Zápis ze zasedání Ekonomické komise AS UK ze dne 23. dubna 2021


Přítomní:

Doc. JUDr. Radim Boháč, Ph.D. (PF), Doc. Mgr. Cyril Brom, Ph.D. (MFF), Prof. RNDr. Jan Černý, Ph.D. (PřF), Doc. RNDr. Jiří Dolejší, CSc. (MFF), Bc. Andrej Farkaš (MFF), MUDr. Jan Gojda, Ph.D. (3. LF), PhDr. David Greger, Ph.D. (PedF), Doc. Dr. Phil. Mgr. Pavel Himl (FHS), Martina Horáková (3. LF), Prof. MUDr. Robert Jech, Ph.D. (1. LF), MUDr. Karel Ježek, Ph.D. (LF P), MUDr. Anna Malečková (LFP), Doc. PhDr. Tomáš Nigrin, Ph.D. (FSV), Mgr. Jan Pačes (PřF), JUDr. Michal Říha (PF), Ing. Milan Skrbek (FTVS), Doc. Ing. Stanislav Smrček (PřF), Mgr. Karel Šima, Ph.D. (FF), Matěj Višňa (1. LF), Prof. Ing. František Zahálka, Ph.D. (FTVS), MUDr. Josef Fontana (3. LF), MUDr. Václav Liška PhD. (LFP), doc. RNDr. Miloš Rotter, CSc. (MFF), PhDr. RNDr. Josef Stráský, Ph.D. (MFF)

Hosté:

prof. RNDr. Jan Konvalinka, CSc. (prorektor pro vědeckou činnost), MUDr. Milan Prášil (kancléř UK), prof. MUDr. Milena Králíčková, Ph.D. (prorektorka pro studijní záležitosti), Bc. Adéla Zichová (OVV), RNDr. Helena Kvačková (OVV), Mgr. Jan Popelka (ÚVT), Ing. Petra Wehrenberg (RUK)

Program:

1. Zahájení

2. Zásady programu Cooperatio

1 – Zahájení

Doc. Nigrin – Děkuje všem, kteří se připojili k výjimečnému pátečnímu jednání. Rozdělení dubnových jednání na dvě je způsobení tím, že se sešlo bohužel velké množství materiálu k projednání. Dnešní jednání je zaměřené za myšlení se nad technickou stránkou programu Cooperatio, jelikož AS nedělá vědní politiku, ale řeší věci spojené s rozpočtem a ekonomikou. Nerad by tedy opakoval včerejší kulatý stůl, proto prosí o směřování otázek na ekonomickou stránku projektu. Samotné hlasování k materiálu proběhne až na pondělím jednání Ekonomické komise.

2 – Zásady programu Cooperatio

Prof. Konvalinka – Připravil si krátkou prezentaci, která ukazuje základní čísla. Včera poslouchali náměty velmi pečlivě, s kolegy o nich přemýšlel a uvědomili si existenci 1-2 problémů, které by rádi vysvětlili, popř. by v návaznosti na debatu materiál modifikovali, pokud to bude zapotřebí. Program Cooperatio je pokračovatelem programu Progres. Hlavní myšlenkou je podpora oborové mezifakultní spolupráce a snaha o vytvoření lepších podmínek pro příští hodnocení. Rozdělení prostředků se inspiruje Progresem. Celkem 98 % prostředků bude poukázáno přímo na součásti UK na základě Principů a zbylá 2% navrhují, aby byly předem vyčleněny na zabezpečení činnosti rad, tj. na pravidelné měsíční odměny pro koordinátory, jednorázové odměny pro zástupce koordinátorů a poté na odměny členů rad. Změna, kterou oproti Progresu navrhují, je, aby se dále na fakultách vyčlenilo 5 % ze zaslaných prostředků na strategické priority. Tyto peníze budou následně volně k dispozici, aby je děkan přiřadil dle potřeby, nebudou přímo na financování Cooperatií. Děkan má samozřejmě volnou ruku, a i tyto prostředky může dát přímo do vědních oblastí, ale nemusí. Mnoho věcí není předvídáno v rozpočtu a nejsou tak na ně volné prostředky, což by měl tento návrh napravit, jelikož se tímto prostředky potencionálně uvolňují. Tato změna podle něj významně posiluje pozici a pravomoci děkana při financování vědy na fakultách. Z Progresů je převzato i to, že max. 20 % neinvestičních prostředků lze využít na režie. Pochopil ale ze včerejší diskuze, že ta 2 % procenta na odměny jsou hodně diskutována. Doc. Brom komentoval i to, že koordinátoři navrhují 10 % mzdových odměn jako odměny pro řešitele, k tomu se ale dostane.

Pro připomenutí: Rada vědní oblasti bude mít nejvýše 20 členů, což bude možná příliš přísný limit, ale rádi by, aby se jednalo o významné vědecké pracovníky. Součástí bude koordinátor a jeho zástupce, kteří budou mít těžší úkol, než mají nyní koordinátoři Progresů. Rádi by, aby v Radách byly zastoupeny spíše lépe hodnocené součásti a obory a kdyby byly Rady vyvážené genderově, vědně, a i z ohledu seniority. Nominace do Rad potřebují předložit již do 7. června.

Koordinátor se vyjadřuje k návrhu pravidel pro rozdělování prostředků. Důležité je, že se „vyjadřuje“, tedy osobně jej vidí spíše jako „ambasadora“ dané vědní oblasti. Formulace, která je problematická, přestože je přímo převzatá z Progresu: „každoročně navrhuje děkanovi/řediteli odměny a stipendia ve výši 10 % předpokládaných mzdových nákladů, kdy děkan návrhu vyhoví, není-li to v rozporu s dobrými mravy“. Připomínka doc. Broma je tedy oprávněná, jelikož koordinátor může mluvit i do rozpočtu jiné fakulty. To se ale dá upravit a přenést tuto pravomoc na jiného člena rady z příslušné fakulty, popř. to vyřešit za pomoci mezifakultních dohod.

Další výhrada byla, že 2 % na odměny jsou příliš velké číslo a že jsou centrálně vyčleněny. Dříve to byly 2 % na modifikace, s nimiž nyní nepočítáme. Malý výpočet: máme zde 43 vědních oblastí a hovoříme asi o 600 členech koordinačních rad. Ta 2 % činí něco mezi 20-30 mil. Kč, po vydělení jsme asi na 40.000 Kč ročně pro jednoho člena koordinační rady, přitom je ale chtějí platit spravedlivě. Centrálně to dělají proto, že jsou platové rozdíly mezi jednotlivými obory veliké. Toto má zajistit, aby byli koordinátoři placeni podle toho, kolik fakult mají na starosti, a ne podle to ho, z jaké fakulty jsou. Kolik procent to má být, je samozřejmě k diskuzi, ale opět zdůrazňuje, že se bavíme o 600 lidech.


Doc. Brom – Začal by čl. 7 odst. 3 písm. b), což již bylo nyní nastíněno a vnímá to jako nejproblematičtější bod. Nyní tedy koordinátor z fakulty X může navrhovat odměny na fakultě Y. Bylo by lepší, kdyby měla každá fakulta vlastního emisara a řešilo se to přes něj. Dává ke zvážení, zda je to i takhle správně, protože fakticky je to tak, že ředitelé ústavů vyvažují odměny z mnoha zdrojů. Požadavky se u emisara, resp. koordinátora, sejdou z různých pracovišť, kdy on jim samozřejmě nemusí vyhovět. Postup je takový, že to jde z pracovišť k člověku z rady a bylo by dobré, aby to bylo co nejjednodušší: abychom to směřovali na koordinátora, pak na emisara, pak na děkana, pak až k lidem ze součástí, tak to je moc administrativně náročné. Chtělo by to v předpise upravit tak, aby to umožňovalo jednoduchou realizaci.


Prof. Konvalinka – Děkuje za tuto připomínku, ale už to takhle funguje, přestože nyní není mnoho mezifakultních Progresů. Nyní to píši jako možnost, že koordinátor může delegovat tuto pravomoc na člena rady z příslušné fakulty. Rádi by to tam ale zanechali, protože pravomocí koordinátora již nyní mnoho nezbývá, a když mu vezmeme i toto, tak to bude velmi slabá funkce. Možnost koordinátora upozornit na to, že je na fakultě obor, který je skvěle hodnocený, poctivě na něm dělají, ale fakulta nemá chuť, prostředky nebo politickou vůli jej podporovat, to mu přijde jako hodně důležité. Rádi by, aby na toto mohl koordinátor upozornit. Tuto pravomoc může převést na někoho jiného, ale to je pak k diskuzi, zda to nenechat na mezifakultních dohodách.


Doc. Brom – Souhlasí, že by měl mít koordinátor možnost připomenout, ale z předpisu musí být naprosto jasné, že hlavní a konečné slovo má děkan. Nyní je tam psáno, že „děkan návrhu vyhoví“. Nechť se koordinátor vyjadřuje. Je zde zmiňována dohoda, ale bylo by dobré vidět její návrh, když už o ní zde mluvíme.


Prof. Konvalinka – Mohou dát ihned k dispozici současné dohody mezifakultních Progresů, ale návrh nových dohod mohou dodat třeba do pondělka.


Doc. Nigrin – Rád by, aby se změny dělaly v předpisu, a ne v budoucích dohodách. Přijde mu akceptovatelné, že jej někdo upozorní na podhodnocení určitých pracovníků, ale aby mohl cizí koordinátor zasáhnout jako deus ex machina do nějak nastaveného systému, to by mohlo vést k naprosto nestandardnímu odměňování. Navíc by mohlo dojít k dvojitému odměnění za jednu činnost.


Bc. Farkaš – Bylo by dobré zdůraznit a doplnit, že 2 % budou řezány centrálně, jelikož to z předpisu není jasně znatelné, zda to jde z fakult nebo z centra. Chtěl se pozastavit nad fixním rozdělením prostředků na fakultách v poměrech 75:5:20. Přimlouvá se za to, aby tam byl jistý rozsah u těch strategických fondů. Říkali jste, že děkan může a nemusí fond vyčerpat. Zajímalo by jej ale, co se stane, když se fond nevyčerpá? Kam ty peníze propadnou? Těch 5 % je velmi rozdílných na malých a velkých fakultách. Někde to ani postdoktorandy nezaplatí, zatímco na jiných fakultách těch 5 % činí až 20 mil. Kč. Přimlouval by se za jistý rozsah procent.


Prof. Konvalinka – On tam rozsah je, je to 0-5 %. Zde dáváme explicitně možnost něco nerozdělit a nechat to v rezervě. Když tuto možnost děkan nevyužije, tak rozdělí ne 70, ale 75 %. Když jí využije, tak se nebude muset domlouvat napříč obory na tom, kde sehnat 2 mil. Kč na to, aby získali člověka z Oxfordu. Tento návrh se jim pokouší dát explicitní možnost, aby takovéto věci mohli financovat z vlastních prostředků a nemuseli je skládat od jednotlivých kateder a grantů.


Doc. Brom – Tam je min. 5 %, ne 0-5 %, tím pádem se obává, že to na fakultách nebude pochopeno. Navíc nikdo nepochopil, že tuto možnost děkan nemusí využít. Je to nejasně napsané.


Prof. Konvalinka – Děkan může tyto peníze rozdělit i přímo podle Principů, ale zároveň to může rozdělit i jinak. Peníze má zkrátka volně k dispozici.


Dr. Greger – Nikdo nechápal, že by to mohlo být i méně jak 5 %. Všichni to chápali tak, že 5 % je minimum. U nich na fakultě to už dohodli na 10 %. Brali to jako 5 % a výše a chápe, že u velkých fakult je tato hranice vysoká. Těchto min. 5 % znamená, že tento fond „musí“ vytvořit. Co ale se zbytkem v tomto fondu, je otázka. Kdyby se to změnilo na min. 3 %, nebo na min. 2 %, tak to říká, že tam nějaká vůle je, ale zároveň to nemusí znamenat tak vysoké částky.


Doc. Nigrin – Kdyby tam bylo v písm. b) max. 10 % a v c) max. 20 %.


Dr. Greger – On by neomezoval horní hranici, zejména na fakultách, kde je rozpočet na vědu nízký. Osobně by spíše byl pro úpravu dolního prahu.


Doc. Nigrin – A nebo tam nedat limity vůbec, jen to b) nechat, ať se pohybuje mezi a) a c) s tím, že si to každá fakulta stanoví sama.


Prof. Konvalinka – On ten rozsah je ve skutečnosti 5-25 %, volnost mají v režiích. Mohou to tam napsat explicitně, aby to bylo jasné. 25 % by znamenalo, že si neberou režii z Cooperatií. Chtěli tam ale dát těch 5 % explicitně, protože si mu děkani stěžovali, že jim na fakultách vznik žádného centrálního fondu neprojde. Byl by proti tomu, aby tam dal nulu, ale s dovolením by tam 5-25 % nechal, ale můžeme najít lepší formulaci.


Bc. Farkaš – Rozumí, nebyl pro nulu, ale rád by snížil spodní hranici, protože to v případě velkých fakult dělá obrovské částky, ale horní by nechal.


Doc. Nigrin – Min. 2 % by byla kompromisní formulace. Doc. Brom zde ještě navrhoval ponížit a) na 60 %, což se mu zdá moc, ale např. na 70 % mu přijde vhodné.


Doc. Brom – Ano, rád by ponížil a), protože jakmile děkan půjde do režie, tak to může být zásadní problém. Navrhoval 60 %, ale uznává, že to může být moc. Myslí i na malé teologie, kde je 5 % třeba jen 200 000 Kč, tam musí být vyšší částka. V bodě b) je napsáno, že „minimálně něco tvoří nástroje na strategické priority“, tak to mnoho děkanů nepochopí tak, že to mohou rozdělit i „klasickým“ způsobem, pokud chce. Bylo by dobré to naformulovat lépe, aby to bylo více jasné. U nich na fakultách se to totiž četlo tak, že o to Progresy přijdou.


Prof. Konvalinka – Nebrání se tomu, ale nerad by dělal obecná pravidla na 17 fakult a součástí. Počítají s tím, že si toto upraví i dohody a nastavil by jen limity, jež jsou vyšší a dávají děkanům větší možnosti. Rád by, aby ten, kdo má odpovědnost, měl i pravomoc, a opačně. Doplní tedy do materiálu, že se fakulta může explicitně rozhodnout, že peníze z fondu přerozdělí i přímo do Cooperatií. Osobně mu nepřipadá šťastné snížení spodní hranice, protože podle něj bude na fakultách velký tlak nechat jen to na spodní hranici a zbytek přerozdělit.


Doc. Nigrin – Pak fakulty nebudou svázány předpisem, ale umožníme jim, aby si vládly samy a převzaly odpovědnost. Přišlo by mu nesmyslné, kdybychom zde měli strategický fond děkana, který ale rozdělíme na pracoviště dle stávajících poměrů, ale vykážeme to v b). Lidé by se na nás dívali zvláštně, co jsme to pustili.


Prof. Konvalinka – Jestli by 3 % přišly většině jako smysluplný kompromis, tak to do toho mohou zapracovat.


Doc. Dolejší – Včera na kulatém stolu navrhoval, aby se od ideových návrhů o 2 % přešlo ke konkrétnější představě o tom, jak to konkrétně rozdělit. Dovolil by si nasdílel odhad. On tedy nepočítal s 43, ale s 50 koordinátory. Byl by rád, aby centrální prostředky šli na jádro zabezpečení, na manažerskou práci. Souhlasí s tím, že koordinátoři by měli být odměňováni spravedlivě, a ne v návaznosti na to, jaký mají velký projekt a z jakých jsou fakult. Dle jeho výpočtů mu to vychází na 50.000 Kč na koordinátora za rok, při práce jeden den v měsíci za 4.000 Kč/den. On by zvýhodnil ty koordinátory, kteří spolupracují na více fakultách, kdy by násobil např. odmocninou dle počtu fakult. Výsledná částka na zabezpečení koordinátorů se pak bude pohybovat mezi 2,5 a 5 miliony. To je ke koordinátorům.

K radám: počítal se zhruba 500 členy. Práce členů rad by neměla být příliš velká, přestože bude významná. Jejich úkolem je zabývat se vědeckou prací. Navrhoval by na jednoho 15.000 Kč, kdy pak náklady na radu činí zhruba 7,5 mil. Kč. Tím jsme celkově na cca 1 % z výsledné částky.

Toto bere jako minimální částky s tím, že za významnější práci by odměňoval pak přímo z prostředků Cooperatia „zevnitř“, z prostředků jednotlivých projektů.


Prof. Konvalinka – Připadá mu podstatné, že se shodneme na tom, že se prostředky budou vydělovat centrálně, což je skvělé. Pro něj je sekundární, zda se bude jednat o 1 nebo 2 %, ale moc děkuje za tento výpočet. Připomíná, že oblastí je 43, ale rady budou větší, než 10 členů, proto počítá se 600 členy rad. Práce pro koordinátora a jeho zástupce bude nejspíše bohužel více než na jeden den v měsíci. On osobně by šel s odměnami výše, odhaduje, že budeme potřebovat spíše 20 mil. Kč, ne 15 mil. Kč, jak navrhuje doc. Dolejší. Pan rektor trval na 2 %, ale je to samozřejmě k diskuzi. Vyšší rozpočet nám navíc umožní něco reálně po těchto lidech chtít, proto se stále přimlouvá spíše na 2 %, ale pokud bude vůle Ekonomické komise AS UK a pléna AS UK to snížit, tak s tím dovedou žít. Za něj je primární, že to bude centrálně.


Doc. Nigrin – Nemá rád koňské handly, ale souhlasí s výpočtem doc. Dolejšího. Pak je zde otázka, že nějaké Cooperatia budou náročnější než jiná. Kdyby byl v jiné pozici, tak by připravil tabulku s rozpočtem náročnosti různých projektů. I s ohledem na výpočty doc. Dolejšího by ohodnocení za 1,5 % bylo odpovídající – můžeme po lidech něco chtít a zároveň to bude fungovat.


Prof. Konvalinka – Jemu přišlo velmi důležité se shodnout na tom principu, že to půjde z centrálních zdrojů. Zda hovoříme o větších či menších procentech, to je k diskuzi. Vznikne i OR, které bude reflektovat náročnost dle toho, na kolik fakultách pracují, a následně to bude samozřejmě schvalováno příslušnými orgány. Jemu přišlo rozumnější se domluvit na principu a až poté připravit detailní opatření, které bude toto reflektovat.


Doc. Dolejší – To, že je to z centrálních prostředků, je vyvažováno tím, že to bude malé procento. Nedalo by se spíše argumentovat tím, že když ty odměny nebudou příliš velké, tak můžeme řešit, co ještě po koordinátorech můžeme skutečně chtít a co je blbost, kterou je zatěžujeme navíc.


Prof. Černý – Půjde proti proudu a bude zastávat menšinové názory. Začne s ± 5 % ve strategickém fondu. Bylo zmíněno, že velké fakulty s tím budou mít problémy: na PřF je 20 mil. Kč málo. Pokud by se dobře pracovalo se strategií fakulty a s jejím vývojem, tak pracovat s ještě vyšší sumou ve chvíli, kdy zde máme mezinárodní hodnocení, kdy máme velké projekty z minula, jež se osvědčily a je třeba je podporovat. Zde by polemizoval s tím, že velké fakulty by spíše s velkým fondem museli lépe pracovat a nedokázaly by jej smysluplně využít. Přimlouvá se za to, aby zde zůstalo těch 5 %, protože to fakultu donutí k tomu, aby skutečně definovala své strategické záměry a svou vizi rozvoje, s fondem pracovala a zaměřila se na to, kam to investuje. Čím více, tím lépe, pro dobro našeho fakultního společenstva univerzity.

Byla zde zmiňována obava ze zásahů do autonomie fakult, že by zde koordinátoři mohli zasahovat do hodnocení. Osobně měl dojem, že to je účel, aby to zasahovalo do zaběhlých kolejí, byť by to vyvolávalo negativní emoce. Dovede si představit vstupování do pravidel financování jako něco velmi správného, pokud to vyprovokuje debatu na dané téma. U Progresu byla tato procenta algoritmizována způsobem, který byl poměrně konsenzuální a který zahrnoval kvalitativní hlediska, nebylo to přímo voluntaristické, tedy byly k rozdělení prostředků jasné, skutečné podklady. Chtěl by zdůraznit, že bychom neměli návrh vykostit v tom, co je podstatné, což jsou strategické cíle, které klade před závorku, to zbylé je minoritní. Jedná se ale o podobnou diskuzi, jež se vedla již u Primusů.


Doc. Nigrin – Iniciace debaty bylo to, co od koordinátorů chceme, ale zase necílíme na destrukci systému, což přesně ta kompromisní varianta sledovala.


Dr. Greger – Také to vnímal jako dovětek, že se jedná o menšinový názor a že průnik bude, že ta 2 % budou zbytečně vysoko a tam jít trochu dolů. Tam je trochu provokativní to, že to bude řešit OR, ke kterému se ale AS nepatří příliš vyjadřovat. Až se bude připravovat, tak by byl přínos se o něm pobavit, jelikož budeme mít různé vhledy z různých fakult. Někde budou koordinátoři spíše jen administrátoři, jinde se bude jednat o významné vědní osobnosti. Opravdu se to dá připravit centralizovaně.

Rád by otevřel jiné téma, jež ještě nezaznělo: je rád a děkuje za to, že byl upraven první návrh po reflexi a že zásahy koordinátorů do odměn jsou oslabeny. Často slýchá, že „to tak bylo v Progresech“, ale myslí si, že máme právo otevřít i staré zaběhlé pořádky. Nepřijde mu, že cesta smluv mezi fakultami plní to, co někteří očekávají od předpisu. Byly součásti, které neměly skoro žádné prostředky, a zároveň by si nedovedl představit, že by si děkan nechal mluvit do toho, jaké částky má vyčlenit na tyto své dva pedagogy. Jaký je záměr těch předpokladů? Nemusí to vyvolat nevoli, a proto se nic nestalo v Progresu, ale osobně by nenastavoval pravidla, která jsou v rozporu s jinými principy. Je v čl. 3 odst. 4 a škrtl by zde „spolu s vyjádřeními koordinátorů vědních oblastí (dále jen „koordinátor”), do nichž je příslušná součást zapojena“. Nedovede si totiž představit, jak to bude fungovat – podle něj nijak, jak si zde v diskuzích říkáme, že se pouze vyjádří, ale pokud reálně žádnou roli nemá, tak by to vypustil úplně. Kompromisně by přidal bod f), tedy že zohledňuje „vyjádření koordinátorů vědních oblastí“. Děkan pak zohlední vyjádření koordinátora před tím, než to předloží AS.

Občas slyší, že to tak je, protože ty prostředky nejsou institucionální a nejsou nárokové pro fakulty. On to politicky tak nechápe, protože pokud by to tak bylo, tak zaplatíme mzdy mnoha lidí na mnoha fakultách, protože to reálně sytí mzdy. I jeho návrh předpokládá, že se jedná o institucionální prostředky. Jeho návrh se týká i dalšího bodu, jež by také škrtal podobně, protože za něj by i čl. 7 upravil a vyškrtl by z něj odst. 3 písm. a). Za něj by byl pro to škrtnout to zde a přesunout to do bodu čl. 3 odst. 4 písm. f). Rád by slyšel vysvětlení, jak to tedy je, když je koordinátor z jiné fakulty.


Doc. Nigrin – Jemu přijde bod 4 v rozporu s pravomocí senátu, protože tímto senát ingeruje do vědní politiky. Rád by, aby šel senátu pouze rozpočet, aby neřešil vědu. Kdyby se přidalo písm. f), jak navrhuje Greger, tak to bude odpovídat zákonu a dané roli senátu.


Prof. Konvalinka – Koordinátor je ombudsmanem vědní oblasti, měl by být slyšen. Jak to konkrétně provést je samozřejmě věcí diskuze. Požádal by dr. Gregera, aby mu návrh e-mailem zaslal. Pokud tomu správně rozumí, tak by partnerem koordinátora byl děkan, který by pak AS předložil jen finální návrh rozpočtu. Tak by mu to dávalo smysl. Pokusí se to tam zapracovat.


Prof. Zahálka – Měl možnost o tom již diskutovat s prof. Konvalinkou. Rád by upozornil na jednu věc: snažíme se zde deklarovat podporování oborů, což toto ale nepřináší. Pokud chceme vytvořit obecná pravidla, tak by tam mělo být něco, co je donutí k vyšší spolupráci. Ve stávajících Progresech byly fakulty donuceny ke spolupráci z důvodu nutnosti finanční podpory. Mezifakultní spolupráce nebude prioritou fakulty. Najednou řekneme, že zástupce lékařské fakulty se půjde dohadovat s děkanem společenských věd o financování.


Ing. Skrbek – Finanční členění Cooperatia v rámci celkové dotace na vědu je mu jasné. Nikde ale nenašel princip počátečního rozdělení zdrojů jednotlivým programům.


Prof. Konvalinka – Neexistují, ani nemohou existovat. Cílem je ale zjistit současnou situaci a následně zjistit situaci, jak je případně modifikovat. Problém je, že často nevíme, kolik nás co stojí. Rada vlády o tomto ví a dlouhodobě spolupracujeme a snažíme se o to, aby bylo institucionální financování po oborech a přímo určené na konkrétní obory. Nyní ale nevíme, kolik nás co stojí. Koncepční důvod, proč to měníme z Progresů na Cooperatio je, abychom zjistili, kolik jsou fakulty ochotny do oborů investovat ze svého a kolik je potřeba do oborů investovat centrálně. Až budeme mít kvalitní hodnocení na jednotlivých fakultách, tak můžeme přemýšlet o systému, jak financovat přímo jednotlivé obory. O financích přímo na fakultách pak rozhoduje děkan a AS fakulty.


Ing. Skrbek – Neví, zda tomu rozumí správně. Nyní máme Cooperatio, které se dělí na 43 různých sekcí, ale nemáme klíč, jak to rozdělit mezi těch 43 sekcí?


Prof. Konvalinka – Ani to nezkouší dělat. Pořád zde máme Principy a následně o tom rozhodují fakulty a jejich AS. Objem peněz se odvíjí od hodnocení univerzity, které je A, a za to dostaneme peníze. My, jako jedna z mála univerzit dáváme velké prostředky do Primusů, do uncí, a zbytek rozdělujeme na fakulty dle Principů, dle hodnocení fakult. Fakulta si sama rozhodne, do kterých oborů bude investovat více. RUK může jen doporučovat, aby se rozdělování peněz dělo podle toho, jak jdou hodnocené.


Doc. Nigrin – Technicky ještě doplní, že poměr mezi jednotlivými obory dávají rivové body.


Prof. Konvalinka – To už neplatí, resp. je to založené na historicky získaných rivových bodech, resp. to tak bylo ještě loni. Nyní jsou ale koeficienty založeny na mezinárodním hodnocení fakult.


Ing. Skrbek – Finance jsou tedy rozděleny na základě historických rivových bodů, bylo přihlédnuto k hodnocení univerzity, a dle toho je rozdělení, ta diferenciace, jaká je dnes. Nemyslí si, že je to úplně šťastné vzhledem k tomu, že např FTVS za poslední 4 roky zdvojnásobila vědecký výstup, ale nikde se to neprojevilo extra navíc. Jak se ty Principy finančního přerozdělení programu Cooperatio reflektují ve Strategickém záměru UK v podpoře excelence?


Prof. Konvalinka – Excelenci podporujeme tím, že vyčleňujeme prostředky do centra excelence více. Dovolí si říci, že excelenci podporují více než jaká jiná vědecká instituce v této zemi. Jako jediná VŠ v této zemi uspořádali nezávislé mezinárodní hodnocení, které mělo tuto excelenci zhodnotit. Dále je bonifikují nárůstem 10-20 % prostředků oproti minulému roku.


Dr. Greger – Myslí si, že tato diskuze sem nepatří, ale těší se na ni. Výkon lze poměřit poměrem k penězům. Ale je to důležité, protože si musíme uvědomit, že zde určitá chybovost je. Ta diskuze je důležitá a je dobré na ni myslet. On osobně není pro opakované používání koeficientů. Výhled rozpočtů jednotlivých fakult tím, že lepší výsledky dostaly fakulty velké, znamená, že menší poklesy na podílu rozdělovaných prostředků na vědě. Pokud by zůstaly stejné prostředky, tak podíly na vědu klesají. A jak to souvisí s Cooperatiem: chtěl by vidět, jak bude uplatňován čl. 5. Čím více odškrtneme z centrálních prostředků, tím méně přijde na fakulty. Už nyní klesá podíl těm menším a kdoví, jaké budou rozpočty v postkovidové době.

K mezifakultním dohodám: on osobně by škrtal v čl. 5 odst. 1, popř. by zde žádal o lepší vysvětlení. Bude se dohoda uzavírat každý rok? Bude se jednat o nominální nebo percentuální částku? Když bude nominální, tak to bude neudržitelné do dalších let. Není mu moc jasné, jak to bude fungovat, tak by to dal pryč, pokud to nebude dostatečně vysvětleno. Znovu připomíná, že velká část prostředků jde na mnoha fakultách na mzdy pracovníků. Tam nějaká představa, že máme peníze i na odměny, moc nefunguje.


Prof. Konvalinka – Toto je děláno podle praxe současných Progresů, dohoda je to na celých 5 let, rozdělování prostředků nemá konkrétní částky, ale určuje metodiku jejich rozdělování: můžou to být procenta, může to být jen systematika.


Doc. Brom – K čl. 3 odst. 10, což říká, že v případě vážných nedostatků v Cooperatiu může VR UK navrhnout zkrácení peněz, kdy o tom pak rektor rozhodne. Správně by mělo být, že rektor nerozhodne, rektor navrhne, pak to schválí VR a AS.


Prof. Konvalinka – Ano, samozřejmě, děkuje za připomínku, tím že se jedná o rozpočet, tak to musí jít skrz senát. Doplní to tam.


Doc. Nigrin – Mohl by doc. Brom a dr. Greger zmínit připomínky, které zmiňovali ještě v chatu?


Doc. Brom – Má za to, že se vše již vyčerpalo v diskuzi a v chatu nepadlo nic navíc.


Dr. Greger – Měl ještě návrhy, jak některé věci vylepšil. Zaznamenal diskuze nad tím, kdo vlastně bude koordinátoři jednotlivých součástí: zda to budou manažeři nebo spíše dobří vědci, kteří také umí řídit. V mnohých oborech není jasné, která fakulta je vůdčí v některých oblastech. Přišlo mu, že kdyby fakulty nominovaly svého vůdčího koordinátora pro danou oblast, tak by to zároveň umožnilo jiným fakultám si vybrat, kdo je pro ně lepší člověk z navržených. Pak je problém, když se spojí více administrativních funkcí jednoho člověka: je zde problém, aby se neduplikovali odměny za stejnou práci.


Prof. Konvalinka – Je mu jasné, že výběr osob je klíčový, ale do tohoto nechtěli příliš zasahovat a chtěli nechat tento výběr na fakultách. Někde to funguje velmi intenzivně, dohadují se na tom, jinde to tak dobře nefunguje. Toto nechtěli dělat centralizovaně a z dobrých důvodů, ale asi ví, o čem mluví. Občas to jsou velmi politizované diskuze, ale to se občas stává mezi 17 fakultami. Můžeme do toho vstoupit, ale spíše jen mediačně, než dávat centrální pokyn k tomu, kdo má nominovat kolik lidí.


Doc. Brom – Pochopil z připomínek, že je možné, že se fakulta může připojit ke Cooperatiu a pak na něj dát 0 Kč.


Prof. Konvalinka – Nula by to neměla být, ale může to být méně pro jednu oblast a hodně pro oblast jinou. Samozřejmě to ale může být velmi málo či velmi mnoho.


Doc. Brom – Z připomínek vyznívalo, že to může být i nula.


Prof. Zahálka – To, co řekl doc. Brom, on osobně připomínkoval na kolegiu rektora a tam zaznělo, že to nula být může. S tímto de facto nic neuděláme, pokud to nebude zakotveno centrálně v předpisu.


Prof. Konvalinka – Je to možné v situace, pokud dá součást své lidi do oblastí, jichž se sama neúčastní. Je ale rozdíl nula na provoz a nula na mzdy. To je ale nejasné, upřesní to.



Doc. Nigrin – Děkuje všem za jejich účast a intenzivní debatu. Má za to, že se mnoho věcí povedlo vyjasnit.


Dr. Greger – Jaký bude nyní postup? Zdálo se mu, že vedení reflektuje návrhy, ale o čem budeme hlasovat v pondělí a o čem pak na plénu?


Doc. Nigrin – Bylo by možné, aby v pondělí okolo poledne byla předložena modifikovaná verze včetně vypořádání podnětů? Kolegyně Vohradská zároveň přes víkend zašle komisi zápis z dnešního jednání, aby se neopakovaly stejné připomínky. Ideální by bylo, kdyby nám byl zaslán návrh čistopisu, o němž následně budeme hlasovat. Případně do poznámky napsat „nepřijato“ nebo tak nějak, pokud se to bude týkat námi připomínkovaných témat.


Prof. Konvalinka – Ano, postarají se o to, během pondělka doručí aktualizovaný materiál, nejpozději do 13:00.




Zapsala: Amáta Vohradská, tajemnice AS UK

Za správnost: Doc. PhDr. Tomáš Nigrin, Ph.D., předseda Ekonomické komise AS UK


Poslední změna: 25. duben 2021 21:42 
Sdílet na:  
Máte dotaz ?
Kontakty

Univerzita Karlova

Ovocný trh 560/5

Praha 1, 116 36

Česká republika


Identifikátor datové schránky: piyj9b4

IČO: 00216208 

DIČ: CZ00216208






Jak k nám