Vysoké školy v posledních letech výrazněji obměňují svou nabídku technických oborů. Reagují tak na celospolečenskou potřebu, která souvisí s novými vědeckými poznatky, rychlým vývojem informačních technologií a současným trendem digitalizace. Podíl lidí, kteří technické vědy studují, je v současnosti stabilní, a pohybuje se kolem 22 procent všech vysokoškolských posluchačů. K nejoblíbenějším oborům patří informatika či strojírenství, klesá zájem například o studium stavebnictví, zjistila ČTK.

Podle údajů ministerstva školství studovalo v roce 2017 technické vědy v ČR 65.320 lidí, zatímco o deset let dříve to bylo 82.269 posluchačů. Úbytek souvisí se snížením celkového počtu studujících v důsledku demografického vývoje. Podíl studentů technických oborů se tak příliš nezměnil.

Studium techniky má v Česku tradici, která souvisí i s průmyslovou strukturou českého hospodářství. Ve čtvrtek 18. dubna uplyne 150 let od reformy Polytechnického ústavu Království českého, která do jeho čela postavila místo ředitele rektora. Předchůdkyní polytechniky byla Stavovská inženýrská škola, která zahájila výuku v lednu 1718. Od 20. let minulého století škola nese název České vysoké učení technické v Praze (ČVUT). Kromě něj vznikly během 20. století v Česku i další vysoké školy, kde lze technické obory studovat.

Podobně jako na jiných školách je na ČVUT v současnosti zájem hlavně o studium, které souvisí s informačními technologiemi. Kromě toho láká studenty podle zástupců fakult ČVUT třeba mechatronika, která propojuje klasickou mechaniku, robotiku, informatiku a automatické řízení, či perspektivní obor biomedicínské a klinické techniky. Zájem roste také o studium letectví a kosmonautiky. Klesá naopak například obliba materiálového inženýrství nebo geodézie a kartografie.

"Ve většině studijních oborů se promítají nové poznatky a trendy, především informační technologie, které doplňují moderní strojírenství v duchu čtvrté průmyslové revoluce," řekl ČTK Ladislav Lašek z Fakulty strojní ČVUT. Na této fakultě se v posledních době nově otevřely například studijní magisterské programy Průmysl 4.0 či Automatizační a přístrojová technika.

"Nově vznikající obory jsou kombinací vědomostí z různých oblastí techniky, případně mají přesah i do netechnických oborů," řekla mluvčí Vysokého učení technického v Brně (VUT) Radana Kolčavová. VUT takto připravilo mimo jiné mezioborové studium informační bezpečnosti, audio inženýrství nebo angličtiny v elektrotechnice a informatice, což je obor pro budoucí technické překladatele.

Technicky zaměřené studijní programy nabízí i Univerzita Karlova (UK), a to na pěti ze svých 17 fakult. Nejoblíbenější je bakalářské studium informatiky, sdělil ČTK Petr Podzimek z oddělení vnějších vztahů UK.

Do určité míry jsou technické i všechny programy na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze, řekl její mluvčí Michal Janovský. Nabídka studia se podle něj na škole proměnila i díky úpravě vysokoškolského zákona z roku 2016, podle které musely školy změnit obory na studijní programy. Otevřela se tak například možnost studia programu Bioinformatika a chemická informatika nebo Chemické inženýrství a bioinženýrství, řekl.

Technicky zaměřené studium je v současnosti čím dál oblíbenější i na Vysoké škole báňské-Technické univerzitě Ostrava nebo na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích. Na obou těchto školách podle jejich mluvčí roste zájem o techniku na úkor ekonomických oborů.

Oblíbené je zejména strojírenství, dále informatika, elektrotechnika nebo pozemní stavby. Kombinace technických a ekonomických disciplín je populární na České zemědělské univerzitě v Praze, uvedla mluvčí školy Jana Kašparová. "Zvýšený zájem je také o programy zaměřené na problematiku dopravy nebo o studium zahrnující digitalizaci, automatizaci a s tím spojené řídící a informační systémy (Průmysl 4.0)," řekla.

Technické obory je možné vystudovat třeba i na některých fakultách Západočeské univerzity v Plzni nebo na Univerzitě Pardubice, kde před deseti roky vznikla Fakulta elektrotechniky a informatiky. V Plzni podíl studujících technické obory za posledních deset let mírně poklesl, i tam se ale projevuje větší zájem o nové technologie, informatiku a kybernetiku.

Univerzita Karlova využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.