Volné kapacity hlásí stále většina soukromých škol, přihlášku lze poslat i na 150 oborů veřejných VŠ

Jisté místo na vysoké škole má letos v podstatě každý student, který prošel maturitní zkouškou. A to i v případě, že s podáním přihlášky dosud otálel. Zavděk přitom nemusí vzít nutně školou soukromou. Své brány uchazečům otvírá na přelomu léta ještě devět veřejných vysokých škol. Letos mezi ně patří dokonce i Univerzita Karlova. Její Filozofická fakulta poprvé vypisuje dodatečné přijímačky s nabídkou desítky oborů, na něž lze podat přihlášku ještě ke konci srpna.

„Zářijové přijímací zkoušky jsme letos vyhlásili poprvé. Můžeme tak dát druhou šanci třeba i uchazečům, kteří se v červnu hlásili na některý z našich velmi žádaných oborů, například na psychologii nebo anglistiku, a neuspěli. Obory, na které se ještě mohou hlásit, jsou rovněž kvalitní, ale šance na přijetí je podstatně vyšší,“ říká Daniel Soukup, vedoucí oddělení přijímacího řízení a vnějších vztahů FF UK.

Čím dál méně maturantů

Důvodem, proč mají mnohé vysoké školy problém kapacitu svých oborů naplnit, je demografický vývoj – maturují populačně nejslabší ročníky. Zatímco v akademickém roce 2009/2010 dosáhl počet maturantů svého maxima – 24 058 studentů, v následujících sedmi letech postupně klesal. Na uplynulý akademický rok přijaly vysoké školy celkem 224 tisíc přihlášek, z toho 10,5 tisíce tvořily přihlášky na soukromé školy. Meziročně šlo o osmiprocentní pokles, v roce 2015 totiž bylo přihlášek celkem téměř 244 tisíc. Nárůst počtu maturantů (a tedy i přihlášek podaných na vysoké školy) se dá očekávat až po roce 2023.

Vliv na menší zájem o některé obory má i průmyslnická lobby a její tvrzení o neuplatnitelnosti absolventů jiných než technických oborů. A tak zatímco ještě před pár lety bylo téměř nemyslitelné, aby se v nabídce volných oborů na konci léta objevovaly jiné než technické obory, letos zde najdeme i takové, na něž bývalo nutné se probojovat mezi stovkami uchazečů. Tak například Univerzita Hradec Králové přijímá na cizí jazyky se specializací pro cestovní ruch (na výběr je angličtina, němčina, francouzština či ruština), Slezská univerzita v Opavě na obor středoevropská studia.

Filozofická fakulta Univerzity Karlovy nabízí obory jako indologie, latina, hebraistika či fonetika. „Není pravda, že by jejich absolventi nenašli uplatnění. Fonetici se například podílejí na počítačovém zpracování řeči, analyzují záznamy telefonátů pachatelů trestných činů v rámci takzvané forenzní fonetiky nebo pomáhají řečníkům a zpěvákům kultivovat hlasový projev,“ říká za FF UK Daniel Soukup.

Nejstarší univerzita nabízí ještě další obory na Fakultě tělesné výchovy a sportu. Kromě tělocviku je možné podat přihlášku i na fyzioterapii, a to do konce srpna. Oba nabízené obory jsou vyučovány v angličtině.

Kromě vysokých škol a univerzit se lze hlásit i na řadu škol vyšších odborných. Jejich výhodou je praktičtěji zaměřená náplň studia, nevýhodou absence bakalářského titulu. Absolventi získávají pouze zkratku DiS., kterou lze uvádět za jménem. Řada takzvaných „vošek“ však spolupracuje s vysokými školami, na nichž si lze bakalářský stupeň vzdělání doplnit a případně pokračovat ve studiu magisterském.

V nabídce soukromých, státních i církevních vyšších odborných škol je přitom řada oborů, o něž je na vysokých školách enormní zájem. Například pražská Vyšší odborná škola grafická nabízí obor mediální produkce, Soukromá vyšší odborná škola filmová v Písku zase obory jako režie, scenáristika, kamera či produkce, které jsou na její konkurenční vysoké škole – pražské FAMU – dostupné jen obtížně. Zdaleka nejčastěji se však v nabídce „vošek“ objevují obory jako cestovní ruch či sociální práce.

Jde to i bez přijímaček

Řada vysokých a vyšších odborných škol si mezi studenty nebude příliš vybírat a vezme je bez přijímaček. Zdaleka přitom nejde jen o školy soukromé. Na zkoušky v dodatečném termínu přijímacího řízení částečně rezignovala například Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT. „Ve všech bakalářských studijních oborech, pro které je vyhlášen mimořádný termín přijímacích zkoušek, budou přijati všichni uchazeči, kteří doloží v přihlášce průměr průměrů výročních vysvědčení za celé středoškolské studium nejvýše 1,50,“ uvádí děkan fakulty Ivan Dylevský. Další podmínkou pro přijetí je už jen předložení maturitního vysvědčení. Kdo měl na střední škole vysvědčení horší a nedosáhl požadovaného průměru, podrobí se v polovině září testům.

Bez nutnosti skládat přijímací zkoušku lze nastoupit také na většinu soukromých škol.

Lákání na stipendia až 60 tisíc

S úbytkem uchazečů si některé školy snaží poradit prostřednictvím takzvaných motivačních stipendií. Tak například ostravská Vysoká škola báňská vypsala stipendia pro nové studenty bakalářských oborů. Ti nejlepší si mohou za první ročník přijít až na 32 tisíc korun. Uplatnění po absolutoriu prý mají navíc jisté. „Moravskoslezský kraj, stejně jako celý tuzemský trh práce, trpí chronickým nedostatkem kvalitních technicky vzdělaných zaměstnanců. O naše absolventy a studenty je na trhu práce velký zájem,“ tvrdí mluvčí školy Petra Halíková.

Na ještě vyšší částku si údajně mohou přijít uchazeči o studium na Slezské univerzitě v Opavě. Škola svým studentům vyplácí motivační stipendia až do výše šedesáti tisíc korun za rok. Tak vysoké částky ovšem dosáhnou jen ti nejlepší. Mezi podmínky totiž patří i dobře zvládnutá maturita nebo úspěchy v předmětových soutěžích.

Zatímco většina veřejných vysokých škol má deadline pro podání přihlášek ke konci srpna nebo v první polovině září, na ty soukromé je často možné hlásit se i později. A to rovněž v případě, že je u nich nyní datum pro uzavření přijímacího řízení pevně stanoveno. Běžně se stává, že soukromé školy ve snaze zaplnit co nejvíce studijních míst vypisují další a další kola, třeba až do začátku akademického roku, někdy dokonce i v jeho průběhu. Vyplatí se proto sledovat jejich webové stránky.

Zdroj: Lidové noviny

Autor: Barbora Cihelková