Aktuality

Nadace Nadání ocenila dvanáct osobností Univerzity Karlovy

Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových, nejstarší česká nadace, byla Josefem Hlávkou založena již v roce 1904. Od té doby, mnohdy s dramatickými přestávkami, se jí prostřednictvím udílení Cen Josefa Hlávky daří podporovat vynikající studenty pražských vysokých škol, talentované mladé vědce a umělce. Medaile Josefa Hlávky ve stejný den dostávají nestoři, zakladatelé a další významné osobnosti českých vysokých škol za celoživotní dílo.

Zámek Josefa Hlávky v Lužanech u Přeštic zůstal letos prázdný. Slavnost spojená s předáním ocenění se přesouvá na rok 2021 / Foto: Nadace Nadání

Přestože současná situace nedovolila zorganizovat slavnostní předávání na tradičním místě - na zámku Josefa Hlávky v Lužanech u Přeštic, i v roce 2020 byla ocenění udělena. Cenu Josefa Hlávky určenou talentovaným studentům, kteří prokázali výjimečné schopnosti a tvůrčí myšlení ve svém oboru, získalo celkem jedenáct zástupců Univerity Karlovy (z celkového počtu 48 oceněných):

• Mgr. Magdalena Vytlačilová, Husitská teologická fakulta UK

Během bakalářského studia na sebe upozornila výbornými studijními výsledky, účastí na fakultních projektech a především vlastní badatelskou činností, kterou prohlubuje v navazujícím magisterském studiu s průměrem prospěchu 1,0. Studentka se zaměřila na ranné křesťanství a problematiku blízkovýchodních menšin, z obou oblastí od třetího ročníku bakalářského studia každoročně publikuje odborné originální texty. Od roku 2019 je hlavní řešitelkou projektu podporovaného Grantovou agenturou UK „Bábismus a bahá´ismus jako náboženská hnutí“, s jehož podporou publikovala zatím dvě studie a dalí jsou připraveny. Ve své badateslké činnosti chce pokračovat v rámci doktorského studia na HTF, zároveň připravuje mezioborový projekt recepce Janova evangelia ve 2. století.

• MUDr. Antonín Tichý, 1. lékařská fakulta UK

Již jako student zubního lékařství projevoval zcela mimořádný zájem o studium a výzkum mechanických a fyzikálních vlastností materiálů pro zubní lékařství. Díky své aktivitě mohl i při studiu úspěšně dokončit první výzkumný projekt zaměřený na sledování vlivu polymerčních podmínek na vlastnosti kompozitních materiálů, za něž byl oceněn prvním místem v rámci Studentské vědecké konference v r. 2017. Zájem o materiálový výzkum jej přivedl k podání žádosti o přijetí do programu doktorského studia Preventivní medicíny, kde se věnuje problematice rizik spojených s aplikací kompozitních materiálů a zubních cementů a z nich uvolňovaných látek ovlivňujících hormonální rovnováhu lidského těla.

V roce 2018 získal stipendium na prestižní Tokyo Medical and Dental University, de se věnuje výzkumu vlastností moderních rekonstrukčních materiálů. Jeho práce významným způsobem mění přístup k metodice zpracování výsledků. I zde se projevuje jako nadaný a mimořádně schopný pracovník, o čemž svědčí jeho účast v řadě dalších projektů a s ním spojená nevšední publikační aktivita.

• MUDr. Barbora Beňová, Ph.D., 2. lékařská fakulta UK

Je velmi nadějnou a perspektivní pracovnicí, která významně přispívá ke kvalitě výzkumu i reprezentaci fakulty a univerzity, neboť již stačila dosáhnout řady mimořádných výsledků. Tématem její Ph.D. práce bylo „Vliv časné léčby na psychomotorický vývoj u dětí s epileptickou encefalopatií“, ve které detailně zmapovala faktory spojené s nepříznivým konitivním vývojem pacientů s poruchami vývoje mozkové kůry. Zároveň ve spolupráci ze zahraničí rozpracovala teorii, která je aktuálně v Centru pro epilepsie Motol realizována v rámci mezioborového grantového projektu.

Je prvním autorem či spoluautorem řady publikací v prestižních zahraničních časopisech a IF. Účastní se řešení hned několika velmi úspěšných grantových projektů, byla hlavní řešitelkou grantového projektu GAUK. Dokázala navázat několik dlouhodobých zahraničních spoluprací. I po skončení Ph.D. studia se nadále intenzivně věnuje translačnímu výzkumu na Klinice dětské neuroloie 2. LF UK a FN Motol. Absolvovala zahraniční stáže v University College London a v holandské Academisch Medisch Centrum Universiteit van Amsterdam.

• David Lauer, 3. lékařská fakulta UK

Od 3. ročníku působil v Akademickém senátu 3. LF UK, kde byl posléze zvolen místopředsedou za studentskou komoru, stal se co by zástupce studentů členem Kolegia děkana. Se spolužáky založil tradici charitativního běhu „Vinohradská trojka“, během jejichž čtyř ročníků se podařilo vybrat téměř 200 000 korun, postupně věnovaným humanitární organizaci ADRA a jejímu zdravotnickému zařízení ITIBO v Keni. Účastnil se a organizoval účast ostatních mediků v běhu s handicapovanými děti, vozíčkáři v rámci pražského půlmaratonu „Running with those ho can´t“.

Od počátku svého studia, letos je již v estém ročníku, se orientuje na chirurgické oory, především v oblasti neurochirurgické a kardiologické, kterým přizpůsobil své prae doma i v zahraničí. Je u něj vždy patrná snaha o inovaci, a to i za cenu nutnosti překonávání nemalých překážek.

• MUDr. Richard Pálek, Lékařská fakulta v Plzni UK

Výjimečný doktorand s velkým klinickým a vědeckým záběrem, což je v chirurgických oborech obecně spíše výjimka než pravidlo. Svou prací se podílí na vědeckých projektech řešených v rámci Biomedicínského centra Lékařské fakulty v Plzni UK. Téma jeho disertační práce je „Možnosti rekonstrukce portálního řečitě v rámci chirurgického řešení pokročilého karcinomu pankreatu – experiment na velkém zvířeti“. Je mimo jiné autorem článku na toto téma publikovaného v roce 2019 v časopise Anticancer Research. Několikrát se umístil mezi oceněnými na studentské vědecké konferenci a cestovním stipendiem byla oceněna jeho práce prezentovaná na kongresu Mezinárodní společnosti chirurgů, gastroenterologů a onkologů v čínské Fuzhou.

V loňském roce absolvoval tříměsíční stáž na chirurgickém pracovišti ve Stuttgartu, každoročně je lektorem na Letní škole experimentální chirurgie pořádané fakultou, podílí se na zahraniční spolupráci laboratoře s pracovištěm experimentální a transplantační chirurgie lékařské fakulty v Jeně v Německu, která je zaměřena na decelularizaci a recelularizaci jater. Letos získal grant GA UK na řešení projektu zabývající se problematikou decelularizovaných cévních štěpů.

• PharmDr. Ivona Lhotská, Ph.D., Farmaceutická fakulta UK

V rámci doktorského studia se věnovala převážně problematice využití moderních chromatoloických přístupů a využití moderních extrakčních metod úprav vzorků v analýze mykotoxinů v komplexních matricích. Výsledky její experimentální práce byly během postgraduálního studia publikovány v sedmi zahraničních časopisech se souhrnným impakt faktorem téměř 21. Během studia byla u pěti prací první autorkou, u dalích dvou měla výrazný spoluautorský podíl. Výsledky své práce také průběžně prezentovala na domácích či mezinárodních vědeckých konferencích, formou posterů i přednášek.

V současné době je zaměstnána na postdock pozici tříletého grantu GA ČR zabývajícího se využitím nanovláken v oblasti analytických technik a spolupodílí se i na výuce studentů farmacie formou seminářů a praktických cvičení. Dnes se nachází na počátku kariéry akademického pracovníka.

• Mgr. Petra Johana Poncarová, Ph.D., Fakulta filozofická UK

Její působení v rámci doktorského studijního oboru Anglofonní literatury a kultury lze bez nadsázky nazvat unikátním, a to po stránce výzkumné i výukové. Její doktorská práce The Political Poetry of Derick Thomson, věnovaná vedoucímu představiteli skotské gaelské literatury a kultury ve druhé polovině 20. století a na počátku století 21., je v dějinách tohoto doktorského oboru naprosto výjimečná. Díky zařazení výzkumu význačného gaelského autora a jeho díla do širšího kontextu skotské kulturní historie, s důrazem na literaturu v keltském jazyce gaelštině, se jí podařilo vytvořit základy nové filologické disciplíny v ČR, studia gaelštiny a gaelské literatury. Během doktorského studia si vytvořila dobré jméno v rámci mezinárodní komunity badatelů v oblasti skotských studií. Přispívala do řady časopiseckých i knižních publikací a v roce 2017 přednesla referát na 2. světovém kongresu skotských literatur v kanadském Vancouveru.

Její vědecká, pedagogická, kulturní a organizační činnost je vysoce přínosná pro celou českou anglistiku a keltská studia. Skvěle reprezentuje českou vědu v mezinárodním kontextu a její překladatelská činnost má pozitivní vliv na rozvoj české kultury, které zprostředkovává hodnoty málo známých evropských kultur.

• RNDr. Johana Rotterová, Ph.D., Přírodovědecká fakulta UK

Je doktorskou studentkou zoologie se zaměřením na diverzitu a evoluci anaerobních nálevníků a jejich symbiontů. Od začátku studia se aktivně podílí na výzkumu diverzity anaerobních nálevníků, používá komplexní mikroskopické metody ke studiu jejich morfologie a molekulární metody ke studiu jejich evoluce, fylogeneze a metabolismu. Úspěšně řešila studentský grant, jehož plnění bylo hodnoceno jako výrazně nadprůměrné, získala rovněž podporu programu STARS. Svůj výzkum prezentovala na mnoha mezinárodních konferencích.

Má za sebou mimo jiné tříměsíční stáž v laboratoři dr. Virinie Edgcomb v oceánografickém ústavu Woods Hole v USA, což vedlo k několika spoluautorským publikacím na dlouhodobé spolupráci, včetně vědecké návštěvy v laboratoř Dr. Roxanne Beinart na University of Rhode Island v USA a navázání uží spolupráce. Právě tam přijala nabídku na postdoktorandské místo od poloviny roku 2020.

Článek v prestižním časopise Environmental Microbiology z roku 2018, kde je spoluautorkou, přinesl první genomová data metanogenní archebakterie, která žije symbioticky v buňkách anaerobních nálevníků. Její ostatní práce zásadním způsobem přispěly k poznání diverzity anaerobních nálevníků.

• Mgr. et Mgr. Jindřich Libovický, Ph.D., Matematicko-fyzikální fakulta UK

Je absolventem doktorského studia, programu Matematická lingvistika. Během své práce na Ústavu formální a aplikované lingvistiky se zabýval oblastí zpracování multimodálních dat a svými výsledky výrazně přispěl k jejímu rozvoji. Jeho hlavními výzkumnými zájmy jsou úlohy kombinující přirozený jazyk a počítačové vidění. Oby tyto obory mají dlouholetou tradici. Přínos jeho práce je patrný z publikační aktivity a citačního ohlasu. Během svého doktorandského studia publikoval 17 recenzovaných příspěvků, a to na předních mezinárodních fórech, včetně konference ACL, kde byl jeden z jeho příspěvků v roce 201 oceněn jako „Outstanding Paper“. Podstatnou částí jeho publikací tvoří společné práce s vědci z jiných pracoviť, tuzemských i zahraničních. V současné době jeho publikace evidují více než 300 citací, z toho 44 je registrováno Scopusem. V roce 2019 se mu dostalo osobnímu pozvání na prestižní seminář Dagstuhl, kde se setkávají nejvýznamnější vědci světa a diskutují o současném výzkumu a jeho budoucím směrování. Ve stejném roce obdržel cenu Dimitrise N. Choraase za vynikající práci ve vybraných technických oborech, medicíně a přírodních vědách.

V současné době pokračuje ve své vědecké kariéře, pracuje jako post-doc ve skupině Dr. Alexandera M. Frasera na Ludwig-Maximilians-Universiat v Mnichově, což je jedno z předních pracovišť v oblasti hlubokého učení a strojového překladu na světě.

• Mgr. Anežka Smutná, Pedagogická fakulta UK

Bakalářský titul získala na Matematickofyzikální fakultě UK v oborech Matematika a Deskriptivní geometrie se zaměřením na vzdělávání, poté nastoupila studium na Pedagogické fakultě UK v oboru Učitelství veobecně vzdělávacích předmětů pro základní školy a střední koly – matematika. Ve své diplomové práci si dala za cíl popsat a charakterizovat implementaci úloh vedoucích k objevu proměnné u učitelů, kteří učí stejnou metodou, tzv. Hejného metodou. Na pozorování výuky se svědomitě připravila studiem odborné literatury zaměřené nejen na didakticko-matematickou stránku proměnné v matematice, ale i na historické hledisko. Cenným výsledkem její práce je důkladná analýza celé řady učebnic Hejného metody z hlediska proměnné – přesvědčivě ukázala, jak se algebraické uvažování žáků postupně buduje přes řešení gradovaných úloh v jednotlivých didaktických prostředích.

Kromě svých povinností studenta Pedagogické fakulty UK absolvovala odborné vzdělávání pro Svobodnou školu EduScrum a pro Hejného metodu. Účastnila se rovněž konference pro učitele matematiky, které pořádá katedra matematiky a didaktiky matematiky. Lze konstatovat, že se snaží aktivně uplatňovat poznatky získané na fakultě v praxi, a přispět tak proměnám českého vzdělávání.

• PhDr. Karin Hofmeisterová, Fakulta sociálních věd UK

Od počátku studia prokazuje výjimečné intelektuální schopnosti a praktické dovednosti spolu s tvůrčím a zároveň kritickým myšlením. Postupně se vyprofilovala jako odbornice na post-jugoslávský region, a to předevím co do role církví a orem náboženství v post-sekundárním veřejném prostoru v empirickém i teoretickém smyslu. Po úspěchu ve vysoce kompetitivním výběrovém řízení strávila rok na prestižní School of Slavonic and East European Studies, Iniversity ollee London (UCL). Opakovaně pobývala na Univerzitě v Bělehradě. Jako Visiting Fellow s podporou mezinárodních stipendií působila na klíčovch evropských institutech pro vzkum jihovýchodní Evropy, IOS Regensburg a The Centre for Southeast European Studies of the University of Graz. V posledních letech publikovala původní studie v renomovaných domácích i zahraničních recenzovaných časopisech a mnohé z publikačních vstupů byly inančně podpořeny v rámci českých i mezinárodních výzkumných projektů.

Letos, stejně jako v letech minulých, byly předány i Medaile Josefa Hlávky. Těmi jsou oceněny významné osobnosti českých vysokých škol za celoživotní dílo. Za rok 2020 ji na návrh Tomáše Zimy, rektora Univerzity Karlovy, získal:

• prof. RNDr. Jaroslav Květina, DrSc., dr. h. c., Farmaceutická fakulta UK

„Je osobností, která od druhé poloviny minulého století výrazně ovlivnila lékové obory ve vědě, ve vysokoškolském vzdělávání a ve zdravotnické praxi. Je zakladatelem Farmaceutické fakulty UK v Hradci Králové, kde dlouhodobě působil ve funkci děkana. Závěr jeho vědecké práce je neobyčejně široký, vytvořil vlastní mezinárodně uznávanou vědeckou školu, zaměřenou na racionalizace přenosu výzkumných terapeutických poznatků z před-klinických pokusů do klinické praxe. Další z jeho největších zásluh je vytvoření koncepce klinické farmacie. Vychoval řadu skvělých vědeckých odborníků, od roku 1995 je každoročně při příležitosti jeho narozenin pořádáno diskusní fórum nazvané Květinový den mladých farmakologů a toxikologů. Je nositelem řady odborných i státních vyznamenání,“ stojí ve vyjádření Nadace Nadání.

„Všichni ocenění byli o svém úspěchu vyrozuměni a cena jim byla předána. Slavnost, která je s vyhlašováním Cen Josefa Hlávky pro nadějné studenty a vědce, a Medaile Josefa Hlávky určené pro nestory, zakladatele a významné osobnosti českých vysokých škol za celoživotní dílo, proběhne v náhradním termínu v roce následujícím,“ prozradila za Nadaci Nadání její tajemnice Dagmar Rýdlová.

Stalo se tradicí, že slavnostnímu předávání cen Nadace Nadání na zámku v Lužanech u Přeštic předchází vzpomínka a položení kytic u hrobky Josefa Hlávky na přeštickém hřbitově. Fotografie z r. 2017

Foto: Vladimír Šigut, Nadace Nadání

Datum: 17. 11. 2020