Univerzita Karlova

Ovocný trh 5, Praha 1, 116 36

www.cuni.cz

Praha 24. dubna 2019 – Reprezentační prostory Karolina dnes hostily mezinárodní sympozium u příležitosti 200. výročí úmrtí Kašpara Royka, prvního Slovince, který stanul v čele Univerzity Karlovy.

Sympozium se konalo za velkého zájmu a přítomnosti řady významných hostí z veřejné a politické sféry. Vystoupili na něm například Alojz Kovšca, předseda Národní rady Slovinské republiky, profesor Zdravko Kačić, rektor Univerzity v Mariboru, Jaroslav Kubera, předseda Senátu Parlamentu ČR, Angelina Trajkovski, chargé d’affaires a.i. Slovinské republiky v České republice či primátor Mariboru Aleksander Saša Arsenovič.

Na sympoziu, které pořádala Univerzita Karlova spolu se slovinskou Univerzitou v Mariboru, vystoupila řada předních osobností obou univerzit. Ve svých příspěvcích zmiňovaly nejen život a dílo Kašpara Royka (1744–1819), ale rovněž i historii a současnost česko-slovinských vztahů. Hovořilo se také o Antonu Miheličovi (1748–1818), který byl druhým rektorem slovinského původu na Univerzitě Karlově, pocházel z medicínského prostředí a napsal první pražskou učebnici farmakologie.

„Velice mě těší, že si díky odkazu Kašpara Royka a také Antona Miheliče můžeme připomínat úzké vztahy se slovinskými partnery, které přetrvávají dodnes a věřím, že se budou rozvíjet i nadále. Univerzita Karlova dlouhodobě spolupracuje s Univerzitou v Mariboru na základě bilaterálních smluv programu Erasmus+ a meziuniverzitní dohody“, uvedl při zahájení konference rektor UK Tomáš Zima.

„Čeští vědci a politici měli na Slovince historicky velký vliv. Česká vnitropolitická situace řadu let povzbuzovala slovinské vzdělance, aby po ukončení studií zůstávali na českém území a mohli se uplatnit ve svých oborech“, dodal Alojz Kovšca, předseda Národní rady Slovinské republiky.

Kašpar Royko se narodil 1. ledna 1744 nedaleko Mariboru, ve kterém později získal své první vzdělání. Univerzitní studium absolvoval v Grazu a ve Vídni. Roku 1766 nastupuje dráhu římskokatolického kněze, přičemž stále pokračuje v akademické kariéře. V letech 1773-1782 působí na univerzitě v Grazu nejdříve jako profesor logiky, metafyziky a etiky, později jako profesor církevních dějin. Poté, co byla Univerzita v Mariboru roku 1782 zavřena císařem Josefem II., odchází Gašper Rojko do Prahy.

Na pražské univerzitě dostal Royko místo vyučujícího církevních dějin. Během akademického roku 1790-91 byl zvolen děkanem teologické fakulty a o sedm let později se stává rektorem. Oblíbeným se stal zejména pro své kritické přednášky, ve kterých zpochybňoval neomylnost církevních koncilů. Jedním z nejpalčivějších témat byla jeho snaha o to, přimět římskokatolickou církev k rehabilitaci Jana Husa. Jeho dvoudílné Dějiny velkého kostnického sněmu se - kvůli Rojkovým neortodoxním názorům na tzv. Index Librorum Prohibitorum - dostaly na seznam knih, které katolická církev zakazovala svým věřícím číst.

ZA SPRÁVNOST:

Mgr. Václav Hájek

Tiskový mluvčí UK

Odbor vnějších vztahů

Univerzita Karlova

tel: +420 224 491 248

M: 721 285 565

e-mail:

Univerzita Karlova

Univerzita Karlova byla založena v roce 1348 a patří mezi nejstarší světové univerzity. V současnosti má 17 fakult (14 v Praze, 2 v Hradci Králové a 1 v Plzni), 4 vysokoškolské ústavy, 5 dalších pracovišť pro vzdělávací, vědeckou, výzkumnou, vývojovou a další tvůrčí činnost a pracoviště pro poskytování informačních služeb, 5 celouniverzitních účelových zařízení a rektorát jako výkonné pracoviště řízení UK. Univerzita je nejvýkonnější vědeckou institucí v ČR, jak ukazuje např. hodnocení vědeckých výstupů Radou pro výzkum, vývoj a inovace. S více než půl milionem bodů, podle aktuálně platné státní Metodiky hodnocení výsledků, vede UK před druhou institucí v pořadí s enormním náskokem. Univerzita má přes 8000 zaměstnanců, z toho více než 4600 akademických a vědeckých pracovníků. Na UK studuje více než 50 000 studentů, což je zhruba jedna šestina všech studentů v ČR, kteří studují ve více než 300 akreditovaných studijních programech s více než 700 studijními obory. Univerzitu ročně absolvuje zhruba 9000 studentů. Univerzita Karlova patří mezi pět evropských univerzit, které se těší největšímu zájmu zahraničních studentů v rámci programu Erasmus. Podle průzkumu Reflex 2013–2014 Pedagogické fakulty UK vykazují absolventi UK dlouhodobě nejnižší míru nezaměstnanosti mezi veřejnými vysokými školami. Finanční ohodnocení absolventů UK na trhu práce patří k nejvyšším.