Přítomní: doc. Mgr. Cyril Brom, Ph.D. (MFF), doc. ThDr. Pavla Damohorská, Th.D. (HTF), RNDr. Andrej Farkaš (MFF), PhDr. David Greger, Ph.D. (PedF), PharmDr. Eduard Jirkovský, Ph.D. (FaF), prof. PhDr. Michal Kubát, Ph.D. (FSV), JUDr. Michal Říha, Ph.D. (PF), doc. PhDr. RNDr. Josef Stráský, Ph.D. (MFF), prof. MUDr. Jan Trka, Ph.D. (2.LF), doc. RNDr. Jiří Dolejší, CSc. (MFF), Ngoc Hung Hoang (3.LF), ThLic. Mgr. Karolína Štauberová (KTF)
Hosté: prof. PhDr. Ladislav Krištoufek, Ph.D. (prorektor UK), MUDr. Josef Fontana, Ph.D. (prorektor UK)
Program:
1. Zahájení a schválení zápisu z březnového jednání komise
2. Aktuální informace z oblasti vědy
3. Pětileté hodnocení vědy
4. Reforma doktorského studia
5. Různé
Dr. Greger, předseda Komise pro vědu přivítal přítomné a poděkoval jim za jejich účast. K zaslanému zápisu neměl nikdo žádné připomínky a byl schválen tichým souhlasem.
Prof. Krištoufek – Informoval, že ministryně Langšádlová podala demisi. V mezičase proběhly diskuse ohledně novely ZVŠ a doktorského studia, jinak se nic zásadního v mezičase nedělo.
Dr. Greger úvodem informoval, že podkladem bylo rozeslané OR, ke kterému je možné se doptat pana prorektora na detaily.
Prof. Krištoufek – Vydané OR schválila RVH, projednáno bylo i na vědecké radě s kladným stanoviskem. Aktuálně sestavují mezinárodní radu pro hodnocení, který by měla být projednávána na červnové vědecké radě.
Dr. Greger – Překvapilo jej, že se k tomu vyjadřovala i RVH, neměl totiž dojem, že se jedná o zástupce, kteří se zaměřují na vědeckou stránku věci, doposud myslel, že se zabývají primárně studijními programy.
Dr. Farkaš – Zajímají jej hodnotící stupně, jelikož původně byly jen A-B-C-D a až poté se přidaly mínusy a plusy. Do jaké míry je nutné, aby to tam bylo? Původně to bylo zavedeno kvůli jemnějšímu propisování do financí. Neměly by nyní u druhého hodnocení být jen celé stupně?
Prof. Krištoufek – Je to tam ponecháno úmyslně a myslí si, že je to tak v pořádku. Nerad by, aby všichni byli B, granularita je tam díky tomu zachována. Zpráva je jasně strukturována, dá se s ní dobře pracovat a dodává to díky tomu hodnocení potřebnou jemnost. Jelikož výsledky hodnocení budou vstupovat do rozdělování prostředků, tak si myslí, že tam má jemnější hodnocení svoji roli, a to již od začátku.
Prof. Trka – V harmonogramu vypadly vědecké rady fakult a schvaluje to jen děkan. Je to tak správně?
Prof. Krištoufek – Konečné schválení je pouze od děkana, ale měly by to projednávat i vědecké rady. Je to takto napsáno kvůli tomu, aby se vše stihlo – jedná se o kompromis. VR by se k tomu měla vyjádřit, ale finální slovo mají děkani.
Doc. Stráský – K těm plusům a mínusům: souhlasí s panem prorektorem. Řešilo se to již minule a dle něj to tam má místo.
Dr. Greger – U granularity je zmíněno, jaký bude propočet (přes vážené průměry velikosti), ale ty nejsou součástí přílohy s obory. Byl by rád, kdyby tuto informaci věděly fakulty předem, aby se předešlo případným mrzením.
Prof. Krištoufek – Není důvod, aby to nebylo známo předem. Důvod, proč to zatím ještě není předložené a není to ani součástí OR, je, že se OR věnuje primárně hodnocení, nikoliv propisu prostředků. Nepatří to tedy do tohoto předpisu. Druhá věc je, že je stále potřeba dočistit a doladit záležitosti okolo velkých projektů. Co se týče časového rámce – nic nebrání tomu, aby to bylo předloženo na přelomu Q3/Q4 2024. Záleží ale na zatížení OAS, rád by to však měl v listopadu verifikováno a odesláno, tedy ideálně ještě před odesláním sebehodnotících zpráv.
Dr. Greger – Chybí mu tam informace o počtu osob v jednotlivých radách vědních oblastí. Kolik bude členů rady v jednotlivých oblastech? V OR je to napsané velmi obecně. Některé naše vědní oblasti nemají ve 4EU+ dobré zastoupení, jiné naopak ano. Prosí tedy o doplňující informací k složení rady.
Prof. Krištoufek – Budou to 4 panely po 3 lidech, tedy celkem 12 osob. Rada jako taková dává dohromady závěrečnou zprávu pro jednotlivé oblasti, ale zásadně vychází z hodnocení panelistů. U závěrečné známky má rada trochu svázané ruce a je omezená, jelikož hodnocení vychází primárně z hodnocení panelistů. Proto je i ta zpráva takto strukturovaná. Panelisté ohodnotí jednotlivé části, z toho vyjde celková známka, poté z toho úpravou vyjde průměrná známka, kterou rada projednává a může navrhnout změnu i v rámci mezistupňů. Věří, že se povede vybrat radu expertní a odbornou, ale známka má vycházet z hodnocení a posudků. Rada pak bude moci změnit známku maximálně o dva mezistupně. Všechny kroky jsou však popsány velmi detailně.
Dr. Greger – Jestli tomu dobře rozumí, tak v Natural Sciencies budou celkem 3 lidé a z každého panelu budou 2 osoby pro každý obor?
Prof. Krištoufek – Budou tam panelisté, kteří budou rozdělení po 4 panelech. Vybereme je tak, aby pro každou oblast byli alespoň 2 hodnotitelé, kteří budou psát posudky, a další 2 hodnotitelé bez psaní posudku. Je možné, že bude případně nějaký překryv, kdy budou hodnotit více jak jednu vědní oblast. Z těchto celkem 80-100 panelistů pak budou vybráni radní, předseda a místopředsedové, kteří budou sami panelisté svých oblastí.
Dr. Greger – Budou tedy celkem 4 známky, ale 2 budou dávat členové rady?
Prof. Krištoufek – Ne, rada je jen zastřešujícím orgánem a pouze projedná již vypracované posudky.
Dr. Greger – Děkuje za objasnění.
Dr. Šima – Má vzniknout souhrnná hodnotící zpráva za vědní oblasti. Kdo ji ale bude psát? Je tam stanoveno, že ji „zpracuje rada“, ale není tam jasně stanoveno, kdo konkrétní. Jde mu o to, aby dané osoby dobře viděly do té vědní oblasti a dovedly dát kvalitní a přijatelnou zpětnou vazbu. Chybí mu to v tom OR.
Prof. Krištoufek – Není to tam specificky napsáno úmyslně, jelikož rady často fungují tak, že si procesy a kompetence dělí mezi sebou. Počítají s tím, že členové rady z daného panelu si to mezi sebou rozdělí a budou vycházet z posudků panelistů a zahrnou do toho i informace ze své on-site visit. Radu strukturovali a sešněrovali v tom, co může a nemůže dělat, ale nemůžeme být příliš striktní, je třeba jim nechat trochu volnosti.
Dr. Greger – Takže člen rady je journal editor, který dostane 4 posudky, 2 z nich s věcným zdůvodněním a 2 bez zdůvodnění. Bojí se ale, aby nebyl výsledek příliš tvrdý. Jde mu o to, jakým způsobem to vznikne, aby to nepsal chemik geografům.
Prof. Krištoufek – Budou zcela jistě komunikovat s panelisty a budou si upřesňovat potřebné informace. Úkolem panelistů je ale napsat velmi detailní posudek. Počítá se každopádně s tím, že komunikace mezi radou a panelisty bude potřeba. I to je důvod, proč rada nebude moci příliš měnit známku.
Prof. Trka – Tři osoby tedy budou muset napsat zprávu za 15 vědních oborů v rámci medicíny. To je mnoho práce a nedovede si představit, že je to odpovídající počtu těch osob.
Prof. Krištoufek – Je to skutečně velký objem textu, ale bude to kompenzováno. Je to součástí té práce.
Dr. Greger – Spíše jde o to, zda ten počet 3 osob není málo, protože u Medical Science je 15 oblastí, kdy budou muset pročíst 30 posudků a komunikovat s 15 skupinami. Reálně tedy budou mít více práce než jejich kolegové v Natural Science, kde je jen 9 oblastí.
Prof. Krištoufek – Je tomu skutečně tak, ale věří, že to bude zvládnutelné.
Dr. Greger – Navíc nejde jen o počet oblastí, ale i o to, že se ty oblasti liší i v rámci sebe.
Prof. Krištoufek – Aktuálně jsme ve stavu, kdy je novela ZVŠ po prvním čtení a nejspíše budou předloženy pozměňovací návrhy poslanců. Nelze vyloučit, že bude navýšení doktorského příjmu platit pro všechny studující, tedy nejen pro ty nově nastupující. Přidělení stipendia je rozhodnutím a lze se proti němu odvolat a není tedy dobré, aby byly tak velké rozdíly mezi jednotlivými studenty. Chtějí hledat střední cestu a připravit se na obě možné situace. Řešit to skokovým nárůstem by však bylo velmi finančně náročné. Volí tedy konzervativní přístup v tom, že se stipendia budou zvyšovat postupně. Od akademického roku 2026/2027 čekáme, že dojde k navýšení. Návrh směřuje k tomu, že se stipendia navýší na 12 500 Kč. Původní návrh byl navýšit je již od roku 2024/2025, ale z jednání KR vyplynul záměr navyšovat až od 1.3.2025. Důvodem je možnost prodloužení studia až o půl roku díky covidu. Od roku 2026/2027 pak dojde k ještě výraznějšímu navýšení. Zároveň se do té doby lépe specifikuje, z čeho lze stipendia vyplácet, vždyť i např. přístup ke GAUK se na jednotlivých fakultách liší. Je důležitá výzva směrem k předsedům oborových rad, kde bychom zdůraznili potřebu poctivě pracovat s ISP, s jejich aktualizacemi a využívat celou škálu hodnocení. Situace je taková, že je mnoho studijních plánů postaveno špatně a není tak jasné, co mají studenti dělat. Tím pádem je nelze kontrolovat a ani jim snižovat stipendia při jeho neplnění. Finanční odpovědnost v tomto ohledu je ale na fakultách.
Dr. Farkaš – K úpravám stipendií: je rád, že se alespoň trochu směřuje k tomu, aby nebyly dvě kategorie doktorandů. Je zároveň správné se připravit na to, že budou rozhodnutí o přiznání stipendií napadána. Nečeká, že by došlo k nové akreditaci studijních programů, proto by tam neměly být takové rozdíly mezi studenty. Má však obavy, aby se nestávalo, že budou studenti ukončovat studia a hlásit se do nich znovu, aby nastoupili do nových podmínek. Počítají s tím, že to může nastat?
Prof. Krištoufek – Je to možné, také je to napadlo. Toto je však problém nejen právní, ale i morálně-etický. SP budou akreditovány stejně, nebude to nová akreditace, proto je to možný problém. Zanechávání a obnovení studia za nových podmínek není tak plně triviální záležitost, ale souhlasí s řečeným, i této možnosti si jsou vědomi. Nedávalo by zároveň smysl dávat stávajícím studentům sotva třetinu toho, co studentům novým. Skok z 12 500 Kč na 26 000 Kč je velký, proto fakulty budou muset více omezovat počty svých studentů. Je motivací vyslat signál na fakulty, aby se začalo alespoň s 20% navýšením pro stávající studenty. Všechny fakulty to musí zvládnout, nedá se to vyřešit tím, že se nikdo nový nebude přijímat.
Dr. Říha – Pokud se znovu zapíší do studia, tak se předchozí studium počítá jako neúspěšné studium bez nároku na stipendium.
Dr. Farkaš – Pokud ukončí studium, přihlásí se znovu a projdou přijímacím řízením, tak se jim pouze ten rok připočte k SDS, nebo se mýlí?
Prof. Krištoufek – V tomto má pravdu dr. Říha, mají nárok na stipendium ze zákona jen u prvního studia.
Dr. Říha – Toto je překážka po vyplacení stipendia. Pokud by si však studenti na dva roky studium přerušili, tak poté jej dostanou v plné výši.
Prof. Krištoufek – Cílem každopádně je, aby studenti studovali a psali dizertaci, ne aby museli řešit administrativní kličky.
Doc. Brom – Chtěl dát ke zvážení, zda neudělat pro senát kulatý stůl k novele ZVŠ, až bude návrh ve třetím čtení. Bylo by to efektivnější než to projednávat na každé komisi zvášť.
Prof. Krištoufek – Neodvažuje se odhadovat, jak to bude časově, protože se to může protáhnout. Ale s návrhem souhlasí.
Doc. Brom – Dává smysl to uspořádat v červnu nebo na podzim.
Dr. Greger – Za něj je fajn to diskutovat na více platformách, pokaždé se totiž zaměřujeme na jinou oblast.
Dr. Fontana – Nyní je návrh zákona ve výborech a podvýborech. Je dobré vědět, jaké návrhy ne/projdou, než budeme pořádat kulatý stůl.
Dr. Říha – Nyní to má být cca měsíc ve výborech a pak je otázka, kdy se to zařadí na plénum, kde budou zároveň pozměňovací návrhy. Poté bude 60 dní od druhého čtení a je otázka, kdy se to dostane na samotný program jednání. Pokud bude tlak, tak to ale může být schváleno ve sněmovně už před létem.
ISP se často konstruovaly i dle výše stipendia, kdy oborové rady přihlížely k tomu, že si student musí najít úvazek bokem. Jak si budou moci oborové rady modifikovat již schválené ISP?
Když se naposledy zvyšovala stipendia, tak se jednalo o částku 3 mld Kč celorepublikově. Bude se nyní žádat o navýšení 6 mld Kč, ale polovinu z této částky spolkne navýšení stipendií. Počítá se s tím?
Prof. Krištoufek – Co se týče financí, tak počítají s tím, že nám žádné nové nepřijdou. Z toho vycházíme, proto se nyní navrhuje 20% navýšení, což lze řešit dočasně přinejhorším tak, že se přijme minimum nových osob. Týká se to mnoha fakult, ale už nyní ví o fakultách, které jsou výrazně nad podlahami, a tak nebudou muset stávající výdaje příliš navyšovat.
Co se týče ISP, tak ten má být konstruován tak, aby student ve SDS obhájil disertační práci. Že je realita komplikovanější víme, ale je třeba na dokončování v SDS trvat. Změny ISP jsou plně v rukou školitele a oborových rad.
Dr. Farkaš – Co se týče informování směrem k oborovým radám: bude tam nějaký tlak na ně, aby se tímto zaobíraly? Praxe je velmi různá, a to nejen napříč fakultami, ale i v rámci jedné fakulty. Vedení fakulty zároveň nemá pravomoc upravovat fungování oborových rad. Pokud chceme, aby byly základní požadavky na doktorské studium jednotné napříč UK a byla transparentní definice toho, co se od doktoranda čeká, tak to bude nadlidský výkon, ale pomůže to s jasnou definicí požadavků. Budeme pak moci ISP lépe hodnotit. Pokud ale oborové rady budou fungovat každá dle vlastního setu pravidel, tak je to nerealizovatelné. Plánují tedy předělat i systém fungování oborových rad?
Prof. Krištoufek – Ambice proměnit podmínky pro to, co má doktorand činit, máme, ale ví, že to nebude jednoduché. Rád by na tom ale začal pracovat, minimálně v tom ohledu, že se s oborovými radami na toto téma naváže dialog. Faktické napojení rad na fakultu a děkana kvůli financování bude. Děkan bude rozhodovat, kolik osob bude přijato, což si až doposud řešila rada sama. Plán toto sjednocovat zde ale je, je to potřeba. Pokud chceme používat graduation rate jako jeden z parametrů pro rozdělování prostředků, tak musíme vědět, že měří to samé a že tomu odpovídá i náročnost studia.
Doc. Stráský – Pořád počítáme o kolik budou stipendia dražší oproti současnému stavu, ale zákon počítá s tím, že to nebudeme muset vyplatit, pokud mají studenti jiný příjem. Reálně jim tedy budeme muset přidat mnohem méně. Dovedeme to už teď spočítat? Představuje si, že školitel dostane GA ČR, dá studentovi příjem 10 000 Kč – o kolik pak snížíme stipendium a kdo o tom rozhodne? Kdo reálně ušetří peníze?
Prof. Krištoufek – Pro jakoukoliv diskusi si musíme nejprve vyjasnit, jak zákon dopadne. Nyní o tom probíhá intenzivní debata a nevíme, jaké pozměňovací návrhy budou předloženy. Tak či onak ale budeme muset přijít s pravidly, jak pracovat s dalšími příjmy. Pravděpodobně to dopadne tak, že fakulty, které dávají vyšší stipendia již nyní, budou dávat méně. A pak jsou zde fakulty, které jsou nyní na podlahách a zároveň jejich studenti často nemají jiné vedlejší příjmy. Toto rozdělení je velmi problematické a je třeba se k tomu nějak postavit a řešit to. Většina SSH fakult nemá spolupráce na bázi smluv, ale je to individuální.
Dr. Říha – Ve výsledku dává stipendium děkan, rozhoduje o něm tedy on – ale na návrh koho? Navíc se proti krácení dá odvolat a soudit se, musíme být tedy obezřetní.
Doc. Stráský – Asi to ale musí být svázáno nějakými pravidly, ať již fakultními nebo celouniverzitními. Školitel nebo vedoucí pracoviště (a nejen ti) by měli vědět, že když dají doktorandovi mzdu z grantu 10 000 Kč, tak kde a jak se sníží stipendium doktorandovi a kdo reálně ušetří peníze na tomto snížení? Jestli se sníží plně a ušetří ve výsledku děkan, tak jsou jeho doktorandi bez příjmu z grantů, protože by na tom jeho pracoviště ve výsledku prodělalo.
Dr. Greger – Budeme muset chodit na oborové rady s účty, tak o tomu uvažujeme na PedF UK, nikoliv jen s počty doktorandů pro jednotlivé OR. Tím, když se na nějakém stipendiu ušetří díky grantu, zůstane to dané OR a může třeba přijmout více studentů, když část jejich příjmu vykryje granty a jiná OR ne. To by jen při počtu studentů nešlo. Často tam budou fakultní odlišnosti, ale sdílet zkušenosti můžeme i zde na komisi.
Prof. Krištoufek – Doufá, že krácení nebude muset být nad úroveň 1,2násobku minimální mzdy. Když bude snižováno v důsledku špatného hodnocení, tak bude možné to upravit vnitřním předpisem a snížit jej na polovinu.
Dr. Říha – Krátit se může jen do 1,2násobku minimální mzdy. Když ale dám jednou ročně doktorandovi 10 000 Kč, tak se mu stipendium krátit nebude, ale když mu budu dávat měsíčně 15 000 Kč, tak ke krácení dojde.
Doc. Brom – Pro inspiraci: informatická sekce MFF už toto má nějakou dobu vyřešeno. Byť se parametry po novele budou muset upravit.
Pozn. odkaz na úpravu: https://cs.mff.cuni.cz/cs/pro-studenty/program-zamestnavani-doktorandu
Doc. Dolejší – Je fajn vědět, že to někde již funguje. Pokud tam má někdo nepořádek, tak je třeba to napravit. Věc je řešitelná, ale potřebujeme konkrétní legislativní rámec, v němž se to bude dělat.
Dr. Greger – Je třeba upravit i podmínky přijímacího řízení. Někdy stačí i sdílení dobré praxe. Přijde mu legitimní např. do podmínek přijímacího řízení napsat, že studenta nepřijmeme i když je jeho projekt kvalitní, protože pro toto téma nemáme školitele. Bude zde nějaké metodické vedení? Na PedF nyní pozastavili schválení podmínek přijímacího řízení pro příští rok, aby se tam zmíněné stihlo zapracovat.
Prof. Krištoufek – Na příští přijímací řízení by to už mělo fungovat, bylo to prezentováno na různých fórech. Řeknou to na setkání s oborovými radami, bude se jednat o tzv. „volitelné povinné políčko volby školitele“ při podávání přihlášky. Může být tedy podmínkou pro podání přihlášky souhlas školitele. V SIS by tato funkcionalita pro další podávání už měla fungovat. Mohou si pak oborové rady samy zvolit, zda chtějí, aby bylo možné podat si přihlášku pouze při předchozí domluvě se školitelem. Na mnoha fakultách po tom jistě bude poptávka.
Dr. Greger – Na PedF šlo konkrétně o zájemce z třetích zemí.
Doc. Dolejší – Nutnost mít předem domluveného školitele by také silně preferoval.
Dr. Farkaš – Mít domluveného školitele již při podání přihlášky na doktorát považuje za vhodné a je šokován, že to tak nefunguje všude. Velmi to podporuje. Na druhou stranu není nejlepší se chválit tím, že se tím odrazují někteří žadatelé.
Dr. Greger – Někteří žadatelé ze zahraničí jsou nekvalitní již na první pohled, ale i tak je třeba detailně všechny projekty projít, což je časově náročné.
Dr. Farkaš – Bylo by dobré sjednotit postup přijímání. Někde je jedno-, jinde dvoukolové, jinde je to jen formalita. Bylo by vhodné mít jednotné informace o tom, jak přijímání na UK probíhá. Tím již během přijímaček oddělíme část těch, kteří zcela jistě studium nedokončí. Když nově doktorandi nebudou muset mít druhou či třetí práci, tak to také pomůže k tomu, aby studium dokončovali v rámci SDS.
Prof. Krištoufek – Nyní je stav takový, kdy věří tomu, že si fakulty spolu s navyšováním stipendií uvědomí, že je toto potřeba řešit, a že ochota přistoupit na zastřešující mechanismy bude tím pádem větší.
Dr. Říha – Vítá to, ale jednáme zde v kruhu. Praxe vyžadovat doporučující dopis od školitele byla totiž rektorátem před pár lety zakázána. Na PF se za to nyní dávají bonusové body, ale není to podmínkou přijímání.
Prof. Krištoufek – Ví o tom, někde jsou to bonusové body, jinde nezbytná součást řízení, jiní nepracují s posudkem vůbec. Pravidla se sice nezměnila, ale jejich výklad se proměňuje. Směřujeme k tomu to mít jako podmínku podání přihlášky, aby to tedy nebylo posuzováno „v rámci“ přihlášky.
Dr. Greger – Je to problém i v tom ohledu, že máme nedostatek docentů a profesorů, kdy potřebujeme nejprve ty lidi prohnat doktorátem. Tlaky na to, aby studenti procházeli, byť nejsou tak kvalitní, zde jsou. Proto je třeba to řešit i v souvislosti s habilitačním a jmenovacím řízením. Bojují s tím, jak moc to bude srovnatelné napříč UK či jak to bude ponecháno na interpretační libovůli jednotlivých fakult. Totéž u doktorského studia, když chceme pracovat s graduation rate, tak musíme sjednocovat náročnost studia. Máme rozjeté pětileté hodnocení, ale zda nemá smysl řešit už i hodnocení, které bude následovat po něm. Nyní dáváme důraz více na placement a ne na to, jaké měli výstupy v doktorském studiu. Zda by pětileté hodnocení nemělo také posoudit kvalitu doktorského studia. Měla by to zároveň teoreticky dělat i RVH, ale neví, jak moc kontroluje kvalitativní výstupy a očekávání od doktorandů.
Prof. Krištoufek – Co se týče hodnocení, tak by nerad nyní dopředu něco vyhlašoval, jelikož doktorské studijní programy nejsou navázány na vědní oblasti. Máme zde koordinační a oborové rady, což je současné nastavení, byť není ideální. Co se týče podmínek jako takových: jsme omezeni naší akreditací. Nově však budou doktorandi placeni skoro na úrovni odborných asistentů, ale jsou v prvé řadě stále studenty. Fakulty, popř. katedry, tedy budou muset zvažovat, co se jim vyplatí více: zda mít doktoranda či odborného asistenta. S financemi pak mohou nakládat různě. Je však třeba od studentů důsledně vyžadovat výstupy, publikace a účasti na konferencích.
Dr. Greger – Vy se na to díváte z pohledu vědy, ale některé studijní programy či předměty nemají dostatek docentů, takže je zde tlak na to, aby doktorandi dokončovali. Často tak prochází lidé rychle, protože jsou na jejich dokončení tlaky.
Vedla se diskuse o rozšíření známek hodnocení. Pokud tato úprava ještě nenastala, dá se s tím pracovat? V předpisech se zmiňuje, že by školitel mohl vést až 10 doktorandů, což je ale oborově specifické, ne všude to lze. Má za to, že při plném úvazku není možné vést kvalitně tolik osob. Jaký je záměr univerzity v tomto ohledu? Interně si na fakultě nastavili, že limit je 5. Vítal by k tomu větší diskusi.
Prof. Krištoufek – Co se týče počtu vedených studentů, tak je horní hranice nyní velmi vysoká. V aktuálním návrhu, který půjde na plénum v červnu, jsou navrženy úpravy, jež směřují k sjednocení některých věcí ohledně vedení doktorandů, detaily ale nezná. Standard školitele bude vydán jako opatření rektora, a to ještě letos. Zcela jistě jej budou diskutovat i na komisích. Co se týče počtu doktorandů, tak je to otázka na širší diskusi. Týká se kariérních řádů i toho, co je to „plný úvazek“. Některé fakulty to mají zakotveno v KŘ, jiné ne. Většina fakult ale diskusi o tom, kolik doktorandů má být na úvazek, nevedla.
Co se týče známek, tak má za to, že je aktuální škálování v pořádku.
Doc. Stráský – Jemu, jako školiteli, tam chybí známka B+. Doktorandovi nemůže dát striktní požadavky jako např. „dvě publikace ročně“, jinak by mu musel dát pak B a snižovat stipendium, přestože je doktorand dobrý. Potřebuje tam položku, která říká „doktorand plnil požadavky v ISP, ale dizertaci do 4 let nedokončí“. Do ISP se toto ale špatně píše.
Prof. Krištoufek – Nemyslí si, že je to něco, po čem by byla velká poptávka.
Doc. Stráský – Špatně se mu zaklikává „student neplní ISP“, protože vidí, že student něco dělá, byť reálně s dizertací nepostupuje.
Prof. Trka – Naše potřeba mít na všechno kolonku je smrtelná. Přece to nechceme všechno přehodit na kolonky, pokud si myslím, že pracuje dobře na dizertaci, tak dostane A. Pokud nepracuje, dostane B. Nedělejme to takto formalisticky.
Dr. Greger – Na PedF ale hodnocení B znamená automatické snížení stipendia, proto to řeší. Školitelé by si proto přáli více rozmělnit hodnocení.
Prof. Trka – To je ale problém na straně fakulty, nedá se to řešit plošně tím, že budeme zasahovat do systémů známek.
Dr. Greger – Chápe, že je to problém asi jen PedF, ale pokud mají podobný problém i jiné fakulty, tak by bylo dobré to přenést výše.
Dr. Jirkovský – Když se bude snižovat stipendium kvůli nedostatečnému hodnocení, může se jít pod ten 1,2násobek minimální mzdy, co je v zákoně? Zároveň k dokončení studia během 4 let. V případě biologického doktorátu se může stát, že student udělá vše správně, ale nepovede se takový výsledek, jaký čekal, tedy to povede k negativní dizertaci a nebude co publikovat. Když se na to budeme dívat formálně, tak to povede k závěru, že „Student neplní své povinnosti“. Povinnost dokončit studium za čtyři roky tedy nejde mít plošně ve všech oborech.
Prof. Krištoufek – Jak je to naškálované záleží na oborech. Co se týče snižování, tak čtení novely je zatím takové, že se dá v těchto případech snížit stipendium pod hranici minimální částky s tím, že spodní hranice bude určena vnitřním předpisem.
Dr. Greger poděkoval za diskusi, vrátíme se k ní na kulatém stolu na podzim, až bude jasnější podoba novely ZVŠ.
Doc. Stráský – S ohledem na odstoupení paní ministryně: nepokusíme se získat zpátky dr. Dolečka?
Prof. Krištoufek – Neví o tom, že by tato diskuse probíhala, navíc je informace o odstoupení stále velmi čerstvá.
Doc. Stráský – Není to nic proti dr. Fontanovi, ale agendy je zde hodně. Naše univerzita by zvládla mít dva prorektory pro rozvoj, hodně stavíme a investujeme.
Prof. Krištoufek – Je to novinka posledního týdne, jaké budou následovat kroky zatím nevíme.
Zapsala: Amáta Vohradská, tajemnice AS UK
Schválil: David Greger, předseda Komise pro vědu AS UK
Univerzita Karlova
Ovocný trh 560/5
Praha 1, 116 36
Česká republika
Identifikátor datové schránky: piyj9b4
IČO: 00216208
DIČ: CZ00216208
