohou být tajným hlasováním odvoláni; předseda Senátu je volen z řad akademických pracovníků. Členové předsednictva setrvávají v této funkci i po skončení funkčního období člena Senátu, a to do zvolení nového předsedy Senátu.
2. Předseda Senátu svolává zasedání Senátu a vystupuje za Senát navenek. Zastupuje jej místopředseda Senátu.
3. Předsednictvo připravuje zasedání Senátu.
4. Nesnese-li věc odkladu, je v době mezi zasedáními Senátu předsednictvo oprávněno usnášet se na vyjádřeních Senátu, pro která není vnitřním předpisem univerzity stanoveno tajné hlasování. Takové vyjádření může předsednictvo přijmout pouze po předchozím informování členů Senátu a po vyjádření věcně příslušné komise Senátu. Na nejbližším následujícím zasedání Senátu se k vyjádření přijatému předsednictvem koná rozprava; pokud se tak Senát usnese, pozbývá vyjádření další platnosti. Tím není dotčeno ustanovení o mimořádném zasedání Senátu.
5. Předsednictvo plní i úkoly stanovené Volebním řádem Akademického senátu Univerzity Karlovy.
Čl. 37
Volba členů předsednictva
1. Řádná volba předsedy Senátu, místopředsedy Senátu a ostatních členů předsednictva se koná každoročně na prvním řádném zasedání Senátu, které se uskuteční po 1. únoru. Jestliže počet členů předsednictva klesl pod pět nebo jestliže se uvolnila funkce předsedy Senátu a nemůže ji zastávat místopředseda Senátu, koná se mimořádná volba na uvolněná místa na nejbližším řádném zasedání Senátu poté, co se v průběhu funkčního období uvolnilo poslední z těchto míst; to neplatí v případě, že k uvolnění místa došlo po 30. listopadu, uvolněnou funkci předsedy Senátu zastává v tomto případě nejstarší člen předsednictva.
2. Návrhy na předsedu Senátu, místopředsedu Senátu a ostatní členy předsednictva může podat pouze člen Senátu nebo skupina členů Senátu. Návrhy nelze přijmout, jestliže by volbou bylo porušeno požadované složení předsednictva.
3. K volbě ustanoví Senát na zasedání, na němž se volba koná, tříčlennou volební komisi. Volební komise může být složena pouze z členů Senátu. Každý člen volební komise musí být z jiné fakulty nebo další součásti. Člen volební komise nemůže kandidovat.
4. Volba předsedy Senátu předchází volbě místopředsedy Senátu. Volba místopředsedy Senátu předchází volbě ostatních členů předsednictva. Volba ostatních členů předsednictva se provádí společně.
5. Hlasování při volbě je tajné. K platnosti volby je zapotřebí, aby počet odevzdaných platných hlasů přesáhl polovinu počtu přítomných členů Senátu.
6. Zvolen je kandidát, který získá nejvyšší počet hlasů. V případě rovnosti hlasů rozhodne los.
7. Jestliže jsou podle výsledků hlasování na postupových místech při volbě ostatních členů předsednictva dva zástupci jedné fakulty nebo další součásti, je platně zvolen pouze ten z nich, který získal vyšší počet hlasů, a pokud oba získali stejný počet hlasů, ten z nich, kterého určí los. Obdobně to platí i pro případ, že by výsledky hlasování vedly k porušení požadovaného složení předsednictva.
Čl. 38
Jednání předsednictva
1. Předsednictvo se schází podle potřeby.
2. Jednání předsednictva se mohou účastnit rektor, prorektoři, kvestor a kancléř, předsedové komisí Senátu, jakož i další osoby přizvané předsednictvem nebo předsedou Senátu.
3. Zápisy z jednání předsednictva podepisuje předseda Senátu. Zápisy se zveřejňují do sedmi dnů od jednání ve veřejné části internetových stránek univerzity a zasílají se všem členům Senátu a rektorovi spolu s pozvánkou na nejbližší zasedání Senátu. Zápisy se ukládají v kanceláři Senátu.
4. Informaci o jednání předsednictva a jeho závěrech přednáší předseda Senátu nebo jím pověřený člen předsednictva na nejbližším zasedání Senátu.
5. Na jednání předsednictva se jinak přiměřeně vztahují ustanovení části první.
6. Nemůže-li být předseda Senátu zastupován místopředsedou Senátu nebo nemůže-li místopředseda Senátu vykonávat uvolněnou funkci předsedy, plní úkoly předsedy věkem nejstarší člen předsednictva.
Čl. 39
Komise Senátu
Komise Senátu jsou iniciační a kontrolní orgány v jednotlivých oblastech působnosti Senátu.
Čl. 40
Zřizování komisí Senátu
1. Senát zřizuje komise; vždy se zřizují komise ekonomická, komise legislativní, komise sociální a komise studijní. Zřízení nebo zrušení jiné komise Senátu může navrhnout člen Senátu nebo rektor.
2. Za člena komise Senátu se může přihlásit na zasedání Senátu kterýkoli člen Senátu; mimo zasedání Senátu může kteréhokoli člena Senátu na jeho vlastní žádost jmenovat členem komise Senátu předsednictvo. Členství v komisi Senátu se lze kdykoli vzdát, vzdání je účinné dnem oznámení předsednictvu; předsednictvo vyzve členy Senátu, aby se přihlásili za členy komise, jestliže počet jejích členů z řad členů Senátu nedosahuje pěti.
3. Na návrh předsedy komise Senátu, nebo alespoň tří členů Senátu po vyjádření předsedy komise Senátu může předsednictvo jmenovat členem komise Senátu i jiného člena akademické obce anebo zaměstnance univerzity; pokud nejsou důvody hodné zvláštního zřetele pro jiné řešení, nesmí počet takto jmenovaných členů převýšit počet členů komise z řad členů Senátu; k případnému poklesu členů komise z řad členů Senátu během funkčního období komise se nepřihlíží.
4. Funkční období komise Senátu je shodné s funkčním obdobím předsednictva Senátu.
5. Předsedou komise Senátu je člen Senátu zvolený komisí z řad jejích členů. Předsedu komise Senátu volí a odvolávají její členové z řad členů Senátu. Volba předsedy komise Senátu se koná na první schůzi komise Senátu, která se uskuteční do 15 dnů ode dne, kdy skončilo předchozí funkční období komise Senátu. Svolání první schůze komise Senátu zajistí tajemník Senátu.
Čl. 41
Jednání komisí Senátu
1. Na jednání komise Senátu musí být pozváni všichni její členové. Komise Senátu může přijmout usnesení, jestliže jsou přítomni alespoň tři její členové z řad členů Senátu.
2. Usnesení je přijato většinou hlasů přítomných členů komise Senátu.
3. Jestliže se na tom komise Senátu usnese nebo s vědomím předsedy Senátu ve věcech, které nesnesou odkladu, může komise zasedat v užším složení za účasti předsedy komise Senátu nebo jím pověřeného člena komise Senátu z řad členů Senátu. Ustanovení věty druhé odstavce 1 není takovým postupem dotčeno.
4. Na základě žádosti člena komise Senátu doručené jejímu předsedovi nejpozději 3 dny před zasedáním komise Senátu může předseda komise Senátu rozhodnout o umožnění distanční účasti na jednání komise Senátu. Tuto skutečnost oznámí pozvaným osobám alespoň 2 dny před zasedáním komise Senátu.
5. Na jednání komisí Senátu se jinak přiměřeně vztahují ustanovení části první. O podrobnostech se usnáší komise Senátu, usnesení musí být oznámeno předsednictvu.
Čl. 42
Tajemníci
1. Tajemníka Senátu jmenuje předsednictvo na dobu, která se shoduje s funkčním obdobím předsednictva. Za tajemníka Senátu nelze jmenovat člena předsednictva.
2. Tajemník Senátu se účastní zasedání Senátu, schůzí předsednictva a schůzí komisí Senátu a pořizuje z nich zápis, u zasedání Senátu dohlíží na pořizování zvukového, popřípadě audiovizuálního záznamu nebo pořizuje písemný záznam průběhu jednání.
3. Je-li to zapotřebí, může předsednictvo jmenovat tajemníky komisí Senátu na dobu, která se shoduje s funkčním obdobím komisí Senátu. Jejich úkolem je především pomáhat s agendou dané komise Senátu a pořizovat zápis z jejích schůzí.
4. Tajemníky komisí Senátu může předseda Senátu pověřit plněním některých úkolů tajemníka Senátu.
5. Tajemníci jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti s výkonem své funkce.
Čl. 43
Zajišťování dalších administrativních prací
Další administrativní práce spojené s činností Senátu zajišťuje rektorát. Za tím účelem je kromě jiného pověřen jeden ze zaměstnanců univerzity prací v kanceláři Senátu.
Čl. 44
Uchovávání písemností a dalších záznamů
Písemnosti týkající se činnosti Senátu jsou uchovávány v kanceláři Senátu. Archivace písemností se řídí zvláštními předpisy.
Čl. 45
Přechodné ustanovení
1. Ustanovení čl. 30 a 31 se vztahují i na úkony tam uvedené, které byly učiněny přede dnem účinnosti tohoto vnitřního předpisu.
2. Návrhy předložené Senátu před nabytím účinnosti tohoto vnitřního předpisu se projednají podle dosavadních předpisů.
Čl. 46
Zrušovací ustanovení
Zrušují se
| a. |
část II. Volebního a jednacího řádu Akademického senátu Univerzity Karlovy v Praze ze dne 24. září 1999, |
| b. |
čl. 1 body 10. až 51. změny Volebního a jednacího řádu Akademického senátu Univerzity Karlovy v Praze ze dne 25. ledna 2002 a 8. března 2002, |
| c. |
čl. 1 body 5. až 54. změny Volebního a jednacího řádu Akademického senátu Univerzity Karlovy v Praze ze dne 20. ledna 2006, |
| d. |
čl. 1 body 16. až 40. změny Volebního a jednacího řádu Akademického senátu Univerzity Karlovy v Praze ze dne 15. května 2015. |
Čl. 47
Závěrečná ustanovení
1. Tento řád byl schválen Senátem dne 25. listopadu 2016.
2. Tento řád nabývá platnosti dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.1
3. Tento řád nabývá účinnosti prvního dne kalendářního měsíce následujícího po dni, kdy nabyl platnosti.
|
PhDr. Tomáš Nigrin, Ph.D. |
prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc. |
|
předseda akademického senátu |
rektor |
***
Platnost a účinnost změn
II.
Přechodné ustanovení
(1. změna tohoto předpisu)
1. Distanční hlasování podle tohoto vnitřního předpisu nelze umožnit na zasedání Senátu, které se uskuteční dříve než 15 dní po nabytí jeho účinnosti.
2. Tajné hlasování členů Senátu účastnících se zasedání distančně lze umožnit až od doby, kdy bude ověřena funkčnost programu splňujícícho všechny požadavky vyplývající z čl. 9 odst. 8.
III.
1. změna tohoto předpisu byla schválena Akademickým senátem Univerzity Karlovy dne 20. ledna 2023.
1. změna tohoto předpisu byla registrována Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy pod č.j. MSMT-7894/2023 a nabyla platnosti dnem registrace 27. března 2023.
1. změna tohoto předpisu nabyla účinnosti dne 28. března 2023.
IV.
2. změna tohoto předpisu byla schválena Akademickým senátem Univerzity Karlovy dne 9. února 2024.
2. změna tohoto předpisu byla registrována Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy pod č.j. MSMT – 3917/2024-3 a nabyla platnosti dnem registrace 28. února 2024.
2. změna tohoto předpisu nabyla účinnosti dne 29. února 2024.
| 1 |
§ 36 zákona o vysokých školách. Registrace byla provedena dne 14. prosince 2016. |
Univerzita Karlova
Ovocný trh 560/5
Praha 1, 116 36
Česká republika
Identifikátor datové schránky: piyj9b4
IČO: 00216208
DIČ: CZ00216208
