Fyzik Frank R. de Boer a buněčný biolog Robert D. Goldman dnes obdrželi ve Velké aule historické budovy Karolina čestnou vědeckou hodnost doctor honoris causa. Titul jim byl udělen za mimořádné celoživotní vědecké úspěchy a významný přínos k rozvoji bádání ve spolupráci s Univerzitou Karlovou.

Profesor Frank R. de Boer je přední světový odborník ve fyzice materiálů. Již od svých studií se věnuje problematice magnetismu. Zpočátku to byl experimentální výzkum v oblasti magnetismu itinerantních (delokalizovaných) elektronů v kovech. Spektrum magnetických materiálů se pak v 80. letech rozšířilo o aktinoidy (skupina čtrnácti prvků následujících za aktiniem, jejichž společným rysem je nestabilita jejich jader), které se staly hlavním předmětem spolupráce s českou výzkumnou komunitou. Především systematický výzkum monokrystalů sloučenin uranu byl rozhodující pro současné chápání základů magnetismu aktinoidů.

Osobnost Franka R. de Boera byla vždy velmi důležitá pro výzkum pevných látek na Univerzitě Karlově, právě jeho prostřednictvím získali čeští výzkumníci přístup ke špičkovým zařízením a intelektuálnímu prostředí v Amsterdamu, což v té době představovalo kontakt se světovou špičkou vůbec.

„V průběhu vědecké kariéry se profesor de Boer stal světovým odborníkem ve fyzice materiálů ve vysokých magnetických polích především díky intenzivnímu výzkumu v unikátní laboratoři na mateřské univerzitě v Amsterdamu. Spolupráce s Frankem R. de Boerem v této laboratoři přinesla do výzkumu aktinoidů na UK novou kvalitu, neboť umožnila zapojení tak vysokých magnetických polí, ve kterých jsou materiály nejen diagnostikovány, ale i přímo transformovány do nových fyzikálních stavů,“ uvedl za MFF UK profesor Vladimír Sechovský.

Americký vědec profesor Robert D. Goldman je přední světový odborník v oboru buněčné a molekulární biologie. V současné době působí jako profesor a přednosta ústavu na lékařské fakultě Northwestern University Feinberg School of Medicine ve státě Illinois.

Již více než 50 let je Goldmanova laboratoř světovým vůdčím pracovištěm v oboru výzkumu intermediálních filament (mechanicky odolná vlákna o průměru 10–12 nm, která díky své stabilitě vyrovnávají tlaky působící na buňku a dodávají jí pevnost) a různých struktur a funkcí jejich proteinů. Během této doby Goldman vyvinul velkou řadu postupů ke zkoumání jejich cytoskeletálních i nukleoskeletálních funkcí včetně rozsáhlého souboru protilátek, proteinových přípravků, zobrazovacích technik a molekulárních reagentů, vyvinutých pro analýzy in vitro i in vivo.

„S profesorem Robertem D. Goldmanem jsem se seznámil na počátku 80. let prostřednictvím jím zasílaných separátních vědeckých publikací. Jeho práce, v nichž popsal strukturu a funkci proteinů intermediálních filament v cytoplazmě a v jádře buňky, byly průkopnické. Po demokratických změnách v naší zemi jsem se s profesorem Goldmanem spřátelil. Jeho laboratoř a naše laboratoř na 1. lékařské fakultě UK pracovaly především na problematice buněčného jádra,“ uvedl profesor Ivan Raška z 1. LF UK.

Autor: red.

Datum: 16. 10. 2018

Foto: René Volfík