Debata s předsedkyní Evropského parlamentu Robertou Metsola

POZVÁNKA

ROBERTA METSOLA – předsedkyně Evropského parlamentu

Roberta Metsola byla zvolena předsedkyní Evropského parlamentu v lednu 2022. Poprvé byla zvolena do Evropského parlamentu v roce 2013 a stala se jednou z prvních maltských europoslankyň. Metsola byla znovu zvolena v roce 2014 a poté znovu v roce 2019.

V roce 2020 byla zvolena první místopředsedkyní Evropského parlamentu a stala se tak první Malťankou, která tuto funkci zastává. Byla zodpovědná za vztahy Evropského parlamentu s národními parlamenty a za účast Parlamentu na dialogu s církevními a nekonfesními organizacemi (článek 17 SFEU).

Roberta Metsola byla v EP v letech 2017 až 2020 koordinátorkou skupiny EPP (Evropská lidová strana) ve Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci Evropského parlamentu. Předsedkyně Metsola byla v roce 2019 parlamentní zpravodajkou pro nařízení o evropské pohraniční a pobřežní stráži. Je autorkou zprávy z vlastní iniciativy Parlamentu o potřebě chránit novináře v Evropské unii před strategickými žalobami proti účasti veřejnosti.

Profesí je právnička, která se specializuje na evropské právo a politiku. Před svým zvolením europoslankyní působila Roberta Metsola na Stálém zastoupení Malty při Evropské unii a později jako právní poradkyně vysokého představitele Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Ve svých studentských letech aktivně vedla kampaň za členství Malty v EU a byla aktivní v různých organizacích, kde v letech 2002–2003 působila jako generální tajemník organizace European Democrat Student.

Absolvovala výměnný pobyt Erasmus ve Francii a vystudovala Maltskou univerzitu a College of Europe v Bruggách. Roberta Metsola se narodila v roce 1979. Je vdaná za Ukko Metsola a je matkou čtyř chlapců.

EVROPSKÝ PARLAMENT

Evropský parlament je jediný orgán EU volený přímo, zastupuje 450 milionů obyvatel EU. Hraje klíčovou úlohu při volbě předsedy Evropské komise a sdílí rozpočtové a legislativní pravomoci s Radou Evropské unie. EP je příkladem mnohonárodní a mnohojazyčné demokracie v praxi. Přímo volení poslanci Evropského parlamentu se účastní veřejných diskusí a hrají zásadní úlohu při formování politik EU.

Parlament je spolutvůrcem právních předpisů, spolu s Radou sdílí pravomoc přijímat a měnit legislativní návrhy a rozhodovat o rozpočtu EU. Oba orgány jednají v rámci řádného legislativního postupu jako rovnocenní spolutvůrci právních předpisů. Při přijímání legislativních aktů se rozlišuje řádný legislativní postup (spolurozhodování), při kterém mají Parlament a Rada rovnocenné postavení, a zvláštní legislativní postupy, které se uplatňují pouze ve specifických případech, kdy má Parlament pouze konzultační roli. K určitým otázkám (např. daňovým) vydává Evropský parlament pouze konzultační stanovisko (postup konzultace). V některých případech stanoví Smlouva povinnou konzultaci, protože ji vyžaduje příslušný právní základ, a návrh nemůže nabýt právního účinku, pokud Parlament nezaujal stanovisko. Za těchto okolností nemá Rada oprávnění sama rozhodnout.

Po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost sdílí Evropský parlament společně s Radou Evropské unie pravomoc rozhodovat o celém ročním rozpočtu EU, obě instituce se musí na ročním rozpočtu EU dohodnout a EP má v této věci konečné slovo.

Evropský parlament má řadu kontrolních pravomocí. Ty mu umožňují vykonávat dozor nad dalšími institucemi, sledovat správnost využívání rozpočtu EU a zajišťovat řádné provádění práva EU. Dohlíží na činnost Komise a jiných orgánů a institucí EU. Jeho spolupráce s parlamenty jednotlivých členských států EU umožňuje, aby se zapojily do jeho činností. Lisabonská smlouva rovněž stanoví, že Evropský parlament a vnitrostátní parlamenty společně vymezují organizaci a podporu účinné a pravidelné meziparlamentní spolupráce v Evropské unii. S ohledem na výše uvedené přijal Evropský parlament v letech 2009 a 2014 usnesení, která se přímo zabývají rozvojem vztahů mezi Evropským parlamentem a vnitrostátními parlamenty.

Parlament vykonává svou roli nejen v prosazování demokratického rozhodovacího procesu v Evropě, ale také v podpoře boje za demokracii, svobodu vyjadřování a spravedlivé volby ve světě.

Sídlem Evropského parlamentu je Štrasburk, kde se každý měsíc konají plenární zasedání. Parlament však také pracuje v Bruselu (jednání výborů a politických skupin) a Lucemburku (sekretariát).

Poslanci zvolení za své domácí politické strany se sdružují ve frakcích (aktuálně jich je sedm) s podobným politickým programem. Jejich rozhodování je vedeno tímto programem, národní příslušnost nehraje vždy nejdůležitější roli, proto také poslanci sedí v plenárním sále dle příslušnosti k politickým skupinám.

Hlavní úlohu v procesu vytváření legislativy mají výbory. Parlament má 20 stálých výborů a může zřídit dle potřeby i výbory dočasné. Ve výborech probíhá odborná diskuze a hlasováním se potvrzují předlohy pro finální hlasování v plénu.

Poslanci jsou voleni na pětileté volební období. Evropský parlament zastupuje předseda Evropského parlamentu. Dalšími rozhodujícími orgány jsou Předsednictvo (14 místopředsedů) a Konference předsedů (předsedové politických skupin). Všechny orgány jsou voleny vždy na dva a půl roku.